Moderní společnost vyžaduje od energetického sektoru nejenom spolehlivost, dostupnost a přívětivost pro konečné uživatele, ale ke konci 20. století se objevil další nárok ve spojitosti s globálním oteplováním. Zdroje energie mají v současné době za úkol splnit nejenom výše uvedené nároky, které jsou podstatné pro ekonomický růst a růst kvality života, ale také musí být environmentálně příznivé, nejlépe obnovitelné. Existují rozsáhlé diskuze o cenách, kvantitách, účinnostech, ropných zlomech a souvislostech mezi spotřebou energie a ekonomickým růstem. Je zde však jeden fakt, který se často přehlíží, a tím je hustota energetického toku.

Hustota energetického toku a energetická hustota

Energetická hustota je jednoduše množství energie uvolněné na jednotku hmotnosti anebo na jednotku objemu s energií vyjádřenou v Joulech, hmotností ve gramech a jejích násobcích a objem vyjádřený v litrech (dm3) nebo kubických metrech. Energetická hustota jsou tedy J/g (J/cm3), MJ/kg (MJ/dm3) anebo GJ/t. Historicky jsme se ubírali od zdrojů s menší energetickou hustotou, ke zdrojům s hodnotou vyšší. Dřevo má energetickou hustotu za nejlepších podmínek 18-21 MJ/kg, uhlí mezi 20-30 MJ/kg a ropné produkty okolo 42 MJ/kg.

Hustota energetického toku udává tok energie na jednotku horizontální plochy země nebo vody. Její jednotkou jsou v tomto případě watty na metr čtvereční (W/m2) a její násobky. Jedna z obrovských výhod hustoty energetického toku je, že nám dovolí vyhodnotit a porovnat množství energetických toků z různých zdrojů. V současné době, za rozmachu obnovitelných zdrojů, je to jeden z hlavních faktorů, který dokáže přiblížit potenciální podíl těchto zdrojů v globální energetice. Historický vývoj hustoty energetického toku není tak přímočarý jako v případě energetické hustoty, a nepohybujeme se tedy bezpodmínečně k vyšším hodnotám.

V následujících řádcích jsou uvedeny různé technologie k výrobě elektrické energie a jejich hustota energetického toku. Nejprve je však třeba uvést dva údaje, které se objeví v průběhu článku.

Prvním je koeficient využití. Je to podíl skutečně vyrobené elektrické energie a maximální možné výrobě elektrické energie. Vzorec pro výpočet koeficientu využití je:

Pokud vezmeme v úvahu vodní elektrárnu s instalovaným výkonem 2069 MW, s roční výrobou 2 TWh elektrické energie, potom:

V tomto případě je koeficient využití 11 %. Z hlediska hustoty energetického toku je to důležitý údaj, jelikož slunce a vítr nejsou stále k dispozici tak ani elektrárny nevyrábí elektrický proud bez přestání.

A druhým je jednotka watt. Jeden watt je výkon, při němž se vykoná práce 1 joule za 1 sekundu. Toto je potřeba vědět při zjišťování hustoty energetického toku tepelných elektráren, kde je závislost na energetické hustotě určitých látek.

Hustota energetického toku (dále HET)

Elektrárny jaderné, uhelné, vodní a geotermální

V současné době globálně vyrábí uhelné elektrárny 39,3 % elektrické energie a jaderné přispívají 10,6 %. Vodní elektrárny v roce 2015 vyráběli globálně 16,0 % elektrické energie a geotermální přispívaly méně než 1 %.

Uhelné elektrárny

Pokud bychom měli uhelnou elektrárnu o výkonu 1 GW s koeficientem využití 55 %, tak by elektrárna vyrobila 4,9 TWh elektrické energie. S účinností 42 % bude elektrárna vyžadovat 42 PJ energie v uhlí. Celková infrastruktura takové elektrárny by zabírala zhruba 600 000 m2.

Při předpokladu, že elektrárna spotřebovává uhlí o energetické hustotě (výhřevnosti) 20 GJ/t (při objemové hustotě 1,4 t/m3), které je těženo z povrchového dolu o průměrné tloušťce uhelného švu 15 m a s účinností těžby 95 %, potom pod každým čtverečním metrem tohoto dolu se skrývá 20 t uhlí obsahující 400 GJ energie. K pokrytí roční spotřeby 42 PJ uhelné elektrárny je potřeba extrahovat uhlí z plochy o velikosti 105 000 m2. Po sečtení obou ploch dostaneme HET 780 W/m2.

V případě uhelných elektráren je HET závislá na několika proměnných. Na vzdálenosti elektrárny od uhelného dolu, kvalitě uhlí, typu a způsobu těžení uhlí (hlubinné, povrchové), koeficientu využití, skladování uhlí, atd. HET se v tomto případě může lišit od 100 W/m2 až po 1000 W/m2.

Jaderné elektrárny

Hustota energetického toku jaderných elektráren (JE) se může lišit tak jako v případě uhelných elektráren. Je v tomto případě závislá na celkové ploše, která je zabírána jak JE, tak i způsobem obohacováním paliva a těžbou paliva pro JE. Pokud bychom počítali pouze zastavěnou plochu JE hustota energetického toku může dosahovat hodnot přes 1000 W/m2.

V případě jaderných elektráren v USA bylo spočítáno při koeficientu využití 90%, že k roční výrobě 1 TWh je potřeba plocha o rozměru 1 km2. To by v průměru odpovídalo hodnotě 7,8 km2 plochy pro jadernou elektrárnu s celkovým výkonem 1 GW a průměrnou hustotou energetického toku 128 W/m2. V tomto případě byla započítána pouze celková plocha elektrárny bez těžby jaderného paliva, obohacovacího procesu a skladování již použitého jaderného paliva.

Václav Smil (Power density, 2016) uvádí dva příklady. Prvním je JE o výkonu 1 GW, koeficient využití 90 %, která se rozléhá na ploše 0,5 km2. Jaderné palivo pochází z dolu Saskatchewan, kde je potřeba pouze 40 m2 k vytěžení tuny uranu. Ročně je vyžadováno 217 t uranu. Obohacovací proces a skladovaní již použitého paliva zabírají přibližně 0,1 km2. Výsledná HET je v tomto případě více než 1600 W/m2 (1 GW/0,6 km2 ).

V případě druhé JE je rozloha 10 km2 a její jaderné palivo je těženo ISL metodou (je potřeba 2000 m2 k vytěžení 1 tuny Urania). Opět je vyžadováno 217 t uranu ročně. K obohacování je použita difuze a centrifugální separace, což vyžaduje plochu přibližně o rozloze 3,2 km2 (skladování již použitého paliva je zde zohledněno). Výsledná HET je v tomto případě přibližně 70 W/m2. Jak můžeme tedy vidět, hustota energetického toku JE se může lišit o několik řádů.

Vodní elektrárny

Vodní elektrárny se řadí mezi obnovitelné zdroje a jejich historie sahá až do 19. století. Rekordní vodní elektrárnou, co se rozlohy týče, je přehradní nádrž Akosombo, která má rozlohu 8,502 km2 což odpovídá více než 10 % rozlohy České republiky. Instalovaný výkon této elektrárny je 1020 MW a i bez znalosti koeficientu využití je HET pouze 0,12 W/m2. Hooverova přehrada na řece Colorado má instalovaný výkon 2080 MW a vodní plocha je 640 km2. Koeficientu využití 23 % odpovídá HET 0,75 W/m2.

Vodní elektrárny vybudované na horní či střední části toku mají HET o řád vyšší. Čínská vodní elektrárna Tři soutěsky má v současnosti největší instalovaný výkon – 22,5 GW. Vodní plocha elektrárny je 1084 km2 a s koeficientem využití 45 % odpovídá HET hodnotě 9,3 W/m2. Itaipú se nachází na hranici mezi Brazílií a Paraguayí a se 14 GW má druhý největší instalovaný výkon. Má vodní plochu o rozloze 1350 km2 a její koeficient využití v roce 2017 byl 78 % a tedy HET odpovídá hodnotě 8 W/m2. Přehrada Grand Coulee na řece Columbia má hustotu energetického toku 7,5W/m2.

Pochopitelně vyšších hodnot dosahují vysokotlaké vodní elektrárny (spád nad 100 m). Ve Švýcarsku poblíž města Sion je přehrada Grande Dixence s instalovaným výkonem 2069 MW a rozlohou pouze 4 km2, která má HET 517 W/m2. Vyrábí však pouze 2 TWh ročně, což odpovídá koeficientu využití 11 %, ale stále vysoké hodnotě HET 56,9 W/m2. Čínská Jinping-I s instalovaným výkonem 3600 MW, rozlohou 82,55 km2 a koeficientem zatížení 57 % má HET 25 W/m2.

Vodní elektrárna Grand Dixence

Geotermální elektrárny

Za zmínku stojí i geotermální elektrárny, kterými Island pokrývá 25 % své spotřeby elektrické energie. V roce 2015 byl instalovaný výkon geotermálních elektráren 12,8 GW. Na základě hodnot z roku 2010 – instalovaný výkon 10 715 MW, výroby elektrické energie 67,246 GWh, byl koeficint využití 71 %.

Podle americké agentury Energy Efficency & Renewable Energy je u geotermální energie na 1 MW potřeba plocha o rozměru 0,004-0,032 km2. To by odpovídalo hodnotě HET, s koeficientem využití 71 %, mezi 22,2 – 177,5 W/m2. Dle GEA vyžaduje 30letý provoz geotermální elektrárny 404m2/1GWh, což odpovídá hustotě energetického toku 287 W/m2.

Solární parky

Solární energie je jednou z velkých nadějí na environmentálně příznivou výrobu elektrické energie. V roce 2016 bylo naistalováno více než 75 GWp s největším přírůstkem v Čině (34,5 GWp) a USA (14,7 GWp). Celkový instalovaný výkon vzrostl na 303 GWp, s meziročním nárůstem 29,6 %, a globálně dodává 1,3 % elektrické energie.

V pravé poledne s oblohou bez mraku dosahuje sluneční energie intenzitu ozáření 1000 W/m2. Těchto 1000 W/m2 je ale pouze za podmínky, že tato plocha je orientovaná kolmo ke slunci. Abychom zjistili, kolik skutečně máme k dispozici ze slunečního záření v průměru na m2, musíme udělat nejprve několik úprav. Nejdříve musíme vykompenzovat náklon mezi sluncem a zemí, což snižuje intenzitu slunečního záření značně od hodnoty, která je k dispozici na kolmé ploše. Další snížení hodnoty vznikne, protože poledne není pořád. Za další ztrátu může atmosféra a fakt, že část slunečního záření je odražena od mraků a povrchu. Výsledkem tedy je, že v průměru dopadá na zemský povrch okolo 170 W/m2. Tato hodnota se liší od méně než 100 W/m2 v severních končinách po více něž 230 W/m2 ve slunečných pouštích.

Účinnost fotovoltaik se pohybuje okolo 10 % až 20 %. HET je u fotovoltaických zařízení nízká, a to zejména pokud bereme celou zastavěnou plochu solární elektrárny.

Například Tenggerd Desert solární park má instalovaný výkon 1547 MWp na rozloze 43 km2 s koeficientem využití 18 %. HET je tedy 6,5 W/m2. Americký Topaz solární park má HET 5,6 W/m2 a Německý Waldpolenz solární park má okolo 4 W/m2. Jako další příklad lze uvést Lauingen Energy Park, který se nachází v Bavorsku. Ten má instalovaný výkon 25,7 MWp a zabírá plochu o velikosti 0,63 km2. Koeficient využití je zde pouze 12 % a výsledná HET je 4,5 W/m2.

Koncentrované solární elektrárny

Mezi koncentrované solární elektrárny se řadí například elektrárna Ivanpah, která má instalovaný výkon 392 MW na rozloze 14,2 km2 a v roce 2016 měla koeficient využití 20,5 %. Hustota energetického toku je v tomto případě 5,5 W/m2. Pokud bychom vzali v potaz pouze plochu zabranou heliostaty (173 500 x 15 m2 = 2,6 km2) výsledná HET by byla 150 W/m2. Pokud vezmeme evropskou první solární věž, Planta Solar 10 s instalovaným výkonem 11 MW a zahrneme pouze plochu zabranou heliostaty, HET vychází na 37 W/m2 a 4 W/m2 při započtení celé plochy objektu.

Větrné parky

Větrná energie je v současné době druhým nejvíce rostoucím zdrojem pro výrobu elektrické energie. Na konci roku 2017 byl globální instalovaný výkon skoro 540 GW, a instalovaný výkon v EU byl 154 GW. Tak jako u sluneční energie je zde omezení, že vítr musí mít určitou rychlost, aby větrná turbína mohla vyrábět elektrickou energii. Rychlost větru, za které větrná turbína začíná vyrábět elektřinu, je typicky 3-4 m/s. Při zvyšování rychlosti větru roste výkon. Při rychlostech větru mezi 12-17 m/s je dosažen limit na výrobu elektrické energie a při rychlostech nad 25 m/s je turbína za pomoci brzdného systému zastavena, aby nedošlo k poškození rotoru.

Pokud jde o vertikální plochu (oblast pokrytá lopatkami) hustota energetického toku běžně dosahuje hodnot i přes 400 W/m2. Značně menší hodnoty dostaneme, pokud se bude jednat o horizontální plochu pokrytou větrnými turbínami. Dánské offshore větrné farmy Anholt 1, Horns Rev I a Horns Rev II HET mají HET 2,2 W/m2, 3,4 W/m2 a 3 W/m2.

Podle EIA byl v roce 2017 průměrný koeficient využití větrných parků 36,7 %. Americká Shepherds Flat větrná farma, která má instalovaný výkon 845 MW a rozkládá se na rozloze 78 km2, by při již výše uvedeném koeficientu využití měla HET 4 W/m2. Německá DanTysk offshore farma má hustotu energetického toku 2,2 W/m2 při odhadovaném koeficientu využití 51 %. Rumunská Fântânele-Cogealac větrná farma má HET 1,6 W/m2 (600 MW/110 km2 a koeficient využití je v tomto případě odhadován na 30 %).

Spotřeba energie společnosti

Jakou hustotu energetického toku má moderní společnost? Odhad TPES (total primary energy supply) podle IEA byl v roce 2013 okolo 156 214 TWh, což po vydělení 8760 hodin za rok představuje průměrný příkon zhruba 18 TW. Plocha povrchu země je 510 Tm2, potom tedy HET naší civilizace byl 0,035 W/m2. Jenže pokud vezmeme v úvahu, že v tomto výpočtu je zahrnuta plocha, kde neprobíhá žádná spotřeba ani výroba energie, je toto značně zkreslující. Vyjmeme tedy tuto plochu, která není osídlená a ani nebude využívána po mnoho dalších generací k takovému či jinému účelu (pokud někdy), zahrneme do výpočtu pouze nezamrzlou souš a dostaneme rozlohu cca 133 Tm2. Výsledná hustota energetického toku je potom 0,135 W/m2. David Mckay vizualizoval ve své mapě průměrnou spotřebu vybraných států ve W/m2 a porovnal ji s průměrnou HET obnovitelných zdrojů.

Z grafu je patrné, že například Německo má spotřebu energie více jak 1 W/m2. Jak bylo uvedeno výše, Lauingen Energy Park má hustotu energetického toku 4,5 W/m2. Waldpolenz solární park má HET pouze 2,7 W/m2. Pokud se tedy přikloníme k vyšší hodnotě 5 W/m2 (jak uvádí David McKay ve svém přehledu) a vezmeme v úvahu technologický pokrok, který nás čeká v dohledné budoucnosti, znamenalo by to, že něco přes 20 % celkové rozlohy Německa by muselo být zastavěno solárními panely k pokrytí spotřeby energie.

V roce 2016 bylo lehce pod 48 % celkové rozlohy Německa zabráno zemědělstvím, a tedy výsledná zabraná plocha by byla okolo 70 % (samozřejmě se dá spekulovat o využití ploch střech, ale je třeba vzít v úvahu stále zvyšující se počet lidí žijících ve městech). V případě větrných elektráren je potřeba osadit o něco více jak 40 % celkové plochy a tedy skoro 90 % by bylo již obsazeno (zde by se dal zkombinovat rozestup větrných turbín a plochu využít k dalším účelům).

Spojené království má plochu zabranou zemědělstvím přes 70 %. Čína má 56 %, USA 44,6 % a Francie 52 %. Jak můžeme vidět, a budu se tím dále zabývat v následujících dílech, přechod na obnovitelné zdroje energie není komplikovaný jenom z pohledu uchování elektrické energie a snižování emisí, ale i z pohledu hustoty energetického toku. A jak uvedl již zesnulý fyzik:

„Nemám nic proti obnovitelným zdrojům, miluju obnovitelné zdroje, jsem ale zároveň pro-aritmetický,“ David McKay.

Zdroj úvodního obrázku: EconomictimesPoužité zdroje:
Power density a Key to Understanding Energy Sources and Uses, Václav Smil, 2016
Sustainable Energy – without the hot air, David Mckay



38 odpovědí na Hustota energetického toku

  1. Josef napsal:

    No pokud by autor alespoň nepletl jednotky a chápal rozdíl mezi výkonem a prací bylo by to lepší jinak spotřeba světa – je dobré pochopit rozdíl mezi spotřebou energie a spotřebou el. energie. Spotřebou primárních paliv a konečnou spotřebou. Příklad Německa a Anglie byl zvolen nešťastně. Anglie i Německou jsou přímořské státy možnosti výstavby VTE v moři oba tyto státy mají takové možnosti , že mohou pokrýt veškerou svojí spotřebu energie pokrýt pomocí OZE. Dnes není problém vyrábět syntetická paliva o velmi vysoké hustotě energie – třeba naftu. „Jediný“ problém je cena to omezuje rozvoj OZE v Německu, Anglii a jinde ve světě.

    • C napsal:

      Ovšem cena nemusí být zase tak děsivá, tady se někdo pokusil rozebrat E-diesel
      energytrendsinsider. com/2015/04/30/is-audis-carbon-neutral-diesel-a-game-changer/

      Cenu elektřiny tam má asi 60 USD, to je už v oblasti za kterou se dá sehnat celkem v pohodě z OZE. Jen to samozřejmě nesmíte zabít daněmi.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Souhlas, díval jsem se na Energy flow charts Německa (rok 2007) a co ta bije do očí je, jak obrovské množství primární energie končí jako „rejected energy“. Hlavními hříšníky jsou zde výroba elektřiny a tepla (60% odpad) a (automobilová) doprava (75% odpad). „Jen“ produkce elektřiny jako primárního energetického nosiče a elektrifikace dopravy by znamenaly snížení spotřeby PEZ v Německu o cca polovinu.

      • Martin Prokš napsal:

        Dobrý den,

        nebudu rozebírat správnost jednotlivých výchozích dat která uvádíte, zaměřím se jen na to co z toho dedukujete a jaké rozpory vaše vyjádření má:

        Říkáte že pro výrobu elektrické energie jsou ztráty primární energie 60%. Nerozporuji, to by tak i mohlo být cca, bohužel.
        Říkáte, že pro dopravu jsou ztráty 75% z primární energie. Nerozporuji, to by tak i mohlo být cca, bohužel.

        K tomu ale absolutně nesedí Vaše prohlášení, že elektrifikace dopravy by znamenala snížení spotřeby primární energie a Vaše představa, že elektrická energie by byla primárním zdrojem.

        a) Primárními zdroji energie pak budou slunce, vítr, uhlí a plyn. Pohleďte na realitu Německa. Spolu s rozvojem větu a slunce a jejich nemožností je řídit a masivně akumulovat, jsou uhlí a plyn nezbytné. Spolu s postupným útlumem jádra jejich spotřeba naopak roste. To je realita. I kdyby se promrhané slunce a vítr nepočítal do zdrojů, tak nezbytná fosilní paliva stále to budou držet dole.

        b) Elektrifikace dopravy při současném stavu akumulace a distribuce by nebyla o moc lepší než je to teď. Zatím nemáme masivně nasaditelné technologie pro opravdu významnou elektroakumulaci pro mobilní dopravu. Sníme o tom už přes 100 let, posledních 20 let do toho tečou neskutečné peníze, přesto stále ještě ani na obzoru není vidět reálné řešení. A bez té akumulace jsou slunce a vítr stále odkázány do pozice zbytného doplňku. Bez ohledu na to kolik místa by bylo potřeba na jejich vybudování a režii kolem.

        Než na mě vytáhnete syntetické uhlovodíkové palivo, tak o tom se mluví také od těch 80tých let s tím že by se mohlo vyrábět za jaderný proud. To všechno pamatuju ještě z dětství, to nejsou žádné novinky.

        Přirovnal bych situaci k letectví (které jsem studoval a mám rád, do energetiky fušuji jen jako důsledek životního poznání důležitosti). Díky pánům Newton, rodině Bernoulli, Prandtl, Reynolds, Ciolkowskij, Werner von Braun a dalším jsme od možná poloviny 19. století dokázali zkonstruovat použitelný vrtulový pohon letadel, začít práce na raketovém pohonu a někteří vizionáři snít o proudovém pohonu. To vše jsme během 50 let do roku 1941 jako lidstvo zvládli realizovat (prototyp Me262 vzlétl s proudovými motory 27.7.1941). Nicméně limity těchto technologií jsou zcela jasné a nedovolují nám smysluplnou expanzi za oběžnou dráhu Země. Od té doby se sní o nějakém novém jiném pohonu, no už je to 80 let, spousta cest se prošlapala, ale pro masivní reálné použití se nedaří. Fyzika je prostě netečná svině, nedbá na naše přání, touhy a sofistikované předpovědi kdy přijde další technologický zlom na základě dnes ještě neznámých fyzikálních/chemických principů. Třeba to bude zítra a třeba za dalších 300 let.

        Úplně stejné je to s bateriemi a OZE. Vpřed nás neposune Vaše víra a ideologie a znásilnění společnosti v jejich jménu, ale věda, chladnokrevné kalkulace a volný vývoj techniky a obchodu. Jestli na to ta technologie má, tak to dříve nebo později „dá sama“ bez dotací a znásilnění společnosti. Parní stroj se také neprosadil politicky, ale tím že James Watt byl tak tvrdohlavý a celý život se snažil dokázat správnost svého stroje na základě aplikace fyzikálních principů. A neprosadil ho přes regulace a dotace, ale přes průmysl který pochopil jeho význam. Ke konci života dokonce James Watt dělal vše pro to aby zbrzdil vývoj parních strojů, protože jednak mu tím unikaly peníze z patentů a druhak se (vcelku správně) obával, že zvyšování parametrů páry (tlak a teplota) za účelem vyšší účinnosti a výkonu povede k velkým haváriím s velkými ztrátami na životech. Přesto se parní stroj prosadil, všemu navzdory.

        • Milan Vaněček napsal:

          To co se povedlo Wattovi, parnímu stroji a průmyslové revoluci v Anglii se teď, stejně nezvratně daří fotovoltaice nejen v Německu ale i v USA, Číně i Japonsku.
          No a akumulace je tak 15 let opožděná ale to zpoždění se snižuje. Nebuďte netrpělivý, energetický přechod si vyžádá alespoň 60 let. Takže v roce 2060 to dojde i tam, kde teď o tom nic nevědí.

        • Jan Veselý napsal:

          Abych to zkrátil do dvou hesel – „to nejde“, „fuj dotace“. Kolik % podílu variabilních OZE na celkové výrobě elektřiny je podle vás možných (třeba ve zmiňovaném Německu) s nějakou drobnou akumulací? Obecná shoda mezi lidmi, co se tím seriózně zabývali, je – alespoň 80% bez zásadnějších potíží. Doplňte to pružnou výrobou z vodních elektráren a kogenerací (lokální biomasa, bioplyn, zemní plyn) a máte systém minimálně řádově nižší „vyhozenou energií“.
          Obrovské ztráty energie v dopravě jsou dány hlavně energeticky náročnou rafinací ropy a ubohou účinností motorů s vnitřním spalováním. Při elektrickém pohonu to první nepotřebujete a elektromotory jsou velmi energeticky účinná zařízení. Co je na tom kontroverzního?
          A to jsme se ještě nezačali bavit o energetické účinnosti.

          • Martin Hájek napsal:

            80 % bez zásadních potíží? Tak to mohou tvrdit jen lidé, kteří o energetice neví vůbec nic. Loni mělo Německo zhruba 38 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Studie Agory hovoří o tom, že pro dosažení 60 % v roce 2030 musí výkon onshore větrných elektráren dosáhnout 91 GW, výkon ofshore parků 20 GW a výkon fotovoltaiky 86 GW. Ovšem jak s tímto přídělem bude Německá soustava se špičkovým zatížením na úrovni 80 GW a maximálními možnostmi exportu kolem 15 GW fungovat, už tato studie neuvádí. Ovšem i laikovi, který o energetice nic neví, je jasné, že „nějaký drobná akumulace“ na to stačit nebude. Pokud je to vůbec možné, tak bude potřeba akumulace velmi masivní, a to samozřejmě nikoliv jen do elektrických baterií, ale minimálně také do tepla. I tak já osobně pokládám výše uvedené výkony za nesmyslné, protože je jednoduše nebude možné v daném čase v Německé soustavě využít (velká část by musela být výrazně omezována ve výrobě, pak ovšem jejich instalace nedává s výjimkou podpory Německého nebo Čínského průmyslu žádný smysl). Oněch 80 % je pak úplně mimo realitu, technicky i ekonomicky.

          • Martin Hájek napsal:

            Ještě odkaz na tu citovanou studii: https://www.agora-energiewende.de/fileadmin/Projekte/2017/Big_Picture/Agora_Big-Picture_WEB.pdf

            A to samozřejmě nemluvím o ekonomických souvislostech, jak bude potřeba ty větrníky a fotovoltaiky dále masivně dotovat, protože když zasvítí nebo zafouká, tak samozřejmě spadne cena elektřiny v celé střední Evropě na nulu nebo do její blízkosti.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Hájek, ano, cena spadne a to bude likvidační především pro investičně drahé JE, které jsou silně ohroženy snížením koeficientu využití. To už jsem zde dávno diskutoval.
            Jinak té fotovoltaice moc nerozumíte, přečtěte si co tu píši a co jsem již psal v rámci všeobecného fotovoltaického vzdělávání: 86 GW fotovoltaiky (nameplate) znamená že v polední špičce dosáhnete maximálně 86X0,8= 69 GW. A když budou novou polovinu FVE budovat v orientaci východ-západ tak roztáhnou zase polední špičku s dalším koeficientem 0,8. Takže se nebojte zhroucení sítě schopné utáhnout 80 plus 15 GW. A když v poledne praží slunce, obvykle nebývá vichřice roztáčející VtE.
            A Němci chtějí v roce 2030 65% OZE (viz koaliční smlouva) a to realisticky mohou dosáhnout a dosáhnou to (to víte že si to spočítali, jsou to Němci).

          • C napsal:

            Záležet bude kde máte jednak ty zdroje dislokované a na tom jakou akumulaci zvolíte jestli přes P2G, nebo přes PVE.

          • Martin Prokš napsal:

            Dobrý den ještě jednou. Je mi jasné že argumenty víru nevyvrátím, takže byť reaguji na Vás, může to mít dopad spíše pro někoho jiného kdo je schopen myslet bez ideologických předsudků a nezlomné víry.

            Říkáte, že např. Německá soustava by si „v pohodě“ poradila s 80% OZE. Já říkám, že bez masivní elektro-akumulace na několik hodně dní až týdnů je OZE odsouzena jen k roli zbytného doplňku a i stávající objem OZE v Německu je velký problém.

            Můj argument je např. rekordní 30.4.2017, kdy stávající Německý vítr a slunce dodávalo ve špičce 85% elektřiny z Německé spotřeby. Ostatní zdroje byly zredukovány co to šlo, exportovalo se co to šlo, cena na burze spadla do záporných hodnot a asi 2 hodiny se jelo z 85% na slunce a vítr. Super, zatleskal bych, kdyby…

            Kdyby třeba zrovna teď když toto píšu vítr dělá jen nějakých 1,5 GW (predikce z hodnot před dvěma hodinama). Je noc, takže žádný solár, jede jen řiditelný bioplyn (toho už víc nebude) a voda (která je už také na praktickém maximu za těch více jak 100 let co se využívá). Přes den trochu pomáhá pár hodin solár. Tato situace aktuálně trvá tři dny a před dvěma dni to ani moc nesvítilo přes den. Nejsou výjimkou ani týdenní propady a v zimě ani ten solár moc nepomůže. V převážně plochém Německu přečerpávaček moc není a přeshraniční akumulace má také své limity.

            Závěr:
            Kdyby se zrušilo OZE, tak to klasické zdroje utáhnou – dokud ještě jsou v dostatečném množství a kvalitě k dispozici. Kdyby se zrušily klasické zdroje, tak soustava lehne a jede jen nárazově, když to zrovna dostatečně fouká a svítí.

          • C napsal:

            Pane Prokši,
            Co si pod akumulací na několik dní představujete? Představujete si že to je baterka, zásobník tlakového vzduchu, přečerpávačka? Nebo to je P2G/P2L to je totiž dost důležité při úvahách vědět.

            Ne, Německo ani my, nemáme vodu zdaleka všechnu využitu, nemá to ani Francie ani Rusko, nikdo, existuje jenom u nás dost nerealizovaných elektráren (jejich zásah by byl malý) o ne zrovna zanedbatelném výkonu, v Německu a v Rakousku je snad i většina výkonu v průtočných a podobně, takže kde jsou skutečně limity? U nás se bavíme ročně o potenciálu pro MVE v hodnotě asi 1TWh. Kompletně pak 1.8TWh.

            Teď je otázka jak tu akumulaci a zdroje rozložíte po zemi, jakou konkrétní technologii použijete. P2G můžete postavit v každém druhém městě, když na to dojde zátěž dálkových vedení bude nulová.

          • Martin Hájek napsal:

            Pane Vaněčku, asi jste si nevšiml těch dalších 111 GW ve větrných elektrárnách. Ono kolikrát když fouká vítr, tak u toho kupodivu i svítí slunce. A samozřejmě ten příklad je o 60 % elektřiny z OZE. Na 80 % se neodvažují myslet ani v Agoře, a to jsou nějací zelení fanatici.

          • Milan Vaněček napsal:

            Samozřejmě na 80% OZE myslí , ale ne v roce 2030, to bude až po roce 2050. Energetický přechod byl vždy pozvolný a trval 50-100 let. V OZE je to technicky i ekonomicky možné, v jádru není.

          • Petr napsal:

            Proč by to v jádru nebylo možné???
            Francie v minulosti zvládla změnit výrobu elektřiny na 75% z jádra po globálním zdražení ropy během pouhých dvaceti let.

          • Milan Vaněček napsal:

            Jo Francie to zvládla a doplatila na to stagnací ekonomiky, srovnejte ji třeba s Německem, kde Siemens se zcela přeorientoval, žádné jádro, jednička ve větrnícich.
            Francie byla před 50 lety v průmyslu před Německem, teď silně zaostává.

  2. Petr napsal:

    Zemědělské plochy se dají snížit až o polovinu, když se zakáže maso.

    Já bych prostě zůstal u toho, že OZE jsou dražší a hlavně nám v Česku neposkytnou dostatek potřebného tepla na vytápění, které se dá mnohem levněji získávat spalováním.
    A pro jádro mluví naše docela unikátní dlouhá světová specializace na něj, takže je to většinově domácí zdroj, a za 15-20 let je perspektiva čistých jaderných tepláren, chemických a hutních provozů bez potřeby dovážení drahého zahraničního plynu.

    • C napsal:

      Nevím jestli zůstávat u specializace z dob RVHP je něco super, víme jak je to s elektrickýma lokotkama, na nějaké domácí zdroje se spoléhat nedá, nebo umí snad dneska někdo udělat 1000MW turbínu? Nebo třeba 500MW turbínu (to mne zaráží na moderních JE, mají jen jednu a při jakékoliv její poruše se odstaví celý blok.

      Na maso moc nesahejte, ale je pravda že se spotřebovává hodně a asi ne to nejvhodnější, vepřové a hovězí dost zatěžují, králík stojí kolem 180Kč/kg, domácí ryby víc než mořské, je to zvláštní.

      Na vizi jaderných tepláren bych se vůbec nespoléhal, to jen tak neprojde, musela by se změnit legislativa a přestože se o nich mluví od 80. let, tak k té změně nedošlo, najděte si na toto téma bakalářky/diplomky z VUT Brno, tam je to velmi hezky rozebráno, jsou sborníky z konference někdy z 80. let, za tu dobu nebyla přijata ani změna zákona, která by umožnila zónování kolem reaktoru podle tepelného výkonu. Minimálně od 80. roku se o té jaderné teplárně v Brně mluví. Á propos míst bylo snad vybráno 10, to by mohlo být kolem 1GW elektrického výkonu.

      Ale je otázka jestli není lepší se spolehnout na TČ voda-horká voda, muselo by se to spočítat, ale pokud se pamatuji, tak Vltavská kaskáda je tak obrovský akumulátor tepla že Vltava nezamrzá, navíc každý kubík průtoku znamená 4,18MW odebratelného výkonu, z Vltavy tak určitě lze bezpečně odebrat kolem 80MW i v zimě. Ale to je, pravda, velmi málo pro Prahu.

      Hutě a chemičky Vám na jádro pojednou dost blbě, plyn i uhlí jsou tam přímo třeba k redoxním reakcím, na to je jaderný vodík pekelně drahá sranda. Už OZE vodík, který by byl za nějakých 40-60€/MWh by byl dost drahý. Ale důležité je podle mne spíš to že v těchto oborech nemá cenu fosilní paliva škrtit, limitovat, tam to má účel, není to bohapusté pálení kde se to dá nahradit jinak.

      • Petr napsal:

        Po vystoupení Británie zůstanou v celé EU významné země s jaderným výzkumem a větším průmyslem jen Francie, Švédsko a Česko.
        Výroba velkých turbín v Plzni pořád funguje a vyváží do světa.
        Vodík tepelným rozkladem ve čtvrté generaci reaktorů u vysokoteplotních jaderek bude dostupný levně z jejich odpadního tapla, v Číně to už začali stavět teď.

        Takže nákladné u vodíku zůstane jen převážení a skladování v malém, takže bude nasazován všude možně, kromě neefektivních automobilů a vytápění rodinných domů, kam šíleně plynuly dotace třeba v Japonsku a dalších upadajících zemích.

        • C napsal:

          A kolik těch vysokoteplotních rozkladačů už je vyzkoušených? Stačily by mi malé kolony s elektrickým topným článkem. Rozhodně to budete ale pořád tak na 30€/MWht, ale i to je dost na něco co by mělo nahradit uhlí a další záležitosti.

          A jak dlouho myslíte že tu nějaký jaderný průmysl bude než jej tlak malých zemí a velkých zemí zničí a EU zakáže? Pár let? Pár desítek let?

          Tak nevím jestli je Japonsko upadající zemí, to je země kde se hroutí populace a jsou jenom díky tomu a příliš vysokým nárokům vámi tak opěvovaného technického školství a průmyslu, v začarovaném kruhu. Ale tohle můžete zlomit během dvou volebních období pořádnou reformou, tedy formu a základní problémy, hlubší změnu trendů ve společnosti uvidíte během 15-20 let. To co tam nyní předvádí k tomu ale NEPOVEDE.

          To co potřebujete k jaderné renesanci je reaktor který nedělá nepořádek, nemůže bouchnout, nemusíte jej střežit jak… no vlastně to je to nejstřeženější co běžná země má. Toto Vám nikdo nyní nedodá a ani za těch 15-20 let. Věděl bych asi co by muselo být vevnitř, jak jej udělat, ale nikdo to nebude takto ani zkoumat, není moc důvod protože je ještě co pálit.

          • Petr napsal:

            Nějak jste asi nezaregistroval, že jsem napsal, jak to Čína už začala stavět, prvních 6 reaktorů na zkoušku, a pak můžou masově neomezeně.
            Výroba vodíku tepelným rozkladem je už dávno jednoduše otestovaná, akorát nikde nebyl dostupný levný zdroj toho vysokého tepla, které teď bude z vysokoteplotních jaderek dostupné zdarma navíc k běžné výrobě elektřiny.

            Neříkám, že se Japonsko nemůže vzpamatovat, zvláště když tam teď ve volbách nacionalisté prozřeli a smetli globalisty, ale posledních 20 let Japonsko stagnovalo a ještě za cenu největšího zadlužení na světě.

            EU se buď rozpadne, a pak nám nemůže zakazovat, nebo se z ní stane říše, a pak bude jádro nutně potřebovat.

          • C napsal:

            No a kterých? Těch na tenisáky, nebo zase nějakých jiných? Obávám se že by to mohlo být jako se sovětskými elektrárenskými reaktory, ty jsem kdysi chtěl zpracovat do „rodokmenů“ problém byl že při zanoření se do 50. let se to stalo naprosto nepřehledné. Moc pokusů u kterých někdo tvrdí že vojenský, jiný že elektrárenský a další že pokusný, teď babo raď.

            Přijďte až to pojede, byli dokonce nápady že by napojovali na uhelky, to už je myslím přes čáru, oblasti nemusí mít vhodnou geologii a zbla by z toho tak turbína a trafo. To to můžou spíš převést a postavit jinde.

            Jací globalisti proboha? Abe je snad Globalista? Vládne tam snad od roku 2012 a od té doby slyším jenom o jeho nacionalismu, nic proti tomu, ale ten problém co mají je demografická krize. Jejich poněkud militaristický přístup k ekonomice jim začal drhnout mírně už s příchodem nové generace narozené po +-válce, představa života jako žili jejich rodiče se jim nelíbila, s další generací to bylo ještě horší a celé se to podělalo při ekonomické krizi kdy se srazila stárnoucí populace a důsledek ekonomické situace.

            Jen pro informaci lidí co nikdy neměli sex natož partnerku/a je v kategorii do 35 asi 40 %, globalismus? Těžko, prostě jenom ekonomický systém, který je tak podělaný že nedává možnost lidem normálního žití a interakce, společnosti normálně očekávají že krom asi 8(nevím teď přesně) hodin v práci očekávají že tam lidí budou dalších X hodin placených přesčasů, celkem malé číslo, a ještě dalších X hodin neplacených (čísla si dohledejte), což dává s cestou do/z práce, která také může být mnohem delší než u nás, takové kvantum času, běžně, že utvořit nějak fungující vztah je nemožné. Takže lidé prostě utíkají do různých alternativních subkultur, teď zrovna nedávno vyšla antologie japonské populární kultury 20. století (jmenuje se to Planeta Nippon), kde se k tomu také dočtete zajímavé věci.

            Dále v té společnosti máte všechny sociální role v podstatě obsazené bez naděje na to že by se mohly v nějaké dohledné době nové otevřít takže problém. A zase pokud lidi nevidí nějakou možnost růstu a nějaké seberealizace tak utečou do nějaké subkultury kde mohou něco být. Prostě lidi jsou tak nastavení. Vezměte si třeba takovou situaci že někdo kdo skrz takovou hloupou společenskou situaci nic neznamená a s dost velkou pravděpodobností i přes veškerou snahu nebude mít ani podobnou životní úroveň jako jeho rodiče, může být uznávaným členem nějakého klanu třeba v PlanteSideu, nebo třeba v nějakém Hello Kitty simulátoru. Pokud je úspěch tak snadný tam (ne že by byl lidí je v takových MMORPG tolik snažících se o to stejné že to nejde moc), tak lidi do toho světa utečou protože ten reálný je moc složitý a zamklý pro nově příchozí, celá ta sci-fi a fantasy mánie posledních let je pole mne dána tím že se podobné vzorce objevují i ve zbytku světa a celý je už dávné časy rozparcelovaný, není kam jít.

            Uvědomte si že celý ten společenský pořádek, důchody a kde co dalšího je prostě tak pitomě udělané že to neumožňuje nikde na světě lidem odpovídajícím způsobem existovat.

  3. Milan Vaněček napsal:

    V článku vidíme modelový příklad vyrábění „fake news“, já tomu říkám produkování „žvástů“. Smíchají se některá známá fyzikální data, a do “zprávy“ se pak vpašuje žádaný názor (=fotovoltaika a větrná energetika v Německu – „to nééjde“, Němci nemají dost území kde by to mohli postavit)
    CITUJI co v článku píší o fotovoltaice:
    „Pokud se tedy přikloníme k vyšší hodnotě 5 W/m2 (jak uvádí David McKay ve svém přehledu) a vezmeme v úvahu technologický pokrok, který nás čeká v dohledné budoucnosti, znamenalo by to, že něco přes 20 % celkové rozlohy Německa by muselo být zastavěno solárními panely k pokrytí spotřeby energie.
    V roce 2016 bylo lehce pod 48 % celkové rozlohy Německa zabráno zemědělstvím, a tedy výsledná zabraná plocha by byla okolo 70 % (samozřejmě se dá spekulovat o využití ploch střech, ale je třeba vzít v úvahu stále zvyšující se počet lidí žijících ve městech). V případě větrných elektráren je potřeba osadit o něco více jak 40 % celkové plochy a tedy skoro 90 % by bylo již obsazeno (zde by se dal zkombinovat rozestup větrných turbín a plochu využít k dalším účelům).“

    Kde se autor spletl o řád či více, at´si opraví autor či čtenář sám. Já k tomu přistoupím z hlediska experimentálních dat. Německo jich má nyní již mnoho, v Německu již OZE produkují více než třetinu elektřiny (rok 2017), Kdyby tedy měly dávat 100%, potřebovaly by ještě 2-3 krát větší plochu. Vy kdo jezdíte často přes Německo, jako já jsem jezdil, myslíte že se to tam nevejde???
    Nebo si myslíte jako já, že tvrzení …tedy skoro 90% by bylo již obsazeno… je jen žvást.

    VÝPOČET plochy pro fotovoltaiku v Německu:
    Plocha Německa: 357 376 km čtverečních. Na 10 m2 umístíte cca 1kW nominálního výkonu slunečního panelu, (cca plocha panelů plus mezery mezi řadami) což Vám dá u nás či v Německu za rok 1 MWh elektřiny (experimentální data z milionů panelů).
    Na 1 km2 tedy můžete dát stotisíc kW což je 100 MW výkonu a to Vám vyrobí 100 GWh elektřiny za rok.
    Spotřeba Německa za rok je okolo 600 TWh. Když bude chtít výrobu jen ve fotovoltaických elektrárnách budete na to potřebovat 6 tisíc km2.
    Z části (cca ¼) na to můžete už použít zastavěnou plochu budov, ale to neuvažujme. Dále Německo získává více OZE z větru než slunce, ale to též neuvažujme.
    Nyní otázka: kolik je procent 6 000 km2 z 357 376 km2?
    Já tvrdím, že to je cca 1,7 procenta, v realitě (větrné Německo bude mít ze slunce méně než 50% elektřiny, na rozdíl od slunné Kalifornie či Australie) to bude MÉNĚ NEŽ JEDNO PROCENTO území Německa.
    Toto samozřejmě už spousta Německých fyziků a výzkumných ústavů spočítalo. Tam nás prosím nezatěžujte ŽVÁSTY (viz citovaný text) na tomto odborném serveru.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Pozor na to, ten článek je o celkové spotřebě energie, ne jen elektřiny. Takže v Německu tak 5 až 6 procent. A samozřejmě FV nebrání dvojímu využití jedné plochy. Střechy domů, stříšky nad parkovišti nebo kombinace FVE a pastviny žádnou plochu navíc nezaberou.

      • Milan Vaněček napsal:

        V tom připadě vynásobte potřebnou plochu zhruba třemi, tak to bude u FVE pod 3% v zemi která je dost na severu a přelidněná. Je třeba přidat elektřinu pro dopravu (ale kWh z baterie je pro elektromobil násobně více než kWh z benzinu) a pro vytápění snížit náročnost zateplením budov. V průmyslu s náhradou ropy a uhlí zatím nepočítám.
        Typické hodnoty pro země zahrnující cca 95% obyvatel planety Země odhaduji na zábor plochy cca 1% či méně. Dávno známé je např. pro USA že plocha rovná jedné čtvrtině plochy pokryté zde asfaltem (silnicemi, ulicemi) by vystačila dodat veškerou energii pro USA jen z FVE (reference NREL).

        • C napsal:

          Pane Vaněčku, dole jsem Vám to hrubě spočetl, lišíme se o dost. Je totiž třeba počítat že se objeví celý konverzní řetězec který má velmi nedobrou účinnost.

          • Milan Vaněček napsal:

            Opět rozdíly mají dvě hlavní příčiny: já nezastávám názor že dojde ropa a uhlí a jiné nerosty někdy mezi 2050 a 2100. Takže myslím že vše nebude poháněno elektřinou a že většina chemických surovin nebude produkována z kysličníku uhličitého a vody za pomoci elektřiny
            Za druhé: obvyklá chyba lidí kteří něco modelují, co má být za 20 či 50 let je v tom, že uvažují vstupní paramery ze současnosti, ať již jde o cenu nebo účinnost. Já u fotovoltaiky dovedu odhadnout cenový a účinnostní vývoj po cca 30 let dopředu, jako insider. Na více ne. A vím jak se vyvíjela průměrná účinnost většiny vyrobených fotovoltaických panelů a jak se bude vyvíjet dál. Podobně je to s cenou při obdobných celosvětových tempech růstu jaké jsou dnes.
            Tož tak. Každopádně musím protestovat proti žvástům které se občas vyskytnou i zde na webu

        • Milan Vaněček napsal:

