IRENA: Pro udržení 2° limitu je nutné šestinásobné urychlení rozšiřování obnovitelných zdrojů

Podle dlouhodobého energetického výhledu Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) je nutné, aby se rychlost globálního rozšiřování využívání obnovitelné energie zvýšila minimálně šestkrát. Takovým tempem by bylo dosaženo omezení nárůstu globální teploty o 2 °C. Obnovitelné zdroje by v takovém scénáři tvořily 2/3 celkové konečné spotřeby energie a 85 % výroby elektřiny v roce 2050.

Zpráva IRENA hovoří o tom, že pokud by byla rychlost rozšiřování využívání obnovitelné energie zvýšena alespoň šestkrát, tak by bylo dosaženo omezení nárůstu globální teploty o 2 °C. Také by ale, ve srovnání se současným předpokládaným vývojem, globální ekonomika vzrostla o 1 %. Globální blahobyt, včetně například zdravotních benefitů spojených se snížením znečištění ovzduší a klimatických dopadů, by se pak zvýšil o 15 %.

Podle tohoto výhledu může zvýšení investic do energetických systémů o 30 % ve prospěch obnovitelné energie a efektivity do roku 2050 vytvořit více než 11 milionů pracovních pozic v energetickém sektoru. Tento trend by podle agentury naprosto vyrovnal ztráty pracovních pozic v průmyslu fosilních paliv.

„Transformace nepodpoří pouze klimatické cíle, bude mít také pozitivní sociální a ekonomické dopady po celém světě, vyvede miliony [lidí] z energetické chudoby, zvýší energetickou nezávislost a podpoří udržitelný růst pracovních míst.“

Adnan Z. Amin, generální ředitel IRENA

Obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost mohou významně snížit objem emisí CO2 v oblasti energetiky. Zdroj: IRENA, Global Energy Transformation: A Roadmap to 2050

Současné aktivity nestačí

Současné plány vlád nedosahují potřebného snížení emisí. Při současném vývoji by svět vyčerpal „rozpočet CO2“ v energetice pro 2°C scénář během méně než 20 let. Fosilní paliva by pak energetickému mixu dominovala až do roku 2050. Energetický výhled popisuje energetický systém, kde OZE tvoří 2/3 celkové konečné spotřeby energie a 85 % výroby elektřiny do roku 2050. Nyní je podíl OZE 18 % na celkové konečné spotřebě energie a 25 % ve výrobě elektřiny. Zpráva zdůrazňuje, že klíčovým nástrojem zvyšování podílu OZE v globálním energetickém mixu bude elektrifikace, a tedy využívání obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny.

„Pokud máme světovou energetiku dekarbonizovat dostatečně rychle, abychom se vyhnuli nejzávažnějším dopadům klimatické změny, tak obnovitelné zdroje musí tvořit alespoň dvě třetiny globální energetiky do roku 2050.“

Adnan Z. Amin, generální ředitel IRENA



19 odpovědí na IRENA: Pro udržení 2° limitu je nutné šestinásobné urychlení rozšiřování obnovitelných zdrojů

  1. Milan Vaněček napsal:

    V současné době „násobně“ roste jen fotovoltaika, to je polovodičová technologie, tam je násobný či až exponenciální růst pravidlem. Větrná energetika (=mechanika) roste lineárně, jaderná energetika ještě nedosáhla dřívějších výsledků, celosvětově stagnuje, v EU klesá.
    Takže přání IRENA je jen přání, ne realita. Náhrada tradičních zdrojů bude pomalejší, ale nevyhnutelná.
    Tož tak.

