Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost

Martin Sedlák: ERÚ svým počínáním ohrožuje existenci OZE i ekonomiku v ČR

„ERÚ svým počínáním, ve kterém si vykládá zákony po svém, ohrožuje nejen samotnou existenci obnovitelných zdrojů v České republice, ale také ekonomiku,“ tvrdí Martin Sedlák výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Martina Sedláka jsme se v první části rozsáhlého rozhovoru ptali na jeho pohled na současný spor mezi Energetickým regulačním úřadem a Ministerstvem průmyslu a obchodu ohledně vypsání podpory pro podporované zdroje. Dále přišla řeč na výši podpory pro malé fotovoltaické elektrárny na střechách nebo špatnou pověst obnovitelných zdrojů v České republice.

V další části rozhovoru se můžete těšit na jeho pohled na potenciál OZE v ČR, postoj k jaderné energetice nebo možnosti zvyšování efektivity využívání energie v ČR.

Jak nahlížíte na spory mezi Energetickým regulačním úřadem a Ministerstvem průmyslu a obchodu ohledně vypsání sporné podpory pro podporované zdroje bez notifikace Evropské komise?

Je mi až skoro líto, že si během sledování sporu mezi ERÚ a ministerstvem průmyslu nemohu dát popkorn a s napětím čekat, jaký gag předvede ERÚ v další scéně. S přibývajícím časem se totiž stále více ukazuje, že ERÚ nemá argumenty, o které by mohl opřít odmítnutí vydání cenového rozhodnutí. Nejdříve chtěl vládní usnesení a před jeho vydáním tvrdila předsedkyně ERÚ Alena Vitásková, že „pokud vláda přijme usnesení a legislativně pokryje naše rozhodnutí, tak není důvod, proč bychom podporu nevypsali“. Když vláda usnesení přijala, předsedkyně na svá slova okamžitě zapomněla. Nyní čekáme, jak se postaví k vládnímu nařízení (21. 12. 2015). Současně není úplně jasné, zda se někam paní Vitásková neztratila. Spekuluje se o její dovolené a ministr Jan Mládek ji volá z „tepla“ zpět.

Zároveň přišlo ERÚ, že se musí čekat na výsledek jednání s Evropskou komisí. Jenže pravidla veřejné podpory zakotvená v Lisabonské smlouvě žádným způsobem nelimitují Energetický regulační úřad ve vydání cenového rozhodnutí. V případě aktuálních jednání mezi Českou republikou a Evropskou komisí dokonce nejde ani o takzvanou notifikaci, ale o rozhodnutí Evropské komise o souladu podpory pro obnovitelné zdroje s pravidly veřejné podpory. I v tomto případě však platí, že Evropská komise nevydala jakékoliv stanovisko, které by rozporovalo oprávněnosti podpory pro obnovitelné zdroje v ČR, a tak je ERÚ dle platných zákonů povinen cenové rozhodnutí vydat.

ERÚ svým počínáním, ve kterém si vykládá zákony po svém, ohrožuje nejen samotnou existenci obnovitelných zdrojů v České republice, ale také ekonomiku. Musíme si uvědomit, že zastavení podpory se dotkne také bank, které na projekty obnovitelných zdrojů rozpůjčovaly přes 150 miliard korun. Více než 15 tisíc lidí by přišlo o práci, pravděpodobně by se také odstavily teplárny na biomasu nebo bioplynové stanice. Je proto dobře, že se za obnovitelné zdroje postavila celá vláda a přijala vládní nařízení, které snad již celou situaci definitivně řeší…

V čem podle Vás spočívá důvod, že ERÚ, potažmo předsedkyně Alena Vitásková najednou změnila postoj ohledně podpory zdrojů bez notifikace, když v minulých letech podporu za stejných podmínek vypsala?

Obávám se, že do hlavy paní Vitáskové nikdo nevidí. Můžeme jen spekulovat, co vše se odráží v jejím rozhodování. Možná je to stres kvůli obvinění v rámci sporu o licence dvou chomutovských solárních elektráren, za což jí státní zástupce navrhuje devět let vězení. Nebo se v tom může odrážet další šetření policie kvůli jmenování paní Vesecké místopředsedkyní ERÚ. Ta podle policie nesplňovala kritéria pro tuto funkci daná energetickým zákonem. Každopádně se pod fungováním paní Vitáskové mění základní kritéria, kterými by se měl ERÚ řídit, v tak trochu parodii transparentnosti nebo předvídatelnosti fungování úřadu.

Paní Vitásková se v médiích zaštiťuje argumentem, že podporu nevypíše, neboť je v rozporu „s § 1 odst. 3 (v zákoně o podporovaných zdrojích), který uvádí, že veřejná podpora má být poskytnuta notifikovaným zdrojům.“ Jenže tento paragraf by se k notifikaci vztahoval pouze v případě, že by existovalo rozhodnutí bruselských úředníků o neslučitelnosti podpory s unijními pravidly, nebo kdyby podpora obnovitelných zdrojů zcela postrádala právní základ (neexistovala by příslušná směrnice a prováděcí pokyny). Ovšem rozhodnutí Evropské komise, které by stavělo podporu obnovitelných zdrojů mimo zákon, neexistuje. Paragraf tedy nelze pro záměr předsedkyně ERÚ využít.

Energetický regulační úřad, předsedkyně - Alena Vitásková

Energetický regulační úřad, předsedkyně – Alena Vitásková

ERÚ údajně obdržel od MPO dopis, ve kterém ministerstvo uvádí, že podpora nemá být vypsána pro nenotifikované zdroje, jež budou uvedeny do provozu v příštím roce. Je tedy spravedlivé, aby zdroje, jež byly podporovány dříve i bez notifikace, tuto podporu v příštím roce obdržely, když nové zdroje, rovněž bez notifikace, na ni nárok mít nemají?

Projekty obnovitelných zdrojů spuštěné před rokem 2013 byly realizovány podle předchozího zákona na podporu obnovitelných zdrojů (180/2005 Sb.), který vycházel z příslušné evropské směrnice. Právě na základě ní je veřejná podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie umožněna Pokyny  Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (Pokyny pro roky 2001- 2008). Podpora obnovitelných zdrojů má tedy relevantní právní rámec ve schválených Pokynech Společenství a nemůže být v obecné rovině v rozporu s právem EU.

Pokud má stát vypadat důvěryhodně, nemůže po deseti letech najednou změnit svou strategii. Růst obnovitelných zdrojů v minulosti a především solárních elektráren v roce 2010 pomohl naplnit náš závazek v podílu zelené energie vůči EU. Obnovitelné zdroje nejsou projektem na rok, ale například podpora větrných nebo solárních elektráren je rozložena do 20 let. Během této doby je klíčové udržet stabilitu uskutečněných investic. Právě to snižuje nároky na financování také nových projektů v obnovitelných zdrojích. Česká republika je již pověstná neustálými změnami zákonů, kterými se řídí podpora šetrné energetiky, nebo právě akcemi úředníků. Tento mix negativních kroků pak nedává moc velkou šanci dalšímu růstu moderní energetiky.

Koncem října odstartoval příjem žádostí o dotace v rámci programu Nová zelená úsporám, kde je možné poprvé získat dotaci i na malé střešní fotovoltaické elektrárny s akumulací. Je dle Vás výše dotací vzhledem k investiční náročnosti těchto systémů dostačující?

Pokud se podaří současnou krizovou situaci ustát, je obnovení podpory pro malou solární energetiku šancí, jak lze postupně využít velký potenciál výroby čisté elektřiny přímo v místě spotřeby – na střechách rodinných domů nebo firemních objektech. Žádosti lze podávat již letos a výhodou je kontinuální výzva, která poběží až do roku 2021.

Studie zpracovaná letos pro kolegy z České fotovoltaické průmyslové asociace ukazuje, že aktuální nastavení podpory může být ekonomicky zajímavé pro pořízení menších systémů fotovoltaické elektrárny a akumulace s výkonem do cca 2-2,5 kW. Zatím je však třeba se dívat na nastavení programu podpory akumulace jako na test zájmu o tuto technologii.  Lze předpokládat, že se bude podpora měnit s očekávaným vývojem a nástupem levnějších a účinnějších systémů akumulace. Současně se může do zájmu o vyšší energetickou soběstačnost pomocí baterií promítnout nová tarifní struktura. Sice stále neznáme finální návrh podoby nových tarifních pásem, lze však předpokládat, že pokud se zvýší fixní poplatky dle velikosti jističe, může to domácnosti motivovat právě k zájmu o pořízení baterií.

Solární elektrárny na střeše

Jak by mohl stát zajistit lepší podmínky pro rozvoj OZE, ideálně ovšem takovým způsobem, aby koneční odběratelé nebyli vystaveni dalším poplatkům?

Prvním krokem v Česku je návrat ke stabilitě v oboru obnovitelných zdrojů. Jednoznačně negativní dopady měly retroaktivní kroky v podobě zavedení solárních odvodů a další změny v legislativě, které zasáhly do ekonomiky projektů. Stát by měl jasně deklarovat, že má o obnovitelné zdroje zájem. Jejich růst pomůže snížit naši závislost na dovozu energetických surovin nebo na spalování uhlí. Společnost pak na vyšším zastoupení obnovitelných zdrojů vydělá. Například v postupném snížení externích dopadů právě ze spalování uhlí, které ročně dosahují více než 50 miliard korun.

Jako vhodné schéma podpory se u malých instalací jeví právě zmíněné investiční dotace, které mohou rozšířit zájem o pořízení střešních solárních elektráren také k lidem s nižšími příjmy. Nová pravidla EU pro veřejnou podporu však také dovolují podporu větších projektů obnovitelných zdrojů na více tržní bázi – jde o aukce nových volných kapacit. V Německu již proběhlo třetí kolo aukcí a solární energetika zde začíná padat k ceně okolo 8 eurocentů na kilowatthodinu.

V ČR mají OZE (především FVE) poněkud špatnou pověst, např. ve srovnání s Německem, kde občanům nevadí si za „čistou“ energii připlatit. Jak myslíte, že je možné tuto situaci napravit?

Obnovitelné zdroje si musely před deseti lety vybojovat své právo na existenci v české energetice vůči dost tvrdé opozici z řad klasických uhelných nebo jaderných energetiků. Ještě dnes se můžeme setkat s tvrzeními, že solární nebo větrné zdroje zde nemají žádný potenciál nebo že jsou zbytečně drahé. Přitom například solární energetika je značkou fenomenálního světového úspěchu. Jde snad o jediný energetický zdroj, který dokázal tak rychle a tak radikálně snížit svou cenu – až se stal doslova lidovou záležitostí. Vždyť jen za posledních pět let klesly náklady fotovoltaických modulů o desítky procent. Pokud to porovnáme s jadernou energetikou, pak u atomu můžeme najít pravý opak: růst nákladů a technické problémy s technologií, které vedou k masivnímu prodlužování doby výstavby.

Česká debata potřebuje právě více pozitivních příběhů o světovém úspěchu šetrné energetiky. Stačí se podívat do Spojených států, jak se tam proměnil vztah k obnovitelným zdrojům. Prezident Barack Obama podporuje využití fotovoltaických panelů nebo větrných turbín a klade důraz na snižování emisí. Také díky růstu šetrné energetiky mohlo být za posledních pět let v USA odstaveno 200 uhelných elektráren. Letos pak dokončila Obamova administrativa přípravu plánu na redukci emisí a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030. Vedle USA zkoumá možnosti přechodu na bezemisní technologie také Čína, která má dnes dominantně závislou ekonomiku na fosilních zdrojích, a podobně jako USA patří k největším světovým znečišťovatelům. Zatím sice nejde o oficiálně přijaté strategie, ale i tak jde o důležitý vstup vládních agentur do diskuze o budoucnosti energetiky v zemi.

Česká energetická politika tak čeká na svého Obamu. Potřebujeme politika, který by se nebál postavit se za obnovitelné zdroje a využít jedinečnou příležitost, kterou tyto moderní technologie přináší.



3 odpovědí na Martin Sedlák: ERÚ svým počínáním ohrožuje existenci OZE i ekonomiku v ČR

  1. Konq napsal:

    Pokud jsou FVE taková lidovka, proč potřebují dotace na výstavbu a poviné doplácení na vyrobenou elektřinu?

    • energetik napsal:

      FVE nepotřebují, to potřebují politici a distributoři aby to měli stále pod kontrolou, a stát potřebuje DPH z nařízených poplatků + další absurdní poplatky. Je to podvod, už ten způsob měření podvodnými elektroměry u výroben který okrádá malé výrobce o jejich elektřinu a který distributorům povolil Kuba tlučhuba (vyhláška 82/2011 v §6, odst.6.).
      „Dotace“ pro nové FVE již nejsou od 1.1.2014, přebytky se prodávají obchodníkům za cca 0,3 až 0,7 Kč/kWh a za spotřebu vlastní elektřiny se platí distributorovi a státu 0,752378Kč/kWh s DPH. I tak se to spoustě investorům vyplatilo a nových nepodporovaných FVE vzniklo za ty dva roky dost. Ale převážně ty neevidované (na černo) v ČEZku nelegálních aby se výrobci vyhnuli daním a absurdním poplatkům. No a tomu se snaží „stát“ zabránit a jako vábnička mají sloužit „dotace“, mimochodem bez notifikace u EK, takže se může stát že to investoři budou stejně vracet i s úroky.
      Ve skutečnosti o žádné dotace nikdy nešlo, je to pouze částečná kompenzace (zlomek hodnot které jsou běžné v jadernofosilní energetice) pro narovnání trhu. A po roce 2013 už ani to ne, protože „dotace“ jejíž konečná účetní hodnota je záporná a nelze ji ani odmítnout nemůžeme nazývat dotací.

  2. nikdo napsal:

    Citace:
    „Musíme si uvědomit, že zastavení podpory se dotkne také bank, které na projekty obnovitelných zdrojů rozpůjčovaly přes 150 miliard korun. Více než 15 tisíc lidí by přišlo o práci, pravděpodobně by se také odstavily teplárny na biomasu nebo bioplynové stanice. Je proto dobře, že se za obnovitelné zdroje postavila celá vláda a přijala vládní nařízení, které snad již celou situaci definitivně řeší…“

    To banky nepolozi a i kdyby to nejakou polozilo tak vklady jsou pojisteny tudiz krachem banky ztrati bohati, nezamestnani najdou v dnesni dobe lechce uplatneni jinde, bude jen dobre kdyz se prestanou palit plodiny draze vypestovane na polich za pomoci chemie a nafty palene v traktorech.
    Nicmene s vypsanim podpory souhlasim jednou se to uzakonilo tak se to musi dodrzet, na nove projekty bych ale nic nedaval.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *