Solární elektrárny bez státní dotace? Na jihu Evropy brzy realita

Ve Španělsku se začíná rozbíhat výstavba nedotovaných fotovoltaických elektráren (FVE). Britští investoři plánují ve Španělsku výstavbu zhruba 350 MW elektráren využívajících k výrobě elektřiny sluneční záření, které ovšem nebudou pobírat žádné státní dotace. Během následujících dvou let by tak mělo dojít k definitivnímu potvrzení grid parity FVE o výkonu jednotek až stovek megawattů ve Španělském království.

Již koncem roku 2017 byla na jihovýchodě Španělska zahájena výstavba nedotované fotovoltaické elektrárny Torre de Cotillas o výkonu 3,9 MW. Jako investor v tomto projektu, jehož předpokládaná roční výroba elektřiny je odhadována na 7 GWh, figuruje britský fond Foresight. Na odběr elektřiny z elektrárny Torre de Cotillas byla uzavřena historicky první PPA (Power Purchase Agreement) v oblasti solárních elektráren ve Španělsku. Do konce června letošního roku pak má být tato elektrárna připojena do soustavy.

V Andalusii se zase přiblížila realizaci nedotovaná FVE s výkonem více než 10x větším ve srovnání s elektrárnou Torre de Cotillas. Za projektem fotovoltaické elektrárny El Salobrai s výkonem 45,6 MW stojí společnost Hive Energy, jež je obdobně jako Foresight ze Spojeného království. Zahájení výstavby této elektrárny je očekáváno koncem jara 2018. Hive Energy patří mezi evropské průkopníky nedotovaných fotovoltaických elektráren, vzhledem k jejímu plánu do roku 2020 postavit 350MW nedotovanou FVE v Británii.

Dřívější termín realizace španělských nedotovaných elektráren ve srovnání se Spojeným královstvím je dán přírodními podmínkami. V Británii je totiž roční využití instalovaného špičkového výkonu obdobně jako v ČR přibližně 950 kWh/kWp, zatímco ve Španělsku tato hodnota přesahuje 2000 kWh/kWp.

Největším španělským projektem bez podpory bude 300 MWp FVE

Největší aktuálně plánovanou nedotovanou španělskou FVE je však Talayuela Solar, která po svém dokončení bude mít výkon 300 MWp. Předpokládané náklady na výstavbu elektrárny jsou 300 milionů euro (7,6 mld. Kč). Stavba elektrárny má začít v průběhu druhé poloviny letošního roku a dokončení se očekává v průběhu roku 2019.

Developer tohoto projektu je opět britská společnost, v tomto případě se jedná o Solarcentury. Část panelů elektrárny Talayuela Solar bude uspořádána tak, aby vytvořila vlajku španělského autonomního společenství Extremadury, ve kterém se bude elektrárna nacházet.

Dojde-li skutečně k úspěšné realizaci všech tří zmíněných nedotovaných elektráren, bude se jednat o potvrzení faktu, že je za současných podmínek možná výstavba FVE v jihozápadní Evropě čistě na tržní bázi.



13 odpovědí na Solární elektrárny bez státní dotace? Na jihu Evropy brzy realita

  1. Milan Vaněček napsal:

    A kdy to přijde k nám, do ČR? Může to nastat, až cena FVE klesne na jednu polovinu současné ceny s kterou počítají Španělé mající téměř dvojnásobnou irradianci. A to bude dle „learning curve“ pro fotovoltaiku někdy okolo 2025 pro Německo i ČR.
    Tož tak.

    • Pete napsal:

      Anebo až se přestane mohutně dotovat a ceny za silovou elektřinu se dostanou na dvojnásobek. Tj. tam, kde mají přirozeně být. Ceny za FV už moc klesat nemusí. Pozemky dolů nepůjdou, panely už se v Číně vyrábějí, střídače možná trochu, železo a kabeláž (proč by mělo klesat), vyvedení výkonu a řídicí systémy (?). Se zvýšením ceny začne dávat smysl i akumulace – baterie a přečerpávací elektrárny.