  2. Martin Hájek napsal:

    Věta: „Zpráva zdůrazňuje, že klíčovým nástrojem zvyšování podílu OZE v globálním energetickém mixu bude elektrifikace, a tedy využívání obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny.“ je klasický nonsens. Elektrifikace není o mixu výroby elektřiny, ale o náhradě jiných forem energie v konečné spotřebě elektřinou. A z grafu je poměrně zřejmé, že skutečná elektrifikace bude mít na dekarbonizaci poměrně malý podíl. Zásadní bude naopak posun mixu výroby elektřiny směrem k OZE.
    Jinak samozřejmě mimo EU se OZE budou rozvíjet tehdy, pokud to bude ekonomicky výhodné, protože vlády rozvojových zemí a v současné době i USA, Austrálie a dalších z vysoka kašlou na nějaké 2°C a na dotace OZE nemají prostředky. A samozřejmě je na místě úvaha, že přinejmenším mimo výrobu elektřiny bude ten rozvoj daleko pomalejší, než ukazuje graf IRENA.

    • Jan Veselý napsal:

      Tak to je fajn, protože v USA i v Austrálii a ve většině rozvojových zemí se OZE vyplácejí už teď. Oba vámi jmenované státy staví OZE opravdu ve velkém. Třeba Australákům se nedivím, při jejich cenách za přenos a distribuci mají ekonomickou návratnost střešních FVE okolo 3 let, bez dotací.

  3. manasek napsal:

    Už vidím to zklamání, až v roce 2050 budeme mít nestabilní elektroenergetickou síť, LED žárovku si zapnete pouze na příkaz ze shora, na spotřebiče vyšší wattáže budeme moci zapomenout, a ona si ta teplůtka stále poroste. By mě zajímalo, co si ekoteroristi najdou poté za důvod růstu teploty.

    • Jan Veselý napsal:

      To jsou teda bláboly. To bych spíše věřil tomu, že ta LED žárovka bude mít vestavěnou baterii na 24 hodin provozu.

      • manasek napsal:

        LED žárovku berte s nadsázkou. Nicméně není v možnostech běžného člověka zálohovat elektřinu pro větší spotřebiče které použijete po návratu domů, kor v době, kdy se odstupuje od vytápění a vaření palivy a tyto věci se elektrifikují.
        Taky může nastat doba, že bude nedostatek energie trvat i několik dní. Nerad bych se dožil doby, kdy se nedostatek v energetice bude inspirovat opatřeními při nedostatku vody, jako jsou zákazy zalévání a podobně. Obzvláště když taky jsou čisté, spolehlivé a stabilní zdroje, viz jádro. Jako jedinou schůdnou cestu v tzv. OZE vidím koncentrovanou solární energii, která ukládá teplo do roztavených solí, popř. jiného média, nicméně fotovoltaika je cesta do pekel, a nestabilita i offshore větrných elektráren ukazuje, že ani tudy cesta nevede.
        Jediný způsob regulace OZE je jejich zálohování, a odpovězte si sám, zda je v možnostech provozovatelů zálohovat jak nedostatek tak přebytek výroby po dobu např. 3 dní, což je dle mě na spodní hranici přijatelné doby, kdy nebudou nadměrně zatěžovány ani ostatní elektrárny a ani přenosová soustava (z tohoto důvodu záloha samozřejmě v primárním místě výroby elektřiny, tj připojen ve stejném trafu jako panel/větrník, projekty jako Dlouhé Stráně mají sloužit k regulaci výkyvu na straně spotřebitele, popř. pro případ havárie, ne vyrovnávat nestabilitu jiných zdrojů).

        • Jan Veselý napsal:

          Můžu Vám jen nabídnout reálné zkušenosti. Vždycky potřebujete obrovské kapacity pružné výroby, tj. zdrojů, které se zapínají a vypínají podle potřeby. Jaderná Francie má okolo 58 GW JE, ale spotřeba v zemi během roku lítá mezi 30 a 100 GW, když výkon JE nestačí, spouští se pružná výroba (vodní, plynové, uhelné, … elektrárny a vybírá se z akumulace). Ty kapacity už existují, v případě dominance FVE a VtE budou tyhle zdroje úplně stejně třeba jako v případě jaderné/uhelné dominance, jen budou jiné vzory jejich využití (více studených záloh, míň horkých záloh, spouštění podle počasí ne podle vzoru léto-zima, den-noc). V ČR většinu elektřiny vyrobí pár jaderných a uhelných elektráren, ale v zemi máme okolo 15 GW pružné výroby všeho druhu, to není špatné, když máme špičky spotřeby okolo 10 GW, ne?
          Proto třeba Němci, kteří nemají dostatek vodních elektráren, plánují „pouze“ 80% z OZE (včetně pružné výroby z vody a biomasy) elektřiny v roce 2050. Zbytek si nechávají na pružnou výrobu pro pokrytí oněch problematických posledních 20%. Jestli se v těch elektrárnách budou pálit fosilní, bio- či syntetická paliva a odkud budou (místní? import?) je otevřený problém.
          Otázkou je, co s těmito počty udělá krátko- (baterie) a dlouhodobá (syntetická paliva) akumulace.
          Další otázkou je taky možnost přehnání výstavby FVE/VtE s tím, že se část výroby při ideálních podmínkách prostě obětuje, aby jí bylo více jindy. Vypínat se dají lehce, důležitá bude ekonomika.

          • manasek napsal:

            JE ve Francii nicméně nestíhají pouze v určité období roku. Když bychom přebytky elektřiny z JE v létě ukládali do vodíku, tak bychom si takto mohli naskladnit dostatek pro překlenutí chladnějších měsíců. Krom toho i současný systém v Francii, kdy uhelnou elektrárnu zapnu na 2 měsíce v roce mi přijde (eko)logištější, než ji mít celý rok na 20 % v záloze, aby vyrovnával vítr a slunce.
            Otázka, zda jim pouhých 20 % pružných zdrojů bude stačit, již nyní mají rozdíl denní a noční produkce vyšší, 75 MW přes den a 45 přes noc, a ostatní země tak zatěžují vyrovnáváním i 7 MW rozdílu v exportu/importu během pár hodin.
            Ano, jednu zemi takto utáhneme, ale Němci toto nechtějí mít jen u sebe, tlačí do toho i ostatní země. Až celá Evropa pojede v tomto režimu tak jsem zvědav, jak to uděláme, aby naše soustava nezkolabovala.

          • Milan Vaněček napsal:

            Podle maňáska lze letní přebytky z JE ukládat do vodíku (ale pro přebytky z letní fotovoltaiky to zřejmě dělat nelze). Tak pěkně demonstroval svoje selektivní myšlení. I jinak se předvádí jako expert přes OZE ve stylu: to nééjde, nebo: jsem zvědav jak.

          • Jan Veselý napsal:

            A jaký by byl rozdíl v tom, kdyby se ten vodík naskladňoval z větrných a FV elektráren? Víte co je studená záloha? To je vypnutá elektrárna, kterou jde na povel za určitý čas (půl dne až několik dní) nahodit do provozu. Že ji v případě OZE budete potřebovat zjistíte jednoduše z předpovědi počasí. To není jako horká, přifázovaná záloha velkých tepelných elektráren, která musí být pořád k dispozici, protože máte 1-2% šanci, že se v konkrétní den bez varování odpojí. Tisíce větrných turbín nebo miliony FV panelů se najednou nepokazí.

          • manasek napsal:

            Kde jsem psal, že to nelze? Nicméně nikdo to neprosazuje, všichni chtějí jen krátkodobě uložit v bateriích a co přes zimu neřeší, protože doposud to pokryly zdroje fosilní, od kterých někteří ustupují a postupem času je začnou vykrývat ostatní. Krom toho u JE by to vše šlo v jednom místě, spolu s odsolováním, vše z pohledu přenosové soustavy, „za jedním trafem“. I v případě odpojení od sítě by se mohl výkon elektrárny napřímo pustit do těchto fabrik. Krom toho nevím, nakolik je vhodné k těmto účelům využívat zdroj, jehož výkon se mění i o desítky procent v řádu minut, ta JE se udrží na konstantním výkonu, a spotřeba v přenosové soustavě se málokdy mění tak rychle, jako výkon těchto nestabilních OZE. Krom toho u JE lze rovnou produkovat vodík v reaktoru termickým rozkladem vody, který by dokázal vyrobit vodík o poloviční ceně oproti elektrolýze (predikce ceny pro reaktor 4. generace (1,3 EUR/kg H2) proti ceně elektřiny 50 EUR/MWh(2,5 EUR/kg H2))
            U využívání přebytků z OZE tímto způsobem vidím další problém, a sice problém, který vidíme nyní v denní spotřebě, a my bychom jej s OZE -> vodík viděli i v tom ročním, a sice že v době nejvyšší spotřeby bychom měli i stavy, kdy by toto úložiště namísto ukládání energie muselo vyrábět, protože by OZE nebyly schopny pokrýt špičku, když najednou je pod mrakem nebo nefouká.

            A ano, tisíce panelů či větrných turbín se naráz nepokazí, ony jen přetěžují klíčové uzly přenosové soustavy a to na vzdálenosti stovek až tisíc km. Neslyšel jsem nikdy o tom, že by něco takového dokázala JE nebo uhelka, pokud někde nenastala havárie.

    • Petr napsal:

      Zatím byl posledních 20 let hlavní problém v tom, že ta teplota pořádně nerostla, takže se musela většina vědeckých studií na prosazení CO2 náboženství falšovat.
      Teprve posledních 5 let se konečně dá reálně nárůst teploty měřit, ovšem až po té, co se v USA podařilo na multimiliardové bankéřské úvěry rozjet tisíce místních frakovacích dolů na širokých břidličných územích, z jejichž obřích ploch se uvolňují do vzduchu už dostatečná kvanta metanu, který je 20x silnějším skleníkovým plynem.

      • Petr napsal:

        A hlavně ho tak nepohlcují rostliny a oceánské řasy včetně jednobuněčných.

        • Martin Hájek napsal:

          Podle poslední zprávy IPCC je to tuším 25 x, ovšem na časové škále 100 let. Na časové škále 20 let je to tuším 70x. Takže ano, i relativně malé emise metanu mohou minimálně krátkodobě klimatem slušně zacloumat. Reálně ovšem nikdo neví, jaké přesně jsou. Faktem ovšem je, že koncentrace metanu v ovzduší velmi rychle stoupá. Kupodivu to nikdo neřeší, všichni řeší CO2. http://www.methanelevels.org/

          • Vinkler napsal:

            Největší emitendi CH4 (a i jiného…) jsou lidé. Nepřímo (těžba, úniky, rýže, dobytek…) i přímo v žaludku. Je nás 8-9 miliard. Ani to pojmenovat nemá nikdo odvahu, po římském klubu to nikdo nezopakoval.
            Bohužel, co se nevyřeší racionálně, vyřeší se triviálně.

          • Milan Vaněček napsal:

            Stačí se podívat v jakých jednotkách je osa y. Je to v ppb (parts per bilion) a ne v ppm jako to bývá u CO2. Takže v současnosti je více než 200 krát více CO2 v atmosféře než CH4.

          • manasek napsal:

            cca 7,6 miliard.

            Ke grafu stejně jako v případě CO2, historické teploty atd. se optám – jsou jak historické, tak současné data měřena stejnou metodou? Tj. jsou současné data měřena ze staletí starého ledovce či usazenin?

          • Martin Hájek napsal:

            To máte pravdu, pane Vaněčku, CO2 je v atmosféře zhruba 200 x více než CH4. Jenomže podle AR5 má metan přepočteno na 20 let GWP 84. Celkové střednědobé oteplení způsobené CO2 je tedy jen2,4 x větší, než to způsobené metanem. Navíc ovšem pokud řešíme změnu klimatu, tak řešíme nárůst koncentrace od předindustriální éry a ten je v případě CH4 téměř trojnásobný, zatímco u CO2 jenom dvojnásobný. Role metanu je tedy obrovská (pokud věříme IPCC), pozornost mu věnovaná je téměř nulová. Důvod? Metan se prostě nehodí řadě důležitých lobby, počínaje zemědělci, přes plynárenský průmysl až po skládkaře.

    • Sany napsal:

      A myslíte, že je lepší nedělat nic a nechat nás vychcípat? Vlastně ano, aspoň už nebude na světě žádný blb.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *