rp_Solarni-elektrarna-725x483.jpg

Čína omezila podporu pro solární elektrárny, akcie dodavatelů zareagovaly strmým poklesem

Čínská vláda na konci května přistoupila k přibrzdění tamního solárního sektoru, když oznámila pozastavení výstavby nových solárních farem se státní podporou a snížení výkupních cen. Akcie největších čínských výrobců komponent pro solární elektrárny na překvapivý krok zareagovaly poklesem o několik desítek procent.

Čínská vláda podle serveru South China Morning Post oznámila, že od 1. června dojde k pozastavení alokací pro nové velké fotovoltaické farmy, přičemž pro elektrárny zprovozněné po tomto datu budou sníženy výkupní ceny o 0,05 juanu za kWh, tedy zhruba o 0,17 Kč. Výkupní ceny tak v závislosti na regionu poklesly o 6,7 až 9 %. Podobně vláda stanovila pro letošní rok horní hranici pro výstavbu decentralizovaných fotovoltaických elektráren s podporou na 10 GW.

Na přibrzdění solárního sektoru okamžitě zareagovaly akcie největších čínských výrobců komponent pro fotovoltaické elektrárny. Hodnota akcií společnosti Sungrow Power, která je největším čínským výrobcem střídačů pro solární a větrné elektrárny, poklesla od minulého čtvrtka o zhruba 30 %. Srovnatelný pokles zaznamenaly i akcie společnosti LONGi Green Energy, předního výrobce křemíkových waferů, které slouží k výrobě fotovoltaických článků.

Podle vyjádření čínské vlády byla tato opatření přijata pro podporu udržitelného rozvoje energetického sektoru, zvýšení kvality jeho rozvoje a urychlení snižování podpory. Podle South China Morning Post je hlavním cílem stabilizace deficitu státního fondu pro obnovitelné zdroje, který je financován z poplatků hrazených odběrateli elektrické energie. V současné době se deficit převyšuje 100 miliard juanů (342 mld. Kč).

Analytici snižují své odhady růstu výkonu

Změny v čínské politice podpory solárního sektoru se projevily rovněž úpravou odhadů růstu výkonu fotovoltaických elektráren v zemi v letošním roce. Dennis Ip z hongkongské Daiwa Capital Markets upravil svůj odhad růstu výkonu čínských solárních elektráren pro letošní rok z původních 45 GW na 30 GW. K podobným hodnotám korigoval odhad i Frank Haugwitz, zakladatel Asia Europe Clean Energy (Solar) Advisor , který snížil svůj původní odhad z 40-45 GW na 30-35 GW. Pro srovnání, loňský rok byl s růstem výkonu o 53 GW pro čínský trh s fotovoltaickými elektrárnami rekordním.



43 odpovědí na Čína omezila podporu pro solární elektrárny, akcie dodavatelů zareagovaly strmým poklesem

  1. Martin Hájek napsal:

    No a je to tady, Číňanům došly peníze a protože jejich podíl na globálním trhu nedokáže nikdo kompenzovat, máme tu globální vrchol solární energetiky a už jdeme směrem na jih. Žádný strom neroste do nebe. Přijde vlna bankrotů a následně růst ceny panelů.

    • Milan Vaněček napsal:

      Opak je realita. Je vidět že tomu vůbec nerozumíte, je to něco jiného než teplárenský business. Rozumné snižování zaručených cen je jediná cesta k fotovoltaice bez dotací. A v konkurenci mnoha desítek čínských výrobců panelů zůstanou jen ti nejsilnější hráči kteří mají jediné existující zbraně: snižování ceny solárních panelů a zvyšování jejich účinnosti a kvality.
      Takový je i názor fotovoltaické komunity ve světě.

      • Carlos napsal:

        Otázka je jestli to nedělají protože nemají kudy ten výkon vyvést, loni, nebo předloni, se psalo jak musí odstavovat VtE protože nestačí vedení z oblastí vhodných pro výrobu elektřiny do oblastí se spotřebou.

        • Martin Hájek napsal:

          To není v Číně podstatné, prostě došly jim peníze, nic složitého bych za tím nehledal. Loňský rok jim hodně pustil žilou a tamnímu ministerstvu financí došla se zelenou energetikou trpělivost.

