Domů
Obnovitelné zdroje
Německo silně zaostává za svým cílem nově instalovaných fotovoltaických elektráren

Německo silně zaostává za svým cílem nově instalovaných fotovoltaických elektráren

Německo v září přidalo pouze 108 MW instalovaného výkonu solárních fotovoltaických elektráren. Roční tempo přírůstku se tak dále propadlo pod cílovou hodnotu. Ve své měsíční zprávě to uvedl německý síťový regulátor BNetzA (Bundesnetzagentur).

Nově instalovaný výkon solárních fotovoltaických elektráren dosáhl za prvních devět měsíců tohoto roku 0,8 GWp, v roce 2015 bylo přitom instalováno 1,5 GWp, což představovalo nejnižší hodnotu od roku 2008. Při současném tempu přírůstku „fotovoltaik“ nebude opět dosaženo cílové hodnoty nově instalovaného výkonu, která je stanovena v rozmezí 2,4-2,6 GWp.

V současnosti je u našeho západního souseda instalováno celkem 40,49 GWp fotovoltaických elektráren. V roce 2015 bylo z energie slunce vyrobeno zhruba 38 TWh elektrické energie a uspořeno 27,5 milionů tun emisí CO2. V České republice, která disponuje 4,5krát menší rozlohou, jsou pro srovnání v solárních fotovoltaických elektrárnách instalovány 2 GWp.

Výroba solárních elektráren a uspořené emise CO2 v Německu. Zdroj: Fraunhofer ISE
Výroba solárních elektráren a uspořené emise CO2 v Německu. Zdroj: Fraunhofer ISE

Podíl fotovoltaických elektráren na celkovém instalovaném výkonu obnovitelných zdrojů v Německu je od roku 2012 téměř konstantní a drží se pod hranicí 45 %.

Podíl jednotlivých zdrojů OZE v Německu. Zdroj: Fraunhofer ISE.
Podíl jednotlivých zdrojů OZE v Německu. Zdroj: Fraunhofer ISE.

Aukční systém

Německo jako součást reformy svých právních předpisů pro snížení celkových nákladů na podporu fotovoltaickým elektrárnám nabízí od 1. září 2015 podporu pro velké pozemní projekty výhradně formou aukcí.  V prvních pěti pilotních tendrech bylo předmětem aukcí téměř 800 MWp pozemních fotovoltaických instalací. V pátém kole, které proběhlo v letošním srpnu cena klesla na 73 euro za megawatthodinu (cca 1 973 korun).

Poslední pilotní šesté kolo bude ukončeno letos v prosinci s tím, že od příštího roku budou veškeré projekty s instalovaným výkonem nad 1 MW výhradně předmětem aukcí.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(21)
Martin Hájek
1. listopad 2016, 09:49

Vrabci už si cvrlikají na střeše, že Německo nesplní svůj cíl podílu energie z OZE v roce 2020. Nebude samo.

Milan Vaněček
1. listopad 2016, 11:49

Soudruzi před třiceti či padesáti lety své cíle "plnili". Ak čemu jim to bylo? Důležité je že Německo bylo a je lídr v zavádění čistých, bezpečných a stále levnějších OZE, dávajících už třetinu německé výroby el. energie, která je spolehlivá a pro Němce stále levnější než pro nás (pro průmysl absolutně, pro domácnosti vzhledem k jejich příjmům).

Samozřejmě, miliony migrantů a statisíce uprchlíků Německo něco (hodně) stojí a tak Energiewende trochu zpomalila. Ale Nuxit v roce 2022 bude.

Ondra
1. listopad 2016, 12:36

Eurostat to vidí trošku jinak: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/File:Electricity_prices_for_household_consumers,_2015s2_(PPP_kWh).png - Tady to vypadá, že německý domácnosti maj po Portugalsku nejdražší elektřinu v EU (ano, je to v paritě, takže přepočtený na příjmy domácností) a naopak český domácnosti platí ceny mírně pod průměrem EU (taky v PPP).

Milan Vaněček
1. listopad 2016, 14:34

Přepočet na "paritu kupní síly" je jen pro oblbnutí veřejnosti. Když jde o komoditu, tak nakupujete za EUR či USD.

Jen když jdete k holiči nebo do restaurace tak nakupujete za paritu kupní síly. To si prosím uvědomte a neskákejte na lep různým naaranžovaným statistikám.

Martin Hájek
1. listopad 2016, 22:17

Valná většina ceny elektřiny pro domácnost není dána komoditou, ale právě náklady sítí atd., čili přepočet na paritu kupní síly je celkem relevantní., tím neříkám že zcela ideální.

Milan Vaněček
2. listopad 2016, 04:12

Cena elektřiny pro domácnost je dána cenou komodity a pak především daní. DPH je daň stejně jako příspěvek na OZE je státem nařízená daň. Skutečné náklady na sítě nejsou majoritní.

Ondra
2. listopad 2016, 08:59

Parita možná není ideální, ale na světě není nic ideální. Já teda když jdu k holiči, tak vždycky platím penězma, stejně jako za elektřinu. Vy si prosím uvědomte, že ne vždy máte pravdu - když už tady mluvíte o nakupování komodity, tak se prosím podívejte, z jaký části se silová elektřina podílí na účtu.

Když se podívám sem - https://www.cleanenergywire.org/factsheets/what-german-households-pay-power, tak silovka tvoří asi pětinu účtu. Náklady na řízení sítě asi čtvrtinu a jsou největší položkou v celým koláči! (asi tak k tomu, že náklady na síť nejsou majoritní). Nevím, co Vás učili na hodinách matematiky, ale já bych řekl, že 1/4 > 1/5. Pak tu máme příspěvek na OZE, kterej je o chlup vyšší než silovka. Pomyslný nůžky mezi cenou silovky a příspěvkem na OZE se budou rozevírat ještě víc. Podle Vaší oblíbený Agory (https://www.agora-energiewende.de/de/presse/pressemitteilungen/detailansicht/news/eeg-umlage-steigt-2017-auf-gut-sieben-cent-pro-kilowattstunde-1/News/detail/) může příspěvek na OZE v Německu velmi snadno stoupnout po novým roce o 10 %! Proč tomu tak bude? Protože silovka pořád klesá, tzn. její podíl na konečným účtu bude ještě nižší. Stejně tak se prosím podívejte, jak v posledních min 5 letech klesá platba za silovku a rostou poplatky za síť.

A mimochodem, to, že DPH a příspěvek na OZE jsou nařízený státem, snad znamená, že nemaj vliv na konečnou cenu nebo jak si má člověk vysvětlit Váš záhadnej komentář???

Milan Vaněček
2. listopad 2016, 10:37

Pořád je tu hodně lidí co nepochopili demagogii "parity kupní síly". Když nakupuji pivo v lahvi v hypermarketu, tak ceny u nás a v Německu jsou skoro stejné, v Německu někdy i nižší (když přihlédneme k faktoru desetkrát většího trhu). Zato když jdu do hospody na jedno točené, tak najednou je rozdíl v ceně obrovský (a ani "parita" mi to úplně necharakterizuje). Je to dáno tím, že Německá pracovní síla je násobně dražší.

Když porovnáte na svém účtu pro domácnost platbu za silovou elektřinu plus ty daně o kterých jsem mluvil (plus dotace státu na dokrytí nákladů na OZE), tak se dostanete nad 50% (mívám spotřebu tak 3 MWh za rok)=majorita. Plat za vlastní distribuci není tak velký, ale k tomu si ČEZ snaží vylobovat co největší poplatek "za jistič".

Představte si, že nakupujete v internetovém obchodě: když poplatek za dopravu zboží bude větší než cena zboží, tak v něm bude nakupovat akorát blázen (nebo ten kdo je něčím vázán, třeba je na kolečkovém křesle.)

Ondra
2. listopad 2016, 11:18

Můj poslední komentář neměl kromě prvních dvou vět s paritou nic společnýho. Naopak Vy jste mi neodpověděl v podstatě na nic. Proč prosím pletete dohromady daně s platbou za silovku? DPH se počítá ze všech položek ceny elektřiny, včetně silovky, distribuce, systémovejch služeb a příspěvku na OZE. Proč tady zase taháte ČEZ, když se bavíme o Německu? Tam, pokud vím, distribuci nezajišťuje.

Dodávka elektřiny, za kterou lidi platí, je v podstatě služba. Přesně to jde vidět na tom rozboru ceny, kdy samotná komodita tvoří pouze část celkový ceny. Když se chcete bavit o komoditě, tak to je silovka a motat to dohromady s daněma nemá absolutně žádnou logiku. Tady jde krásně vidět, jak masivní dotace do OZE křiví trh, protože tržní cena silovky není její pravá cena, která je díky dotacím někde jinde. To ale platí obecně u všech dotovanejch věcí.

Ještě drobnej detail - když už podle Vás nakupuju za paritu v restauraci, tak zrovna v tomhle případě má komodita (= suroviny, který sním) na konečný ceně jídla podobnej podíl (když jdu do normální hospody) jako silovka na účtu za elektřinu.

Poslední věc k Vašemu příkladu s internetovým obchodem – je mi celkem jedno, kolik zaplatím za zboží a kolik za dopravu, hlavní je, kolik zaplatím celkem. Když v jednom obchodě bude zboží levnější než doprava a v druhým to bude naopak, ale celková cena bude nižší v prvním, tak koupím v prvním. Navíc je to úplně něco jinýho než elektřina, kde máte obvykle jednoho distributora/provozovatele PS a žádnou konkurenci, takže si ani nemůže vybírat.

Milan Vaněček
2. listopad 2016, 13:55

Ano Ondro, to je to co chtějí distributoři. Žádná konkurence, a za službu si řekneme co chceme (a protože máme ERÚ tak to musíme prolobovat).

Ale mé děti, když si pořídí elektromobil, tak budou chtít brát elektřinu pouze jako komoditu (jako benzin). A na to minimum elektrospotřebičů už jim budou stačit panely na střeše a "Muskova Poverwall" akumulace. Doufám že jste si to video pustil, je jich na internetu několik.

Takže teď dalších deset let budou boje: nové obnovitelné zdroje proti starým zdrojům el. energie, elektřina jako komodita nebo jako služba, ....

Slunce, voda, vítr zvítězí......

Martin Hájek
2. listopad 2016, 19:20

Pane Vaněčku,

když jsem si přečet Váš text, jako bych slyšel ozvěnu dvou písní, které už dnes naštěstí skoro nikdo nezná:

Oheň, voda, vítr být

Samolepky lásky po kapsách

deset tisíc přátel mít...

Tak teď do toho šlápnem!

:-)

Tak to byla ta novější, ta starší vypadala tahle:

Chlapci a děvčata, vpřed

stavíme nový svět!

Jeden - ten má malou sílu,

proto všichni ruce k dílu

stavíme nový svět

chlapci a děvčata, vpřed!

Rozsvítíme slunce štěstí

pro každého bude hřát

poručíme větru, dešti,

kdy má pršet a kdy vát.

Proměníme celou zemi

v rudých květů záplavu

dokážem to všichni s všemi

od východu k západu!

:-)

Martin Hájek
1. listopad 2016, 12:45

No v tom to právě je. Kdyby soudruzi před třiceti či padesáti lety své cíle plnili, tak jsme nevstupovali do EU s holou řití.

C
1. listopad 2016, 20:21

Dovolím si úpravu, možná bychom do EU vůbec nevstupovali.

J.Tolman
1. listopad 2016, 12:46

Nejen uprchlíci něco stojí. Dost stojí i rozvoj akumulace elektřiny, což je momentálně důležitější než instalace nových elektráren.

Josef
1. listopad 2016, 22:59

To nemáte pravdu , pro Němce je el. energie dražší i vzhledem k jejich příjmům. Jediné co Němci dokázali je se zbavit za ohromných nákladů jádra a zdevastovat celé pobřeží severního moře větrnými elektrárnami. nic jiného jim jejich energetická revoluce typu Mao nepřinesla a jejich emise CO2 jsou na obyvatele podobné těm naším a nebudou klesat , protože během 7 let dojde ke konečné devastaci jaderné energeticky v Německu. Velmi negativní vývoj , pro Německé hospodářství , ale pro někoho důvod k obdivu

Milan Vaněček
2. listopad 2016, 03:57

Pane Josefe, to snad nemyslíte vážně?

Jan Veselý
1. listopad 2016, 14:07

Mno, podíl OZE na výrobě elektřiny (35%) a v dopravě (5.5%) už mají splněný teď, ve vytápění od cíle taky nejsou daleko. Při současném tempu to vypadá, že se jim nepodaří splnit podíl OZE na PEZ asi o 1% (17% místo 18%), dost pozadu jsou průmyslové procesy a asi nezvládnou splnit cíl na pokles emisí CO2 (37% místo 40%). Ale jsou to 4 roky a leccos se může změnit. Jestli spolková vláda přijde na to jak se zbavit nadbytečném výkonu hnědouhelných elektráren, hned může být vše jinak.

Martin Hájek
1. listopad 2016, 22:08

Cíl v dopravě je v EU jednotný a je to 10 %. Čili Německo ho nesplní stejně jako valná většina zemí v EU (a to ani poté, co byl významně zmírněn nedávnou novelou směrnice). To je mimo jiné příčina, proč Německo nesplní ani celkový cíl OZE. Samozřejmě dále jsou to průmyslové procesy a teplo, kde má mimochodem Německo celkově podstatně horší výsledky než ČR. 35 % podílu na elektřině je bezva, ale elektřina je jen cca pětina konečné spotřeby, takže ani polovina by Německu zdaleka sama o sobě nestačila. S hnědouhelnými elektrárnami to nesouvisí vůbec nijak, cíl se měří jako podíl na hrubé konečné spotřebě energie, do toho hnědouhelné elektrárny zasahují leda spotřebou elektřiny v dolech a vlastní spotřebou, což opravdu na výmluvy pro nesplnění cíle OZE v Německu nestačí.

Milan Vaněček
2. listopad 2016, 04:02

Pane Hájku, tak kolik je ten cíl EU po, jak píšete, ... po té co byl významně zmírněn novelou směrnice....

Mohl by jste nám to sdělit a říci též jak si stojí ČR?

Martin Hájek
2. listopad 2016, 04:43

Ten cíl samozřejmě zůstal na 10 %, EU procenta viditelně nikdy nesnižuje, to už jste snad mohl vypozorovat :-). Ke zmírnění došlo v tom smyslu co a jak lze do plnění oněch 10 % započítat. ČR je na tom v plnění cíle zhruba stejně jako Německo - nesplníme ho ani omylem. Ale na rozdíl od Německa jsme již národní cíl OZE splnili v roce 2014 a do roku 2020 ho zřejmě mírně překonáme. ČR může mít v roce 2020 podíl energie z OZE zhruba 14 %, možná i o něco více. Pokud bude mít pravdu pan Veselý, tak Německo s úžasně propagovanou Energiewende k nezaplacení bude mít 17 %. To věru není nijak zásadní rozdíl. Skutečná síla Německa je v propagandě, ne v OZE. To nemluvím o tom, že kolem roku 2020 bude mít ČR nejspíš nižší emise CO2 na hlavu než Německo a to pří významně vyšším podílu průmyslu na HDP.

Milan Vaněček
2. listopad 2016, 10:51

Pane Hájku, jak jsem psal 30. října ve svém příspěvku pod:

Švédsko může dosáhnout cíle 100 % elektřiny z OZE již v roce 2040

Milan Vaněček napsal: 30. října 2016 (14:22) Bohaté státy v Evropě mohou dosáhnout nukleárního exitu (Nuxit) a přejít plně na bezpečné obnovitelné zdroje energie do roku 2050. O tom už u nich drtivá většina technické veřejnosti nepochybuje a existuje silná politická podpora Nuxitu. Jako příklad uvedu mimo Švédska i Švýcarsko a samozřejmě Německo (Nuxit v roce 2022).

Německu jde primárně o Nuxit, nejde mu o bezemisní energetiku (s jaderným odpadem) ale jde mu o čistou, neplýtvající a bezpečnou energetiku dosaženou pomocí větru, slunce, vody, biomasy a úspor někdy okolo roku 2050.

Všimněte si, že co se průmyslu týče, např. Německý Siemens (zaměstnávající většinu ze čtvrt milionu osob mimo Německo) přešel úspěšně od stavby jaderných elektráren na stavbu elektráren větrných.

Co se vědy, techniky a výroby týče, Němci jsou špička, co se týče politiky, tak to dopadá historicky vzato spíše bídně....

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se