1MW fotovoltaická elektrárna u Černobylské jaderné elektrárny brzy zahájí provoz

Na místě největší havárie jaderné energetiky bude zprovozněna během několika týdnů fotovoltaická elektrárna v hodnotě  jednoho milionu eur. Elektrárna bude schopna pokrýt spotřebu elektrické energie malého města, přibližně tedy okolo 2000 bytů. V následujících letech se  předpokládá velký nárůst instalovaného výkonu fotovoltaik v černobylské zóně.  

Elektrárna bude s 3800 fotovoltaickými panely mít instalovaný výkon 1 MW a rozlohu 16 000 metrů čtverečních (zhruba o velikosti dvou fotbalových hřišť). Bude se nacházet pouze 100 metrů od sarkofágu, který zakrývá černobylský 4. reaktor. Společnost Solar Chernobyl doufá, že návratnost investice bude sedm let. Množství slunečního záření v této oblasti je srovnatelné se zářením v jižním Německu. Od minulého roku je v provozu fotovoltaická elektrárna v sousedním Bělorusku, která se také nachází v kontaminované zóně.

Jelikož jakákoliv činnost se stále kontaminovanou půdou je zakázána, jsou fotovoltaické panely připevněné k betonovým blokům. Tímto se vyřešil problém s ukotvení podpůrné konstrukce panelů do země.

„Fotovoltaická elektrárna dokáže pokrýt spotřebu elektrické energie malého města,“ uvedl vedoucí Solar Chernobyl, Yevgen Varyagin.

Černobylská fotovoltaická elektrárna je jedním z šedesáti navrhovaných projektů od doby, kdy ukrajinská vláda umožnila, aby půda kolem Černobylu byla využita k účelům výroby elektrické energie pomocí fotovoltaických elektráren. Výhodu představuje již existující propojení místa k elektrické síti z dob jaderné elektrárny.

Energetické společnosti a ukrajinské orgány se po nainstalování nového sarkofágu v roce 2016 dohodly na využití půdy kolem místa katastrofy. Orgány nabídly skoro 25 kilometrů čtverečních investorům pro potenciální výstavbu fotovoltaických elektráren. Pro investory je atraktivní cena za elektřinu z fotovoltaických zařízení na Ukrajině, která v průměru překračuje o 50 % cenu v Evropě.

Ukrajinský ministr životního prostředí uvedl, že půda nemůže být logicky využita k zemědělství, ale je vhodná pro inovativní a vědecké projekty.

„Kousek po kousku chceme využít černobylskou zónu,“ uvedl Varyagin,a dodal „neměla by to být pouze černá díra uprostřed Ukrajiny“.

Autor úvodní fotografie: Denis Reznik (pixabay)



16 odpovědí na 1MW fotovoltaická elektrárna u Černobylské jaderné elektrárny brzy zahájí provoz

  1. Wolf napsal:

    A já si naivně myslel že tam máte překlep a má tam být Giga ne Mega :). Tohle snad ani nestojí za článek :(.

    • Petr napsal:

      Jde o supertrapné ideologické divadlo aktivistů a firem z EU, zaznamenávající jak heroicky mravenčími krůčky (samozřejmě pod zajištěnou státní dotační střechou placenou z krvavých daní bílé pracující chudiny) zachraňují globální ideologií Ukrajinu před Ruskem a jádrem, to samozřejmě za články v co nejvíce evropských médiích stojí.

    • Vladimír Wagner napsal:

      Jde o testovací předstupeň, tato fotovoltaická elektrárna by se měla rozšířit až na 100 MW. Jiné firmy napojené například na čínské investory plánují postupně dosáhnout až GW výkonu. První instalace využívají nabídku garantovaného výkupu za cenu 150 EUR/MWh. Podrobněji v přehledu: http://www.osel.cz/9742-jaderna-energetika-v-roce-2017.html.

      • Petr napsal:

        Možnost chudé Ukrajiny dotovat sahá maximálně tak na těch 100MW.

        Ale už teď jak to plýtvání vidí žebrácky placená obsluha ukrajinských jaderných elektráren, tak okamžitě ohlásí, že nemají do budoucna prachy na palivo, a jestli nedostanou vyšší výkupní cenu taky, tak budou muset končit v GW blocích.

        • C napsal:

          To je otázka jak to je, nicméně zajímavé bude jak dopadnou snahy o přepojení na Evropskou síť a odpojení od IPS/UPS, myslím že by tam mohlo dojít k podivně vychytralému tahu kdy prostě prodají dobře osvícené plochy, brownfieldy a pod cizím zemím na FVE a nějak se pak udělá aby ta dotovaná elektrárna mohla stát kdekoliv a stačilo aby byly certifikáty upsány jen a pouze v Německu.

          Vzhledem k vylidňování a vhodným, celkem, podmínkám by se Ukrajina, je to tedy pitomý postup, mohla stát takovou elektrickou kolonii EU. Jediný problém je že Němcům leží v cestě sítě v ČR, Polsku, na Slovensku a Maďarsku, ale umím si zase na druhou stranu představit že se Maďar a Rakušák domluví , zprovozní 750kV linku na Ukrajinu a budou tahat FVElektřinu a VtElektřinu z Ukrajiny. Při 3x750kV a 500A je to 1.1GW, při 1kA pak 2.2GW což už je celkem dost. Ne nějak extra, ale dost na to aby to stálo za úvahu Rakousko by i tak, byť zprostředkovaně přes maďarskou stanici, zajistilo přístup k proudu, levnému, i z druhé strany. Myslím že to by mohlo Ukrajině z jistého hlediska pomoci, ale je to pořád takové, no nedobré, ale pořád lepší než exportovat proud uhelný.

      • Martin Pácalt napsal:

        Samozřejmě. Jde o to, využít území o perimetru s poloměrem 30km, ze kterého mají nyní užitek jen lišky , vlci a ostatní divoká zvěř. FVT je dobrý nápad, nic dalšího tam vymýšlet nepůjde.

        • C napsal:

          Tak ještě chemický průmysl by šel, Záleží taky ale jestli je vůbec ta dráha přes Pripjať sjízdná. Jestli ne, tak se tam nic než FVE o nějakých třeba 4GW nedá udělat, možná tak kdyby se podařilo najít spád tak ještě nějaké hydroelektrárna, ale jsou tam bažiny, takže moc tomu nevěřím, ale pár metrů a jestli je dost vody, tak snad.

          Ale plochy je na Ukrajině pro VTE a FVE habakuk.

        • Petr napsal:

          Je to totální nesmysl, jde o nejsevernější místo Ukrajiny.
          Ukrajina má nevyužitých ploch kvanta, a solární pole tam nepotřebují zas tak moc drahé připojení, dají se stavět blízko měst nebo vodních elektráren.
          Hlavně na to dotování, ale Ukrajina nemá prachy.
          Daleko víc by jim pomohlo, kdyby začali stavět větší propojení do Polska nebo Maďarska, a tam prodávali o něco dráž svou levnou elektřinu z jaderek, aspoň by získali víc peněz na údržbu, kterou začali po revoluci flákat.

          • C napsal:

            Do Maďarska je pořádná linka 750kV, ale tak 25 let mimo provoz, dokud se nevyřeší nějaké problémy s Ruskem, tak je to tak na měnírnu na jednom konci. V hydroelektrárnách toho zase nemají tolik. On ten Děprostroj má asi jenom 1500MW. Dohromady všechny asi jen 3GW, jo vedle v Rusku jsou na to mnohem líp.

  2. Milan Vaněček napsal:

    Jó GW sluneční elektrárny máte jen v Číně a ve stovkách MW jen v USA a Indii.

    • Petr napsal:

      Protože tam co píšete se to na jihu na rozdíl od toho ideologického dotačního divadla na chudé Ukrajině a ve většině Evropy rychle vyplatí i bezdotačně.

      Japonská banka právě oznámila, že se dohodla se Saudskou Arábií, že u nich v pouštích kolem velkých měst během zhruba 10ti let postaví na komerční soukromé bázi 100 GW solárů.
      Hlavním globálním problémem teď bude pro solární panely dostatek automatizovaných továren běžících na levnou neustále dostupnou elektřinu.

      • Milan Vaněček napsal:

        Továrny na výrobu fotovoltaických panelů v rámci „průmysl 4.0“ Čína už buduje, o nedostatek se bát nemusíte, žádné surovinové omezení neexistuje. V příštím desetiletí už tu bude solární energetika na TW škále.

        • Petr napsal:

          Vy vidíte jen povrch na kterém zůstáváte.
          Do hloubky to zároveň znamená, že konkurenčně vyrábět solární panely bude jen ten s nejlevnější elektřinou pro průmysl.

          A hlavní změna kterou to v Česku způsobí je (kromě výhodnosti stavět pár nových letních chat mimo síť), že staré miliardové dotace na OZE bude muset začít platit buď stát, nebo v rámci rozúčtování cen dodávek elektřiny přejdou ze závislosti na spotřebě na platbu za jistič nebo odlehlosti odběrného místa od hlavní infrastuktury.

          • Milan Vaněček napsal:

            Z výroby solárních panelů je energeticky náročná jen přeměna písku (SiO2) na polykrystalický křemík. Kupodivu v tom je světová jednička německý Wacker. Ale už jsou rozpracovány úspornější technologie.

          • Petr napsal:

            A stát je dneska v Česku co?
            Krvavé daně z už vymírající bílé pracující reálně chudiny, které elita ještě neustále poslední dobou nadává, že musí kromě cikánů začít živit i Afričany.

          • Petr napsal:

            A ty stojany, rámy a dráty pro panely jsou ze dřeva?

            Pokud jsou továrny stejně robotické a máte rovný přístup ke globálně obchodovaným surovinám nebo jsou to suroviny běžné, tak konkurenční soutěž se odehrává převážně v ceně elektřiny nebo možnosti konkurenci bombardovat či jinak sabotovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *