větrné elektrárny, Zdroj: Flickr @René

BNEF: Investice do čisté energetiky poklesly v Q1 2017 meziročně o 17 %

Globální investice do čisté energetiky poklesly v prvním čtvrtletí roku 2017 meziročně o 17 % na 53,6 mld. USD. Investice do čisté energetiky v Evropě poklesly ve stejném období dokonce o 62 % na 7,9 mld. USD, což je nejnižší hodnota od roku 2006. Data přinesl čtvrtletní report Bloomberg New Energy Finance.

Globální investice do čisté energetiky dosáhly v Q1 2017 53,6 mld. USD a byly tak o 17 % nižší než ve stejném období v roce 2016. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku došlo k poklesu o 7 %.

„První čtvrtletí letošního roku znovu ukazuje, že průměrné investiční náklady větrných a solárních elektráren klesají. Tento trend znamená, že rok od roku je možné financovat stejný výkon v těchto technologiích za méně peněz,“ řekl CEO Bloomberg New Energy Finance Jon Moore.

Abraham Louw, analytik v ekonomickém týmu BNEF, dodal, že BNEF očekává v roce 2017  jak pro solární, tak pro větrné elektrárny podobnou nebo vyšší úroveň nového instalovaného výkonu jako v loňském roce.

Vývoj investic do čisté energetiky v období 2006 až 2016. Zdroj: Bloomberg New Energy Finance

Vývoj investic do čisté energetiky v období 2006 až 2016. Zdroj: Bloomberg New Energy Finance

Evropa zažila prudký pokles

Velký pokles z pohledu investičních nákladů zaznamenaly investice do čisté energetiky v Evropě, kde v Q1 poklesly meziročně o 62 % na 7,9 mld. USD.

Zatímco v Německu a Francii došlo přibližně ke zdvojnásobení investovaných prostředků, Velká Británie zaznamenala pokles o 91 % na 1,2 mld. USD.

Pokles zaznamenaly také dva největší trhy – USA a Čína. V USA dosáhly investice do čisté energetiky 9,4 mld. USD (pokles o 24 %) a v Číně 17,2 mld. USD (pokles o 11 %).

Autor:

14 odpovědí na BNEF: Investice do čisté energetiky poklesly v Q1 2017 meziročně o 17 %

  1. Martin Hájek napsal:

    Zelený socík se v EU rychle vyčerpává s tím, jak vládám dochází peníze a spotřebitelům elektřiny trpělivost. Inu jak říkávala Margaret Thatcherová – základní problém (každého) socialismu (i toho zeleného) spočívá v tom, že peníze druhých lidí vám nakonec vždycky dojdou.

    • Petr napsal:

      Zelený socialismus bych to nazýval maximálně v počáteční Německé fázi.
      Jinde šly dotace dost rychle v maximálním množství milionářům a pak už nejvíc dokonce miliardářům.

      Správnější název by byl něco jako nejmodernější vrcholná fáze kapitalismu zeleno-neomarxistický dotační.

      • Milan Vaněček napsal:

        Pánové to jsou jen Vaše kecy. Naopak to je velmi positivní vývoj. Za stále méně peněz se teď staví stále více fotovoltaiky a větrných elektráren. To je positivní realita.

        • Petr napsal:

          Kecy, kecy, kecy.

          Kdyby jste místo šíření hloupě vadných genů, dával peníze místo tvých vyžraných bílých příbuzných raději 20x tolika černouškům v Africe, to by byla ještě daleko víc sluníčková positivní realita.

  2. Josef napsal:

    OZE jako každý zdroj má ekonomicky únosné limity využití a mnohé evropské státy se k nim blíží , proto ten pokles investic. To , že dnes lze za méně peněz udělat více muziky není pravda. Situace je stejná jako před 10 lety , protože sice OZE zlevnily ale přešlo se k dražším typům od malých vodních el. a větrným el. na souši k FV panelům a přímořským větrným el. Zdražil se provoz sítí. A proto také spotřebitel platí mnohem vyšší částky za el. energii než před 10 lety. Pro některé už to začíná být neúnosné – viz odpojení 300 000 němců od el energie za poslední rok kvůli insolvenci – taková je realita.

    • Jan Veselý napsal:

      Jo, blíží se. Jejich podíl nebude určitě více než 100%, kolik je skutečný limit nikdo netuší, někdo tvrdí, že už byl, někdo, že 100%, pravda lze ověřit jen empiricky.
      A pokud Vám pokles ceny FV ze strašně drahé technologie na méně než polovinu ceny MVE a aktuálně vysoutěžené offshore VtE s dotací 0 EUR/MWh připadá moc, tak nevím, co byste ještě chtěl.
      A s těmi domácnostmi mám pocit, že si pletete pojmy a dojmy. To, že byla během roku 300 tisícům německých domácností (0.9%) „ustřihnuta“ elektřina vůbec neznamená, že za to může cena elektřiny. Možných důvodů je spousta a nejčastější budou asi neplacení z důvodu toho, že všechny peníze v rodině někdo prchlastal/profetoval/prohrál na automatech, případně, že mají bordel v placení. Každopádně chudým lidem elektřinu zaplatí sociálka, pro ty co jsou na tom aspoň trochu lépe, tvoří platby za elektřinu jednotky procent výdajů.
      Tenhle problém je v Německu fakticky menší než v ČR, než v Polsku, než ve Francii. https://energytransition.org/2016/08/comparing-energy-poverty-in-germany-with-other-countries/

      • Josef napsal:

        Tu VTE s nulovými dotacemi ještě nikdo nepostavil a během 5 let ani nepostaví. Zatím jsou to všechno jen vzdušné zámky a pokud vznikne jedna taková el. ještě neznamená ,že mohou vznikat další . Němci a Dánové mají prakticky nejdražší cenu el. energie na světě a její cena dále roste s tím jak roste podíl OZE v celkovém mixu , pokud dnes dominují v ceně energie provozní dotace za 20 let bude dominovat akumulace a rozvoj přenosových soustav – konečnému spotřebiteli je to fakticky jedno , protože bude platit čím dál tím vyšší cenu za el. energii vyráběnou podle zelené ideologie.

        • C napsal:

          Tam je ale problém že mají vysoké zdanění, jak v Dánsku, tak v Německu, sice se lepší graf sehnat nedá, ale pro představu asi stačit bude
          eia. gov/todayinenergy/images/2014.11.18/chart2.png
          reneweconomy. com.au/wp-content/uploads/2014/04/UBS-total-tariffs.jpg

        • Milan Vaněček napsal:

          Včerejší iHned: „Lidé u nás zelenou energii chtějí. Vaše sázka na jádro není naše věc, říká německý expert Kapferer“.

  3. C napsal:

    Myslím že OZE nyní narážejí na technologické limity současné infrastruktury, která neroste nebo se nemění zároveň s jejich rostoucím výkonem.

    Země, které se rozhodly vsadit na OZE ve velkém nyní musí buď urychleně, chtějí-li dostát závazkům z klimatických dohod, začít dostavovat tuto infrastrukturu, nebo přiznat porážku a provést velký obrat jedním z několika možných směrů.

    • Vláďa napsal:

      On to bude čistý pragmatizmus. Ve 14 týdnu se u nás pohyboval výkon FV od 0 MW až po 1600 MW. Protože u nás (ono to je všude) má zelená energie přednost tak v síti která musí vždy odpovídat rovnováze (výroba – spotřeba) zařízení která mají možnost regulace sníží svůj výkon. Protože regulovatelné zdroje pracují zhruba od 40% jmenovitého výkonu do jmenovitého při výkonových změnách odpovídajících minimálnímu teplotnímu namáhání musí tyto zdroje snížit svůj výkon. Odstavovat zdroje nikdo nechce protože zpětné najetí čerpá rezervu teplotního namáhání podstatně více než trvalý provoz. Dále při provozu na omezený výkon je horší účinnost. Do toho vstupuje tzv. trh s energiemi který se vyznačuje mnohými deformacemi a zde jsou regulovatelné zdroje dlouhodobě podfinancované. Ještě nějakou dobu to přežijeme ale životnost zařízení má svoje meze. Už delší dobu nebyla žádná podstatná investice do výrobních zařízení. Elektrárny vlastně žijí z podstaty. Na druhé straně stále není dořešena akumulace. Vývoj trvá taky nějakou dobu.

      • C napsal:

        Ano, u uhelných a jaderných jsou tyto změny omezeny. Paroplyn by na tom mohl být lépe, ovšem to se dostáváme na „škaredou“ část OZEnergetiky, která bude vyžadovat buď paroplynové elektrárny, nebo elektrárny geotermální, na které ale nemáme podmínky.

        Celkem mne tu ale v diskusi zaráží tvrzení že delší dobu neproběhla zásadnější investice do výrobních kapacit, přičemž ČEZ investoval do nového zdroje v Ledvicích a Počeradech. Co dělají soukromé společnosti je otázka, stejně tak to co páchají společnosti u sousedů.

        Akumulace je myslím přinejmenším v poloprůmysovém provedení zvládnutá, ale ještě nikdy asi nedošlo k nasazení třeba stlačeného vzduchu s výkonem v tisících MW a kapacitou ve stovkách GWh. Jeden kubík stlačeného vzduchu (9MPa) vydá při adiabatické expanzi asi 1.5kWh při počítané účinnosti přeměny 0.3. Běžně mají Zásobníky plynu kapacitu někde ve stovkách až milionech kubických metrů, přičemž 1 milion odpovídá asi 1.5GWh. I náš nemenší zásobník plynu, by byl sto pojmout kolem 96GWh ve stlačeném vzduchu. Vzhledem k tomu že zásobníky plynu z ložisek mají klidně 1 přes miliardu kubických metrů, bavíme se o kapacitě 1.5TWh, přičemž využitelná bude menší, jestli 150GWh, nebo 750GWh, to byste chtěl po mě již moc, jelikož to nevím.

        Jestli je nějaké vhodné podloží na severu Německa nevím, stejně tak kolik vhodných formací existuje třeba i mimo ložiska plynu. Nároky na hermetičnost by nemusely být tak velké jako v případě zásobníků plynu, protože případný únik vzduchu by představoval mnohem menší nebezpečí spojené s únikem.

        • Vláďa napsal:

          Bohužel i paroplyn má své limity dané teplotním namáháním. Plynová turbína dokáže startovat opravdu „z místa tři sta“ je to však vykoupeno relativně nízkou životností. Následný parní kotel je omezen ve všech směrech. To znamená bez ochozu výměníku se musí najíždět opravdu pomalu. Tepelně namáhaná lopatka stojí jako menší auto (lopatka má vnitřní chlazení). Akumulace se obecně potýká s kapacitou úložiště. Opravdu si nedokážu představit instalaci výfuku někde v blízkosti obydlené zástavby.

          • C napsal:

            Chlazená lopatka? To jsem netušil, díky. 🙂 Ano, to by mohl být důvod vysoké ceny proudu z PPE. Takže i s tímto nám zbývá jen ta akumulace, nebo lepší materiály. Otázka, jestli jsou vůbec ještě vyrobitelné.

            Já bych si třeba takový tlakový zásobník vzduchu uměl představit v okruhu kolem 1-2km od městské zástavby, pokud bude vybaven dostatečně vysokým komínem, který bude muset vydržet poměrně nízké teploty, pokud se nebude plyn na vstupu mírně předehřívat, jako je tomu u jednoho z konceptů. Na druhou stranu chod takovéto elektrárny by mohl vyvolat lokální změnu počasí, pokud by teplota vzduchu na výstupu byla výrazně pod nulou. To by možná řešilo přisávání vzduchu u paty komína, to by ale zase vedlo na jisté ztráty tlaku.

            Na druhou stranu by se vzduch vháněný do ložiska nemusel chladit, o to by se postarala okolní hornina a stal by se z ní jistý zásobník tepla… cesta by to byla, ale má jisté problémy. Hlavně kdo dneska nemusí, tak komín vysoký 150m a více stavět nebude. Představa že nějakých 30-40m nad zemí se vypouští nemalá kvanta plynu hluboce pod bodem mrazu je opravdu nepříjemná.

            P.S. omlouvám se za chybu, mělo tam být: ve stovkách až tisících milionů kubických metrů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *