První americká offshore větrná elektrárna Block Island

Cena připojení offshore parků klesá, DolWin6 bude o 15 % levnější

Cena přípojky DolWin6 pro větrné parky v německé části Severního moře bude o 15 % levnější, než tomu bylo u dřívejších projektů DolWin3 a BorWin3. Cena byla vysoutěžena v rámci nabídkového řízení a nejnižší cenu nabídla společnost Siemens.

Obdobně jako klesá cena offshore větrných parků, klesá i cena nutného připojení parku k přenosové soustavě na pevnině. Poslední vývoj v oblasti ukázal, že někteří developeři offshore větrných parků jsou ochotni stavět elektrárny i bez dotace. Vsázejí přitom na postupný růst velkoobchodních cen elektřiny a postupně se snižující ceny offshore parků.

K celkovým nákladům na stavbu parku je ale správné přičíst i cenu připojení k soustavě na pevnině. Tato cena je pak logicky vzhledem k větší vzdálenosti vyšší než například u onshore větrných parků nebo konvenčních elektráren.

Offshore větrné elektrárny

V poslední aukci, kterou vypsal německý a nizozemský provozovatel přenosové soustavy TenneT, se ukázalo, že i cena přípojek v čase klesá. Provozovatel uvedl, že díky snížení jednotkové ceny o cca 15 % ušetřil až 100 mil. EUR na celkových nákladech na přípojku.

„Pozorujeme kontinuální snižování ceny u našich offshore přípojek oproti našim předchozím projektům DolWin3 a BorWin3, které jsou stále ve výstavbě. Oproti těmto projektům nám vychází průměrné snížení ceny o 15 %.“
Lex Hartmann, člen správní rady TenneT

Celková cena projektu DolWin6 se dostala pod miliardu euro, zatímco srovnatelné projekty z dřívější doby se podle provozovatele soustavy TenneT cenově pohybovaly výrazně nad 1 mld. EUR.

Přípojka DolWin6 bude postavena jako stejnosměrné kabelové vedení o přenosové kapacitě 900 MW. Jeho celková délka je 90 km, z toho přesně polovinu tvoří podmořské vedení a polovina délky je provedena na pevnině.

DolWin6 je celkem třináctý projekt přípojky pro offshore větrné elektrárny společnosti TenneT. Z tohoto počtu je 10 projektů realizováno stejnosměrným přenosem.



11 odpovědí na Cena připojení offshore parků klesá, DolWin6 bude o 15 % levnější

  1. Petr napsal:

    Ale čistou cenu toho připojení, nebo kolik procent tvoří z toho miliardového projektu jsme se nedozvěděli 🙁
    Přitom Německo teď bude většinu nových dotací nebo nárůsty v nucených platbách přesměrovávat právě hlavně na budování a udržení funkční sítě.

    • Martin Hájek napsal:

      Myslím, že si to můžeme celkem snadno spočítat, jestliže snížení ceny přípojky o 15 % vedlo k úspoře 100 milionů Euro, pak prostou trojčlenkou zjistíme, že přípojka stála 567 milionů Euro. Jestliže celý projekt je „pod miliardu Euro“, tak je zjevné, že přípojka tvoří více než 50 % celkových nákladů projektu. Tady je vidět, jak obrovskou skrytou dotaci tvoří fakt, že přípojky větrných parků v Německu zpravidla platí provozovatel přenosové soustavy a náklady následně přesune na bedra zákazníků. Tlachy o údajné konkurenceschopnosti off-shore větru jsou úplně mimo mísu.

      • Martin Pácalt napsal:

        Souhlasím s názorem, že by se připojení k síti mělo připočítat k pořizovací ceně zdroje. Patří to k sobě. Stejně tak by se měla připočítat celková životnost, v tomto má navrch podle mě jaderná energie.
        Nesouhlasím s tím , že by offshorové elektrárny byly nekonkurenceschopné. Úspora záboru krajiny je neoddiskutovatelná, ale také těžko stanovitelná cenově. Ano, ovečky se u pevninských zdrojů pás můžou, těžko tam ale dáte obytnou výstavbu nebo širší komunikaci. Dtto platební bilance jde ku prospěchu domácí energetiky a ne např. ruského nebo katarského zahraničí.
        V každém případě daleký zdroj energie je logicky dražší než ten bližší a pokud se vyplácí akumulace, tak hned u zdroje (pokud nejde o přehradu, ta je daná reliéfem krajiny).

        • Martin Hájek napsal:

          Konkurenceschopnost se odjakživa měří tržní cenou produktu a ta jasně říká, že off-shore větrné parky nejde stavět bez masivních dotací (ať zjevných či skrytých), takže jsou nekonkurenceschopné.
          Údajná úspora záboru krajiny je také velmi diskutabilní. Podle článku je celková délka vedení 90 km, z toho je půlka na souši a moc bych se divil, kdyby to byl kabel. 40 km vedení mi tedy přijde jako docela slušný zábor krajiny, zejména pokud ho porovnáme s vyrobenou elektřinou ze slavné větrné farmy.

  2. frank napsal:

    určitě se ale nesmí zapomenout na to, pro akumulaci z těchto větrných parků se buduje několikanásobně dražší kabel do Norska

    • Martin Hájek napsal:

      No a samozřejmě také příslušný podíl na severo-jižním propojení Německa a záložní elektrárnu pro případ, kdy nefouká. Pak teprve máme celkové náklady této legrace a můžeme porovnávat jablka s jablky, tedy různé varianty se srovnatelným efektem pro spotřebitele z hlediska zajištění dodávky elektřiny.

      • C napsal:

        Počítat „záložní“ elektrárnu která bude mít během roku slušný koeficient využití je blbost. Jestli se dostanou s tímto hluboce pod současné koeficienty pak možná, ale doku budou koeficienty využití „záložních“ elektráren na úrovních podobných dnešním, pak to totální nesmysl asi jako počítat do EROEI FVE energii potřebnou k vybudování podobně „záložních“ elektráren jako v případě výše.

        Kabel do Norska nevím jestli k ceně Energiewende počítat, o nutnosti posílení propojení kontinentální soustavy se soustavou NORDEL se mluvilo už dost dlouho, hydroelektrárny ve Skandinávii byly v hledáčku energetik velmi dlouho a byly by i pokud by se v SRN pustili do jaderného scénáře.

        • Martin Hájek napsal:

          Naopak je úplně špatné Vaše uvažování. Je totiž úplně jedno, jaké má klasická elektrárna využití nebo nemá, já neříkám, že se mají nějak zohlednit náklady na výrobu v klasické elektrárně (jistě, můžeme se bavit o zhoršení účinnosti kvůli větším výkyvům, ale to jsem ani nenavrhoval), ale že se má zohlednit fakt, že ta klasická elektrárna stále musí existovat, protože jinak nezajistíme bezpečnost soustavy. Zkuste si představit, že budete mít jen fotovoltaické elektrárny, které vyrobí množství elektřiny ,které je za rok potřeba. Bude taková soustava provozovatelná? No nebude, ANI NÁHODOU! Takže pokud tento aspekt zanedbáte, tak samozřejmě docházíte ke zcela nesprávným závěrům o tom, kolik integrace OZE ve skutečnosti stojí. Celých dnes už více než 90 GW instalovaného výkonu ve větrných a fotovoltaických elektrárnách ve skutečnosti dokázalo nahradit možná 3-4 GW v klasických elektrárnách. Zbytek se fakticky dubluje. Je jen propagandou zelených, že proti sobě stojí varianta „větrník“ a varianta „klasická elektrárna“. Tak to ale není, ve skutečnosti proti sobě stojí varianta „větrník + klasická elektrárna s nižší výrobou“ a varianta „klasická elektrárna s vyšší výrobou“ a tyto dvě možnosti je možné korektně porovnávat.

          • Milan Vaněček napsal:

            A musíte k tomu přidat i nahrazení 12 GW jaderných elektráren. A když jedou uhelné elektrárny jen polovinu či méně času vypustí taky úměrně méně emisí. Pane Hájku, říkejte vždy celou pravdu ….

  3. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Takže zpět na zem od teoretizování. Dolwin6 je „jen“ jedna z HVDC linek propojující lokalitu Dolwin, kde jsou a budou postupně stavěny offshore větrné farmy Dolwin alpha, beta, … s pevninou, konkrétně s trafostanicí Emden. Necelou miliardu EUR bude stát kompletní linka 90 km linka, 45 pozemních kilometrů bude vedeno pod zemí na pevnině a přes ostrov Norderney. Linka umožní vyvedení výkonu okolo 900 MW větrné elektřiny, což znamená celkovou investici mezi cca 3-4G EUR.
    K tomu, že je „to“ skrytá dotace pro větrné farmy lze říct jen to, že po nabídkách na 0 EUR/MWh dotaci (jen zaručené připojení a „claim“ v moři) na offshore větrné farmy u německého pobřeží anoncovaly některé firmy, že příště nabídnou zápornou cenu (tj. fakticky by se podílely na výstavbě vedení), to vedlo ke změně podmínek pro příští aukce, které tuto možnost přímo zakazují, nechápu proč. Druhá poznámka se týká srovnání s jinými zdroji a vyvedení výkonu z nich. Nezaznamenal jsem, že by např. ČEZ financoval vyvedení výkonu z JE Temelín, což je cca asi 300 km VVN, včetně plánované trasy Kočín-Mírovka za bratru 12 miliard Kč. Taky nic neplatil za vyvedení výkonu z hnědouhelných elektráren v SZ Čechách, vše platil ČEPS.

    • Martin Hájek napsal:

      Jasně, čili pod bombastickým titulkem o něco méně bombastická realita. Takže se podařilo ušetřit 15 % na vlastní přípojce (kabelu), čímž se celý projekt vyvedení výkonu dostal pod 1 miliardu Euro, což ve vztahu k investici do vlastních elektráren 25 až 30 %.

      Zásadní rozdíl mezi větrnými offshore parky a klasickými elektrárnami spočívá v tom, že zatímco přípojka k off-shore parku zpravidla nemá žádné jiné využití než vyvedení výkonu z tohoto parku, tak klasickou elektrárnu obvykle připojujete někde, kde kolem žijí lidé a vedou dráty. Není tedy vždy jednoduché říci, jaké náklady souvisí s rozvojem sítě (a dělaly by se v každém případě) a co opravdu souvisí jen s vyvedením výkonu z dané elektrárny.

      Jinak stávající pravidla jednoznačně stanoví, že se ČEZ v případě rozšíření Temelína či Dukovan na investici do přenosové soustavy podílet musí ve výši vyvolaných nákladů. Samozřejmě je otázka, jak férově budou ty vyvolané náklady stanoveny. Nemá smysl se bavit o tom, kdo co platil za doby hlubokého Komunismu, když se připojovaly uhelné bloky, taková diskuse opravdu nemůže přinést žádný relevantní výsledek.

      Jinak samozřejmě ten Německý přístup jen ukazuje na snahu ukrýt náklady připojení věterných elektráren před veřejností. Jinak by přece bylo normální, aby si výrobci to připojení platili sami a jeho náklady promítly do požadavku na bonus k výrobě elektřiny. Jenomže to by bylo zbytečně transparentní a nešlo by ohlupovat lid tlachy o tom, že off-shore vítr je plně konkurenceschopný a žádnou dotaci nepotřebuje, jak přece vyplynulo z aukce…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *