Domů
Obnovitelné zdroje
ČEZ lákají offshore větrné elektrárny v Německu

ČEZ lákají offshore větrné elektrárny v Německu

Česká energetická společnost ČEZ se chce stát silou, s níž je třeba počítat na německém trhu větrných elektráren na moři, které nabízejí lákavé regulované výnosy. Skupina má zájem získat v příštích pěti letech minoritní podíly v projektech s celkovým výkonem 400 megawattů, řekl agentuře Reuters ředitel útvaru zahraničních majetkových účastí ČEZ Martin Pacovský.

„Jsme nováčky v odvětví. Ale jsme přesvědčeni, že je zde prostor pro společnosti jako ČEZ,“ uvedl Pacovský.

ČEZ v letošním roce uvedl, že v příštích pěti letech plánuje utratit až dvě miliardy eur (54 miliard Kč) za expanzi do nových energetických technologií. Zaměřit se chce hlavně na obnovitelné zdroje energie.

Pacovský odmítl říct, kolik z plánované částky půjde do Německa. Dodal ale, že vzhledem k přední pozici Německa v oblasti obnovitelné energie bude mít Německo na celkové částce zřejmě největší podíl.

Offshore větrný park Alpha Ventus, Německo. Zdroj: ENERGY.GOV
Ilustrační foto

Německý trh s větrnými elektrárnami na moři přilákal množství infrastrukturních fondů a energetických skupin. Jsou mezi nimi i australská firma Macquarie či kanadská Northland Power.

„Není to snadný trh… Ale my můžeme absorbovat více rizik než další investoři,“ uvedl Pacovský.

Upozornil, že rozvaha a úvěrový rating dělají z ČEZ dobrého partnera v sektoru, který je náročný na kapitál.

ČEZ má u agentury Standard & Poor’s rating A- a čistý dluh 124,4 miliardy Kč. To z firmy dělá jednu z finančně nejzdravějších energetických firem v sektoru, který je pod tlakem kvůli klesajícím velkoobchodních cenám elektřiny. Jeho němečtí kolegové E.ON a RWE museli kvůli přežití rozdělit své podnikání.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(42)
C
1. říjen 2016, 10:44

Pane Vaněčku,

Ptám se jich aby zjistil co si opravdu myslí, takový zvyk zvědavost.

Tím jestli by přesun peněz z ITERu přinesl něco pro supravodiče si nejsem jistý, peníze jsou jedna věc a lidé jsou druhá a při nejlepším tam bude setrvačnost pět až deset let (zkrátka než z prváků jsou inženýři a doktorandi)

Ano ve světě je rozhodnuto, ale přece jenom nevidím situaci u nás za zcela bezpečnou pro i jen domácí OZE, chování ERÚ si myslím žádá soudního prověření, ano na jednu stranu se tu staly podvody s dotacemi, pokud se prošetří a soudně dojde k závěru (bohužel nic lepšího není, je to jediné správné řešení) že podvod nastal mají následky dopadnout jen na viníka. Jenom očekávám kdy dojde k podání žaloby, eventuálně mezinárodní arbitráže na toto chování úřadů. Osobně být majitelem nějaké větší FVE, tak bych se na právní kroky minimálně chystal. Myslím že by se subjekty dotčené touto zvůlí měly spojit a podat hromadně žalobu, ve státě který nechce být brán jako nějaká podivná diktatura není možné aby se takto úřad choval.

Podle mne je stále tady nutné v podmínkách ČR OZE stále obhajovaly a podávaly nové a nové informace o jejich možnostech a stavu. Je zajímavé, mimochodem, že o tom, jak se musí stavět stovky kilometrů nových vedení slýcháme stále (byť pokud chceme nahradit fosilní paliva, tak se dá uvažovat o E-gasu a podobně (něco kapalného by bylo myslím lepší)), ale od lidí kolem JE neslyšíme o nutnosti stavby vedení pro vyvedení výkonu z nových JE a nutnosti taktéž překopávat elektrizační soustavu.

Milan Vaněček
28. září 2016, 17:28

Tak konečně už Česká republika bude mít část elektrické energie z větru, z větrných elektráren na severu Německa a Polska. Jejich potenciál je obrovský, přes 100 GW, mnohem větší než naší jaderné energetiky. A cesta elektřiny ze severního moře k nám je poloviční než současná cesta přes nás až do Rakouska. I za oddělovací transformátory můžeme ušetřit.

Když se podíváme na Španělsko, tak to má v současnosti již 48% elektrické energie z OZE (hlavně z větru), více než dvojnásobek toho co má z jaderných elektráren (23%). A jde to, ale oni tam mají centrální orgán který na základě meteorologických dat předvídá a řídí výrobu a distribuci. Výměna se zahraničím je minimální (pod 4%). A Španělé to zvládnou i při více než 50% OZE.

Anebo to ČEZ bere čistě jako způsob jak vydělat peníze (z Německých dotací) a ne jako možnost dodávky čisté energie pro ČR, která by umožnila další odstavování uhelných elektráren u nás??

Jan Veselý
28. září 2016, 18:09

On to je standardní vzorec chování všech firem typu ČEZ. Na domácím trhu si žárlivě střeží rentabilitu svých "starých zdrojů", ale když chtějí expandovat na trh zahraniční, tak je to přes vítr a FV. Úplně stejně se chová třeba ENEL, EdF, E.On i utility v USA.

Pavel
28. září 2016, 21:29

Není překvapením, že ČEZ se chce přiživit na abnormálních německých dotacích do oze parodií na elektrárny. Tenhle hovadismus zcela zničil evropský trh s elektřinou a díky tomu se dnes nevyplatí investovat do žádného nedotovaného zdroje. Skončit to může jen katastrofou (ta finanční už nastala, teď už zbývá jen celoevropský blackout).

C
29. září 2016, 00:16

Pane Pavel,

Už Vám někdo řekl že jste již poněkud nudný s vaší frází "OZE parodie na elektrárny"? Tím házíte do jednoho pytle všechno od FVE po přehrady a geotermální elektrárny.

Jen pro zajímavost, víte jaký je u nás přebytek výkonu? S FVE máme asi 20GW, bez nich a bez vodních máme asi 16GW. Pokud náhodou budou v provozu obě jaderné elektrárny, máme rezervu asi 4GW, i bez nich bychom byli schopni síť udržet v provozu. K celoevropskému bezproudí nedojde, ale dojde k rozpadu jednotné soustavy na ostrovy. A nemyslete si že v takovém případě se nic dít nebude. Doje k takovým opatřením, aby byla na nejkritičtějších místech dodávka proudu obnovena. A vzhledem k výkonům se nebavíme jen o vojenských objektech a nemocnicích.

Vím asi k čemu míříte, během pár komentářů se vytasíte s tím jak se dá všechno řešit jen jadernou energetikou, jenže je tu obrovské množství problémů, které se nedaří řešit.

Zrovna nedávno se zjistilo že na jeden z reaktorů EPR se asi použila špatná ocel a možná Areva upravovala údaje u dalších. Za X let provozu Temelína nebylo možné opravit definitivně turbínu. (Pokud jsem se dopátral, tak je problém s rotorem, který byl dlouho nevhodně uskladněn), kontroly svarů jsou občas nedobře udělané (nejen u nás), zařízení v Sellafieldu, dříve známém jako Windscale nebo Calder Hall je nejspíše v takovém stavu že by mohlo představovat riziko pro značnou část Evropy. Překračují se termíny a rozpočty. A jsou žádány dotace vyšší, než pro proud z větrných elektráren a elektráren plynových. A není pořádně vyřešeno co s použitým palivem.

Při tomto všem se nehodlá jaderný průmysl změnit a jde stále stejnou cestou, která se moc neosvědčila. Jeho marketing je roven nule, není sto udělat nic čím by přesvědčil veřejnost. Roky se ví jak konfigurovat reaktor pro provoz na thorium, místo toho pořád všichni používají uranové palivo, které produkuje příliš mnoho odpadu, který není ochoten a mnohdy to ani není legislativně možné, zpracovat.

Místo změn ale chodí lidi od jádra a lkají jak je to s OZE nespravedlivé a jak jim odstavují JE a jak nové nikdo nechce a jak jsou lidé proti nim... Problém je v tom že jaderný průmysl zamrzl kdesi v minulosti. Trend je dnes decentralizace, modularita, místo obrovské závodní kotelny se ke každému provozu dá kogenerační jednotka, dokonce je to levnější, domy se odpojují od CZT protože vyrobit si teplo sami a rozúčtovat je podle spotřeby je lepší než pochybné koeficienty tepláren na základě měření na přípojce budovy...

Přišel snad jaderný průmysl s něčím podobným? Ne! Není ani sto vyrábět jednoduché generátorové jednotky pro odlehlá místa. Ano je tu třeba úmluva o Antarktidě, takže reaktor na McMurdo běžel asi jen pět let, ale kolik je na světě ostrovů, plošin a pod, kde by se jaderný agregát o výkonu do 1MWe hodil?! Asi by se stačilo podívat do jakých aplikací míří stovky velkých spalovacích generátorů (500kW+) od renomovaných společností. Nikdo nemůže tvrdit že to nejde, protože malé reaktorové jednotky byly. Možná je problém v legislativě, ale kdyby se chtělo tak to je to nejmenší.

Ale možná je zásadnější problém v tom že vlády strkají do energetiky, dopravy a podobně až příliš nos. Možná by, místo slavných energetických koncepcí a závazků procent biosložek v benzínu, bylo lepší stanovit to rámcově produkcemi emisí a podobně, zbytek ať si vyřeší trh. Ono dokud se bude státně plánovat jako se to dělá, problémy z těchto plánů budou vždy.

C
29. září 2016, 01:42

Oprava:

Pane Pavle,

NN
29. září 2016, 11:16

Za sebe bych Vám to pochválil: Dobrá řeč.

NN
29. září 2016, 11:22

To mé předchozí je na p. Veselého: "On to je standardní vzorec chování všech firem typu ČEZ. ..."

Ale spíš jsem zvědavý, co s tím bude potom dál. I&C Energo, minimálně jedna velká solární...

Vladimír Wagner
28. září 2016, 18:35

Pane Vaněčku, nevím, jestli na tomto odkazu (https://en.wikipedia.org/wiki/Renewable_energy_in_Spain) jsou data korektní, ale do roku 2014 vcelku souhlasí i se statistikou na oenergetice. Takže, pokud je shrnu, tak podíl obnovitelných byl v jednotlivých letech: 2010 - 35,3 %, 2011 - 32,5 %, 2012 - 31,9 %, 2013 - 42,4 %, 2014 - 42,8 % a 2015 - 37,4 %. Co je z toho vidět, tak jsou velmi značné fluktuace v jednotlivých letech. Je to dáno silným vlivem počasí v daném roce. Nikde však není Vaše hodnota 48 %.

V roce 2015 vyrobil vítr 19,1 % veškeré elektřiny, vodní 11,1 %, vaše oblíbená fotovoltaika ve slunečném Španělsku pouze 3,1 %, tepelné sluneční 2,1 % a spalovací obnovitelné 2,0 %. Celkově ten zmíněný podíl 37,4 %. Žádný z obnovitelných zdrojů samostatně nevyprodukoval více než jaderné bloky. Dohromady všechny obnovitelné ano. Je dobře, že Španělsko využívá své vhodné geografické podmínky a buduje i díky tomu velice pestrý mix. Má díky němu opravdu značný podíl vodních a větrných zdrojů. I při ideálních slunečních podmínkách je fotovoltaika spíše jen doplňkový zdroj (téměř o řád méně než jádro). Ovšem i z těchto čísel je vidět, že bez jádra se k nízkoemisní energetice ani v zemi, která má velice dobré podmínky pro OZE nepřiblížíte.

Pro nás, když opravdu nemáme tak dobré podmínky pro větrné, vodní ani slunečné zdroje, je pohled na španělský mix hodně poučný.

Milan Vaněček
29. září 2016, 09:50

Pane kolego, to je Váš problém že nemáte nejnovější data a nevidíte trendy vývoje. Já jsem čerpal z Renewable Energy World, Sept. 27, 2016, cituji:

Over the first eight months of this year, Spain averaged an impressive 47.2 percent renewable energy share in its generation mix.

The achievement was reported by Spanish electricity transmission system operator, Red Electrica de Espana (REE).

Breaking down the renewable share reveals Spain to have developed a strong mix of renewable generating capacity: wind power (21.8 percent), hydroelectric (17.8 percent), solar PV (3.4 percent), solar thermal (2.4 percent), other (1.8 percent).

The remaining 52.8 percent of the generation mix was made up by a variety of non-renewables, including: nuclear power (23.2 percent) and coal (10.5 percent).

Takže vidíte, že: vítr plus slunce=28,6% oproti jádru 23,6%.

Dále Španělé na rozdíl od Němců nejprve likvidují uhlí - jejich pouhých 10,5% se nám zdá nedostižných a pak budou vypínat i jádro.

Co se týče FV, ta byla zablokována v roce 2008 podobnou zlodějnou (nezvládnutá instalace 4GW za rok za nejvyšší ceny na světě) jako proběhla u nás (ještě s horším výsledkem) o 2 roky později. Ve Španělsku je významná i solar termal (ta má v sobě i storage, tak proč ji v zemi s přímým slunečním svitem nerozvíjet).

Zkrátka, Španělsko má nejlepší předpoklady během deseti let přejít na cca 60% OZE (fotovoltaika se rozjede přes 10_20 procet po dalším zlevnění panelů a z toho vyplývajícího odstranění dotací a tím i přirozeného rozvoje) a vypnout své nejstarší JE. Španělé dokáží dříve než Němci či Dánové, že to lze, i při nevýhodě jakou je izolovanost jejich energetické soustavy. Uvidíte jak se limity penetrace OZE do výroby elektřiny budou posunovat stále výše a výše. Chce to sledovat dynamiku vývoje.

NN
29. září 2016, 10:49

Takže rekapituluji celý rok 2015 vs. 8 měsíců 2016 - podíl výroby Španělsko:

vítr: +2,7%

voda: +6,7%

FV: +0,3%

solární tepelná: +0,3%

ostatní -0,2%

Kolik je tam čeho nového v instalovaném výkonu?

Pak by z toho mohla být dobrá řeč.

PS.

47,2% zaokrouhlujeme na 48% (inu kosmetika čísel)

Vladimír Wagner
29. září 2016, 19:05

Pane Vaněčku, nejnovější data o ročním podílu různých zdrojů jsou z roku 2015 a žádná aktuálnější neexistují. Využití jednotlivých zdrojů (hlavně těch obnovitelných) se dramaticky liší podle roční doby a brát trendy s několika měsíců je opravdu hodně odvážné. Zvláště, když jsou vidět velké skoky nahoru i dolů v jednotlivých letech. Víte, můžu něčemu fandit, ale přesto bych rád znal realitu. A ta opravdu s Vašimi kouzelnými hrátkami s čísly nemá moc společného. Ale to opravdu nemá cenu moc komentovat. Takže jsem uvedl reálná čísla podílu obnovitelných zdrojů za posledních pět let a které obnovitelné zdroje elektřinu a kolik ve Španělsku produkují. Každý si pak může udělat obrázek sám.

Milan Vaněček
29. září 2016, 19:20

Ano realitu vidíte na dva dny starých datech Španělského operátora, které jsem Vám ukázal. A vidíte že realizovaná penetrace OZE do výroby elektřiny může být velmi vysoká, což si stále nechcete připustit. A za pár let budou ta čísla ještě vyšší a z více zemí....

C
29. září 2016, 10:43

Dobrý den,

Již delší dobu se vás chci zeptat na pár věcí, které podle mne souvisejí s problémy rozvoje jaderné energetiky a zejména pohledů lidí na ni.

1)Myslím že je Vám známa elektrárna Shippingport, již před desítkami let se v ní zkoušelo thorium místo uranu, respektive se do reaktoru zavezlo určité malé množství uranu a k tomu thorium. Jednalo se o tlakovodní reaktor, sice malý, ale přesto se zajímavým výkonem (60-100MWe), tak byl provozován několik let bez výměny paliva. Proč se od té doby nečiní kroky k tomu aby se začalo používat možná i v současných reaktorech? Bylo by to vlastně možné, řekněme jeden z reaktorů v Dukovanech, provozovat takto? Takový postup by přece měl výrazně redukovat množství použitého paliva.

2)Proč, přestože se na malých reaktorech údajně pracuje, ještě žádný z výrobců nenabídl výstavbu takového reaktoru? Přitom zase takové malé reaktory byly, sice ne modulární, ale existovaly (Dobře, některé z nich byly původně pro vojenské účely - pohon lodí), kde by byl problém tyto upravit?

3)Existuje jakási limita za kterou zvyšování bezpečnostních požadavků vede jen k malému zlepšení bezpečnosti zato třeba exponenciálnímu růstu ceny?

Za odpovědi předen děkuji.

Vladimír Wagner
29. září 2016, 18:58

Dobrý večer, pokusím se odpovědět:

1) na dotazy o thoriovém cyklu a možnostech využití thoria jsem Vám podrobně odpovídal pod článkem: https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nemecko-dohoda-o-jadernem-odpadu-je-bliz-provozovatele-je-zaplati-23-mld-eur/ , takže se prosím mrkněte tam. Je to i s odkazy na podrobnější popisy.

2) Vzhledem k tomu, že u malého reaktoru musíte řešit také jeho ochranu spojenou s tím, že zde jsou radioaktivní materiály a to zjednodušení není diametrálně nižší než u velkého reaktoru, zlepšují se se zvětšujícím se výkonem ekonomické parametry. I uvažované malé modulární reaktory jsou o výkonu v řádu stovek MWe. Malé reaktory se tak využívají zatím ve specifických podmínkách (třeba konstruované na lodi pro sibiřská městečka. Jaderná energetika je nejlépe konkurenceschopná v oblasti velkých zdrojů a nejsem si jistý, zda je posun k decentralizovaným malým zdrojů v této oblasti smysluplný. Prostě některé zdroje se více hodí jako malé a jiné jako velké. Tím neříkám, že nemá cenu snažit se i o posun v oblasti malých zdrojů, ale spíše zatím pro specifické účely (nutný posun k dlouhým intervalům mezi výměnou paliva kompaktnosti ...)

3) Taková limita pochopitelně existuje u libovolné technologie (třeba i u aut, letadel či lodí ...)

Vladimír Wagner
2. říjen 2016, 21:52

Pane C, dostatečně efektivní jsou bloky zhruba od 500 MWe, takže sice můžete a nemusíte jít k vyšším výkonům. Pokud jde o možnost výpadku, tak větrné i sluneční zdroje fungují jako jedna velká elektrárna a třeba v Německu tak v této oblasti může vypadnout najednou až několik desítek GWe najednou. Zvláště, když tyto výkony transportujete z jihu na sever přes celé Německo přes omezený počet vedení.

Obecně potřebujete mít jak centralizované velké zdroje tak i decentralizované malé a efektivní systém dostanete pouze jejich kombinací. Potřebujete napájet průmyslové oblasti i aglomerace, kde jsou efektivní velké zdroje a také oblasti, kde jsou efektivní decentralizované zdroje. Jak vidíme v Německu, intenzivní zavádění OZE nevede k decentralizaci. Německá Energiewende je postavena do značné míry na velkých farmách větrných turbín, velkých hydroelektrárnách a transportu opravdu obrovských kvant elektřiny na velké vzdálenosti. Je to stejně jako internet, ten nedokáže efektivně fungovat bez decentralizovaných prvků, ale také bez obrovský servroven. Prostě zjednodušené představy o energetice postavené čistě z decentralizovaných malých zdrojů nemají s realitou nic společného.

C
3. říjen 2016, 11:26

Pane Wagnere,

opět musím poděkovat za odpověď. Pokud odhlédneme od problémů s transportem omezeným počtem linek (ale i nějaké "směrování" by se asi dalo udělat, jen je otázka jak drahé bude), kde opravdu může vypadnout X desítek GW, pak se FVE ani VtE nebudou chovat jako jedna velká elektrárna v tom smyslu že by se odpojily naráz, což se u MW z jaderných elektráren stává. Pravděpodobnost nežádoucí události na všech měničích zároveň je malá, pokud nebudeme počítat s EM pulzem.

Takže teoreticky by se měly vyplatit reaktory podobné vylepšeným VVER440. Zajímavé v tomto světle je podle mne to že v situaci kdy je trh rozhoupaný, pokud by opravdu hrozil akutní nedostatek výkonu, ČEZ chce budovat dva až tři velké reaktory přes 1000MWe, což by mohlo snadno znamenat jeho konec, nebo minimálně vážné potíže.

Pokud má Německo, nebo kterákoliv jiná země potenciál pro využití vodních elektráren a dokonce tyto elektrárny již stojí, byl by velký nesmysl je nevyužívat. Ano, aglomerace a průmyslová centra potřebují velká množství elektřiny, na druhou stranu pokud je budete chtít dodávat z jaderného zdroje, musíte jej postavit daleko (sám asi víte lépe kolik je to km od měst jako je třeba Brno nebo Praha), to způsobuje že využití tepla z těchto zdrojů je problematické, ne-li nemožné. Naproti tomu systém podobný jako je v Brně by nejspíš byl schopný s úpravami dodávat elektřinu pro celé město (vycházím z přepočtu 1kW/obyvatele, instalovaný výkon tepláren (de-facto plynových elektráren) je cca 170MW, Brno má něco kolem 200k obyvatel), tomu je schopný dodávat ještě poměrně efektivně teplo. Podobně by myslím se dalo uvažovat u poměrně zajímavého množství měst.

A ani nutně to že by průmyslová centra byla závislá na elektřině ze sítě nemusí být brzy pravda (to bude ale záležet na tom jak se pohnou ceny palivových článků a paliv). Navíc se v posledních letech daří vysoutěžit zajímavé ceny za MWh například z FVE, pravda ne tady, ale pokud se bavíme o 30-40$/MWh, což je cca 1000Kč/MWh, pak bude otázka jestli se náhodou nevyplatí z tohoto spíše vyrobit třeba methanol nebo něco takového, to převézt na druhý konec světa a tam zase spálit. (To že lze vyrábět uhlovodíky uměle předpokládám víte). Nehledě na to že může fungovat podobně jako nedávno nekonvenční plyn a ropa, tedy přidat tlak a vést k celosvětovému poklesu cen dalších energetických komodit. Navíc methanu existují takové zásoby (sice se zatím netěží), že o to že by nám v dohledné době došel se bát nemusíme.

Takže je myslím legitimní otázka, jestli se nevyplatí v případě třeba Německa postavit VtE na severu, nechat lidi si postavit domácí FVE a do toho rozptýlit nějak rovnoměrně PPE, pokud možno tak aby se vyplatilo využít teplo. U nás by zase myslím bylo zajímavé se dostat na 2x až 3x více FVE než máme (samozřejmě nějakým lepším modelem než byl) a toto podpořit opět rozptýlenými PPE, ale třeba o jiných výkonech. (Bohužel máme špatně napsané zákony).

A k internetu, záleží co a jak si pod ním představujete, dost zásadní jsou DNS servery (ale šlo by to i bez nich, ale těžko, nepohodlně), ale zase nikoliv obrovská datacentra služeb jako Facebook, Google, Youtube, v takovém přirovnání by DNS byly elektrárnou o 200MW a Facebook elektrárnou o 20GW.

C
30. září 2016, 18:32

Děkuji za odpověď.

Váš komentář ohledně thoriových technologií je zajímavý, bohužel mi v minulých týdnech zmizel spolu s článkem z dohledu.

Takže v podstatě tvrdíte že u JE platí čím větší tím lepší. Dobře, jenže tento přístup bude podle mne znamenat dost problémů. Ten nejmenší z nich je ten že pak porucha může snadno znamenat větší problémy pro elektrickou síť než foukání nebo nefoukání, pokud se nepletu pak největší z reaktorů dnes mají kolem 1600MW, pokud tvrdíte že větší elektrárny vycházejí ekonomicky lépe, kde bude ten limit? 2000MW, 3000MW, nebo výše? Nemělo by pak samotné vyvedení výkonu již plnit kritérium N-1? Předpokládám, že jste slyšel o situaci, která nastala na Ukrajině poté co bylo zničen kus vedení od jaderné elektrárny.

Dále je problém po stránce investiční, větrnou farmu, nebo PPE si může dovolit násobně více firem než jadernou elektrárnu a pokud vím, nikdo JE nestaví na podnikatelské riziko, alespoň ne v Evropě. Pak myslím budeme narážet na to jakou si vůbec chceme představovat budoucnost. jestli chceme postupovat k centralizaci, nebo decentralizaci, ale to platí i o jiných oborech.

Jan Veselý
30. září 2016, 19:24

A to si ještě vezměte tu pomalost vývoje. Třeba Areva aktuálně konečně prosadila do výstavby dva jaderné bloky podle minimálně 15 let starého designu, který bude v době dokončení starý 25 let. Zmíněných 25 let znamená pro větrné elektrárny odhadem 5 inovačních cyklů, pro fotovoltaiku, baterie nebo řídící elektroniku 10.

Milan Vaněček
29. září 2016, 12:31

Moje prvá poznámka v této diskusi bylo jen rýpnutí do ČEZu, že jde jen po dotacích (u nás i okolních státech) ale to aby vydělával na perspektivní energetice to mu uniká. A brzy bude většina jeho stále klesajícího zisku jen z dotací (když budou fungovat JE tak, jak fungují u nás - mizerně).

Všechny moje ostatní poznámky na tomto serveru jsou o tom, že přináším informace jak to jde s OZE jinde v EU či ve světě. U nás je oficielní doktrína: máme cca 2-3% elektřiny z extrémně drahé fotovoltaiky a méně než procento z větru a o moc výše "to nééjde".

A ono to jde (viz řada příkladů co dávám) a zatím to na žádné limity nenarazilo.

A když chci popíchnout "jaderníky" tak jim napíši že jediný pořádný zdroj na zeměkouli je sluneční záření z termojaderného reaktoru na slunci. Ostatní - to jsou jen drobečky....

No a cenový vývoj je jasný, které ceny neustále klesají a které rostou...

C
29. září 2016, 13:24

Jenže problém mnohých "odborníků" (ono by se chtělo až říct odporníků) u nás bude dělat všechno proto aby udrželi status quo, protože jinak by s velkou pravděpodobností přišli o práci. Je otázka jak dlouho to bude trvat než se to vyčistí. toto jsou pořád zbytky takového podivného starého myšlení.

Jediný problém OZE co bych zatím viděl je to že nevíme co s energií když je jí moc, musíme ji nějak uložit, ale i to by šlo, kdyby se politicky chtělo a utla se ropa a uhlí, šlo by to. Jenže u nás se bude argumentovat vším od energetické bezpečnosti (což je dobrý vtip při našich importech ropy). Cena kWh v benzínu je někde kolem 3-4Kč, pokud by se podařilo vyrábět třeba methanol za cenu podobnou, asi by bylo po problému. Jenže cena proudu ze solárních systémů bude ještě nějakou dobu vyšší, byť už v dobrých oblastech jde dolů na +-30$/MWh. U větru by to mohlo být podobné.

Nemáme problém energii získat i ekologicky, máme (řešitelný) problém jak zajistit dodávku proudu rovnoměrně, ale hlavně se strukturami, které toto činí obtížné a mnohdy i drahé.

Jan Veselý
29. září 2016, 14:34

Já jsem před časem nad problémem s "odborníky" uvažoval. Mám v tomto směru jistou výhodu, protože jsem se "slovutnými pány profesory" v denním kontaktu. Proto třeba vím, že akademici jsou opravdu na špici odbornosti jako postdoci. V okamžiku, kdy se z nich stanou docenti a profesoři, stanou se z většiny z nich řídící pracovníci, úředníci a mluvčí. Na samotnou vědu není čas. Pokud se obor vyvíjí inkrementálně, tak to tolik nevadí. Základ jejich vědomostí a znalostí má smysl a jejich zkušenosti mají svoji hodnotu a nemají komunikační problém s radikální omladinou.

Problém nastane, když vědecký/technický pokrok naruší zažitá paradigmata. To potom spousta zasloužilých "pánů nahoře" funguje jako noha na brzdě (čest výjimkám). Problém obvykle vyřeší generační výměna, třicátníci a čtyřicátníci jsou obvykle schopni absorbovat nové věci bez zásadních potíží.

V energetice navíc několik generací platilo - je to hrozně důležité a nesmí se to pokazit, investiční horizont je 20 a více let. Tohle myšlení spíše konvenuje lidem defenzivním a konzervativním. O to větší šok je pro ně současný čelní střet s tím, že jim do oboru expandují technologie s inovačním cyklem pár let, které vyžadují nové znalosti a schopnosti (meteorologie, mikroelektronika, řídící systémy, marketing, obchodní modely, ...).

Příkladem trapnosti byl například prof. Noskievič ve Fokusu Václava Moravce. U Dany Drábové třeba naopak pozoruju schopnost se duševně a názorově vyvíjet.

Martin Hájek
30. září 2016, 21:50

:-). Potíž je v tom, že ta změna paradigmat je stále do značné míry jen zbožné přání. Vyfukováním cigaretového dýmu do umyvadla s vodou prostě elektřiny nevzniká, abych parafrázoval českého génia. Už pár let běhám po světě a pár změn paradigmatu už jsem zažil. Například svého času spousta lidí tvrdila, že energetiku naprosto změní vysokoteplotní supravodiče. Nestalo se. Dnes tu máme ohňostroj nápadů a technologií, ale to, které se opravdu prosadí, je velká otázka. Energetika je stále běh na dlouhou trať, protože vyžaduje obrovské investice a to se nezměnilo. Tisíce fotovoltaických panelů jsou pořád velká investice, která neproběhne přes noc. Takže možná z druhé strany je potřeba říci, že určitá zdravá skepse je na místě a konzervativní přístup také. Ono totiž když to pak přestane fungovat, tak se najednou všichni ptají, jak je to možné.

Milan Vaněček
1. říjen 2016, 08:10

Pane C, na supravodiče se neptejte expertů na uhlí a teplárenství. To co říkají jsou naprosté nesmysly. Supravodivost při pokojové teplotě zatím neumíte, ale poznatků o supravodivosti přibývá a třeba zase bude nějaký průlom. Objevují se stále nové třídy materiálů, které vykazují supravodivost, ale zatím nevíme proč. Kdyby se obrovské peníze, investované například do Iteru daly na výzkum supravodivosti, bylo by to pro energetiku mnohem významnější.

Co se týče názorů některých "dinosaurů" na energetiku, světový vývoj už ovlivnit nemohou (ale v ČR dokáží napáchat dost škody).

Fotovoltaiku a větrné elektrárny už dnes pro soudného člověka bránit nemusíte. Když si uvědomíte čísla (a proto stále rozšiřuji informace o nich), že v roce 2000 poprvé dosáhl instalovaný výkon FV elektráren 1 GW, nyní je to přes 250 GW a za pár let už to bude přes 1 TW - neexistuje v historii jiný tak úspěšný nárust technologie pro výrobu elektřiny, jako je to u fotovoltaiky.

C
30. září 2016, 23:01

Ono to bude s těmi supravodiči tím že vysokoteplotní jsou pořád hodně nízkoteplotní, tedy se musejí chladit, sice již ne heliem, ale stačí dusík, nicméně to pořád není nic běžného. Možná až budou na takové úrovni že bude stačit chladit na pokojovou teplotu, nebo třeba i na -30 stupňů Celsia, pak se rozjedou. Co by bylo samozřejmě lepší je nástup takových, které budou supravodivé až do +60. A on to nemusí být supravodič, stačila by slitina, která za normálních teplot a cen dosáhne mnohem lepších parametrů než měď.

Zásadní problém je v tom kdo si může jak velkou investici dovolit. Na celém světě je asi tak do 10 lidí, kteří s mohou dovolit zaplatit jadernou elektrárnu, ale snad stovky milionů, které si mohou dovolit instalovat 10kWp solární elektrárnu. Vlastně třeba jen 10% Číňanů stačí, tedy možná tak 20% čínských domácností. Ano je třeba plocha 50-100m^2, ale to není zase takový problém.

Tedy minimálně: (10^8*10)/10^3 = 10^6 MWp. Tedy 1000GW, ročně asi 1300 TWh.

Naproti tomu jaderné elektrárny by daly od těch deseti lidí by daly 2*10^4 MW, tedy 20GW. Produkčně pak asi 160TWh.

Samozřejmě namítnete že budou třeba baterie, ale uvědomte si že pro EV se pohybujeme někde na 150-200USD/kWh. Ano 10kWh baterie je částka za kterou si mnozí pořídí auto, ale na druhou stranu 2000USD nejsou v obrovském množství zemí pro mnohé obyvatele ničím extra. U nás je minimální mzda kolem 2$ na hodinu, ale v mnoha zemích se začíná na 5$ a někde i na více.

Dále instalace solárních elektráren by byla možná i rychlejší než stavba JE, která vezme minimálně 15 let i s projektem. Nevím, jestli vám říká něco zřetězení zpracování a paralelismus, úžasně se to uplatňuje ve výpočetní technice. Pokud máte čip, který dělá jednu funkci, třeba kóduje video, dáte tam co to jde těch výpočetních linek vedle sebe, nahrajete data a běžíte paralelně, místo toho abyste to počítal na jedné lince někde v ALU. To stejné platí i u FVE, zároveň bude probíhat montáž obrovského množství instalací. Ano dostat do do 15 let je otázka 67GWp ročně (nevím jestli na to je vůbec produkční kapacita), ale možné to je.

V některých zemích s lepším klimatem pro FVE se vysoutěžené ceny proudu pohybují kolem 29-40$/MWh, to je zhruba 1000Kč/MWh (max.), ano je to z jiných zemí, ale při takovéto ceně proudu je to již zajímavé pro průmyslové zpracování na další produkty. Pokud zvládnete vyprodukovat nějaké palivo z tohoto (+ vody + CO2) s účinností cca 85%, jste dost za vodou, protože při prohnání PPE pak máte účinnost asi 50%, což je velmi pěkné i cenově (z hlediska energie, produkce v takovém závodě musí být velmi levná).

Martin Hájek
30. září 2016, 23:17

Supravodiče už se nerozjedou a ne proto, že by nebyly vysokoteplotní. Nebyl problém udělat supravodiče, které byly supravodivé při pokojové teplotě. Jenomže na ně nešlo udělat vypínač, respektive celý obvod by musel být z jednoho dílu, protože na místě kontaktu se okamžitě objevil přechodový odpor a bylo po supravodiči. Nechci tu rozvíjet supravodiče, byl to jen příklad technologie, která víceméně skončila na smetišti dějin a přestože má některá velmi specializovaná uplatnění tak velkou energetiku nezměnila, ačkoli do ní svého času byly vkládány velké a ne zcela opodstatněné naděje.

C
30. září 2016, 23:49

Pro: Martin Hájek

Pokud máte odkaz na supravodič za pokojové teploty a normálního tlaku, tak sem s ním, rád se poučím, zatím jsem našel jen to co se jim vzdáleně blíží.

Myslím že záleží na tom co mělo být těmi supravodiči převáděno, zejména jaký proud. Pokud to měly být nějaké normální hodnoty, pak by běžný přechodový odpor neměl zase tak vadit. Pokud se dobře pamatuji, tak se od nich dost slibovalo hlavně pro dálkový přenos proudu a minimalizaci ztrát.

To by pak totiž mohlo vést částečně na omezení napětí, které je také problematické od určitých hodnot, a zejména hmotnosti vodiče, což by mohlo možná výrazně zlevnit konstrukci sloupů.

Jan Veselý
30. září 2016, 23:53

Myslíte, že technologie, kterých se loni uvedlo do provozu 118 GW, jsou něco jako foukání kouře do vody? Ty investice už reálně běží a ceny padají dolů jako kámen.

NN
29. září 2016, 16:36

1)Bezpečnostní problém je spíš plyn zemní.

2)benzín obsah 8,89kWh/ litr čili 30/8,89= 3,37Kč/kWh se spotřební daní i DPH. Souhlas. Jenže je to ovšem s tou spotřební daní (a stát ty prachy chce) a hlavně cena koncová na pumpě. Metanol se "kuriozně" teď začíná dělat z levného plynu v USA. Ke 30 USD/MWh(30*24->0,72Kč/MWh, což by mohlo být i docela zajímavé při ještě dalším poklesu) to jde asi v opravdu dobrých oblastech, což my nejsme. Vývoj půjde asi k el.mobilům s baterií, nežli že by se začal dělat benzín takto. V metanolu je jeden uhlík a ten se někde musí vzít. Samozřejmě návrh č.1 ze vzduchu CO2- ale to nebude zas až taková selanka nákladově. Možná se pletu...

NN
29. září 2016, 15:38

Pane Vaněček, nejsem advokát jádra či tak něco, ale rád se o to zajímám. Rozhodně Vám nechci upírat, že by FV měla být neperspektivní technologie. Nenapadá mne žádný fyzikální princip, který by vylučoval 100% OZE. Ale má to svá (velká) ale. Ta jsou hlavně ekonomické povahy (ostatně energetika je snad činnost technicko-hospodářské povahy). Mírnit se bude třeba hlavně u větru v ČR - s tím to podle mne tak dobře nevypadá. (Ano, dá se stanovit potenciál - projde se uzemí, zjistí se větrnost, určí se, kde by co šlo a kolik by to za rok vyrobilo). Jenže to pak celé musíte vynásobit takovým číslem - já tomu říkám koeficient odporu(známo též jako NIMBY). Tím byste mohl dostat budoucí realitu. Jenže kolik takový koeficient má být? Kromě toho, že je v intervalu o něm nelze říct něco "zaručeně" konkrétního. Leč moje dojmologie z různých historek a pokusů o výstavbu mne vede k očekávání, že bude blízko 0. Voda je taky kapitola sama pro sebe, není asi úplně vyčerpaná, ale hitparáda to taky nebude.

Vaše poznámky k vývoji ve světě jsou leckdy fajn. Tož pokračujte.

U jaderné energie (té založené na štěpení) je patrné - řekněme - vaření se ve vlastní šťávě (bohužel). U té fúzní to vypadá tak, že to zatím nevypadá (můj dojem!). Ať už tokamak / stellalátor či inerciální udržení.

Ekonomicky blízko normálnímu nasazování(= bez dotací) jsou menší FV systémy v místě, kde je velmi vysoký (nebo prostě dostatečný) podíl vlastní spotřeby, o tom máte asi dobrý přehled. V Německu to už asi nastává(tam je ale mnohem větší příspěvek na OZE pro domácnosti, dokonce vyšší nežli silovina ) Prostě jednotková cena ze systému převáží nad nákupem ze sítě. Dovolil bych si námět: bude zajímavé sledovat, jakou úpravu (v duchu Nová tarifní struktura) přijme "vzorové" Německo, zatím se o tom vůbec neslyšelo, jenže ono něco takového asi bude muset přijít. Myslím, že nemáte dobrý přehled o kapitole, kterou bych nazval "integrační náklady OZE".

Ondra
29. září 2016, 17:39

Tak co má ten ČEZ dělat? Ať dělá, co dělá, vždycky je to podle Vás špatně! "ale to aby vydělával na perspektivní energetice to mu uniká" - offshore větrná energetika v Německu teda perspektivní není? Mně se zdálo, že tu vždycky vykřikujete, jak levný a skvělý to jsou zdroje a produkují čistou elektřinu pro všechny pomalu zadarmo.

Mimochodem, z dotací dneska žije celej energetickej průmysl, obzvlášť Vaše oblíbený firmy vyrábějící solární panely, střídače, větrný turbíny, whatever ... Kdyby tady nebyly dotace do OZE (teď pozor! neříkám, že je to vždy špatně), tak by si to od nich nikdo za ty prachy nekoupil. To si jako opravdu myslíte, že všechny západoevropský a americký firmy to dělaj ze zelenýho přesvědčení? Pochybuju ... Po dotacích musí jít dneska všichni, jinak půjdou do velký ztráty, případně časem zkrachujou.

PS: nejsem žádnej ČEZofil a Vy byste si měl asi v hlavě udělat pořádek!

Milan Vaněček
29. září 2016, 19:01

ČEZ má vyrábět elektřinu pro Českou republiku. Když bude investovat do větru na severu Německa a v Polsku pro dodávky převážně do ČR, tak to bude OK. Ale bojím se že to ČEZ nechce. A jeho spekulativní investice na Balkáně a Rumunsku OK nebyly a vedly ke ztrátám.

Vývoz elektřiny z našich uhelných elektráren (opět jsme "jedničky" když se to přepočte na jednoho obyvatele) není dobrý (špína z provozu ničí naše ovzduší, dostaneme za to mizernou cenu).

ČEZ by si měl uvědomit, jaká energetika je perspektivní a do ní investovat, jako to dělají úspěšné kapitalistické země. Najít si nové modely činnosti, jako to dělají energetické koncerny v okolí. I to jaderné EdF otevřelo nedávno obrovské výzkumné centrum na obnovitelné zdroje energie v Paris-Saclay; oni vidí že jádro je v útlumu a úschova energie je v počátku obrovského rozvoje (a FV a větrné elektrárny jsou již v rozvinuté ziskové průmyslové fázi).

Místo toho je hlavní zájem ČEZu pomocí lobingu ve vládě ČR dosáhnout všech možných dotací (které zaplatíme my spotřebitelé).

Milan Vaněček
29. září 2016, 16:30

Jen dvě poznámky: 1)u FV na střeše NIMBY efekt neexistuje, totéž pro brownfields. A že by FV neměla být na zemědělské půdě, s tím každý rozumný souhlasí.

2). Zkušenosti z mnoha států říkají- integrace slunce a větru do 10% není žádný problém (u nás jsou to 3% a dělají se okolo toho problémy). A tato bezproblémová hranice se posouvá mnohem výše u zemí které mají dost vodních elektráren viz třeba mnou zmíněné Španělsko. Softwarové náklady (chytré sítě) budou náklad kterému se nikdo v budoucnu nevyhne. Elektromobilita spolu se zlevňováním baterií, podobně jako u solárních panelů, pomůže.

NN
29. září 2016, 17:00

ad 1) NIMBY na střeše u FV není - nijak nerozporuji, ale já mluvil o turbínách větrných u nás v ČR.

ad 2) Ona ta integrace začne rychle stoupat, jakmile se ten podíl dostane do určitého pásma(a to je charakteristické pro danou zemi zvlášť), tedy je to jen moje domněnka, ale na tom Německu to začíná být vidět, samozřejmě je mnoho "okolností", takže se to nedá říct tak šmahem. U nás jsou zásadní problém přetoky, které vyhazují přenosku z pravidla n-1. Alespoň tomu tak rozumím, proto ty "hnusné" PST. U nás je (můj dojem) problém ten příspěvek na OZE, ten prostě vylítnul.

Milan Vaněček
29. září 2016, 17:17

Ani u větrných elektráren nemusí být NIMBY. Stačí navštívit vinice a sklípky na jižní Moravě a pak přejet do Rakouska. Zatímco u nás vinaři bojují se špačky, v Rakousku po přejetí hranic vidíte samé vinice a větrníky. Ideální kooperace. Dokonalé plašení špačků a druhý příjem peněz pro majitele vinic. Jen ty větrné elektrárny musí vlastnit (či spoluvlastnit) ti majitelé pozemků.

Všechno jde, když se chce, jak říkala moje babička.

Martin Hájek
29. září 2016, 18:35

Ano, dokonale vyplašený špaček je ten, kterého rozdělí vrtule na 5 kousků.

Člověče, Vy jste se opravdu zbláznil. Ta jižní Morava a zejména tzv. moravské Toskánsko jsou tak nádherná místa a vy byste je osel větrníky. To snad nemůžete myslet vážně, že chcete zničit tak pěkný kout ČR! Že si Rakousko zničilo svůj kraj s velkým turistickým potenciálem a dnes toho hořce lituje je jedna věc, ale chtít ho následovat? Mimochodem v Rakousku už v této oblasti výstavbu větrníků ZAKÁZALI, protože jak říkala zase moje babička, všeho moc škodí!!!

C
1. říjen 2016, 00:11

On je lehce problém s tím že u nás máme "unikátní" skoro každý druhý katastr, to bychom prosím nepostavili ani metr kolejí (no metr možná ano), metr dálnice, ničeho. A jestli někdo chce na svém pozemku postavit větrnou elektrárnu, pak ať si ji postaví, existují vzdálenosti kde může být člověk opravdu provozem dotčen, ten ať se vyjádří, ale nikdo jiný ať do toho nemluví, ona totiž moderní větrná elektrárna je vidět z takové vzdálenosti, že by se k tomu musel mít možnost vyjádřit pomalu kdokoliv z okruhu desítek kilometrů. Pak by ale musel mít právo se ke každé viditelnější stavbě vyjádřit kdokoliv, to by ze stavebního řízení udělalo totální peklo.

Milan Vaněček
29. září 2016, 19:14

Na "Moravském Toskánsku" jsou převážně pole a ne vinice. Pletete si pojmy a dojmy. Jestli další stavbu větrníků tam v Rakousku u hranic zakázali tak je to proto, že tato oblast je už plně soběstačná z OZE.

Vám se asi víc líbí stožáry a dráty vysokého napětí běžící od Dukovan, proti gustu žádný dišputát, jak říkávala babička. Ale z těch drátů sedláci a vinaři žádné peníze nemají...

Martin Hájek
29. září 2016, 20:14

Ano, asi tam vinice nepřevažují, je to důvod ten kraj zničit?

Jak to souvisí s vedeními u Dukovan, která už dávno stojí a stát budou?

Zkuste si o tom kraji něco přečíst a s vrtulema jděte do ******

http://cestovani.idnes.cz/moravske-toskansko-04i-/po-cesku.aspx?c=A151026_152645_po-cesku_skr

Jan Veselý
30. září 2016, 08:40

Trochu silná slova, ne? Pod pojmem zničit kraj bych si představoval něco jako:

- Udělat 50km2, 100m hlubokou díru, řeku vést potrubím a vedle postavit permanentní zdroj znečištění (lom Bílina).

- Zbourat pět vesnic a šestou utopit na dně přehrady, celé území oplotit plotem s ostnatým drátem. (JE Temelín).

Martin Hájek
30. září 2016, 21:08

Při vší úctě opravdu nejde srovnávat moravské Toskánsko s okolím Bíliny nebo Temelína. Pokud tu máme unikátní krajinu, tak si jí važme a neničme ji větrníky. Tím totiž Bílině ani okolí Temelína nijak nepomůžeme.

Jan Veselý
30. září 2016, 23:23

Ano, těm už není pomoci. Místo velkého kusu Zahrady Čech, jedné z nejdéle osídlených míst české kotliny je vybagrovaná díra.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se