          Nedalo mi to a podíval jsem se jak v tomto konkrétním případě byly vytvořeny FAKE NEWS. Stačilo trochu zagůglovat.
          1) Lauingen energy park i Waldpolen mají nejlevnější tenkovrstvé fotovoltaické panely z kadmium teluridu. Stavba probíhala v letech 2009-10, tehdy měly tyto panely účinnost 10-11%. Nyní můžete koupit od firmy Longi solar panely (PERC monoSi) co mají účinnost přes 20%. V laboratořích se pracuje na tandemových článcích Si/perovskit které budou mít účinnost přes 30%.
          Takže v současnosti zde máme faktor 2, který bude třeba za 10 let změněn na faktor 3. Další vývoj zde zřejmě neskončí….
          2) Co je za fyzikální pojem „plocha sluneční elektrárny“. Podívejte se na fotky a historii těch dvou FVE, ještě lépe podívejte se na satelitní snímky té největší čínské elektrárny. Jak to probíhá: investor dostane pozemek a povolení, na něm postaví prvou (část) elektrárny. Takže výkon na plochu je X. Pak dostaví další část a výkon se zvýší třeba na 2X, atd. Tady může být faktor libovolný. Mě trklo do očí že obě německé elektrárny mají stejné CdTe panely ze stejné doby ale formulku HET zcela odlišnou.
          3) Když počítáte náhradu pro stávající výrobu elektřiny tak je výpočet snadný (jen potřebujete mít „správná“ data). Když ale uvažujete, dávám příklad, že budete pro současné automobily vyrábět syntetické palivo (alkohol, plyn) s velkými ztrátami z elektrolýzy atd a pak to palivo pálit v motoru s nízkou účinností, tak můžete klidně ztratit faktor 3-10 vůči potřebné výrobě elektřiny přímo ve FVE a provozování elektromobilu.
          4) To co jsem počítal zde pro výrobu elektřiny v Německu (jen elektřiny, v náhradě ostatní energie může být velká libovůle a syntetická paliva se budou vyrábět, někdy za desítky let, přímou náhradou fotosyntézy ale s řádově větší účinností než má příroda) je HORNÍ odhad potřebné plochy, použil jsem údaj 10m2 umožňuje 1 kW systém který u nás dá 1MWh, v řadě zemí přes 2MWh.
          Mezní připad je ale, že z cca 1m2 půdorysné ploch panelu dostaneme již nyní (tyto panely lze koupit) přes 300W nominálního výkonu, za pár let to bude zase více a tedy když bychom dosadili tuto hodnotu tak by potřebná plocha v Německu byla ještě 3 krát menší.

          Zkrátka, je únavné neustále opravovat „Fake news“, je hodně manipulátorů kteří vědí, že 99,9999% lidí neví například jaká byla účinnost CdTe panelů v roce 2009. A tak vyrábějí své žvásty a nakonec prostý občan v hospodě, který při pohledu na zprávy v TV prohlásí „to jsou všechno kecy“ je pravdě nejblíž.

    • C napsal:

      Výpočet souhlasí s tím co počítávám pro ČR, kde jsem se i s největší krkolomností nedostal nad 5% a to jsem počítal všechno řetězcem FVE->P2G->PPE->EE.

      Spotřebováváme asi 42Mtoe, to je nějakých 489TWh fosilních paliv, to odpovídá 815TWh FV elektřiny, tedy asi jen 10% naší rozlohy. Přičemž tam je minimálně 70TWh FV elektřiny zbytečně (min 20% spotřeby EE lze krýt přímo), Pro Němce je to 3 651TWh fosilních paliv, 6 086TWh FV elektřiny a 60 860km2 plochy, asi 17%, to je ale dáno vyšší hustotou obyvatelstva.

      Suma sumárum, méně než 20% pro ukojení současných nároků fosilních paliv pomocí syntetických, v Německu, u nás spíš tak 10%, rozhodně hluboko pod 15%.

      • Martin Hájek napsal:

        Ano, takže podle Vašich výpočtů, které nejspíš v klidu ignorují účinnost energetických přeměn, která je třeba u P2G dost nízká a v kombinaci se zpětnou výrobou elektřiny nedosahuje ani 30 %, potřebujeme pokrýt panely už „jenom“ plochu Středočeského kraje :-).

        • C napsal:

          Pane Hájku, výpočty kalkulují s účinnosti P2G/P2L a jedná se o celkovou SPOTŘEBU FOSILNÍCH PALIV , tedy hodnota 815TWh je množství energie které musíme vložit do výroby P2G/P2L při cca 60% účinnosti procesu abychom získali syntetická paliva rovnající se toku který nám zajišťují dnes paliva fosilní.

          • Martin Hájek napsal:

            Tato utopie ovšem hovoří o náhradě veškeré energie obnovitelným zdroji, takže jste zapomněl započítat elektřinu z jádra.
            A dále zkuste třeba cvičně vzít v úvahu, že to syntetické palivo vyrobíte za 4 měsíce, kde ho chcete od jara uskladnit??? Jak velké by musely být ty skladovací kapacity?

          • Milan Vaněček napsal:

            A kde už teď umíte uskladnit plyn na celou zimu v ČR? Přemýšlejte.

          • C napsal:

            Tak si tam pro mne za mne připočtěte těch 26TWh, nebo kolik, co se dá dodat přímo.

          • Jan Veselý napsal:

            ad Hájek: Tohle je úložiště pro 50 MWh energie ve formě methanolu nebo 100 MWh ve formě syntetické nafty. Maloobchodní cena 65 000 Kč. Kolik se jich dá koupit a s jakou slevou si netroufám odhadovat, ale odhaduji, že se jich dá koupit hodně a s velkou slevou. Vyrábět to zvládne kdejaký čičmunda dělající do plastů. Ty obří bazény na uskladnění strategických rezerv ropy a ropných produktů vyšly počítám ještě mnohem levněji.

        • Milan Vaněček napsal:

          Ještě větší provokatéři než jste Vy říkají, že na to bude potřeba plocha aspoň pěti krajů (když chcete znát fakta založená na současných datech, tak si přečtěte co jsem napsal výše).. Elektromobily musíte nabíjet z VtE a FVE a ne jít složitě přes výrobu paliva a pak pokračovat velmi neúčinným a škodlivým spalováním paliva v klasickém automobilu. Na to snad stačí selský rozum.

          • Martin Hájek napsal:

            No pokud chcete tím autem ve střední Evropě jezdit 3 měsíce v roce, tak určitě. Pokud s ním chcete jet i na lyže v lednu, tak potřebujete v létě vyrobit syntetické palivo a z něj potom buď elektřinu nebo ho dát přímo do motoru. Obojí má samozřejmě mizernou účinnost, tak se to nehodí do krámu, ale fyziku oblafnout nelze.

          • Milan Vaněček napsal:

            No tak pane Hájek na ty 2-3 týdny co v zimě dost nefouká a voda přestane téci a biopaliva hořet si vezmu elektřinu z tepelné elekrárny a těch 49-50 týdnů v roce pak z OZE. Neporučíme větru slunci a dešti i když to budou zcela domonantní zdroje energie. Tož tak.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *