IEA zveřejnila výroční zprávu Světový energetický výhled

Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila tento týden zprávu Světový energetický výhled (World Energy Outlook), ve které popisuje „svět v energetické transformaci“. Koncept se, dle zprávy, odráží ve čtyřech hlavních velkých změnách v oblasti energetiky, které jsou hnány především rychlým rozšiřováním a snižováním pořizovacích cen „zelených“ technologií. 

Agentura zveřejňuje zprávu každoročně a predikuje v ní možný vývoj energetiky na několik let dopředu. V té letošní vychází z ohlášených vnitrostátních i mezinárodních energetických politik a zapracovává i pravděpodobný dopad Pařížské dohody o změně klimatu. Výhled zdůrazňuje čtyři rozsáhlé koncepce, které budou energetiku v budoucnosti ovlivňovat nejsilněji:

  • rychlé rozšiřování a klesající náklady na pořízení technologií produkujících tzv. čistou energii – v roce 2016 byl růst instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren (FVE) větší než u jakékoliv jiné formy výroby elektřiny, přičemž od roku 2010 náklady na pořízení FVE klesly o 70 % a větrné elektrárny o 25 %,
  • rostoucí elektrifikace energetiky – v roce 2016 se náklady spotřebitelů po celém světě na nákup elektřiny téměř vyrovnaly nákladům na ropné produkty,
  • přecházení k ekonomice orientované na služby (což je již dlouhodobějším trendem) a čistší energetický mix v Číně, která je největším světovým spotřebitelem energie,
  • přetrvávání produkce břidlicového plynu a ropy v USA, které si udržují pozici největšího světového producenta těchto dvou komodit, při současném snížení jejich cen.

Výhled predikuje změny v geografii energetické poptávky, přičemž největší navýšení lze očekávat u rozvojových zemí v čele s Indií. Zdroj: IEA

Rostoucí poptávka kryta OZE a zemním plynem

Jedním z pravděpodobně nejzajímavějších bodů výhledu je predikce IEA, že v příštích 25 letech bude rostoucí energetická poptávka uspokojována především obnovitelnými zdroji a zemním plynem.

Především solární energie je a bude jedním z nejlevnějších zdrojů elektřiny, a to především díky budoucímu rozšiřování tohoto typu výroben elektřiny v Číně a Indii. Naopak v Evropské unii to dle IEA bude po roce 2030 síla větru, která bude číslem jedna, co se týče výroby elektrické energie.

Elektromobilita versus ropa

Užívání osobních vozů poháněných elektrickou energií taktéž zaznamená v budoucnu další růst, a to v důsledku vládních podpor a klesajících cen baterií, které jsou do vozů instalovány.

Na druhou stranu ovšem růst v oblastech letectví, nákladní dopravy, petrochemie a námořní dopravy, což jsou odvětví stále vysoce závislá na pohonných hmotách vyrobených z ropy, zajistí, že svět se nejspíš na několik dalších desetiletí zcela nevymaní ze závislosti na fosilních palivech.

Autoři zprávy dále vysvětlují, že prim budou v energetickém průmyslu zcela jistě hrát především rozvojové země v čele s Indií. Ekonomika těchto zemí roste rapidním tempem, stejně jako jejich populace – díky vysokému stupni urbanizace vznikne, dle zprávy, každé čtyři měsíce městská zástavba o velikosti Šanghaje. Agentura shrnuje hlavní body zprávy v tomto videu.

Zdroj úvodního obrázku: flickr



14 odpovědí na IEA zveřejnila výroční zprávu Světový energetický výhled

  1. Jan Veselý napsal:

    Je sranda, že WEO vyšel ve stejnou dobu, kdy Elon Musk prezentoval nejnovější produkt firmy Tesla. Plně elektrický tahač s dojezdem 500 mil a nabitím 400 mil za půl hodiny. Celkové provozní náklady má mít (v USA, kde je levná nafta) o 20% nižší než naftové vozy a záruka je na milion mil. Na vození nezralých rajčat z Andalusie to je naprosto ideální. Tohle bude za 10 let standard pro nově kupované tahače.

