Domů
Obnovitelné zdroje
Německý ministr energetiky: V horizontu 4-5 let se OZE obejdou bez podpory
Peter Altmaier, německý ministr hospodářství a energetiky. Zdroj: CDU

Německý ministr energetiky: V horizontu 4-5 let se OZE obejdou bez podpory

Nový německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier (CDU), věří, že v horizontu čtyř až pěti let se nové obnovitelné zdroje energie v Německu obejdou bez podpory. Dodává, že již dnes jejich výstavba stojí zlomek toho co v minulosti. Altmaier to uvedl na energetické konferenci v Berlíně.

„Předpokládám, že obnovitelné zdroje energie v dohledné době, tj. v příštích čtyřech až pěti letech, plně dosáhnou své konkurenceschopnosti a budeme je moci financovat bez dalších dotací,“ uvedl Altmaier v úterý na mezinárodní energetické konferenci v Berlíně.

Altmaier působil ve 3. vládě CDU čtyři roky v pozici vedoucího Úřadu spolkového kancléře. Má velmi blízko ke kancléřce Angele Merkelové, a lze tak předpokládat, že své výroky týkající se důležitých politických témat s Merkelovou projednává.

Energetičtí experti jsou se svým optimismem poněkud opatrnější.

„Pokud bude za čtyři nebo pět let cena za tunu oxidu uhličitého v celé EU ve výši přibližně 30 eur a bude postupně nadále růst, pak by to mohlo vyjít,“ uvádí k výroku Altmaiera Christoph Podewils, mluvčí berlínského energetického think-tanku Agora Energiewende.

Priorita Altmaiera – cenově dostupná elektřina

Altmaier vždy upřednostňoval energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost elektřiny v Německu před rychlým rozvojem OZE. Na konci 2. vlády CDU působil Altmaier rok a půl v roli ministra životního prostředí, kdy pro tuto pozici poněkud neobvykle společně s tehdejším ministrem ekonomiky navrhl „ochranu ceny elektřiny“ omezením výstavby OZE a tedy i vyplácené podpory.

Upozorňoval na to, že náklady na podporu obnovitelných zdrojů, vlivem rychlého rozvoje OZE a klesající tržní ceny elektřiny, by se mohly do konce 30. let vyšplhat až na bilion euro.

Se změnou způsobu podpory OZE se v Německu ovšem mnohé změnilo. Nahrazení systému výkupních cen (feed-in tariff – FIT) aukčním modelem dává Německu lepší kontrolu nad rozvojem OZE. Navíc náklady na výstavbu OZE nadále klesají.

„Dnes je výstavba obnovitelných zdrojů možná za zlomek toho co v minulosti,“ uvedl Altmaier.

Důležitý aspekt – rozvoj přenosové soustavy

Altmaier v úterý rovněž zdůraznil, že vláda urychlí rozvoj přenosové soustavy, aby mohl být zajištěn především přenos elektřiny z větrných elektráren na severu země na průmyslový jih Německa. S výrazným nárůstem OZE není výstavba vedení schopna držet krok. S tím spojené náklady na redispečink a další opatření pro stabilizaci sítě vloni vzrostly na rekordní hodnoty. Jen společnost Tennet, jednoho z provozovatelů přenosové soustavy v Německu, tato opatření vloni přišla na 1 mld. euro.

V rámci tzv. redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě elektřinu dle merit order dodat (v Německu zejména větrné elektrárny ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.

Výstavba vedení bude ovšem vždy pomalejší z důvodu  zdlouhavých plánovacích a povolovacích procedur. Překážkou je odpor obyvatel a jednotlivých vlád některých spolkových zemí k rozšiřování elektrických vedení. Současná vláda ještě nepřišla s konkrétními opatřeními, jak tuto situaci změnit.

Úvodní fotografie: Peter Altmaier, německý ministr hospodářství a energetiky. Zdroj: CDU

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(15)
Jan Veselý
20. duben 2018, 08:23

V reálu mají Němci více možností jak rychleji zajistit konkurenceschopnost OZE, pozavírat/strčit do studené zálohy dostatek hnědouhelných elektráren a zvednout tak cenu silové elektřiny. Ale nemyslím, že tohle Altmaier udělá, německému průmyslu velmi vyhovuje současná nízká cena silové elektřiny.

Martin Hájek
20. duben 2018, 14:44

Němci nejsou hloupí, budou tlačit na Francouze, aby zavřeli jaderky. Hnědé uhlí pofrčí.

Jan Veselý
20. duben 2018, 14:58

A navíc jsou lstiví jako Afghánci. Protože by dělali něco, co je v přímém rozporu z vlastní energetickou politikou, přáním voličů a vládním programem.

Martin Hájek
20. duben 2018, 19:00

Tak už brzy uvidíme, které ze svých velkých cílů roku 2020 Německo opravdu splní. Můj odhad je, že žádný. U některých už to sami přiznali.

Petr
20. duben 2018, 08:47

Tak mě napadlo s tím bouráním větrníků, kterým teď vyprší dotace, že už je to vlastně 20 let masivního dotování větrných elektráren, a furt ještě nejsou na konkurenceschopné ceně. A dalších minimálně 10-15 let se to bude ještě maskovat novým přesměrováním kvanta dotací do budování sítě a možná i přečerpávaček na řekách.

Přitom já sám jsem tak velký zastánce větrníků, a podle mě by na každém větším kopci u nás s vinohradem měl minimálně jeden stát, na zabíjení špačků :)

Milan Vaněček
20. duben 2018, 08:57

Petře, myslím že to předpokládané ukončení dotací větrných elektráren 25 let od zahájení je VELKÝ ÚSPĚCH. O něčem takovém se jaderné energetice nemůže ani snít, zde už dotace trvají 60 let (včetně výzkumu, když to vezmeme od začátku průmyslové stavby pak "jen" let padesát).

manasek
20. duben 2018, 09:31

když to vztáhneme na životnost zařízení, tak 60 let je životnost reaktoru, kdežto 25 let je dvojnásobek životnosti větrné turbíny. Když to pak vztáhneme na množství vyrobené energie tak se větrníky mohou jít zahrabat, u JE je problémem "pouze" prvotní investice, za dobu své životnosti se zaplatí, jen investor nechce čekat 20 let, než se mu začne investice oplácet, to si raději postaví dotovaný větrník, který mu vydělává "za pár neděl". Taky jsem si nevšiml, že by VtE někdo neustále házel klacky pod nohy, ba naopak, mají výhody, o kterých se jiným může jen zdát.

Milan Vaněček
20. duben 2018, 10:02

Zatím byly všechny odstavené jaderné reaktory odstaveny dříve než za 60 let! JE je spousta zařízení které se průběžně obnovují, ...

manasek
20. duben 2018, 12:58

Protože to byly první vlaštovky. Taky jsem mohl napsat, že ve starověké Persii první větrné turbíny taky neměly životnost 10 let. Vždyť první megawattová větrná turbína ve 40. letech minulého století vydržela 40 dní. A větrná turbína taky nejsou jen lopatky. Když to vezmeme pouze na instalovaný výkon, tak počet součástí větrných turbín bude zajisté vyšší, než na stejný výkon JE, o vztažení na stejné množství vyrobené energie nemluvě. A vše na větrné turbíně vám taky nevydrží celou její životnost.

PS: odesláno podruhé, protože si komentář z nějakého důvodu vytvořil nové vlákno

Petr
20. duben 2018, 09:42

V Česku si na sebe všechny jaderné elektrárny vydělávají, takže nebyly v podstatě dotované vůbec.

Když to berete na celý jaderný průmysl včetně výzkumu i pro zbraně, tak v případě větrníků by to asi ekvivalentně znamenalo celý strojní průmysl, a jak dlouho se v něm cokoliv dotovalo včetně třeba doby, kdy si lidé na Západě nesměli doma mlýt obilí.

Milan Vaněček
20. duben 2018, 09:59

Temelín ještě není splacený (a to část dostal od bolševika zadarmo), Dukovany neví kdy budou končit a nemají našetřeno na svoji likvidaci, financování jaderného výzkumu a úřadů (u nás asi nic nešlo na jaderné zbraně), ....

Carlos
20. duben 2018, 10:29

Smysl by to mělo brát jako dotace větve k tomu vedoucí od doby kdy se vydělila větev jaderná, tedy kdy? 40. rok? Do té doby to měly společné a je otázka kdy se mohla první dotace do průmyslu/výzkumu objevit, ono je to s historií trochu složitější totiž. Občas se v tom šťourám, ale netroufl bych si nic vyčíslit ani haléř. Do určité doby to totiž celé bylo na náhodě nebo někdo do toho nápadu vrazil vlastní peníze a možná dostal patent. Jak třeba vyčíslit vznik papiňáku,který ten reaktor má také v rodokmenu?

energetik
20. duben 2018, 10:58

Zákon o podpoře OZE byl v Německu schválen v roce 2000 v ČR 2005 a přinesl zlevnění skutečně emisní energie. Výjimky a úlevy pro jaderný průmysl přinesl obrovské škody a neustálé navyšování ceny, dotací, úlev a škod.

energetik
20. duben 2018, 11:00

oprava: bezemisní, samozřejmě :-)

manasek
20. duben 2018, 12:57

Protože to byly první vlaštovky. Taky jsem mohl napsat, že ve starověké Persii první větrné turbíny taky neměly životnost 10 let. Vždyť první megawattová větrná turbína ve 40. letech minulého století vydržela 40 dní. A větrná turbína taky nejsou jen lopatky. Když to vezmeme pouze na instalovaný výkon, tak počet součástí větrných turbín bude zajisté vyšší, než na stejný výkon JE, o vztažení na stejné množství vyrobené energie nemluvě. A vše na větrné turbíně vám taky nevydrží celou její životnost.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se