    • Petr napsal:

      Jestliže se naráz vyplatí stavět za tržní cenu po celém světě mezi Španělskem a Jižní Afrikou, tak pokles prodejních cen panelů okamžitě ustane na mnoho desetiletí dokud nebude skoro celý rozvojový svět s miliardami obyvatel světa zastavěn nebo se nevymyslí solární panely na bázi pouhého nátěru.
      Tomu se říká tržní ekonomika, a nedokázali to zlomit zákony ani předchůdci EU z Pařížských komun, co byli ochotni za „vysoké“ ceny popravovat.

      • Martin Hájek napsal:

        Zatím se to ovšem zdaleka tak jednoduché není. Z loňských 100 GW bylo zhruba 50 % postaveno v Číně s dotací, aby vůbec výrobci přežili, EU udělala tuším nějakých 8 GW, neboli 8 % světové spotřeby. Je tedy poměrně značný prostor pro výrazný nárůst skutečně komerčních instalací v zemích Vámi vymezeného pásma a také samozřejmě v EU, protože drtivá většina Evropských instalací byla dotovaná.

    • Martin Hájek napsal:

      K nám do ČR to nepřijde nikdy. Případnou naší fotovoltaiku totiž spolehlivě vytlačí z trhu ta Italská, Maďarská či Rumunská. Jde totiž o to, že bude v zemích s příznivými podmínkami postaven taková kapacita, která v době většího osvitu sníží ceny elektřiny k nule a tudíž efektivně zabrání rozvoji fotovoltaiky v zemích s méně příznivými podmínkami. Je to zcela přirozená věc, banány i mandarinky si také vozíme z jihu, protože je ekonomicky výhodnější je produkovat tam. Samozřejmě s masivními dotacemi lze pěstovat banány i ve Finsku (to je dnešní případ fotovoltaiky), bez nich se ovšem prosadí trh a ten říká, že do Finska je výhodnější banány dovézt, než se je tam snažit pěstovat.

      • Milan Vaněček napsal:

        Takovou hloupost jsem už dlouho neslyšel. Podle takových „odborníků“, já bych spíše řekl komsomolců, by jsme neměli pěstovat pšenici, brambory, víno, …. vždyť jinde ve světě mají na to lepší podmínky.
        A když tací lidé mohou ovlivňovat směr našeho zemědělství nebo energetiky, tak jsme tam, kde jsme …

        • Martin Hájek napsal:

          Možná jste si toho pane Vaněčku nevšimnul, ale ČR už například brambory prakticky nepěstuje a všechny dováží z Polska, kde je zkrátka umí vypěstovat levněji. Na pšenici máme v Polabí velmi srovnatelné podmínky s nejlepšími produkčními oblastmi světa. Ve vínu máje jednoznačně výrazně pasivní bilanci. Čili žádní komsomolci, ale trh.

          • Milan Vaněček napsal:

            Jestli takhle u nás uvažují všichni vlivní tržní komsomolci tak je to opravdu nebezpečné. Marně přemýšlím proč v mém oblíbeném Švýcarsku se mají tak dobře a proč jim to funguje a najednou mi to pan Hájek vysvětlil: mají tam na vše nejlepší podmínky.
            Nebo to bude v něčem jiném jak si myslím jako člověk který tam pracoval dlouhou dobu?
            A co strategické uvažování státu ( které je odlišné od názoru že vše dovezeme? )
            Jo když někdo ztratí „selský rozum“ tak je to zlé.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Už byste se měl rozhodnout. Buď výstavba přenosových kapacit není problém a cena za přenos je nízká, pak samozřejmě budeme zvesela dovážet. Nebo to je OBROVSKÝ problém, jak to popisujete v jiných komentářích, pak si ovšem Italové, Maďaři a Rumuni mohou vyrábět kolik chtějí a my taky, sem toho moc nenacpou.

        • Martin Hájek napsal:

          Pane Veselý, kdybyste Ty komentáře četl, tak byste věděl, že problém je dovážet ze SEVERU, protože tam ty sítě chybí, ale není problém dovážet z JIHU/jihovýchodu, kam už dnes ČR masivně vyváží. No a protože elektřinu z fotovoltaiky bychom zřejmě dováželi z JIHU, tak to není velký problém, na rozdíl od elektřiny z větrníků, která by se dovážela ze SEVERu. Samozřejmě druhá rovina je, že většina elektřiny z fotovoltaiky se vyprodukuje v LÉTĚ, kdy je současně nižší poptávka, takže na dosažení nulových cen elektřiny stačí podstatně menší dovoz elektřiny, než jaký potřebujete k dosažení téhož z větru v ZIMĚ. A také samozřejmě platí, že výroba elektřiny z fotovolatiky je ještě daleko lépe synchronizovaná, což samozřejmě ještě o to více devastuje výrobce s horšími přírodními podmínkami.

          • Josef napsal:

            Realita je ovšem taková ,že jižní státy EU jako Itálie jsou masivními dovozci el. energie v příštích letech rozhodně nehrozí , že by se stali vývozci navíc co se týče slunečných dní , pak pokud věštíte budoucnost musíte uvažovat i nové technologie . Jednou z běžnou technologií s kterou se budete za 10 let setkávat je denní akumulace sítě. jinými slovy polední přebytky budou akumulovány a proto rozdíl cen ráno – poledne – večer už nebude tak ostrý jako dnes. A co se cen týče pak ostavení JE v Německu povede o obecnému růstu cen silové elektřiny. Zejména mimo Německo poroste spotřeba fosilních zdrojů ,které budou krýt výpadek jaderných el. a tím i Německého vývozu.

          • Martin Hájek napsal:

            Já jsem ovšem vůbec netvrdil, že se Itálie stane čistým vývozcem elektřiny. Pouze jsem tvrdil, že bude vyvážet v době, kdy budou příznivé podmínky pro výrobu elektřiny z fotovoltaiky. A to srazí (v době příznivých podmínek pro fotovoltaiku na jihu EU) ceny elektřiny natolik, že nebude dávat ekonomický smysl fotovoltaiku instalovat v zemích s horšími přírodními podmínkami. Opět jsem vůbec neříkal, že průměrné ceny elektřiny neporostou. Jestli Itálie bude nebo nebude nadále čistým dovozcem elektřiny záleží na řadě faktorů a samozřejmě samotná fotovoltaika to zřejmě zajistit nemůže. Stejně tak rozvoj fotovoltaiky sám o sobě nemůže zastavit trend růstu průměrné ceny elektřiny. Ale fotovoltaika v jižních státech může docela dobře ekonomicky přes vliv na okamžitou cenu elektřiny blokovat rozvoj fotovoltaiky v severnějších státech, podobně jako brzy začnou mořské větrné parky blokovat další rozvoj větrných elektráren na souši.

        • Ondra napsal:

          Trochu mimo – přenosový kapacity tam dávno jsou. Problém s přenosovejma kapacitama je třeba v Německu, který potřebuje dostat elektřinu ze severu na jih. Už teď dost vyváží a kdyby chtěli víc tak prostě musí stavět nový vedení. U Itálie a Maďarska je ale situace trochu opačná – obě země jsou dost deficitní a importujou několik GW výkonu. Do Itálie teče nejvíc elektřiny přes Švýcarsko a Francii, do Maďarska přes Slovensko a Rakousko (záměrně píšu přes protože to může být jen transit – na rakousko-maďarským profilu určitě protože Rakousko je samo deficitní, Slovensko trochu taky). Takže stačí aby se toky otočily a naopak potečou jednotky GW od nich do střední Evropy. Nemusí tak budovat novou infrastrukturu. Rumunsko je myslím už teď přebytkový ale záleží odkud kam to teče.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *