Akzo a Gasunie plánují největší závod na produkci "zeleného" vodíku v EU

Nizozemský výrobce nátěrů a chemikálií Akzo Nobel a provozovatel plynárenské sítě Gasunie plánují postavit největší závod na produkci takzvaného zeleného vodíku v Evropě. Firmy dnes uvedly, že tak chtějí omezit emise skleníkových plynů. Zelený vodík vzniká elektrolýzou z přebytků elektrického proudu.

Závod má stát na severu Nizozemska. Bude využívat vodní elektrolyzační jednotku o výkonu 20 megawattů na přeměnu udržitelné elektřiny na vodík. To bude znamenat důležitý krok v rozšíření technologie, která je považována za zásadní pro snížení emisí oxidu uhličitého.

Průmyslové a energetické společnosti kvůli tlaku na omezení emisí oxidu uhličitého doufají, že se jim podaří využít nadbytečnou elektřinu z větrných a solárních elektráren k výrobě vodíku. Ten pak může být uskladněn a zpětně přeměněn na elektřinu nebo využit přímo v průmyslu.

„Tato technologie má obrovský potenciál,“ řekl agentuře Reuters ředitel pro energetiku v Akzo Nobel Marcel Galjee.

„Tímto prvním krokem chceme ukázat reálné možnosti budování udržitelného průmyslu za využití zelené energie.“

Plánovaný závod by měl produkovat kolem 3000 tun zeleného vodíku ročně.

Ten by pak používala buď divize speciálních chemikálií Akzo nebo by se mohl prodat třetím stranám, jako jsou například přepravní firmy, které používají autobusy na vodík.

Obě společnosti chtějí v následujících měsících hledat potenciální kupce tohoto vodíku. Konečné rozhodnutí o projektu by mělo padnout příští rok. Náklady na výstavbu se očekávají v řádu desítek milionů eur.

Průmyslové závody v Nizozemsku v současnosti využívají ročně více než 800.000 tun vodíku vyrobeného ze zemního plynu. Výměnou tohoto vodíku za udržitelně vyrobený by se snížily emise oxidu uhličitého o sedm milion tun, upozornil Galjee. Mnohem větší potenciál však vidí v ekologické chemii.

Akzo Nobel je jednou z nejvíce energeticky náročných společností v Evropě. Firma uvádí, že obnovitelné zdroje teď pokrývají 40 procent jejich energetických potřeb. Do roku 2050 by chtěla být již bez emisí oxidu uhličitého.