Domů
Obnovitelné zdroje
100 % elektřiny z bezemisních zdrojů? Kalifornie cílí na rok 2045
Obnovitelné zdroje energie

100 % elektřiny z bezemisních zdrojů? Kalifornie cílí na rok 2045

Kalifornie dlouhodobě a ve velkém cílí na využívání obnovitelných zdrojů energie. Nový zákon, který ještě musí schválit senát a guvernér, povolí od roku 2045 výrobu elektřiny pouze z bezemisních zdrojů. Po státu Havaj je tak Kalifornie druhým americkým státem s cílem zbavit se emisí CO2 při výrobě elektřiny. Kromě uvedeného cíle zákon navýší cílový podíl OZE v roce 2030 o 10 % na celkem 60 %. Odpůrci zákona upozorňují zejména na nárůst cen elektřiny.

Zákonodárci amerického státu Kalifornie schválili návrh nového zákona SB100 s názvem „The 100 Percent Clean Energy Act of 2018,“ který před vstupem v platnost čeká ještě podpis kalifornského guvernéra Jerryho Browna. Jak již vyplývá z názvu, hlavním cílem nového zákona je výroba elektrické energie z obnovitelných a bezemisních zdrojů, jejichž podíl na výrobě má do roku 2045 být celých 100 procent. Kalifornie se po přijetí zákona zařadí jako druhý americký stát po bok Havaje, která si stanovila stejný cíl.

„Dosažení 100 % obnovitelných zdrojů je 100% možné a 200% nezbytné. SB100 reaguje na to, co ukazuje průzkum za průzkumem, a to že obyvatelé Kalifornie chtějí: čistou energii, čistý vzduch a budoucnost pro další generace,“ uvedla Kathryn Phillips, ředitelka Sierra Club California.

Kromě cíle zbavit se znečišťujících zdrojů energie nový zákon upravuje dílčí cíl do roku 2030. Obnovitelné a bezemisní zdroje měly původně dosáhnout do tohoto roku podílu 50 % na výrobě elektřiny, nově to je o deset procentních bodů více.

OZE proti změnám klimatu

Kalifornie v posledních letech pociťuje dopady vzrůstajících teplot a trápí ji velká sucha spolu s rozsáhlými požáry. Problém představuje také zvyšující se hladina moře a související eroze pobřeží. Také díky tomu mají opatření podporující bezemisní zdroje mezi obyvateli Kalifornie velkou podporu i na úkor vzrůstajících cen energií.

Kalifornie v současné době produkuje zhruba třetinu své elektřiny z bezemisních zdrojů, čímž v předstihu plní svůj cílový podíl v roce 2020. Zbytek výroby tvoří převážně plynové zdroje. Jako doplněk k intermitentním zdrojům energie již více než rok a půl používá kalifornská soustava velká bateriové úložiště, jejichž výkon by do tří let mohl přesáhnout 1,3 GW, a ve hře je také stavba přečerpávací elektrárny na Hooverově přehradě.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(26)
Vladimír Wagner
6. září 2018, 14:29

Opravdu nevím, jak se mají tyto plány s realitou. V současné době (rok 2017) pokrýval největší část produkce elektřiny plyn 30,7 %. Druhým největším zdrojem byl dovoz 29,3 %. Tedy nízkoemisní zdroje v Kalifornii dodaly pouze 40 % elektřiny. Z nich nejvíce dodala voda 14,8 %. Na druhém místě je Slunce. I když má Kalifornie ideální podmínky pro fotovoltaické i sluneční tepelné elektrárny, dodaly sluneční zdroje pouze 8,3 % elektřiny. Jaderné zdroje pořád dodávají 6,1 %. Vítr a geotermální zdroje dodávají shodně po 4 % a 2 % dodává biomasa. Jen náhrada jádra potřebuje téměř zdvojnásobit produkci slunečních zdrojů. Produkce vodních zdrojů vzhledem k jejich závislosti na geografii se příliš nezvýší. I když přebudování Hooverovy přehrady na přečerpávací by pomohlo efektivnějšímu využití slunce. Obrovským problémem bude cena. Zatím ji dolů sráží právě využívání levného plynu. To se však má změnit, protože i ten při přechodu k nízkoemisním zdrojům zmizí.

Jan Veselý
6. září 2018, 14:53

Co je na tom tak složitého? Prostě teď Kalifornii (a okolí) čeká 27 let budování OZE, diverzifikace podle technologií, diverzifikace podle lokalit, investice do akumulace, investice do demand response, investice do energetické účinnosti, elektrifikace všeho.

Loni bylo průměrné PPA větrných elektráren v USA ~20 USD/MWh, to je míň než jsou palivové náklady elektráren na zemní plyn, i v USA, kde je podstatně levnější než v EU. Ve Wyomingu se teď staví 2 GW VtE, pro Kalifornii, do 2020 bude v plném provozu a takových projektů se do 2045 dá stihnout MOC.

Milan Vaněček
6. září 2018, 14:58

Pane Wagner Vy to opravdu nevíte. Byl jste někdy v Silicon Valey a přednášel jste tam? Pak by jste to možná pochopil jako já to chápu. Ty firmy a university nepřemýšlí ve Vašem stylu: to nééjde.

Petr
6. září 2018, 18:01

Prostě zvednou dovoz ze 30% na většinu spotřeby elektřiny, jak jednoduché.

Elektřina se stejně jak každý ví odebírá ze zásuvek, tak stačí, že ty budou decentralizované a maximálně lokální.

Jan Veselý
6. září 2018, 22:52

Ještě pár připomínek. Cíl není fixovaný na OZE, ale na CO2-neutrální technologie. Takže je tam stále otevřený prostor pro CCS, jaderné technologie a další věci, o kterých dnes třeba ještě ani nevíme.

Velmi pěkně to rozebírají v akutálním Energy gangu.

Carlos
7. září 2018, 08:31

Otázka je co s tím CO2, nabízí se je ochladit, natlakovat a dostat do takové hloubky oceánu kde bude formovat hydrát CO2, bylo by třeba to prověřit jak úspěšné to je. Prvním zdrojem který by něco takového mohl dělat by podle mne mohla být elektrárna Drax, kde by mělo být nainstalováno zařízení na zachytávání CO2.

Lubos
7. září 2018, 09:26

Najlepsie sa osvedcilo vtlacanie do vycerpanych plynovych lozisk. maju obrovsku kapacitu a po viac ako desatrocnej prevadzke v Norsku (Hammerfest a Sleipner) je s tym aj dost skusenosti. Limitovane mnozstvo by mohlo byt vyuzite v potravinarstve ci polnohospodarstve, ale je jasne ze vacsina musi byt ulozena.

Martin Pácalt
7. září 2018, 10:43

To máte dost ošemetné. Plynová ložiska, aniž by šlo o tektonickou oblast, trpí na zemětřesení, protože v nich člověk změnil tlakové poměry. Norové nemají problém možná jen z toho důvodu, že si to podloží "ještě nerozmyslelo". Nikdy nemůžete vyloučit, že vám dodatečnou puklinou v horninovém masivu neuteče do vzduchu(do moře) miliony m3 plynu. Jaký důsledek by to mělo např. pro první vesnici či město po větru si umíte představit.

Podle mého uhlík musí být chemicky navázaný (na tomto webu je řada článků na téma jeho slučování s např. čedičovými složkami), pak je jeho stabilita stejná jako je stabilita přírodního vápence CaCo3 nebo magnezitu MgCO3 atd.

Každopádně je podivné např. nejdříve pracně vytěžit uhlí, megatuny materiálu dopravit na místo bloků, spálit a pak to vracet (opět za použití nějakého druhu energie a technologie) . Neobjevuju "Ameriku" když řeknu, že OZE a jádro těmhle "prostocvikům" nedávají ani vzniknout. O prachu, síře a jiných škodlivinách nemluvě.

CCS je fajn na redukci již uniklého CO2 do atmosféry, málokdo pochybuje, že člověk nějaký vliv na klima má, jen jde o tu míru.

Jan Veselý
7. září 2018, 10:21

Myslím si, že je už z principu chyba fixovat se na CO2, když problémem je moc uhlíku v oběhu. CO2 je plyn, blbě se s ním nakládá a má tendence utíkat. Mnohem rozumnější mi připadá sekvestrace přebytečného uhlíku jako pevné hmoty, tj. čistý uhlík nebo jiná jednoduchá a chemicky stabilní sloučenina (karbid uhlíku?) a naházet to třeba do opuštěných dolů.

Ale největší šanci na "posledních 10-20%" dávám syntetickým palivům.

Jan Veselý
7. září 2018, 10:58

Oprava: Myslel jsem karbid křemíku.

Lubos
7. září 2018, 12:25

Pre Martin Palcat: Lozisko plynu drzalo CH4 v podzemi desiatky az stovky milionov rokov, Nevidim Dovod preco by dalsich par milionov rokov nemohol drzat aj CO2. Mimochodom tato technologoa sa pouziva uz roky rokuce. A CO2 sa aj v tom reservoari zacne viazat na horninu. Mate pravdu v tom, ze sa az prilis zameriavame na emisie CO2, ale ak sa ho chceme zbavit, toto je zatial najlacnejsia a opakujem rokmi overena technologia. Nizsie uz trosicka starsia prezentacia ale velmi pekne ilustrujuca technologiu. Predpokladaju 5000 rokov kym sa Co2 nerozpusti v hornine.

https://ieaghg.org/docs/General_Docs/Iron%20and%20Steel%20Presentations/15%20-%20Tore%20Torp%2015%20CCS%20-%20Years%20of%20Storage%20Experience%20-%20TATorp%20Statoil.pdf

Carlos
7. září 2018, 12:29

Tady tím co s uhlíkem jsem sem bavil dost dlouho, prohrabal jsem všechno co se na netu dalo najít, ale je v tom jeden zásadní problém ta mrcha má tak pevné vazby že se to energeticky nemůže vyplatit, po karbidech jsem se také díval, nakonec mi z mého průzkumu vyšly jako nejméně náročné právě poněkud exotické hydráty.

Samozřejmě vytěžená ložiska mohou být taktéž zajímavá, ale jenom se obávám že zejména u starých, dlouho používaných by mohlo dojít k popraskání hornin a únikům CO2, na druhou stranu pokud se budeme bavit že z každé tuny unikne ročně deset gramů, tak to nemá cenu vůbec řešit. On i kilogram z tuny za rok by byl celkem málo.

Lubos
7. září 2018, 12:33

Pre Jan Vesely: Sekvestracia sa deje aj pri vtlacani do vytazeneho loziska. Ale inak si tiez myslim, ze CO2 nie je nas napalcivejsi problem, ani ked sa bavime o ochrane prirody a zivotneho prostredia.

Radek
7. září 2018, 19:11

Hlavně rok 2045 je pro zastavení změn klimatu zoufale pozdě.

Milan Vaněček
7. září 2018, 20:17

Z čeho na to usuzujete? Máte na to nějaké vědecké argumenty? Asi jen 2 země na světě stihnou téměř 100% OZE a elektromobilitu do roku 2045 (Kalifornie a Norsko). Možná ještě Švýcarsko a Švédsko do 2050.

Ale proti devastaci přírody se dá okamžitě dělat spousta jiných věcí, není třeba podléhat hysterii.

Vladimír Wagner
7. září 2018, 20:19

Pravděpodobně víte více o tom, do kdy je potřeba přejít k nízkoemisní energetice, aby se omezil dopad antropogenních změn na klima . Proto bych se rád zeptal, do kdy by to mělo být, a na základě jakých znalostí a faktů jsou tyto předpovědí činěny. Nedávno se zde velká část z nás (Vaněček, Hájek, Carlos a já) shodla, že Energiewende dosáhne v Německu nízkoemisní elektroenergetiky až kolem roku 2070. Přesto je Německá politika zelenými organizacemi oslavována. A všechny z nich, i všechny naše, bojují proti jádru a za dlouhodobé jeho nahrazení plynem. S tím, že spěch s omezováním CO2 není tak nutný, jako boj proti jádru. A že zdržení pár desítek let nehraje roli. Mohl byste to nějak komentovat?

Carlos
7. září 2018, 22:01

Antropogenní změna klimatu je, když odhlédneme od CO2, které hraje asi dost značnou roli, i záležitostí krajiny, krajina za Mojmírovců by ty 2°C asi unesla, bylo i tepleji, ale ta dnešní je zničená. Díval jsem se na nějaké mapy, které má Povodí Moravy, například schopnost zadržet vodu je mnohde tristní, minulý týden při deštích pod Brnem Svratka šla dost rychle nahoru (a to že Židlochovice už jsou kus pod městem), to stejné Morava ve Strážnici. To je problém, krajina se pak nemá jak chladit.

Dost by mne zajímal vliv třeba Aralské katastrofy na vůbec proudění a situaci s klimatem, vzhledem k tmu že zmizel obrovský stabilizátor v létě chladící v zimě ohřívající, myslím že mohlo dojít ke změnám, které možná dopadají až na nás.

Existuje ještě jedna možnost jak urychlit dekarbonizaci, ale to bude záviset na zkušenostech z elektrárny Drax, pokud by dobře pracovala CCS technologie a daly se dělat retrofity, tak pokud by bylo kam toto CO2 cpát, tak snad by to mohlo jít. Ale je tu známá Nerudovská otázka - Kam s ním? Stará ložiska plynu nemusí být vhodná, mohou propouštět, být tam velmi staré nezabezpečené vrty o kterých dnes už ani nevíme. Dostávat jej dostatečně hluboko v moři při vhodně nízké teplotě k formování hydrátu CO2 také nemusí být tak snadné. Ovšem je to jediná cesta k extrémně rychlé dekarbonizaci elektroenergetiky, na druhou stranu celkem nebezpečné řešení, něco by se mohlo zvrhnout, nebo by to byla omluva k tomu aby se dále nic moc nedělalo.

Vláďa
8. září 2018, 06:53

Nejpalčivější problém je likvidace plastových obalů. Když se zakryje část vodní hladiny plasty změní se celý transport energie v přírodě se všemi důsledky. Několikrát zde byla nadnesena nutnost zálohování plastových obalů se stejným nulovým výsledkem. Pamatuji doby kdy místo plastů se používaly skleněné lahve které se opět používaly. Bohužel byly též těžké a to brzdilo nárůst příjmů velkých nadnárodních společností. Tak se přešlo na plastové lahve ale nikdo neřešil jejich likvidaci. Dnes se bude řešit za drahý peníz něco co mělo být vyřešeno už dávno ale obchod je obchod.

Martin Hájek
7. září 2018, 20:31

Klid, Čína bude emise zvyšovat do roku 2050. :-)

Milan Vaněček
7. září 2018, 21:28

A Německo dosáhne nízkých emisí nejpozději cca 2060, neboť ten plyn co bude proudit v jeho existující plynové infrastruktuře bude převážně synthetický. Německé zatížení Feed in tarifem ve fotovoltaice prudce klesne v roce 2032 (nejvíc drahé fotovoltaiky vybudovali v letech 2009-12), v třicátých letech už bude fotovoltaika za hubičku a obrovské přebytky z nedotovaných panelů a větrníků začnou téci do syntetického plynu a kapalného paliva.

V té době ještě nebudou (již zbytečné) nové Dukovany postaveny (nebo dostavěny?).

Tož tak, pane Wagner, na to se můžeme (v budoucnu) shodnout.

Martin Hájek
7. září 2018, 23:39

Si docela fandíte :-)

Milan Vaněček
8. září 2018, 10:20

To jo ?

frank
6. září 2018, 15:38

Počkáme uvidíme, za 25 let co jezdím do Kalifornie celkem pravidelně jsem zažil pár surových a několik " řízených" blackoutů. Co jsem za poslední rok od místních slyšel, tak už jenom součást plánu na vyšší propojení Kalifornie s 14 energetickými soustavami a možná i díky nové Trumpově politice podpory tamního uhelného sektoru si bude trošku oříšek jak vysvětlit lidu , že energie z Utahu a Wyomingu je také bezhlíkatá :) Geotermální část plánu je mírně řečeno ve hvězdách :) Eagle mountain megadílo hned vedle Joshua Tree Parku to má taky od zelených poměrně nahnuté, vlastně už jen proto, že tento plán podporuje i Donald Trump :D Navíc je možné, že prostě nebude mít k dispozici tolik vody, aby mohl smysluplně akumulovat soláry. Plynovky budou ze zákona definitivně out, no bude to mazec jako před léty ... a s tím plánem se tam pohnout na důchod asi pár let počkám co se bude dít , no uvidíme .....

Martin Hájek
6. září 2018, 18:25

Tak zase je tam teplo, když nemáte barák, kde se bez klimatizace upečete, tak občasný blackout není nic tak hrozného. A ještě jedna věc - lidu se nesmí nic vysvětlovat, zbytečně potom špatně spí.

Jan Veselý
6. září 2018, 21:19

S Trumpem je to tak, jak to teď běží (nejen) US médii. Už ho neberou vážně ani jeho vlastní přímí podřízení. On říká co chce, ale neví jak a jeho lidi si stejně nakonec dělají co chtějí.

Tak je to i s celou slavnou podporou uhelné energetiky. Právě teď se v USA zavírají uhelné elektrárny rekordním tempem, všetně Utahu, Arizony, Woymingu, apod. A nestaví se ani jedna. Zato ve zmíněném Woyming se právě staví větrné farmy ve velkém. Jako teď exportují uhlí, budou pro příště exportovat větrnou energii.

Petr
7. září 2018, 11:57

Zdražování plynu v USA začne 3...2...1...teď.

Všeobecně bude nesrovnatelnějasněji už toho roku 2021 až skončí i hlavní dotace na nové větrníky.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se