Klimatická konference v Bonnu: Největší problém budou finance

V německém Bonnu se konala poslední klimatická konference před očekávanou COP21 klimatickou konferencí v Paříži. Hlavní otázkou byly a budou i ve Francii finance. Rozvojové státy G77 hledají kompenzaci za škody v důsledku změn klimatu. Ve vzduchu jsou cítit obavy z opakování neúspěšné klimatické konference v Kodani.

BBC přinesla zprávu z každoroční konference v německém Bonnu. Jedná se o poslední oficiální konferenci před setkáním v Paříži, od kterého se očekává uzavření celosvětové dohody ohledně postupu v boji proti změnám klimatu. V německém Bonnu měly státy poslední příležitost vytyčit svoje cíle a dát najevo svůj postoj před pařížskou konferencí.

Na konferenci se hlavně projevila skupina států s označením G77, což je skupina rozvojových států, která obsahuje drtivou většinu států Jižní Ameriky, Afriky a Asie (včetně Číny). Koalice dohromady čítá přes 130 států, které reprezentují přes 80 % světové populace.

Dle předsedkyně skupiny mají změny klimatu mnohem větší dopad na rozvojové státy a jsou často otázkou života a smrti. Rozhodující otázkou budou finance, ty mají být dle předsedkyně jádrem celé dohody a bude na nich záležet její úspěch.

V Bonnu byl oznámen předběžný návrh pařížské dohody, ten ale vyvolal u skupiny G77 vlnu nepokojů. V dohodě nebylo reflektováno mnoho požadavků rozvojových států, především v oblasti financí.

Současná pomoc rozvojovým státům

Rozvojové státy mají zatím přislíbenou finanční pomoc v hodnotě 100 miliard dolarů ročně počínaje rokem 2020. Tuto částku chce skupina navýšit, finance chtějí přitom hlavně z veřejných zdrojů.

Rozvojové státy také zpochybnily na konferenci průzkum OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), dle kterého bohaté státy přispěly na řešení klimatického problému částkou 62 miliard dolarů mezi lety 2014 a 2015.

„Je pro nás velice znepokojující, když slýcháme, že tento problém by neměl být prodiskutován.“

Takto se vyjádřil zástupce z Bolívie k otázce ztrát a škod v důsledku změn klimatu. Rozvojové státy dlouhodobě žádají o kompenzaci ze strany bohatých států za ztráty a škody v důsledku změn klimatu.

Tvrdí, že se svět od roku 1992 značně změnil a že většina bohatých států, včetně Číny, by měla přispět více na nejchudší státy světa. Ty jsou pravděpodobně nejvíce zasaženy měnícím se klimatem.

Nechceme druhou Kodaň

„Doufám, že toto nebude pouze další, velice ošklivá Kodaň.“

Claudia Salerno z Venezuely sklidila za tuto větu velký potlesk. Kodaň visela ve vzduchu po celou dobu konference a zůstane na mysli i mnohým diplomatům a účastníkům na listopadové konferenci v Paříži.

Od klimatické konference v Kodani, která se konala před šesti lety, si svět sliboval mnoho, podobně jako letos v Paříži. Měla se uzavřít celosvětová dohoda ohledně boje proti změnám klimatu, ale k té se bohužel nedospělo.

Svět se z neúspěšné konference poučil a místo postupu od shora dolů letos volí postup opačným směrem. Mnoho států udělalo svoje vlastní plány, jak by chtěly postupovat v boji proti změnám klimatu a jaké jsou jejich možnosti.

Díky tomu lze zohlednit možnosti a požadavky jednotlivých států, na základě kterých by se mělo dosáhnout celosvětové dohody nyní v Paříži.

Zdoj úvodní fotografie: www.bbc.com