Domů
Obnovitelné zdroje
DICE: Energiewende přijde Německo do roku 2025 na 500 miliard eur
Větrná turbína
Zdroj: Mark Thompson https://www.flickr.com/photos/discovering-our-countryside/9008930211/sizes/c/

DICE: Energiewende přijde Německo do roku 2025 na 500 miliard eur

Náklady přechodu na obnovitelné zdroje v Německu dosáhnou do roku 2025 jen na poli výroby elektrické energie 520 miliard eur (14 bilionů Kč). Do loňského roku takzvaná „Energiewende“ za zhruba pět let trvání spolkla už 150 miliard eur. Odhadl to ekonomický institut DICE při Düsseldorfské univerzitě ve studii, která je prvním odhadem všech nákladů přechodu v tomto sektoru. Čtyřčlenná německá rodina tak zaplatí za odklon od fosilních paliv a jaderné energie přes 25.000 eur (676.000 Kč), uvedl DICE.

Zdaleka nejvíce se na nákladech transformace bude podílet přirážka k cenám elektrické energie za drahou „zelenou elektřinu“, jejíž formou spotřebitelé zaplatí navíc 408 miliard eur. Další velkou položkou je rozšiřování přenosové a distribuční sítě, které si vyžádá přes 55 miliard eur.

List Die Welt, který o studii tento týden informoval, připomněl, že když tehdejší ministr životního prostředí Peter Altmaier v roce 2003 odhadl, že náklady na reformu německého energetického sektoru by se mohly do roku 2030 vyšplhat až na bilion eur, dostalo se mu od médií a politiků výsměchu a napomínání.

Studie DICE nyní ukazuje, že náklady na reformu během času neklesají, ale mají tendenci se spíše zrychlovat, takže Altmaierův odhad byl vcelku realistický.

Odhadnutých 520 miliard eur navíc nepředstavuje zdaleka náklady celé energetické transformace, připomněl ředitel DICE Justus Haucap. Jde totiž jen o období do roku 2025 a pouze o produkci elektrické energie, takže údaj nepočítá s budoucími náklady plánovaného přechodu na bezuhlíkové zdroje v dopravě, výrobě tepla a dalších odvětvích.

Ilustrační foto

Odhady budoucích nákladů jsou založeny na údajích ústavu Öko-Institut, tedy instituce, kterou by asi nikdo nepodezíral z jejich zveličování, řekl ředitel DICE. Odmítl přitom námitky, že tyto odhady nezahrnují úspory nákladů u spotřebitelů, jak často argumentuje lobby obnovitelných zdrojů. Dopady přechodu na pokles velkoobchodních cen energie a nákladů dovozu surovin jsou do výpočtu začleněny a není tedy možné je „odečítat dvakrát“, řekl Haucap.

Energetický přechod se „vymkl kontrole“, řekl ke studii Hubertus Pellengahr, šéf Iniciativy pro novou sociálně-tržní ekonomiku (INSM), která studii zadala.

„Tento chaos nakonec zaplatí spotřebitelé,“ dodal.

Jen „zelená přirážka“ k ceně elektřiny se za pět let zvýšila na dvojnásobek a od počátku tisíciletí dosáhla 17násobku. Bývalý ministr životního prostředí Jürgen Trittin přitom v roce 2003 sliboval, že transformace nebude stát spotřebitele „více než kopeček zmrzliny měsíčně“, připomíná Die Welt.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(23)
Jan Veselý
12. říjen 2016, 18:27

Tady zase někdo neumí rozlišit mezi náklady a obratem. Německo a němečtí konzumenti totiž nemají jen náklady, mají i zisk:

- Cena silové elektřiny je o nějakých 40 EUR/MWh levnější než by byla bez OZE.

- Polovina připlatků za OZE jsou v skutečnosti skrytou dotací pro německý průmysl. Ten jim díky levné energii, kvalitní pracovní síle, Euru a Harzovým reformám šlape jako už dlouho ne. Díky tomu je nízká nezaměsnanost, stoupají reálné mzdy a přebytek obchodní bilance trhá rekordy.

- Výstavba OZE v Německu i ve světě je dobrý kšeft i pro německé firmy a jejich větrné elektrárny, stroje na výrobu FV panelů, invertory, řídící elektroniku, tranformátory, ...

Vůbec bych se nedivil, kdyby nakonec byla bilance vyrovnaná nebo mírně v plusu.

NN
12. říjen 2016, 19:57

Re: "Tady zase někdo neumí rozlišit mezi náklady a obratem..."

Já v článku čtu:

Odmítl přitom námitky, že tyto odhady nezahrnují úspory nákladů u spotřebitelů, jak často argumentuje lobby obnovitelných zdrojů. Dopady přechodu na pokles velkoobchodních cen energie a nákladů dovozu surovin jsou do výpočtu začleněny a není tedy možné je „odečítat dvakrát“, řekl Haucap.

???? Jen tak pro pořádek.

Jan Veselý
12. říjen 2016, 22:25

Mě jen přijde divné, že náklady domácností na Energiewende mají být za období 2010-2025 vyšší než kolik reálně zaplatí celkem za elektřinu. A vzhledem k tomu, že průmysl se koupe v levné elektřině, tak si určitě nepřiplatí ani v ceně zboží.

Martin Hájek
12. říjen 2016, 22:51

Připlatí si třeba také za energetické sítě, které by se jinak nemusely stavět. Připlatí si také za tzv. redispečink provozovatelů přenosových soustav. Jen loni cca 1 mld. Euro. A také budou muset podílet na likvidaci jaderných elektráren prostřednictvím státního rozpočtu.

Jan Veselý
13. říjen 2016, 08:38

Vše, co zmiňujete jsou z té celkové uvažované částky jen drobné a z větší části jsou zahrnuté v ceně elektřiny.

Ohledně likvidace JE platí to, že to není náklad Energiewende, ale placení za "hříchy otců", dnes se platí za blbě nastavený systém odvodů provozovatelů JE na jejich likvidaci. Ty peníze by dávno měly být na jaderných účtech, ale nejsou.

Martin Hájek
13. říjen 2016, 15:37

Tak to pardon, ale platí se za rozhodnutí vlády předčasně odstavit JE, které měly platná povolení a měly být ještě dlouhá léta v provozu a na svou likvidaci si vydělat. Mimochodem, kdopak asi jednou zaplatí likvidaci větrníků? Neměli bychom se poučit?

Jan Veselý
13. říjen 2016, 20:09

Historicky existoval v Německu pitomý systém, kdy jaderné účty byly pod kontrolou utilit, které ty peníze "investovaly" samy do sebe a na účtech teď mají akcie "matek". Jenže ty ztratily za posledních 8 let více než polovinu své hodnoty. Asi se nedohodneme na příčině. Já jsem toho názoru, že příčinou je jejich chybná hospodářská politika před 10-15 lety, vy napíšete, že za to samozřejmě může Energiewende. Jako by mělo být povinností států starat se o hodnotu místních korporací.

Martin Hájek
14. říjen 2016, 09:50

Souhlasím, že měl být jaderný účet. Nicméně i takový účet by počítal s původní životností jaderných elektráren a tudíž by na něm nebylo dost peněz, i kdyby byly příspěvky historicky správně nastavené.

Milan Vaněček
14. říjen 2016, 10:10

Co je to, cituji Vás: ..původní životnost jaderných elektráren??? Vždyť nevíte, jaká ta životnost bude. Viz potíže s reaktorovou nádobou v Belgii, ve Švýcarsku, v Francii i jinde. A to nemluvím o havariích a nemusí být moc velké. Zkrátka na likvidaci by měli mít ušetřeno v cca polovině předpokládané životnosti, tj po 25 letech provozu. To nikdo nemá.....

Martin Hájek
14. říjen 2016, 15:43

To máte pravdu, že to nikdo nemá, protože je to úplná blbost. I Dukovany měly projektovanou životnost 30 let. Dnešní elektrárny mají zpravidla více. 25 let je opravdu hloupost. Rozumná životnost je 50 let, na tu by se měly náklady počítat.

Energomonitor
13. říjen 2016, 12:55

Vy jste zase chytřejší, než celý institut, že? Že se ti Němci neporadí s vámi a trápí se na tom sami.

Jan Veselý
13. říjen 2016, 19:57

Tak fajn, vyhecoval jste mě, nakopnul jsem Googla a oprášil svou němčinu a vyhledal si originální report. Je to přesně tak jak jsem si myslel, je to cost-benefit analýza, jenže bez té druhé-benefit půlky.

Dumal jsem nad tím, proč ekonomický institut publikuje něco takového. Rozdíl mezi náklady, ztrátou a obratem by měl poznat kdejaký studentík a tohle je produkt výzkumu vedeného profesorem ekonomie na ekonomického institutu. Pak jsem si ovšem ovšem všiml doporučení v závěru. Tohle jsou obyčejní tržní fundamentalisté. Vadí jim, že německý stát celou akci řídí, že pořádně zamíchal systémem. Takže pravděpodobně cítí potřebu si plivnout. Pikantní na tom je, že doporučují věci, které už Spolkové ministerstvo hospodářství a Rainer Baake, jako náměstek přes energetiku už několik let uvádějí v život. Už asi mají pocit, že by trh mohl nabídnout něco dlouhodobě smysluplnějšího než byly lepší uhelné elektrárny a drahé paroplynky v letech 2000-2005.

Milan Vaněček
12. říjen 2016, 18:57

Ať to počítají jak chtějí, tak vzhledem k Německému HDP je to směšný roční výdaj. Německé HDP je cca 3500 miliard EUR. A roční průměrný náklad na Energiewende je 520/25=21 miliard EUR. To je něco přes půl procenta Německého HDP.

A Němcům to určitě stojí za to, Německé hospodářství šlape, cenu el. energie má průmysl tak nízkou jako nikdy neměl, Němci jsou mezi lídry v OZE (export nových energetických technologických celků do celého světa). A vzhledem ke svým mzdám i domácnosti utrácejí za el. energii mnohem menší část rodinného rozpočtu než my v ČR.

Kdežto my utrácíme procenta našeho HDP za úplné pitomosti....., tak například naše podpora OZE cca 45 miliard Kč ročně je asi 1 % našeho HDP a nic z toho nemáme, žádný průmysl spojený s OZE, naše OZE není žádný den v roce schopno pokrýt veškerou spotřebu el. energie jako tomu je některé dny v Německu, naše OZE je jen penězovod pro skupinu všehoschopných tunelářů a lobystů.

Je tragedií ČR, že lidé většinou neumí používat obyčejný selský rozum a že nevidí souvislosti. Tak snad je tato má úvaha poučí....

Martin Hájek
12. říjen 2016, 21:37

Pane Vaněčku, když si pořádně přečtete ten článek, tak zjistíte, že ty náklady jsou kalkulované od roku 2010, tj. do roku 2025 za 15 let a nikoliv 25. Čili jde zhruba o 1 % Německého HDP (pokud je Váš údaj o HDP správný). To je ekonomický MASAKR! Zkuste to porovnat třeba s výdaji Německa na obranu. NATO má požadavek 2 % HDP ale téměř nikdo v EU včetně Německa to neplní. Je i v kontextu dnešních hrozeb zcela absurdní vynakládat více na Energiewende než na obranu.

Nicméně souhlasím s Vámi, že Němci to 1 % HDP alespoň do určité míry vyrábí domácím průmyslem na rozdíl od ČR.

Milan Vaněček
13. říjen 2016, 10:16

Pane Hájek, 1) je to za roky 2000-2025, podívejte se na originál presentace výsledků viz Energiewendekosten 2000-2025, prof. Haucap.

2)Na internetu si ověřte Německé HDP (4. největší ekonomika na světě) a propočtěte na 2016 a převeďte USD na EUR. Je to tak jak píši. My jsme oblbováni pomocí HDP přes "paritu kupní síly", když porovnáte skutečné HDP v EUR či USD tak vidíte jak jsme na tom mizerně vůči Německu i když vše dělíte 8.

3)Žádný ekonomický masakr pro Německo to není, to snad nemůžete myslet vážně. Rostou stále více než 1% (s výjimkou roku po krizi 2008), na rozdíl od nás.

4)Máte dobrý postřeh, když vše srovnáváte s vojenskými výdaji. Ano, jen 2 země na světě (poražení ve 2. světové válce, mající omezené výdaje na armádu a stále vítěznou US army na svém území) mohli po zkušenostech z Černobylu (Německo) a Fukušimy (Japonsko) se rozhodnout postupně, ale urychleně resp. okamžitě )Japonsko) zavřít jaderné elektrárny. Ostatní země musí dělat svůj Energetický přechod za provozu JE, nechávají je dožít, země které mají odstrašující jaderné zbraně je i lehce rozvíjejí resp část starých JE nahrazují novými, zdrojem nového plutonia).

Hrozně mě zaráží, jak jsou lidé u nás oblbováni, že nevidí souvislosti a že nevidí jak naši zastupitelé ovlivnění lobysty a vlastní partičkou všehoschopných promrhávají naše 1% HDP na tak zvanou "podporu OZE" ze které nemáme prakticky nic, kdežto Němci z ní mají již jednu třetinu své energetiky (a to čistou energetiku, perspektivní, výborný vývozní artikl,...). I proto je náš HDP na osobu jen zhruba jednou třetinou Německého.

Martin Hájek
14. říjen 2016, 10:08

Máte pravdu, že posouzení se týká období od roku 2000. Nicméně náklady Energiewende začaly rapidně růst až kolem roku 2010. Jinými slovy, správný výpočet je odečíst od sumy 520 miliard částku 199 miliard, která byla zaplacena do roku 2015 a zbývajících 321 miliard pak rozpočítat na 10 let, takže jsme na 32 miliardách Euro ročně. Čili opět se blížíme 1 % Německého HDP.

Jistě zaplatit to jde. Porovnejte to s výdaji na výzkum a vývoj nebo na školství, to má větší vypovídací schopnost o tom, o jakou jde sumu.

Milan Vaněček
14. říjen 2016, 18:22

Porovnávejte porovnávatelné. Investice do Energiewende v rozmezí 0,5-1% HDP generují HDP ve výši 3-5%, až přibudou elektromobily tak to bude určitě více. Německo je lídrem v polysilikonu (Wacker), jedním z lídrů ve větrných elektrárnách (Siemens), podívejte se na odkaz pana Veselého jak Němci dokáží s nejnižší BoS cost budovat rychle sluneční elektrárny, ...

To je fantastická multiplikace vložených peněz, proto Německé hospodářství na rozdíl od našeho či Francouzského šlape....

Martin Hájek
14. říjen 2016, 18:52

A to jste si vycucal ze kterého prstu?

Milan Vaněček
15. říjen 2016, 15:12

Vygůglujte si energiewende benefits

Vinkler
13. říjen 2016, 06:39

Vážení Hoši,

největší nebezpečí pro Ekosystém země nejsou emise sklenových pynů, ale nezřízený, neřízený a exponenciální růst počtu obyvatelstva. A všichni provádí pštrosí politiku = od zelených přes jiné -isty jako křesťané, muslimové, atd, až po neziskovky p. Soroše. Nebylo by na čase tento problém

- pojmenovat

- a vyčlenit na něj třeba ty uváděné 1% DPH?

Jan Veselý
13. říjen 2016, 08:32

Máte krapítek zastaralé informace, Maulthusiánství je už dávno překonaný model. Ve skutečnosti se pohybujeme na logistické křivce a populace se stabilizuje někde mezi 9-11 miliardami lidí. Vřele doporučuji nastudovat si něco třeba od Hanse Roslinga.

Důvod není moc intuitivní, ale podporují ho tvrdá data. Páry mají +-2 děti, když přestanou mít strach, že jim děti umřou (dětská úmrtnost klesne pod 10%). Tohle je nezávislé na kultuře a náboženství. Na snižování dětské úmrtnosti existují ověřené postupy. Musíte zajistit základní stravování, tj. investovat do lepší zemědělské produkce chudých zemí, zajistit mír, zajistit základní hygienu (mýdlo a správně udělané suché záchodky pro všechny), musíte zajistit základní zdravotní péči (očkování, nejjednodušší chirurgie, antibiotika, porody s kvalifikovanou pomocí) a dát lidem nějakou ekonomickou perspektivu.

Byl byste překvapen, jak dokážou zvýšit kvalitu života těch nejchudších třeba FV panely s baterií.

Martin Hájek
13. říjen 2016, 15:41

Kvalitu nejchudších prudce zvyšuje přístup k elektřině. To věděl už Lenin. Nikoli nutně panely s baterií. To je nouzové řešení hlavně pro disfunkční státy, kde stát není schopen budovat elektrickou síť.

Jan Veselý
13. říjen 2016, 19:02

Nikoli nutně panely, ale je to řešení, které funguje. Síť je v tomto případě kanón na vrabce. Nehledě na to, že chudší venkovské oblasti jsou i ve fungujících zemí ty poslední v pořadí (v USA rozdíl skoro 40 let) a ty lidi fakt nebaví čekat. Hlavně po tom, co pro ně měly jejich vlády, vlády bohatých států, Světová Banka, MMF a jiní posledních 60 let jen sliby.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se