Energiewende - větrná elektrárna

Co je Energiewende a jaké jsou její cíle?

O Energiewende – obratu v energetice – se hovoří po celé SRN a na jejím úspěchu je závislá do jisté míry i další energetická politika Evropské Unie. Ale co vlastně přesně znamená? Jaké jsou její cíle v Německu a jaké výzvy před Německou energetikou stojí?

Pojem Energiewende vyjadřuje přechod od energie z fosilních a jaderných paliv na obnovitelné zdroje energie. Cílem je do roku 2050 získávat v Německu energii především z obnovitelných zdrojů jako větrná, vodní, solární a geotermální energie nebo jiná energie z obnovitelných zdrojů. Druhým pilířem je redukce spotřeby energie jejím šetrným a hospodárným využíváním.

Již na podzim roku 2010 se spolková vláda shodla na výrazném snížení emisí ze skleníkových plynů do roku 2050 – tedy krok po kroku upouštět od spotřeby uhlí, ropy a zemního plynu. Po havárii v jaderné elektrárně ve Fukušimě bylo jasné, že většina občanů odmítá riziko této technologie a rozhodlo se tak o úplném vyřazení využívání jaderné energie do roku 2022. Bylo rozhodnuto o obratu v energetice. V energetické koncepci z roku 2010 a v rozhodnutích o urychlení přeměny energie z léta 2011 se zakotvily definice a cíle Energiewende obsahují zejména opatření pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, elektrických rozvodných sítí a pro energetickou účinnost.

Odstavování jaderných elektráren - Německo

Energiewende – Odstavování jaderných elektráren v Německu

Energiewende v Německu – Cíle

  • Vyřazení využívání jaderné energie do konce roku 2022.
  • Zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie na 18 procent do roku 2020, do roku 2030 na 30 procent, do roku 2040 na 45 procent a do roku 2050 na 60 procent.
  • Zvýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě elektřiny na 35 procent do roku 2020, do roku 2030 na 50 procent, do roku 2040 na 65 procent a do roku 2050 na 80 procent. Nejdůležitějším předpokladem proto je od ledna 2012 platná novela zákona o obnovitelných zdrojích (EEG).
  • Snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 40 procent, do roku 2030 o 55 procent, do roku 2040 o 70 procent a do roku 2050 o 80 až 90 procent (ve srovnáním s výchozím rokem 1990).
  • Snížení spotřeby primární energie do roku 2020 o 20 procent a do roku 2050 o 50 procent.
  • Zvýšení energetické produktivity na 2,1 procent ročně, co se týče spotřeby energie.
  • Snížení spotřeby elektřiny do roku 2020 o 10 procent a do roku 2050 o 25 procent (ve srovnání s rokem 2008).
  • Snížení spotřeby energie v budovách do roku 2020 o 20 procent a snížení spotřeby primárních energetických zdrojů o 80 procent do roku 2050. Rychlost renovace budov by se měla zdvojnásobit z jednoho na dvě procenta.

Definice Energiewende

S definicí Energiewende jsme se již seznámili, jak ovšem vypadá skutečně v praxi? Pokud chce Německo zvyšovat dodávky energie z obnovitelných zdrojů, musí přepracovat celý svůj energetický systém. Je třeba postavit nové elektrárny, účelně je navzájem propojit a přizpůsobit se příslušným energetickým požadavkům. Bude potřeba vyvinout a zabudovat nové rozvodné sítě a stanovit nové technologie skladování energie.

Energiewende – Co umožní dosažení jejich cílů?

Energiewende je rozsáhlý koncept, který má ve svém výsledku zajistit ekologický a trvale udržitelný rozvoj. K dosažení cílů však není možné pouze bezhlavě stavět výrobny čerpající energii z obnovitelných zdrojů, jako jsou on-shore a off-shore větrné parky nebo systémy solárních panelů.

Rozšíření přenosové soustavy

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie jde ruku v ruce s rozšířením přenosové soustavy. V budoucnu musí být elektřina v Německu transportována beze ztráty na velké vzdálenosti, jako například z větrných elektráren na severu do místa spotřeby na jihu a na západě. V současné době je při vysoké produkci elektráren na severu země nemožné přenášet dostatečný výkon na jih do míst spotřeby. Výkon je proto exportován přes Polsko, ČR  a případně i do Dánska.

Na rozvoj přenosové soustavy je v současné době zaměřeno nejvyšší úsilí. Mimo legislativy evropské, která podporuje významné projekty z evropské energetické infrastruktury, je snaha i na úrovni německé legislativy (např. přijetí zákona o akceleraci výstavby el. soustavy – EnLAG).

I přes vešekrou legislativní snahu je konfrontace se skutečností značně komplikovaná. V německu je silný odpor regionálních skupin, který se výstavbám energetické infrastruktury brání. To je jeden z důvodů, proč v současnosti není přenosová soustava rozvíjena v takové míře, jak je plánováno. Například za rok 2013 bylo postaveno pouhých 33 km elektrického vedení, v třetí čtvrtletí roku 2014 pouze 22 km. Ke třetímu čtvrtletí tak bylo vystavěno pouhých 438 km z plánovaných 1887 km elektrického vedení.

Skladování energie

Aby bylo možné vyrovnat výkyvy větrné a solární energie, musí být systém napájení schopen pružně reagovat; pokud se v daném okamžiku více energie vyprodukuje než spotřebuje, musí být ukládána na tu dobu, kdy právě nevane vítr a nesvítí slunce.

Skladování elektrické energie dnes není v takové fázi, aby bylo možné skladovat větší množství energie v řádech GWh. Jednou z metod je budování přečerpávacích vodních elektráren, které jsou svým charakterem schopné uchovávat energii po neomezenou dobu. Výstavba přečerpávacích vodních elektráren je ale velkým zásahem do krajiny a lokalizace vhodných prostor pro výstavbu je značně komplikovaná.

Inteligentní sítě

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie doprovází přechod od centralizované k decentralizované výrobě energie menšími fotovoltaickými nebo bioplynovými elektrárnami. Důsledkem pak je mnohem složitější struktura zásobování. Tu mají zajišťovat stále rozšiřující se inteligentní sítě, takzvané Smart-grids, elektrocentrály, úložiště energie, spotřebitelé a systém napájení ovládaný nejmodernějšími technologiemi, které se vzájemně propojí.

Energiewende – úspora energie ve všech oblastech života

Energiewende se projevuje v mnoha odvětvích. V oblasti dopravy budou dále vyvíjeny elektromobily, staré budovy budou energeticky renovovány a nové budovy postaveny s ohledem na energetickou efektivitu. Spadá sem i výzkum nových energetických technologií a integrace různých součástí evropské energetické politiky.

Ve všech oblastech platí jedna zásada: Čím méně energie bude potřeba, tím méně jí bude nutno produkovat.

Zajímáte se o energetiku?

Nenechte si uniknout to nejzajímavější!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *