Na Karvinsku byla spuštěna bioplynová stanice s moderními mikroturbínami
Bioplynová stanice v areálu skládky v Horní Suché, která pro výrobu elektřiny využívá tři moderní mikroturbíny, byla slavnostně uvedena do provozu. V nové bioplynové stanici bude zpracováván bioodpad z celého Karvinska. Ročně by zde mělo dojít ke zpracování až 12 tisíc tun odpadu, který se v současné době kompostuje bez energetického využití.
Bioplynová stanice v areálu skládky v Horní Suché, ve které bude bioplyn vyráběn technologií pracující na principu suché fermentace a ve které budou pro výrobu elektřiny využity tři moderní mikroturbíny americké výroby, byla uvedena do provozu.
Stavba bioplynové stanice s investičními náklady 83 milionů korun probíhala rok a půl. Ročně by zde mělo být zpracováno až 12 tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu, jako je domovní biologicky rozložitelný komunální odpad, štěpka, tráva, ovoce, zelenina nebo pečivo.
„Na tomto projektu jsme pracovali téměř 8 let. Přestože v průběhu této doby stát významně změnil podmínky výkupu elektrické energie z alternativních zdrojů, což vedlo ke zdrženlivému přístupu poskytovatele dotačních titulů a také peněžních ústavů, rozhodlo představenstvo tento projekt realizovat. Celá investice byla financována z vlastních zdrojů,“ řekl k projektu Miloš Kývala, prokurista a ředitel spolčenosti Depos Horní Suchá, a.s.
Mikroturbína místo klasické kogenerační jednotky
Nová BPS v Horní Suché vyprodukuje 150 m3 bioplynu za hodinu, ze kterého se ročně vyrobí přibližně 1400 MWh elektřiny a 2600 MWh tepla. Zatímco tepelná energie bude využita v rámci technologického procesu, elektrická energie bude využita k vlastní spotřebě společnosti Depos a dodávána do veřejné sítě.
Základem technologie BPS v Horní Suché jsou čtyři fermentační komory dlouhé 29 metrů. V těchto komorách bude bioplyn vznikat kontrolovanou mikrobiální přeměnou organických látek bez přístupu vzduchu.
Unikátní na této BPS je použití tří mikroturbín, které se vyznačují dlouhou životností a minimálními servisními a provozními náklady, jelikož využívají vzduchová ložiska, která nepotřebují chladivo ani mazivo.
„Právě instalace mikroturbín ve spojení s bioplynovou stanicí je v ČR výjimečná, většina bioplynových stanic má klasické kogenerační jednotky sestavené ze soustrojí spalovacího pístového motoru a generátoru,“ dodal Milan Slamečka, obchodní ředitel společnosti GASCONTROL.
Zdroj úvodní fotografie: www.msk.cz
Mohlo by vás zajímat:
Čte se to výborně, ale autor nám jaksi pozapomněl sdělit, kde skončí výsledný produkt toho úžasného ekodíla. Nebo že by se ten bio odpad beze zbytku "odpařil"?
Předem bych rád poděkoval za pochvalu. Pokud jde o zbytek po fermentaci, ten lze využít například jako hnojivo. Detailni data o očekávané produkci fermentatu v této BPS jsem však bohužel nedohledal.
JB
To je docela zvláštní, nemyslíte? Vyrábí hnojivo a nepochlubí se tím. Nebo že by ten úžasný produkt končil ve skutečnosti na skládce?
O tom můžeme nyní pouze polemizovat. Zaslal jsem dotaz na provozovatele této bioplynové stanice s žádostí o bližší informace ohledně nakládání se zbytky po fermentaci.
Ušetřím Vám čas, digestát jde samozřejmě na skládku - viz integrované povolení: http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/temata/ippc/files/depos-horni-sucha---skladka-odpadu-solecka.pdf
Super, díky za odkaz. Je pravda, že do integrovaného povolení jsem se podívat mohl.
FYI, dorazila odpověď od provozovatele BPS:
Dobrý den,
na Váš dotaz sděluji následující: produkty naší BPS jsou dva: 1) tekutý perkolát, který bude zčásti recirkulován do fermentorů a jeho přebytek bude předáván do zemědělské výroby jako hnojivo; 2) odvodněný a energeticky využitý fermentát bude zpracován klasickým způsobem hromadovým kompostováním tak, aby mohl být distribuován jako kompost. Předpokládané množství suchého fermentátu je cca 8 až 9 tis. tun/rok.
Vzhledem k tomu, že jsme majiteli a provozovateli skládky komunálních odpadů ( ukládáno cca 90 tis. tun odpadů/rok ) bude výstup ze suchého fermentátu rovněž využíván na technické zabezpečení skládky popř. do rekultivačních vrstev. Zůstává otázkou zda nebude využito části odpadního tepla z mikroturbín ke zpracování fermentátu ( karbonizace ) na hnojivo.
Pro rozšíření Vašich obzorů: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyuziti-digestatu-jako-organickeho-hnojiva
Pane Veselý, samozřejmě že jde digestát využít jako hnojivo. Ovšem za předpokladu, že není znečištěný kde čím, což v případě bioodpadu zdaleka není samozřejmostí a že si ho k tomuto účelu nějaký zemědělec vezme, což také není zdaleka samozřejmé. Takže místo obecných blábolů bych uvítal konkrétní informaci o tomto projektu, která nám ukáže, jak vypadá realita života. Skutečnost, že se využitím digestátu firma nijak nechlubí a ani ho nejde dohledat, zatím hovoří sama za sebe. Asi končí na skládce a nikoli jako hnojivo podle příruček CZ biomu.
Už jen to, že ta biodigesce proběhne znamená, že ta skládka bude podstatně menším zdrojem skládkového plynu a bude se na ní dávat míň věcí. Kvalita digestátu bude samozřejmě závislá na vstupech. Může to být tak, že budou sbírat kdejaký bioodpad, co jim lidi vyhodí do popelnic nebo kontejnerů, pak tam může být leccos. Může to taky být tak, že budou třeba od municipalit a některých firem odebírat přesně specifikovanou biomasu (tráva, ořezy, odpady z výroby potravin, ...), pak to ovšem bude něco jiného. Nebo cokoliv mezi tím.
To máte samozřejmě pravdu, je to lepší, než to hodit rovnou na hromadu. Ale s výstupem na skládku už to není ten krásný geniální zeleňoučký projektík, o kterém si v těchto dnech všude přečtete, jak je úžasný, protože žádný dnešní novinář si prostě nedá práci něco zjišťovat, to je moc práce. Jednodušší je převzít PR článek i s chlupama a po ničem nepátrat a hlavně se zbytečně na nic neptat.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se