          • Carlos napsal:

            No nevím, ale spíš mi to přijde že se drak přežral a teď tráví, jestli to byla koza, nebo kozí kůže plná vápna se teprve ukáže.

            Jinak za špičku bych to neviděl ještě, Japonci chtějí instalovat nějakých 200GW v Arábii, takže prostor ještě bude celkem dost velký.

      • Martin Hájek napsal:

        Tak si ten článek ještě jednou přečtěte a zkuste vnímat text. Je tam totiž nejen snížení měrné dotace, ale i snížení celkového dotovaného výkonu na pouhých 10 GW. To je pětina loňského množství. Výpadek 40 GW meziročně není jak kompenzovat, i kdyby se ostatní trhy rozkrájely. Není divu, že to je rána pro hodnotu akcií čínských výrobců panelů. Ano, bude muset dojít k redukci kapacit, to ovšem znamená, že globální solární boom, hnaný v poslední fázi čínskými dotacemi, jak jsme ho znali, letos skončil.

        • Ondra napsal:

          Těch 10 GW je jenom pro distrubovaný fotovoltaiky, ne? Ještě něco kápne z velkjech farem, který už sou rozestavěný. Dohromady by to mělo letos bejt cca 30 GW podle článku takže ne zas tak dramatický ale i tak je to dost velkej pokles oproti loňskýmu roku. Někde sem ještě četl že na další dva roky ty odhady snížili na 20 – 25 GW.

          • Milan Vaněček napsal:

            Z loňských přes 100GW vyrobených a prodaných solárních panelů jich byla cca polovina instalována v Číně, to je anomálie, letos bude panelů vyrobeno ještě více a top 10 výrobců stále zvyšuje Watty co dostanete z jednoho panelu.
            Letos a napřezrok bude nadvýroba (fabriky jsou postavené a vyrábí, Čína a Korea staví nové v USA aby obešla Trumpova cla, Trumpova obchodní válka funguje ve smyslu že přináší zpět do US pracovní příležitosti) což je dobrá zpráva pro spotřebitele – cena musí jít dolů.

          • Martin Hájek napsal:

            No právě proto, jestliže loni Čína instalovala 50 GW a letos se tam očekává propad o 20 GW (podle článku), takže je právě otázka, který region by mohl být schopen takový propad svojí poptávkou vyrovnat. Já o žádném nevím a Vy evidentně také ne. Bude se omezovat výroba a vyrábět částečně na sklad. Ceny půjdou krátkodobě dále dolů. Ovšem ekonomická situace výrobců panelů půjde do kytek a následovat budou bankroty a pročištění trhu a odstavení části kapacit. To ovšem bude znamenat, že růst kapacit na dost dlouho skončil. Abyste zase ze mě nezkoušel dělat blbce, tak samozřejmě že se panely budou vyrábět dál, ale prostě globální trh je už nasycený a masivní růst skončil. To je docela evidentní. Není na tom nic divného, dnes už klesá trh se smartfony, domácí počítače jsou dávno v kopru atd. Každá technologie má své zlaté období růstu, ale to nikdy netrvá věčně.

          • Milan Vaněček napsal:

            Globální trh zdaleka není nasycený, na rozdíl od „smártfounů“, to je naprosto evidentní. Až bude mít skoro každý dům fotovoltaické panely stejně jako skoro v každém domě jsou smártfouny tak bude nasycení, neboť životnost panelů mnohonásobně předčí životnost chytrých telefonů. Nasycení očekávejte až fotovoltaika bude dávat celosvětově přes 50% elektřiny 😀

          • Martin Hájek napsal:

            Pane Vaněčku, s Vámi je opravdu těžké smysluplně diskutovat, když nerozumíte základním pojmům a zkoušíte mi zase podsouvat přesně to, co jsem předpokládal. Nasycení trhu neznamená, že není poptávka. Nasycení trhu znamená, že se vyrovnala poptávka s nabídkou a trh daného výrobku přestal růst. To se přesně právě děje u fotovoltaiky. Můžete s tím nesouhlasit, můžete o tom vést spory, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

          • Milan Vaněček napsal:

            Uvědomte si že u fotovoltaiky s klesající cenou poptávka roste, ostatně to dokumentuje dosavadní vývoj ceny i poptávky. A cena stále klesá to snad vidíte.

          • Honza napsal:

            Zde je nutné rozlišovat poptávku a poptávané množství. Zatímco poptávané množství bude s klesající cenou opravdu růst, poptávka jako taková (vzhledem k informacím v článku) roste opravdu těžko.

          • Martin Hájek napsal:

            Já ovšem hovořím o poptávaném množství. Pan Vaněček totiž zapomněl, že doteď je stále poptávka po fotovoltaice tažená DOTACEMI. Nejnověji došlo k jejich zásadnímu omezení v Číně, ale peníze dochází i jinde a budou docházet dál. Takže zlevnění fotovoltaiky sice vyvolá novou poptávku na některých trzích, to ovšem v nejlepším případě nahradí poptávku odpadlou v Číně a na dalších trzích s ohledem na omezování dotací a celkově vyčerpávání prostoru, který je fotovoltaika schopná efektivně obsadit, a ke zvýšení celkového množství to už nepovede.

          • Milan Vaněček napsal:

            Tak pane Hájek někdy v únoru 2019, kdy už budou známy data za 2018 uvidíme kdo má lepší předpovědi.

    • Petr napsal:

      Spíš si Čína násobně víc než třeba EU uvědomuje potřebu levné domácí elektřiny, tak teď když mají v EU skončit cla na čínské panely, a Arábie i Afrika už začínají stavět komerčně, tak začnou omezovat velké instalační dotace na svém území nejrychleji jak je to možné.
      A zároveň nutí okamžitě své výrobce začít exportovat maximálně globálně na ty uvolněné velké zahraniční trhy.

  2. energetik napsal:

    Perfektní, takže lze očekávat další velké snížení ceny solárních panelů v Evropě. A to má skončit ještě clo. To zas bude krásný boom. No je třeba, cena elektřiny začala nějak stoupat a jederníci začali vystrkovat růžky a lobovat pro jadený tunel, takže je třeba zastavit nárůst ceny elektřiny dalším solárním boomem. Ideální bude když bude přes den cena silové elektřiny )0 Kč a solárka se budou stavět jen kvůli zvýšenému distribučnímu paušálu. Doufám tedy že ten paušál řádně navýší ať se ta spirála pořádně roztočí.

    • Martin Hájek napsal:

      Krátkodobě asi ano, pak ovšem dojde k bankrotům a zásadní konsolidaci výrobních kapacit. Jinak samozřejmě pokud dojde k rozumné tarifní reformě, která ukončí dotování domácích fotovoltaik v rámci distribučního tarifu, tak to bude mí efekt přesně opačný.

      • energetik napsal:

        No jen aby tu distribuci nemuseli ještě zlevňovat než je tomu teď. Viz. informace v článku o výkupní ceně 0,17 Kč/kWh. Tomu budou muset distributoři konkurovat aby se to z Číny nepřesunulo sem.

    • manasek napsal:

      Je pěkné mluvit o mýtickém jaderném tunelu, zatímco se přehlíží onen krásný solární tunel. S elektřinou za 14 korun za kWh bychom elektrárnu jako je nový Maďarský Paks zaplatili za rok a půl.

      • energetik napsal:

        Co bylo už není. Že to byl tunel organizovaný státem a jeho firmami a úředníky nikdo nepopírá, zpět to už bohužel nelze vzít. Musíte to brát jako investici, která zlevnila elektrickou energii a to nejen v současné době ale i budoucí. Což se bohužel o jádru za 60 let dotované snahy o komerční rozvoj a způsobeních škod říct nedá.
        Teď je třeba zabránit dalšímu chytanému a většímu jadernému tunelu a vzít si z toho ponaučení.
        Investici do Paks by to možná zaplatilo, ale to je vše, škody jsou na tisíce let.
        Mimochodem 14 korun za kWh ve skutečnosti nikdo nedostal, protože se to minimálně dvakrát danilo a nabalili se na to dodatečně různé platební absurdnosti a povinnosti.

        • manasek napsal:

          Jádro zdražuje především vinou ekoteroristů chránit vnitrozemské elektrárny před vlnou tsunami. Jaké dotované snahy? JE si snad na sebe nevydělaly/nevydělávají? Já bych řekl, že je tomu právě naopak. Investice není dotace, JE byla schopná vydělat více, než byly náklady na její postavení a byla by toho schopna i dnes, nebýt dříve zmíněné snahy. Rozdíl mezi dotací a investicí? U investice očekávám, že se mi vrátí vložené peníze (tj. v případě Paks je vlastníkem stát), zatímco v případě dotace se „vrátí jedinci“, ale na oboje přispívají všichni (v případě státní investice).

          Viz třeba onen Paks, 300 mld. náklady na výstavbu, 19 TWh vyrobené elektřiny ročně, pro návratnost investice do 20 let (třetina plánované životnosti, reálně to bude přinejmenším pětina) je potřeba, aby vydělali nějakých 80 h za vyrobenou kWh. Solární panely sice nyní mají poloviční počáteční náklady, nicméně třeba taková elektrárna Neuhardenberg má proti Paks zhruba 2,5 násobné počáteční náklady na roční výrobu elektřiny, a to ještě nezapočítávám výrobu elektřiny po dobu životnosti, zde by byli rádi za „pouze“ desetinásobnou. Tato elektrárna musí na to, aby se za 20 let životnosti vrátila „investice“ vydělat za každou kWh 1,5 koruny (aby se „třikrát zaplatila“, jako onen Paks, tak tedy 4,5 kč/kWh). Nicméně doprovodné náklady (regulace, jak z hlediska provozovatele přenosové soustavy tak zálohujících zařízení) v tom započítány nejsou, ale znásobí je.

          Jaké škody jsou na tisíce let? Že někde budou ležet castory ve skále? I těžba jsou škody na tisíce let, že v místě bývalého dolu/lomu uděláte rekultivační jezírko nesmaže napáchanou „škodu“ na původním krajinném rázu, a nevšimnul jsem si, že by se tady materiály na FVE, akumulátory atd. jen tak objevily samy od sebe.

          • energetik napsal:

            Tunelděděk a zastánce volné ruky trhu by s vámi nesouhlasil. Tvrdil že peníze se musí točit aby vydělávali a že pro stát je lepší když je ukradnou zloději než aby byly zašité v polštáři. (proto je taky všechny za odměnu amnestoval). Výjimečně jsem s ním v tomto trošku souhlasil. Státu se to mnohonásobně vrátí (vrátilo) na daních a zaměstnanosti.
            Materiály používané v akumulátorech a FVE můžete používat i na něco jiného, taktéž lze tvrdit že z hliníku na FVE byly ještě nedávno lžičky a příbory.
            Vyrábět lžíce z jaderných odpadků a vypouštěných toxických umělých radionuklidů kterými začíná být Zem stále více zamořená by asi nebylo zatím průchozí.

          • Milan Vaněček napsal:

            Manasku neztrapňujte se s tou tsunami, přece víte že Fukušimské reaktory tsunami vydržely ale jiné hlouposti rozhodli o katastrofě. Už jsou s tím jaderní aktivisté trapní. Kdyby řešili pasivní bezpečnost reaktorů když vypadne chlazeni, to by byl aktivní přístup jaderných odborníků, ne takové aktivistické bagatelizující kydy.

          • manasek napsal:

            Energetik: neřekl bych, že je rozdíl mezi vytěžením stejného množství „jednoúčelového“ či víceúčelového materiálu stejného množství (přičemž ono to množství stejné není). Kde se vypouští? Samozřejmě mám na mysli cílené vypouštění v nezanedbatelném množství. Nakolik jsou umělé, tj. jinde v přírodě se nevyskytují? Opět, nepočítaje havárie, to bychom mohli např. započítat protržení hráze u Ajky. V ozáření lidí z radiačního pozadí se palivový cyklus JE podílí méně než jedním promile, např. jen medicína má tak více než stonásobný vliv. Na přírodu pak má daleko větší vliv spad z testů jaderných zbraní, které se již neprovádí, a opět dám za příklad jeden více než stonásobný vliv (a jsou i silnější vlivy) – kosmické záření.
            A donedávna byly z ochuzeného uranu projektily.

            Vaněček: Ano, vím, že tsunami „nezpůsobila“ havárii (resp. že by při správném provozování mohlo být havárii předejito), nicméně např. stavba dalších nouzových dochlazovacích systémů u vnitrozemských elektráren, přestože např. u těch nových provozů je jich více, než dostatek, je až přebytečná. Nejlepší na tom je, že to mnohdy pochází od lidí, kteří jsou proti plýtvání. Nicméně hlavní podnět ke zvýšení bezpečnosti přišel po havárii ve Fukušimě, na jejimž základě se provádí další a další zálohy bezpečnostních systémů. Např. v Dukovanech museli pro případnou nutnost dostavit vzduchové chladící systémy, protože kdyby jim spadla chladící věž (po poznámce, že když jim spadne jedna, tak mají ještě druhou, která na dochlazení stačí měli být dotázáni, co když jim spadnou obě) aby měli čím chladit. A to je právě to, co prodražuje jadernou energii. Nové elektrárny jsou na tom daleko hůře, samy o sobě mají nespočet bezpečnostních systémů, které jsou násobeny, ale musí ještě být zálohovány. Přijde mi to jako pohádka o tahání řepy, kdy ta třetí generace nebyla sice až u myšky, ale někteří se snaží zapřáhnout už i blechy.
            Ano, pasivní bezpečnost má být primární starostí, především co se týče předcházení havárie. Nicméně řekl bych, že zde se ušla již dlouhá cesta, a reaktory 3+ už mi přijdou dostatečně bezpečné na to, aby mohly být stavěny a provozovány.
            Jenže za toto já se snažím bojovat. Pojďme se bavit o tom (ne zde, ale obecně), co můžeme udělat pro rozumné využití JE, a nestrašme tady Černobylem, který dle některých bouchnul kvůli špatné konstrukci (ačkoliv jiné reaktory stejného typu byly provozovány bez incidentů s vlivem na okolí) či Fukušimou, která údajně „nepřežila“ tsunami, ale bavme se o snaze co nejlépe ty elektrárny, a nejen jaderné, a nejen elektrárny, spravovat. Černobyl mohl být předejít svobodným přístupem k informacím, jelikož podobné experimenty se prováděly a došly až k „předhavarijnímu“ nebezpečnému stavu z Černobylu, stejně tak ve Fukušimě se mohlo havárii předejít volnou diskuzí o její bezpečnosti, IAEA je varovala, že se toto může stát, bezpečnostní pracovníci ale nemohly dle japonské etikety informovat své nadřízené. Máme tedy dvě havárie jaderných elektráren, a sice ty dvě nejvážnější, kdy došlo k lidskému pochybení správy a provozu jaderné elektrárny, obojí by se v „moderním západním“ systému nestalo, pamatuju, jak Rakušané vyskakovali při zmínce o požáru v Temelíně, než jim někdo řekl, že hořel sušák rukou na záchodě (berte prosím s nadsázkou).
            Diskuze má být hlavním nástrojem řešení problémů, nejen v technice, ale i v politice, společenských problémech, a jiných záležitostech. Mě neděláte „starost“ Vy osobně, ale např. lidé, kteří chtějí jen ten svůj názor, ten svůj přístup, a nic jiného a ideálně to zakázat. Je to snaha o protlačování „jediného správného názoru“, což už tady bylo, a mimochodem se zde mohu oklikou vrátit zpět k tomu Černobylu, kdy jakákoliv snaha o zmínku o nedokonalosti „sovětské techniky“ byla pomalu hrdelním zločinem (o čemž se můžeme bavit i třeba v případě Jaslovských Bohunic, kde byl hledán imperialistický sabotér, který by stál za neúspěchem).
            Umlčování lidí s jiným názorem jen vede k dalším problémům. Problém jsou tito přeřvávači, kteří si tímto chováním (teď se bavím spíše o politice a společnosti) budují své největší nepřátele (a pak se po volbách diví, že vyhrál Trump, přestože v průzkumech prohrával). Další problém co vidím je ten, že se k tomu vyjadřují lidé, kteří o tom nemají moc znalostí. Ať se o tom baví především technici a ekonomové, ne učitelky a veterináři, a nepoužívejme argumenty typu „a co když to, a co když ono“, když už se bavíme o pravděpodobnosti ohrožení bezpečnosti veřejnosti na tak nízké úrovni, že zásah meteoritu je pravděpodobnější při správném provozování zařízení, a pokud jej nejsme schopni zajistit, tak jak jste psal nabízí se zde řešení – vyjměme z rovnice to provozování zařízení, udělejme pokud možno soběstačná zařízení, která budou pouze dostávat požadavky na požadovaný výkon generátoru, a zbytek nechme na automatice – tak fungují mnohé návrhy modulárních reaktorů.

          • Milan Vaněček napsal:

            Je to tak, asi se v tom shodneme, že jaderná energetika musí vyřešit neexistující pasivní bezpečnost velkých jaderných reaktorů. Další znásobování aktivních bezpečnostních opatření stavbu prodražuje ale bezpečnost neřeší. Jsou potřeba nové koncepce.

          • manasek napsal:

            V tom se určitě shodneme. Též zesložiťuje systém, operátoři a pracovníci elektrárny se tak musí učit více systémů, které jim mohou pomoci v boji proti nestandardnímu provoznímu stavu, tudíž se zvětšuje prostor pro lidskou chybu, která vedla již ke mnoha haváriím.

    • Petr napsal:

      A kdo asi nejvíc odnese to, že bude v létě denní silová elektřina za 0 Kč?
      Bez dotací to na takových trzích okamžitě stopně další stavbu solárů.

      • energetik napsal:

        Už dávno se nestaví soláry pro prodej elektřiny, ale pro pokrytí vlastní spotřeby což je úplně jiná cena než je na burze. Pokud by zde byly spravedlivé hodinové sazby dle ceny na burze, tak by to nějaký vliv mohlo mít, ale to by zase způsobilo značný boom akumulátorů, každý by chtěl nabíjet za 0 nebo zápornou cenu. Takže zatím není soláru pro vlastní spotřebu v rodinných domech a firem čím konkurovat.

        • Martin Hájek napsal:

          Ano, dnes je fotovoltaika pro spotřebu na NN nepřímo masivně dotována tím, že jsou fixní náklady sítí, které fotovolatika nijak nesnižuje, nesmyslně rozpočteny do proměnné složky tarifu. Správná cena je totiž cena na burze + ztráty v sítích (proměnná složka) a zbytek je všechno fix závislý na existenci odběrného místa (měřidlo, jeho odečty , fakturace atd.) a výši maximálního odebíraného výkonu. Ale ta masivní dotace tu nebude věčně, protože to je model typu letadlo, který není udržitelný. Jakmile se rozjede výstavba, tak ta dotace skončí, stejně jako skončila všude, kde byla a tento jev nastal.

          • Jan Veselý napsal:

            Vy tady z provozovatelů distribučních sítí děláte chudáčky a přitom je to finančně nejvýnosnější část byznysu s elektřinou, bezpečně chráněná před tržním prostředím a konkurencí. Já, jako odběratel, nemám žádnou povinnost od nich nakupovat a už vůbec ne objemy, které by oni pokládali za dostatečné a spravedlivé.
            Ale tohle už jsme spolu řešili mockrát a vy jste pořád k mým argumentům hluchý.

          • energetik napsal:

            Melete nesmysly, že si někdo kompenzuje svůj vlastní příkon ať už jalový nebo činný který vyvolal jeho spotřebič je úplně jedno a je to jeho věc a jeho právo. Z technického hlediska je to pro distribuční síť pozitivní, protože to snižuje ztráty v distribuční síti a ještě nedávno za to byl bonus za decentrální výrobu v NN a o něco menší i ve VN. Najednou energetičtí mafiáni otočili o 180° a že decentrání výroba škodí. Ano škodí, ale jen jim (protože je to konkurence), pro distribuční síť je prospěšná, ale o tu jim vůbec nejde. Chtějí mít zaručené své zisky v paušálech ať už něco dělají nebo ne a žádná konkurence je nemohla ohrozit.

          • Milan Vaněček napsal:

            Naprostý souhlas s panem Veselým a energetikem.

          • energetik napsal:

            Distribuční poplatky a platby distributorům by se měli snížit. Za mizernou správu distribuční sítě (trvalé napětí nad 253V a rozdíl mezi fázemi 60V je dle distributora v nejlepším pořádku a podobné perličky) a za to že omezují přenos energie z vybraných zdrojů s výmluvami na nedostatečnou kapacitu a překročenou zkratovou odolnost.

  3. Erich von dem Bach-Zelewski napsal:

    Milan Vaněček: žijete v iluzi, že každý chce solární panel, na střeše malou vrtuli, elektromobil (má ho pár pošuků, třeba něco jako veterána, také ho nechce mít každý).
    Více trhu, méně regulací a hlavně méně ekoaktivismu, prosím.

  4. Erich von dem Bach-Zelewski napsal:

    Což o to, ať si lidé instalují, co chtějí (pokud to chtějí), ale za své … jinými slovy, ať nemají OZE prioritní přístup do sítě.

    • Milan Vaněček napsal:

      Když chcete mít čistou energetiku, dopravu atd tak musíte dát čisté energetice prioritu. Vždy. Ale dotace jen s omezením (absolutní částky) a po omezenou dobu. Jádro si ty dotace po 50 letech už vyčerpalo a OZE je musí též ukončit během příštího desetiletí.

      • karel napsal:

        Jaké dotace jádro dostávalo? Neplést dotace a investice. Investice je, když si něco pořídím a očekávám návratnost, což dotace jaksi nesplňuje. Dotace OZE není investicí, pokud stát dává peníze jiné osobě (ČEZ beru jako stát, neboť je státem z většiny vlastněn).

    • energetik napsal:

      O prioritním přístupu do sítě se teprve jedná na úrovni EK v chystaném energetickém zimním balíčku s názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Zatím je to jen vylhaná fikce která ve skutečnosti neexistuje, což můžu dokázat spoustou zamítnutých připojení.
      A jaderníci ten tunel musí schválit do té doby, jinak už se do sítě nemusí dostat.
      solarninovinky.cz/?zpravy/2018060401/v-bruselu-se-finalizuje-nova-podoba-evropske-energetiky-jaka-bude

      • energetik napsal:

        Takže buď začnou distributoři makat a dělat to co mají, nebo budou jaderníci stále na konci seznamu žadatelů o připojení. Mám tu docela velký šanon odmítnutých skutečně čistých zdrojů které možná získají přednost. Resp. ani je zakázat připojit už nepůjde, když mají mít všichni Evropani právo na čistou (vlastní) energii. Nelze nikomu zakázat aby si kompenzoval svůj vlastní činný i jalový výkon, když to nebude v distribuční síti měřitelné a tedy odhalitelné a tedy i bez technického vlivu.

  5. PetrB napsal:

    Zásadní problém energetiky je v tom, že se dlouhá léta rozvíjela na úkor životního prostředí.
    Teď tady máme mimo řešení její ekonomičnosti i problém s devastací, která s růstem spotřeby a výroby setrvale roste. I když i zde probíhá snaha o zlepšení.
    Drahé OZE jsou jen pokusem o nápravu situace (prosím neplést s kriminálními aktivitami na vysoké dotace).

    Věřím, že pokud by do ceny energií byly soustavně a trvale započteny i náklady na obnovu škod způsobených při nešetrné výrobě, byly by ceny OZE již dnes konkurenční i bez dotací. Tak, jak k tomu pomalu dochází u větrných parků… Ano je to i díky růstu ceny energie, ale ta je velké části daná tím, jak se pomalu zohledňuje snaha o snížení oněch způsobených a působených škod.
    Stačí si vzpomenout na obnovu Krušných hor, odsíření a rekultivaci uhelných slojí. O trvalých škodách na přírodě, zdraví i majetku, které se neřešily se už mluví jen bagatelně. Kdo to platil a jak?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *