Domů
Obnovitelné zdroje
DONG Energy uspěl v německé aukci pro offshore elektrárny s požadavkem na nulovou dotaci
Offshore větrné turbíny
Offshore větrné turbíny. Autor: DONG Energy A/S

DONG Energy uspěl v německé aukci pro offshore elektrárny s požadavkem na nulovou dotaci

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur v prvním z dvou kol aukce na výstavbu offshore větrných elektráren u pobřeží Německa udělil právo na výstavbu tří parků společnosti DONG Energy. Dva ze tří projektů uspěly s bezprecedentním požadavkem v odvětví offshore větrné energetiky na nulovou provozní dotaci, konečné investiční rozhodnutí o jejich realizaci má však padnout až za 4 roky.

Společnost DONG Energy vstoupila do aukce se šesti svými projekty, z nichž byly nakonec úspěšné tři o celkovém výkonu 590 MW. Jedná se o větrné parky OWP West (240 MW), Borkum Riffgrund West 2 (240 MW), Gode Wind 3 (110 MW). Uvedení všech tří větrných parků do provozu je plánováno na rok 2024.

„Jsme potěšeni úspěchem třech našich projektů. Další příležitostí pro rozšíření našeho portfolia realizovatelných projektů bude další kolo německé aukce konané v příštím roce. Dnešní výsledky přispívají k našim ambicím vybudovat dalších zhruba 5 GW do roku 2025,“ prohlásil Samuel Leupold, výkonný viceprezident a CEO Wind Power DONG Energy.

Historický průlom – dva větrné parky bez provozní dotace

Větrné parky OWP West a Borkum Riffgrund West 2 uspěly v aukci s požadavkem na dotaci 0 €/MWh. Tyto parky tedy budou provozovány čistě na tržní bázi a nebudou podporovány žádnou dotací nad rámec tržní ceny silové elektřiny. Třetí z úspěšných projektů větrný park Gode wind 3 pak uspěl s nabídkou 60 €/MWh.

„Absence provozní dotace je průlom v oblasti konkurenceschopnosti offshore větrných elektráren. Ukazuje se tak obrovský celosvětový potenciál tohoto zdroje jako jednoho ze základních kamenů ekonomicky schůdné transformace energetiky,“  doplňuje Samuel Leupold.

K požadavku na nulovou provozní dotaci je ovšem třeba dodat, že tento fakt je umožněn souhrou několika faktorů. Nelze tedy zatím hovořit o tom, že je již nyní standardně možné offshore větrné elektrárny stavět bez provozní dotace.

Co stojí za absencí dotace?

Nejvýznamnějším faktorem je možnost prodloužení termínu realizace až do roku 2024. DONG Energy tak bude moci využít novou nákladově efektivnější generaci větrných turbín.

Výkon turbín, o kterých se uvažuje, že budou využity v dvou zmíněných projektech, se má pohybovat mezi 13 až 15 MW. Navýšení výkonu turbín sníží náklady spojené s výstavbou. Dalším významným faktorem je možnost prodloužení životnosti elektráren na 30 let.

Nezanedbatelnou úlohu při nabídce 0 €/MWh hrálo také to, že v ní nejsou zahrnuty náklady na připojení k síti. Zmíněné projekty také těží z výborných povětrnostních podmínek lokality, ve které se průměrná rychlost větru pohybuje nad 10 m/s.

Závěrečné investiční rozhodnutí o realizaci offshore větrných parků bez provozních dotací bude učiněno v roce 2021.

Zdroj úvodního obrázku: dongenergy.com

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(32)
Milan Vaněček
15. duben 2017, 10:50

Tak už nemusí pan Wagner ani Nejedlý psát své komentáře. Ať zkusí nějakou JE vybudovat bez dotací. A do 5 let to nastane i u fotovoltaických elektráren ( zase v jiné optimální lokalitě). A do doby dostavění dotovaného nového Temelína a Dukovan už to bude platit i pro takové neoptimální lokality pro vítr a slunce jako je ČR.

Ale my se zabetonujeme v jádru.

Josef
15. duben 2017, 23:22

No ano máte pravdu , pokud dokážou postavit VTE bez provozních dotací , pak je to průlom. Osobně z toho mám velkou radost, protože příbřežní VTE jsou čisté zdroje domácí zdroje energie. Na druhou stranu co to znamená pro nás ? Nic protože severní moře nemáme a takové větrné podmínky v ose rotoru VTE jako jsou tam u nás panují možná na Sněžce nebo Klínovci.

C
15. duben 2017, 23:43

Ano, je to zajímavé a možná super, ale je tu zásadní problém, jednak investice se rozjede nejdříve v roce 2021 a pak není započtena přípojka, což bude 10-20€/MWh.

A ano pro nás to bohužel nic neznamená. Jedině kdybychom se chtěli stát součástí Německa. Možná tak by to mohlo ovlivnit importy, jejich cenu, ale to je tak vše. Odvozovat z toho cokoliv i pro zbytek světa je trochu neopatrné, přece jenom tak dobré podmínky jsou jen na velmi málo místech.

Mikeš
16. duben 2017, 00:11

C: "Ano, je to zajímavé a možná super, ale je tu zásadní problém, jednak investice se rozjede nejdříve v roce 2021"

No investice se možná rozjede.. viz článek

"konečné investiční rozhodnutí o jejich realizaci má však padnout až za 4 roky."

Více na: https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/dong-energy-uspel-nemecke-aukci-offshore-elektrarny-pozadavkem-nulovou-dotaci/

Takže pokud to do čtyř let nezlevní tak aby se to zaplatilo tak to odpískají, což pravděpodobně udělají, jestli nepřestane cena EE lézt pod nulu.

Jinak moc nechápu smysl těch aukcí, pokud "nabídli" (poptali) dotaci 0EUR/MWh tak nic nepotřebují a můžou stavět, proč se tedy hlásí do aukce?

Petr
17. duben 2017, 10:08

Právě protože jejich elektřina jde při prodeji až do záporných cen, a nejtvrdší konkurence je právě mezi větrnými elektrárnami samotnými, když v podstatě na víc jak půlce evropského kontinentu fouká a nefouká ve stejný čas.

NN
17. duben 2017, 19:59

Ad Mikeš poslední odstavec: Osvětlit by to mohly náklady na připojení(jež tam snad nejsou na straně soutěžitele) + režim prodeje (nejdřív se v aukcích vyprodává "zelená EE").

Petr
17. duben 2017, 11:36

Co???

U nás se stavěli jaderky Dukovany i Temelín bez dotací, a i do budoucna se tak dle většinového názoru stavět mají.

Hlavní kdo tady mocně tlačil na dotace byli Američani a Francouzi, kteří to už totálně nezvládají stavět za dohodnutou cenu a parametry.

Jan Veselý
17. duben 2017, 13:26

Jasně, když se opomenou takové ty detaily, jako že kvůli nim vláda zaplatila vznik celých fakult na VŠ, zainvestovala co do celého oboru strojírenství, zařídila likvidaci 9 obcí, zařídily se stovky km VVN, vlády ČSSR/ČSFR/ČR se musely extrémně politicky angažovat, dělala se na míru legislativa, ...

Na druhou stranu je třeba přiznat, že jaderný program ČSSR byl dělaný správně v tom smyslu, že se fakticky jednalo o sériovou výstavbu, postupně se postavilo 10 reaktorů typy VVER-440 (a dva zůstaly rozestavěné). Správný postup to byl, protože to ještě byly relativně malé reaktory a sériová výstavba zajistila, že při stavbách moc nedocházelo ke zpožděním a prodražováním.

Už Temelín, který byl "to samé, jen větší", už byla hodně problematická stavba, i když se tehdy MOC hodilo předchozí know-how.

Současné plány nepočítají s ničím více než s drahými a průserovými "prvními pokusy".

C
17. duben 2017, 14:14

Temelín měl být první z další iterace tohoto postupu, kdy se mělo v ČSSR postavit dalších 10 bloků typu VVER 1000. Už pokud by se nestavěl Temelín poloviční nebo kdyby se tam nedělaly experimenty (turbína na 3k otáček, západní řídicí systém místo originálního...) tak by dost problémů asi nebylo.

Pokud by jel jaderný program a výstavba všech plánovaných bloků, pak by asi došlo k tomu že po nějakých 40-50 letech by se zase s další iterací typu stavbaři vrátili na území prvních elektráren a stavěly nové bloky, zatímco by se vedle staré bloky likvidovaly.

Ono by to tak i zhruba vycházelo, pokud řekneme že ve výstavbě jsou vždy dva bloky a staví se 5-7 let, tak se ně něco kolem 30 let nutné doby provozu dostaneme.

Jan Veselý
17. duben 2017, 18:00

Těch 10 bloků VVER-1000 + 10 VVER-440 + Vltavská a Vážská kaskáda + Gabčíkovo. Takové krásné plány a celé to zabil takový trapný detail - účinnější využívání energií a elektřiny zvláště. A neochota opravdu radikálně likvidovat těžbu uhlí.

Milan Vaněček
17. duben 2017, 18:05

Spíše to zabilo to, že RVHP padlo. Ale "RVHP energetici" nám v ČR zůstali, zatím co západ Evropy přehodnocuje či již přehodnotil svůj postoj k JE.

Josef
18. duben 2017, 00:57

Pokud by se realizoval komunistický přechod na Jadernou energetiku , pak by byla cena el. energie pro koncového spotřebitele o 1/3 nižší. To že se to nestalo bylo způsobeno mnoha faktory jedním z nich byli horníci , kterých bylo v 90 tých letech velké množství a kteří by přišli o práci, proto vláda rozhodla o odstavení pouze 2000MW tepelných el. a jejich náhradou JETE , pokud by se odstavilo 4000MW měli bychom dnes mnohem více uhlí pro těžbu a krásný dostavěný Temelín a patrně za podobnou cenu co stála modernizace a odsíření těch bloků. Zastavit polovinu Temelína prosadil Pithart , bylo to velmi špatné rozhodnutí a jemu podobní chtěli zastavit práce na JETE úplně.

energetik
22. duben 2017, 11:14

A palivo jim narubali političní vězni zadarmo často i doživotně. Jaderní teroristi kteří se takto "výhodně" spojili s komunisty a stále z toho spojení těží, dosud nenabídli pozůstalým ani odškodnění natož aby nahradili škody po rabovaní. Nabídli pouze předraženou energii za 0,6Kč/kWh z Dukovan.

C
22. duben 2017, 15:56

Nevím teda jak počítáte, ale nic levnějšího se sehnat nedá, pokud platí údaj 0.6Kč/kWh. jedině tu energie nespotřebovat, ale to je jiná diskuse. 0.6Kč/kWh totiž odpovídá ceně pod 25€/MWh. Samozřejmě, takový zdroj existuje, surová ropa, jenže to by se musely zrušit všechny daně a EU vykašlat na všechny ekonesmysly a zkusit naprosto jiný přístup, kterého není schopná.

Martin Hájek
21. duben 2017, 01:39

Pane Vaněčku, ale tady nikdo žádný větrník bez dotací nevybudoval a ani nevybuduje. Radujete se předčasně. Firma Dong si jen díky hlouposti Německé vlády chytře zablokovala kapacitu v síti pro pozdější využití, to je celý smysl té nulové nabídky. Stavět to za těchto podmínek samozřejmě nebudou, nic je k tomu nenutí (nemají žádnou povinnost ten park postavit). Ale je bezva mít zadarmo rezervovanou kapacitu v síti pro pozdější využití, to se určitě hodit bude. Je to v zásadě úplně stejný případ, jaký známe z ČR z dob fotovoltaického boomu. Nic nového pod sluncem :-).

energetik
22. duben 2017, 11:25

Spíše bych řekl že vítr dohání slunce. FVE bez dotací dodávající energii do sítě je v ČR už spousty. A dokonce pro ty postavené v roce 2014 a 2015 nejen že nebyly takzvané "dotace", ale za výrobu elektřiny pro ně byly ještě sankce, takže se stavěli převážně dle ČEZkých zákonů nelegálně.

Ale jinak souhlas.

Jaderná energetika jde úplně opačným směrem vlastně už od samého začátku před 60 lety žádné snížení ceny nepřinesla (vzhledem ke kupní síle). Elektřina začala zlevňovat až po roce 2010 s rozvojem OZE a částečného narovnání trhů kompenzacemi pro OZE.

C
22. duben 2017, 16:14

Problém je že tyto narovnávací dotace velmi rychle dotahují sumu, která se investovala do jaderného výzkumu a průmyslu v západní Evrop od 70. let, možná ji i přesáhly (bavíme se o 230mld €) a dohání i to co šlo do fosilních paliv. Byť je pravda že asi nejsou započteny nepřímé škody ale jen infrastruktura, výzkum a podpora exportu.

Milan Vaněček
22. duben 2017, 16:29

Musíme dotace během 5-10 let ukončit. A samozřejmě ukončit i dotace na uhlí táhnoucí se třeba 100 let a dotace do jádra trvající už přes 50 let.

C
22. duben 2017, 18:58

Myslíte si že je možné jen tak poodstraňovat dotace (nejen v energetice)? Bylo by to krásné, ale je to myslí nereálné jelikož si bez nich asi nikdo už v EU neumí podnikání představit. Je tu zkrátka příliš mnoho i nesmyslných regulací. Obávám se že se energetika vydá na stejnou cestu jako zemědělství, problematického, permanentně dotovaného, oboru.

Martin Hájek
22. duben 2017, 21:28

Bylo by to krásné, ale je to zhruba stejně pravděpodobné, jako že Švýcarsko vstoupí do EU.

Jara Křivánek
8. červenec 2019, 22:33

Dotace do uhlí 100let? Dotace do jádra 50let? Řeknete nám kdo, kdy, co a kolik dotoval? Tak já zatim vím že se vyhodí 1000 000 000 000 korun za solarní neelekrárny, které jen vygenerovaly spoustu problémů. Za to by byly 4 bloky 1200MW. Což je výkon většiny uhelných elektráren.

Martin Pácalt
15. duben 2017, 20:30

Pár poznámek k článku, i k už poměrně pravidelnému útoku na jadernou oblast energetiky a ty, kdo k tou mají dobrý vztah:

- JE vydrží cca 60let, větrná je plánována na max. 30let - revize a technické kontroly vyžadují obě zařízení,

- JE - je možný "upload" technologie, jako tomu bylo u Dukovan a Temelína s jejich výkonnějšími turbínami, stavební fond zůstal beze změn. Na začátku platíte stavební konstrukci a "střeva", pak se už jen mění "ty střeva", tedy pokud je nutno. VE se musí měnit celá,

- k vynaloženým financím na pořízení je nutné vždy přičíst i finance na provoz! Žádné vyzobávání jen pozitivních segmentů,

- JE produkuje odpad, ale v dohledné době se u něj dá velmi zásadně snížit radioaktivita jeho dalším využitím, o možnosti předzásobit se na horší časy nemluvě, o tuto možnost se připravují všichni ti, kteří místo uhelek zavírají JE, resp. odepisují jaderný výzkum a průmysl . U VTE s jejich dynamickým způsobem výroby se neobejdeme bez akumulace alespoň částečně bateriemi, které se vyrábějí z prvků, jejichž odpadní produkty výroby vytvářejí podobná místa duchů, jako po vybouchlém reaktoru - těžké prvky se z přírody obecně dostávají jen pozvolna (narážím například na těžbu "bateriových" prvků v Číně při mongolské hranici),

- u větrných elektráren nemůžete vyloučit změnu převládajících směrů větrů, pokud dojde k dalším poruchám v arktické oscilaci (vichry polámou konstrukce větrníků a nebo se nemusí točit), JE šlape jak člověk potřebuje - pokud se nevykašlete na tu pravidelnou kontrolu ;-),

- o energetické hustotě zdroje, která je nepochybně vysoká u uhlí a jádra , si slunce a vítr mohou nechat jen zdát a technologickými zlepšeními se tento nedostatek dá jen tlumit. Např. FVT beru jako dobrý příklad instalace na střechy, pokud je jejich proud spotřebován nějakým druhem spotřebiče v budově pod ním, nebo aspoň přes ulici a neovlivňuje energetiku celostátně.

P. Vaněčku , vašemu oboru určitě rozumíte lépe než já, ale jste s tím větrem hodně rychle hotový, jen co se na něj objeví pochvalný článek. Od podzimu 2016 sleduju debatu na tomto webu a je to časté urážení , odkazování a nekritické přijímání informací z německého netu a dost často se objevují názory, že jedině ten zdroj nebo dva zdroje mají smysl do budoucna a nic jiného. Jenže ony se vyvíjí všechno obory a nikdo by si neměl dělat patent na rozum tím, že si je tady před ostatními jistý vývojem na příštích 30 let. To umí jen Bůh.

Milan Vaněček
15. duben 2017, 21:21

Pane Pácalt nedovedu si představit nižší náklady na provoz než má fotovoltaická elektrárna.

Vysoká energetická hustota energie ze štěpení jádra se po cca 30-40 letech praktického provozu JE ve světě ukázala jejich hlavní nevýhodou (spolu s jaderným odpadem). Ta je totiž důvodem všech jaderných katastrof u reaktorů s výkonem větším než cca 50 MW elektrických. Ty už samovolně dlouhodobě neuchladíte při poruše ( i několikanásobně jištěného) odvodu tepla z reaktoru.

Ale souhlasím s Vámi že nejen jeden zdroj elektřiny má budoucnost, rozmanitost bude přetrvávat i v budoucnu.

C
15. duben 2017, 22:29

Mimo A1, tam za to mohl silikagel (nebo co to bylo) v takové situaci by se asi "propálil" jakýkoliv, jedno jestli 1MW, nebo 1GW.

Nejlepší u jaderného reaktoru by bylo kdyby se byl schopný chladit, na základě fyzikálních principů, jenže postavit samotížný reaktor je problém. Když se ale v Brně uvažovalo o jaderné teplárně, tak se uvažovalo s tím že reaktor bude lehkovodní s vnitřní samotížnou cirkulací, teplota vody na výstupu měla být myslím 130-150°C, tlak uvnitř měl být poměrně malý.

Problém je že regulace v minulosti vedly k tomu že se JE musí stavět velké, jinak by opravdu mohlo platit že co město to jaderná elektrárnička, aby se uživily. Dá se dohledat rozhovor se zaměstnancem elektrárny Shippingport, kde popisuje jak po zavedení stále nových opatření vzrostl počet zaměstnanců asi o stovku. celkem by mne zajímal faktický dopad na bezpečnost provozu a kolik toho dneska zvládne nahradit větší mikrokontrolér. Ale dopředu říkám, že to nechci zlehčovat.

Jestli máte čas, tak si ten rozhovor najděte, je celkem zajímavý. (Článek)

C
15. duben 2017, 21:42

Pár poznámek k vašemu textu, neberte si je prosím osobně :)

-Upload? Nemyslel jste Upgrade? Nějak si neumím představit že takovou turbínu protlačíte UTPčkem, nebo optikou, na druhou stranu 3D tisk... Raději do toho nerýpejme :)

-VE? Pro větrníky je myslím vžitá, i oficiálně, zkratka VtE, VE jsou hydroelektrárny, ty klidně vydrží i století. Až mi někdy bývá líto když se ty pěkně provedené stroje (ta stará čerň a obrobený kov mají cosi do sebe) nahradí jen o procenta účinnější, modrou (červenou, zelenou) obludou. Vždy mne pak napadá, jestli se i ta nová umí probudit do tmy, vydrží stejně dlouho a jestli to opravdu bylo nutné vyhodit celé.

-Havárie reaktoru, nebo jaderný výbuch nenapáchá dlouhodobě měsíční povrch. To umí opravdu jen chemické znečištění. Pro člověka mají, pravda, oba nulovou hodnotu, ale pro rostliny a jiné organismy je mnohem snesitelnější radiace, než chemikálie. Dokonce se, ne moc nahlas, tvrdí že mírně vyšší radiace má pozitivní účinky. Jak je na tom momentálně "krasnyj" les u Černobylu nevím, fotky na netu jsou zejména z podzimních návštěv a les se fotí zásadně z dálky, ale jinak roste všechno. U Fukušimy se daří rostlinám krávám a kancům. Pokud ale budeme prasáckým způsobem těžit uran či thorium, nebudou si mít s lithiem o vyčítat a pokud budeme lithium těžit u nás a odpad ekologicky likvidovat, zase je ten problém pryč. To je prostě průvodní jev přístupu k těžbě, který není ovlivněn ani tak tím co se těží, ale kdo to těží. Jestli člověk, nebo s prominutím prase. (Pašíci prominou)

-JE mají standardně (současné modely) životnost 30-40 let, s možností prodloužení. Nové se pravda na 60 let plánují. Ale nesmí se zanedbávat kontrola!

-Ano, FVE, nejlépe s akumulací (jedno jestli si akumulujeme proud či teplo/chlad bojler/klima), mají smysl zejména v místech spotřeby. Na druhou stranu bych se nebál tahání proudu z FVE do podniku i nějaký ten kilometr. Problém tu nastává v legislativě, pokud se dobře pamatuji, tak byť by mělo jít vedení jen přes cestu, která není v majetku subjektu, musí si pořídit licenci na distribuci proudu, to je přílišná komplikace pro některé realizace. Některé budovy/provozy nelze osadit z bezpečnostních důvodů FVE, pokud v areálu nelze jinde dostatečný výkon FVE instalovat, je to problém. Možná by šel místní distributor uhnat k vybudování izolovaného dedikovaného vedení, či souběhu na jedněch sloupech s veřejnou sítí (Ale leze třeba tahat VN AC a třeba 600V DC na jednom sloupu? Byl by ochotný si přibrat na starost pár km drátů, ze kterých bude mít jen poplatek za údržbu?) ale je to komplikace. Lepší by bylo že pokud je vedení třeba do 3kV AC a v podniku je ukončeno transformátorem na 3kV/0.4/0.23kV, tedy není přímo navázáno na VN DS, tak stačí pouze dohoda s vlastníky pozemků a je možno toto vedení provozovat, u cest a železnic dodržení výšky obvyklé. Na 1kV @ 100 A 3F přenesete bez problému 300kW, to je pro mnoho podniků dostačující. Co jsem viděl, tak se celkem tolerují různé nadcestové přípojky čerpadel apod. ale toto by bylo něco jiného. Ale zase jak řešit aby to nepřetékalo do sítě? Dát na elektrárnu "hloupý" střídač, který běží furt a na druhý konec celou tu chytrost s bateriemi? Nutnost frekvence jiné než síťové, což by právě vynutilo ten elektronický most v podniku? (problém by asi nebyl, co se prvků týče, s frekvencemi kolem kolem 50Hz) Nebo legalizovat, pokud není, možnost že na jednom fleku do DS dodávám a o dva kilometry z toho vedení odebírám a účtuje se jen rozdíl mezi výrobou a spotřebou? Nutnost vazby pomocí počítačů? Jo šlo by to posílat data po drátech, ale je k tomu vůle?

Prostě pro OZE tu potřebujeme nové podmínky a přístup, v něčem restriktivnější, v něčem ale zase naopak mnohem benevolentnější, čímž by se podařilo možná je dostat tam kde by měly smysl, zejména na konec sítě do míst spotřeby, kdy by se i bez dotací již měly vyplatit.

Martin Pácalt
18. duben 2017, 08:56

Omlouvám se, jasně že upgrade ;-)

Martin Hájek
20. duben 2017, 21:38

Tak už jsem si to trochu proklepnul a je to opravdu velmi zajímavé. Předně samozřejmě že náklady připojení jdou za německými TSOs, ale jen v tom ta nula nevězí.

Je to totiž o tom, že vítězové tendru nemají žádnou povinnost ty projekty postavit pod sankcí, je to jen možnost, kterou nemusí využít a nic je to nestojí. Ale TSOs jim musí držet kapacitu sítě. Čili je to cenná opce - vzpomínáte, jak se u nás v boomu fotovoltaiky přihlašovaly fake elektrárny jen aby si někdo držel kapacitu v síti?

No a teď si představte, že máte jako firma hodně rozjetých projektů off shore VtE a víte, že nemáte v termínu dost kapacit na více než jeden projekt a současně máte velký zájem o danou lokalitu, kde ale chcete z kapacitních důvodů stavět až později. Co uděláte? No dáte nulovou nabídku a tím vyblokujete konkurenci!

Vůbec mě nepřekvapí, když v dalším tendru budou už jen samé nuly, protože konkurence si asi tenhle menší fígl nenechá líbit a pak snad i Německé vládě dojde, že takhle se to tendrovat prostě nedá. Tedy pokud chtějí naplnit svoje zelené cíle.

Ale možná, že i to je součást hry a právě i Německé vládě to takhle vyhovuje, protože ví, že se postaví mnohem méně, než se tvrdí voličům a současně to pak bude na koho hodit. Nejlevnější je totiž samozřejmě ta off shore větrná elektrárna, která se vůbec nepostaví.

Je to nádhera. No a největší legraci musí mít ta firma z těch užitečných idiotů, co tleskají její nulové nabídce.

Milan Vaněček
21. duben 2017, 09:17

Samozřejmě o dobrá místa na Severním moři či na východním pobřeží USA se firmy poperou. Nic nemá v současnosti tak dobrou energetickou návratnost jako větrné elektrárny u pobřeží.

A ještě pred spuštěním aukcí v Německu diskutovali i jejich nevýhody a na tuto přišli. Vědí že podobní vykukové jak je výše popsáno by je mohli zneužívat. V Německu ale za to dostanou červenou kartu. A už si neškrtnou. Takže pánové to raději nezkoušejte (a Dong energy je firma velmi seriozní, u ní se toho obávat nemusíte pane Hájek).

Martin Hájek
21. duben 2017, 14:57

A jak prosím ta "červená karta" konkrétně vypadá? Navíc formálně se nikdo ničeho nedopustil, že je to fake se dozvíme až za pár let, až daná firma od projektu ustoupí, respektive ho spíše nahradí jiným a určitě pro to bude mít vysvětlení. Formálně samozřejmě nikomu nepůjde prokázat, že je to fake, pokud tedy nebyli tak hloupí a nesepsali o tom zápis představenstva nebo tak něco :-). Jediná obrana je mastná pokuta pro případ, že firma od záměru odstoupí, nebo ho nezrealizuje v termínu.

Milan Vaněček
21. duben 2017, 18:39

Dong Energy je jedna z nejvýznamnějších firem na světě v oboru větrné energetiky dongenergy.com/en

to není partička anonymních vlastníků FVE v ČR.

A samozřejmě místo kde to hodně fouká, to je jako claim zlatého dolu kdysi v USA. Když jsem před 20 lety v Coloradu s místním vědcem u kterého jsem bydlel rýžoval zlatinky na potocích, byl tam starý opuštěný vykolíkovaný claim. Šel jsem tam, ale on mě zastavil-tam nesmíš, klidně by tě mohli zastřelit.....

Jo vítr a sluníčko, to bude brzy jako zlatý důl pro energetiku, ale pro každého....

Jan Veselý
21. duben 2017, 10:54

Němci nejsou blbí, proto dělají a budou dělat aukce v pravidelných intervalech několikrát ročně. Zároveň budou sledovat co se jim na těch aukcích děje. Takže když si všimnou, že se někdo snaží "ošulit systém", mohou už pro příští aukci upravit pravidla příštích aukcí. Už to tak v případě fotovoltaiky minimálně jednou udělali.

Martin Hájek
21. duben 2017, 14:52

Jsou, jinak by to přece měli už v této aukci přece ošetřené, ledaže by platila varianta, kterou jsem naznačil.

Zdůvodnění té nulové nabídky ze strany obou firem, které jí daly, je poměrně hodně nevěrohodné. Navíc fakticky si tyto dvě firmy tendr rozdělily (jedna podala 2 nulové nabídky, druhá jednu). V aukci uspěly 4 projekty dvou firem s celkovou kapacitou 1490 MW. Z toho ovšem pouze jeden projekt s kapacitou 110 MW a cenou 60 Euro/MWh je (možná) reálný, zbytek jsou faky na blokaci sítí a konkurence. Dalších více než 5 GW nabízeného výkonu bylo nad 60 Euro. Myslím, že to hovoří samo za sebe. No uvidíme v další aukci :-).

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se