  2. Josef napsal:

    Jinak zajímavý je pokles primární energie v EU od 12% k roku 2040. I když je údaj zatížen jiným výpočtem při použití OZE , pak v každém případě při slušném růstu životní úrovně občanů je velice těžké dosahovat absolutního poklesu spotřeby energie , protože prostě bohatší člověk více jezdí autem, kupuje více zboží , žije ve větším bytě nebo domě atd. Je tedy k zamyšlení že IEA předpokládá tak výrazný pokles spotřeby energie v EU v praxi to bude znamenat , že životní úroveň lidí příliš neporoste. Je to podle mého názoru dost realistické očekávání, protože pokud bude tady drahá energie a jinde ve světě ne, no tak prostě to zboží tady produkované bude ve světě neprodejné vyrovná to kurz, který poklesne, což opět způsobí prodejnost evropského zboží , ale tím skončí levné dovozy, které zvyšují životní úroveň obyvatel. Ta proto neporoste a umožní pokles spotřeby energie díky postupnému nasazování úsporných technologií v ekonomice. Výsledkem takového vývoje je ztráta technologického náskoku a dlouhodobá stagnace což je Japonský model ekonomicky , kdy kdysi velmi vyspělá země se stává postupně jen středně vyspělou a to ještě za cenu šíleného pracovního tempa běžných Japonců.

    • Jan Veselý napsal:

      Heslovitě:
      – vítr+fotovoltaika -> každá kWh vyrobená takhle znamená, že se nespotřebují 2,5-3 kWh energie na výrobu stejného množství elektřiny z uhlí nebo uranu, resp. 1.6-3 kWh ze zemního plynu.
      – elektromobilita -> elektromobil je 2x (uhlí, uran) – 6x (Slunce, voda, vítr) energeticky účinnější na dopravu než spalovací motory.
      – standardy na spotřebu aut, standardy na spotřebu domácích přístrojů, tlak na energetickou efektivitu průmyslových procesů
      – zateplování, tepelná čerpadla -> obrovské úspory tepelné energie
      – „iphonizace“ – jeden smartphone o výkonu jednotek W reálně nahrazuje desítky přístrojů a souhrném výkonu 100x-1000x vyšším

      Všechno, o čem píšu jsou reálně existující technologie, které už se do spotřeby energií zahryzly a budou fičet dál. Fakticky je technicky možné snížit energetickou spotřebu při stejné či lepší úrovni služeb klidně o 50-75%. Co je sporné je jestli se objeví nový energeticky náročný průmyslový obor či energeticky náročný požadavek domácností (třeba lítání místo ježdění, domácí virtuální realita, která žere 1kW, masivní šíření klimatizace, apod.), který by nastíněné úspory eliminoval.

      • Martin Hájek napsal:

        – elektromobilita -> elektromobil je 2x (uhlí, uran) – 6x (Slunce, voda, vítr) energeticky účinnější na dopravu než spalovací motory.

        To jste, pane Veselý, asi spadnul z jahody na znak. Si ty účinnosti laskavě na kalkulačce propočtěte a hned zjistíte, že měřítkem primární energie je uhlombil podstatně horší, než spalovací motor. Slunce voda a vítr jsou zase chyméry, protože na nich elektromobilitu postavit zatím nejde a v dohledné době ani nepůjde.

        Tepelné čerpadlo žádné úspory tepelné energie nepřináší, konečná spotřeba objektu je stále stejná, ať ho vytápí cokoliv.

        Jinak to, co popisujete, bude fičet jen do té doby, dokud to bude někdo masivně dotovat z veřejných zdrojů.

        • Jan Veselý napsal:

          Podle LLNL a jejich Energy Flow charts je energetická účinnost dopravy 25% a to je ještě mocně vylepšována elektrickou trakcí v osobní i nákladní dopravě a mnohem účinnějším využíváním ropných paliv v lodní, letecké a drážní dopravě. Dále v tom nejsou započítány energetické náklady spojené s transportem, rafinací a distribucí ropných paliv. Proto počítám u osobních aut s účinností 15-16% při transformaci primární energie v ropě na kinetickou energii. Moje kalkulačka říká, že kvalitní uhelná elektrárna s účinností nad 40% i se započtením ztrát při přenosu, distribuci, nabíjení baterií a v pohonném systému elektromobilu (25% ztrát, ať nežeru) je pořád 2x efektivnější uhlomobil nebo ropomobil.
          Co lze a nelze je v tomto případě irelevantní. Důležité je, že si vodní, fotovoltaické a větrné elektrárny vyrábějící primární elektřinu ukusují stále větší část evropského, resp. globálního, mixu. Důležité je, že s růstem jejich podílu v energetickém mixu bude zároveň klesat množství primární energie potřebné na výrobu stejného množství elektřiny. Na jakém poměru se to zastaví je otázka budoucnosti, rozhodně to ovšem bude méně než dnes, kdy se většina primární energie použité na výrobu elektřiny bez užitku vyhazuje.
          O tepelných čerpadlech jsem dlouho uvažoval jestli je mám do toho seznamu připsat. Jsou totiž na to dva pohledy. Buď se na ně lze dívat jako na zařízení, která odebírají energii prostředí (a ČR ji pak vykáže jako OZE), pak máte pravdu. Nebo se na ně lze dívat z hlediska praktického jako na elektrospotřebiče, pak vyrobí více tepla než bylo investováno primární energie i v případě, že je zdrojem primární energií plýtvající tepelná elektrárna.
          P.S.: Kdo dotoval nástup smartphonů? Kdo dotoval nástup LED v osvětlovací technice a v displejích? Kdo dotoval moji A+++ ledničku?

          • Josef napsal:

            Dobře představte si, že díky růstu ekonomiky bude běžný člověk brát 1.7 x tolik než dnes. Pak nebude jezdit 6000 km ročně autem , ale 20 tisíc. Nebude bydlet v malém bytě, ale větším nebo v domě. A nekoupí si malou televizi, ale velkou , nebude mít nádobí v ruce , ale v myčce. Nebude sušit prádlo na šňůře, ale v sušičce. A dále nebude tak šetřit energií , protože ho to nebude tolik zajímat. Proto tvrdím, že při růstu životní úrovně občanů spotřeba energií klesá jen výjimečně. Samozřejmě pokud půjdeme směrem od aut k vlakům, od myčky k jaru nebo od sušičky ke šňůře na prádlo , pak spotřeba poklesne , v opačném případě tomu nevěřím.

          • Jan Veselý napsal:

            Myčka nádobí je energeticky efektivnější než mytí v ruce. Mám tchána fanatického měřiče všeho možného, takže mi to prověřil.
            Díky LED má třeba 50“ mrcha televize výkon okolo 80W, to je míň než měl kdysi můj 15“ CRT monitor.
            Je důležité být v efektivitě rychlejší než růst spotřeby.

  3. Josef napsal:

    účinnost el. mobilu nabíjení el. mobilu je 0.9 , vybíjení také 0.9 a el. motoru také 0.9. Tj. celková účinnost cca 72%. Kolik dá rekuperace nevím , ale dejme tomu 75%. lekrátna má účinnost 40 % ztráty sítě 7%. Tedy 37,2 % pokud to pronásobíte pak máte účinnost od uhlí ke kolům 28%. Nejlepší spalovací motory mají účinnost okolo 40%. A stejně jako u uhlí nepočítám s náklady na těžbu ropy. Výhoda Ev je v tom , že mohou použít jakékoli primární palivo ne jen ropu nebo plyn. A pak nulové emise v místě spotřeby a nízkou hlučnost. Při použití v síti s velkým podílem elektráren s parním cyklem bude celková účinnost nižší nebo stejná jako u klasického spalovacího motoru. Ono to ve skutečnosti není tak důležité , ale je to fakt.

    • Milan Vaněček napsal:

      Pane Josef, to že zpočátku budou elektromobily jezdit i na elektřinu z konvenčních tepelných elektráren je jen přechodový stav. Za 30 let už budou elektromobily jezdit z 99% na elektřinu z OZE a zbytek aut (už jich bude asi méně neź polovina) bude pořád jezdit na benzin.

    • Jan Veselý napsal:

      Nejlepší spalovací motory mají opravdu účinnost 40%, za ideálních podmínek. V reálu je ovšem třeba srovnávat stejné se stejným, takže je třeba uvažovat cca 40% ztrát energie jen než se z ropy v Iževsku stane benzín v nádrži auta v HK, že 40% je reálných jen za ideálních podmínek, v reálu je to mnohem horší, obzvláště ve městě, atd.

      • Jan Veselý napsal:

        Oprava: Ne v Iževsku, tam se dělají kalašnikovy, začněme třeba v místě odkud reálně proudí ropa do ČR, v zamrzlé prdeli u ústí Obu zvané Novyj Urengoj.

        • C napsal:

          Ale z Urengoje se bere jenom plyn… ropa se bere kdesi ze Surgutu a nácestně ze Samary.
          aworldincrisis. org/wp-content/uploads/2013/11/russia-pipelies.png

          Ale vypadá to tam depresivně.
          ilyabirman. net/world/surgut/i/IMG_4301.jpg

          A to ještě musíme vzít v úvahu volnoběžnou spotřebu a neoptimálnosti které u EV hlídá počítač.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *