Vlajka Evropské unie

Noční vyjednávání přinesla dohodu o navýšení cíle EU pro OZE na 32 %

Noční vyjednávání mezi Radou EU a zástupci Evropského parlamentu vedlo k dohodě na cíli Unie v podílu OZE do roku 2030. Naplnily se víkendové předpoklady agentury Platts, že cíl bude stanoven v rozmezí 30-33 %. Při jednání byla nakonec nalezena shoda na 32% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie v EU pro rok 2030. Shoda panuje na cíli pro OZE v dopravě, oblast úspor energie zůstává sporná. 

Cíl 32% podílu bude součástí směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie. Podle serveru Euractiv je součástí dohody také klauzule o přezkoumání dohodnutého cíle a jeho možném posunu výše nejpozději do roku 2023. Dojednaný podíl OZE byl maximální možný, především kvůli postoji Německa, které již v pondělí deklarovalo, že cíl vyšší než 32 % nepodpoří.

Podíl OZE v dopravě má vzrůst, energetické úspory stále s otazníkem

Jedním z klíčový aspektů vyjednávání bylo i nalezení shody na stanovení nového cíle podílu OZE na hrubé konečné spotřebě v dopravě pro rok 2030. Do roku 2020 je stanoven cíl na úrovni 10 %, o 10 let později by to již mělo být 14 %.

Sporným bodem naopak zůstávají cíle pro energetické úspory. Zástupci Evropského parlamentu odmítají přistoupit na nižší cíl než snížení konečné spotřeby energie o 32,5 % do roku 2030 ve srovnání s referenčním rámcem roku 2007. Roční snižování konečné spotřeby energie by pak mělo mít tempo 0,84 %. Bulharské předsednictví však na tyto hodnoty odmítá přistoupit s odkazem na to, že k schválení takto ambiciozních cílů nemá mandát.



29 odpovědí na Noční vyjednávání přinesla dohodu o navýšení cíle EU pro OZE na 32 %

  1. energetik napsal:

    Tak to je bída, doufám že je to minimální limit a nebude vadit když bude mít někdo více. Pod 100% by se jít nemělo. Když můžou mít někteří 100% OZE už dnes, tak nevidím důvod pro by měli doplácet na ty, co chtějí méně a všem škodit jadernofosilní energetikou.

    • Petr Závodský napsal:

      Jasně, minimálně 300 %…
      Jinak co si představujete pod pojmem OZE? Biomasu s vysokým znečišťováním ovzduší NOx? Baterie? Solární panely s vysokou energetickou náročností na těžbu materiálů, likvidaci, atd?
      2.5 % výroby elektřiny za 25 miliard dotací ročně po dobu 20 let. tak až to bude 100% podílu tak i přes nižší náklady na panely to už lidé neutáhnou…. podniky také ne… ale pár dotačníků bude šťastných….

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane Závodský, v roce 2018 je už cena někde jinde za fotovoltaiku. Jak jsem tady spočítal v jiném příspěvku, cena v USA v místě s cca dvojnásobným osvitem je už 25krát nižší než ta co uvádíte (pro náš osvit tedy 12,5 krát nižší) Nebo můžete říci: kdybychom to stavěli dnes tak by jsme za to dostali ne2,5-3 % elektřiny ale 25-30% elektřiny (to odpovídá JE Temelín plus Dukovamy když jako v 2015-7 vždy pár reaktorů stojí).
        Tož to je pravda, tak to je.
        A ty kecy o náročnosti likvidace, to už snad není třeba komentovat.

          • Jan Veselý napsal:

            Tohle je jen ukázka mizerné novinářské práce. Jouda novinář vzal článek od M. Shellenbergera, který je mistrovské dílo propagandy, a úplně to pomatlal.
            Shellenberger se zaměřoval na nepodstatnou metriku (množství materiálu potřebného na výstavbu elektrárny), lživě zevšeobecňoval (FV vypouští toxické látky, když to platí jen pro rozbité CdTe panely, tj. <1% panelů), nafukoval triviální problém (recyklace FV panelů stojí v EU 0.02 EUR/W a recyklační firmy se o právo recyklovat porvaly jako slepice o žížalu), řeší statisíce tun něčeho, což je v globální energetice něco jako pověstný "prd do Stromovky" a zcela ignoruje o 2-4 řády větší hmotnostní toky paliva u uhelných a plynových elektráren, které jsou hlavním cílem utlačování. 800 tisíc tun uhlí by v Tušinimích nestačilo ani na vyrobení 1 TWh elektřiny.
            Jouda novinář Karel Sedláček udělal ze skla, betonu, oceli, mědi a hliníku nebezpečný toxický odpad, převzal článek založený na reáliích v USA, která zde neplatí (hospodaření z odpady), má minimální znalosti chemie (neví, že likvidace kyseliny sírové je triviální proces, na to stačí soda, vápno nebo i dřevěný popel), tváří se jak hrozné emise CO2 mají FVE, i když jsou i podle zastaralých dat minimálně o řád nižší než z uhlí či plynu a dále se zlepšují, …
            Je fajn mít rád jaderné elektrárny, ale to vás neopravňuje k zaslepenému fandovství, které bezmyšlenkovitě papouškuje věci, které chce slyšet. Bez ohledu na to jestli to je pravda nebo ne, jestli je to důležité nebo ne. To přijímáte stejně naivně údaje od Rosatomu, Arevy, Westinghousu a Kepco? Věříte jejich údajům jen proto, že to tak chcete slyšet?

    • Dušan Král napsal:

      Co to plácáte, kde mají 100 % z OZE už dnes, na Islandu? 😀

  2. Milan Vaněček napsal:

    Přečtěte si tweet Daniela Beneše (viz třeba euro.cz). Konečně říká to co zde tvrdím už dlouhou dobu, že ASEK bude potřeba předělat.
    Cituji: …výrobu elektřiny z OZE cca 20TWh v ASEKu plánovanou na 2040 bychom měli mít už o 10 let dříve.

    • Petr Závodský napsal:

      Pane Vaněčku, chce to umět rozumět psanému textu. Dovolím si Vám pomoci:
      tweet DB „Trialog EU institucí k energetickým úsporám vrcholí. Do konce června bude hotovo na úrovni 32% (možná 33%). Dopad na české hospodářství cca 1000 mld. Kč do 2030 tedy cca 1,5 % HDP ročně. Dva roky na to upozorňuji.“
      Pan Beneš upozorňuje na dodatečné náklady ve výši 1 biliónu Kč (tedy stejného jako předchozí dotace), ne na potřebu měnit SEK (to přijde samo, když nás do toho solárně zelená lobby natlačila).
      Já osobně bych byl raději, kdyby tyto peníze šli na zdravotní péči, školství, vědu a výzkum a třeba i důchodcům …. vy stále preferujete dotace neudržitelným technologiím.

      • Petr Závodský napsal:

        * kaji se …. šly

      • energetik napsal:

        Ano máte pravdu, hrozí že z toho v ČR vznikne další tunel na míru ČEZu, a Beneš už připravuje půdu a vypouští balónky. Třeba i proto aby mohl říct nahlas: „Já jsem to říkal“ a potichu pokračovat: „že si zase nakradem „. Však Zeman už to nějak zakryje a hodí na EU aby se více zalíbil Putinovi.
        Věřím ale že všude jinde v EU to dopadne dobře a blbcům v blbákově dobře tak, mají co si zvolí a zaslouží.

      • Carlos napsal:

        No vidíte, já bych ty peníze zase nejraději nechal lidem. Problém je že během deseti let u nás napáchá uhelná energetika škody asi 500mld korun, do těchto sou počítány opady na životní prostředí, zdraví atd., toto nezmínit je trochu problém při uvažování o škodách na hospodářství.

        A ASEK potřebuje stejně překopat, minimálně co se nějakých časových rámců týče, nestíhá se, nebo je snad v plánu prodloužení životnosti Dukovan na 60 let a provoz v konfiguraci s jedním VVER 440 dlouhodobě mimo provoz a novým reaktorem, tedy 2500-2700MW? Kdybych vzal za bod nula první pokus o rozšíření Temelína kolem roku 2010-12, tak budeme ve skluzu cca 6-10 let oproti původnímu plánu. Stejná situace může potkat i další reaktory které by bylo třeba postavit.

        Pokud se něco zásadního nezmění, tak skončíme u plynu a dovozů levného proudu, když bude, z okolí. Co v takové situaci? Buď se připojíme k „blokovačce“ a postavíme si také další GW PVE a připojíme se k elektrodrákulům z Rakous a Švýcar se špičáky hluboko v tepnách Německa, nebo nám odejdou Duovany, dojde uhlí a budeme pálit draze dovážený plyn. Pak je tu ještě jedna možnost změnit koncepci přístupu k JE a vůbec energetice a vzít jak lokality vyčleněné pro JE, tak těch X dávno vytipovaných pro jaderné teplárny (myslím že jsem někde četl že se má jednat až o 12 lokalit), a vyhlásit do světa že na těchto je otevřena výstavba pro každého zájemce s tím že podporou bude garance že po 30 let od uvedení JE do provozu nepůjde zákonem zavřít (pokud v ní nebudou zjištěny závažné problémy ohrožující bezpečnost) Toto je asi tak jediné možné řešení pokud tu kdo kdy chce realizovat ambiciózní jaderný program, nebo asi i jenom udržení.

        Jaderná energetika zde má k rozvoji v zásadě jen jednu možnost, dojde jednak k usmíření se s OZE a zároveň dojde ke zrušení exkluzivity pro ČEZ, tedy se otevřou minimálně další dvě lokality pro další JE.

        • Martin Hájek napsal:

          Argumentujete naprostým nesmyslem, bezmyšlenkovitě přebíráte číslo Greenpeace, aniž byste se namáhal zjišťovat, co za ním je. Rozhodně nejde o škody jen v ČR. Ve skutečnosti jde o údajné globální škody, z nichž zhruba 90 % jsou údajné škody na klimatu, což je samozřejmě úplně vycucané z prstu, protože k tomu žádná obecně uznávaná metodika není.

          • Carlos napsal:

            Možná že to bude tím že to mají greenpeace ze stejného zdroje jako já, viz tabulka 9
            czp. cuni. cz/czp/images/stories/Vystupy/WP/WP2012_1.pdf

            Na změny klimatu tam připadá od oka nejvýše čtvrtina celkových škod elektrárnami způsobených. A jestli myslíte že změna nebude mít vliv nuž dobrá, ale vemte v potaz že změna rozložení srážek spolu s poškozeným životním prostředím může v jistých oblastech vést k událostem s vážnými dopady i na nás.

          • Martin Hájek napsal:

            Děkuji za odkaz, takže teď víme, co komentujeme:

            1. Studie je už hodně fousatá, když vychází z dat roku 2006. Pro první přiblížení je tedy efekty způsobené klasickými znečišťujícími látkami možné vydělit dvěma, protože to je zhruba pokles, k němuž do roku 2020 určitě dojde. Studie dále započítává škody na klimatu ve výši 10 Euro za tunu CO2 v cenách roku 2000. Ovšem elektrárny dnes platí za povolenku na vypuštění tuny CO2 přibližně 15 Euro, tedy tyto škody jsou 100 % kompenzované. Takže pro začátek odečtěte čtvrtinu a zbytek dělte dvěma. 🙂

          • Martin Hájek napsal:

            To je ovšem stále dopad na úrovni EU, protože valná většina emisí z elektráren v ČR vůbec na území ČR nedopadne a rozptýlí se prakticky po celé Evropě. Takže pokud hovoříme o dopadech na ČR, bude to malý zlomek čísla, která Vám vyšlo.

      • Jan Veselý napsal:

        A z kterého prstu si to Váš šéfíček vycucal? Kde můžu vidět ten výpočet? Jak můžu rozeznat jestli je to relevantní údaj, výpočet založený na chybných či zastaralých datech, výpočet založený na chybných předpokladech nebo jen bezcenný blábol?
        A proč cifršpiónům zaměstnaným EU vychází, že tohle bude stát stejně nebo míň než „business as usual“?

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane Závodský jako obyčejně nemáte pravdu. Přečtěte si na serveru euro.cz článek „Těžce vydobytý kompromis“ a najděte si hned v něm prvý tweet Daniela Beneše. Je tam to co já cituji.
        Vy pak odpovídáte tím že píšete o něčem jiném (to je další tweet). Vypadá to že to je Váš obvyklý postup, nemáte argument, neumíte to okomentovat tak změníte téma a napadáte osobně diskutujícího.
        I já bych byl raději, kdyby peníze šly do školství, vědy a zdravotnictví. Zvláště výzkum nové generace jaderných elektráren by měl vyřešit otázku jejich pasivní bezpečnosti-to ťřetí generace velkých JE stále nezvládla.
        Proto předčasné investice do starých generací (3.) JE nemají smysl stejně jako nemělo smysl investovat kdysi peníze do velmi drahých FVE když teď už máme více než desetkrát lacinějši, i účinější i stále bezpečné.
        Kolik bude vše stát záleží na způsobu realizace, fotovoltaika na střechách bez dotací (po roce 2020) může přinést až 10GW a to, opět opakuji, bez státních dotací či ztrátových investic.

        • energetik napsal:

          Jenže kdyby se neinvestovalo do drahých (v ČR předražených a prodaných ČEZu) FVE, tak dnes nejsou tak levné a už 3 roky bez dotací.

          • Vláďa napsal:

            Všechno souvisí se vším. Elektřina je dnes hlavní používaná energie. Módní je výroba ve FVE ale už se neříká co ji má vyrobit když nejsou výhodné světelné podmínky. Relevantní chemické akumulátory zatím nejsou o dostatečné kapacitě, přečerpávací elektrárny jsou na svých výkonových možnostech navíc momentálně omezené nedostatkem vody. K jaderkám je jistá nechuť a proto zbývají spalovací plynové turbíny. Jejich provoz vyžaduje dostatečnou kapacitu přívodu plynu a nutnost dostatečné výkonové rezervy pro zajištění el. výkonu při náhradách dožitého zařízení. Spalovací turbíny mají jen omezenou životnost vzhledem k provozu za vysokých teplot. To ovšem zvedá výslednou cenu el. energie. Ta by měla být dostupná všude a každému.

          • Petr Závodský napsal:

            OK, ale tak proč jsou dotace na nově budované panely na střechách, když již mohly být 3 roky bez dotací?

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Závodský nedělejte hloupého, víte přece že záleží na právním rámci fotovoltaiky na střechách. Ten je v současné době proti tomu, aby FVE na střeše byla právem kazdého vlastníka nemovitosti aby papírování bylo maximálně jednoduché a aby velcí hráči nemohli negativně využívat toho že v létě (resp po 8 měsíců v roce) vyrobíte více než spotřebujete a v zimě naopak.
            Až Zimní balíček EU se realizuje u nás v praxi, tak se vše pohne. Jistota je že příští rok budou panely opět levnější a s delší zárukou.

        • Petr Závodský napsal:

          Pane Vaněčku, chvíli jsem myslel, že píšete o svých příspěvcích …. bez argumentu, urážka, zpochybnění argumentů a žádné vlastní nedat, urážka a vítězoslavný pokřik To půjde, nebo tož tak… Na Vaši úrověn se opravdu ani nechci přiblížit……
          Každý ať si udělá názor….

          Tak tedy ještě jednou kompletně:
          tweet 1 „Dnes brzy ráno se v Bruselu upekl nový cíl v #OZE do 2030, a to 32%. To znamená, že výrobu elektřiny z OZE cca 20TWh v ASEKu plánovanou na 2040 bychom měli mít už o 10 let dříve.“
          tweet 2 „Trialog EU institucí k energetickým úsporám vrcholí. Do konce června bude hotovo na úrovni 32% (možná 33%). Dopad na české hospodářství cca 1000 mld. Kč do 2030 tedy cca 1,5 % HDP ročně. Dva roky na to upozorňuji.“

          Vy si z toho berete radostnou výzvu na to, že máme předělat SEK na více OZE, já upozorňuji, že je tam varování před dopady a tím, že to co budeme těžko plnit v roce 2040 po nás chce EU k roku 2030.

          Jak je vidět v jiném článku zde na webu, Německo již na tuto politiku rezignuje a pojede uhlí co to půjde (plus plyn …). Toto přiznání a vyhození 500 miliard € oknem neokecáte. Jen nás zase spolu se zelenými šílenci ženete do energetické závislosti na plynu, energetické chudoby (někdo tu zelenou propagandu platí a chce návratnost…), atd, atd.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Závodský nemám rád ani jak píšete „zelené šílence“, nemám ani rád obdobné „jaderné šílence“.
            Mám jen radost z obrovského vědeckého a technického pokroku fotovoltaiky ve světě, jsem rád že jsem k tomu nepatrně přispěl

  3. Carlos napsal:

    Vláďo,
    PVE mají poměrně malou spotřebu vody, vlastně je třeba jen krýt ztrátu výparem a nějaké netěsnosti, takže se bude jednat o desítky litrů za minutu, nic hrozného, parní elektrárny jsou na tom podstatně hůře, ty musí hradit ztrátu způsobenou v chladicích věžích. Problém PVE u nás je že je nechuť stavět nové velké a že se ani neudělala přestavba Orlíku na hybridní akumulačně-přečerpávací elektrárnu, přitom by se mohlo jednat až o 180-200MW po dobu nějakých 3 hodin, dalších 50MW by představovalo jedno reverzibilní soustrojí na Slapech, toto by se dalo, když to přeženu, nainstalovat zítra.

    Problém ale vidím ve vaší poslední větě, to je jenom názor, nebo ideologie. V jakém množství a za jakou cenu má být dostupná? Kdo to má zajistit? proč by se měli všichni skládat na vedení k nejposlednější chalupě, které se nikdy nemůže zaplatit? Tragédie elektroenergetiky je ta že v ní neexistuje skutečně tržní systém, neexistoval pořádně nikdy, je to jenom předstíraná hra. Pokud by existoval, tak nikoho ani nenapadne že by JE, OZE, nebo cokoliv měl platit či garantovat stát, bylo by to jiné. Jaké? Nevím to se hádat nedá protože představit si sto let oboru jinak prostě nejde.

    • Vláďa napsal:

      V soustavě která je průměrně provozovaná na výkonu 5000 MW jsou přečerpávačky na Vltavě opravdu drobnostmi. Dokud nebudou instalované akumulační zařízení v řádech 10000 MW budeme potřebovat zdroje které umožní trvalý provoz sítě jiným způsobem.
      O žádnou ideologii se nejedná. Je to jenom o fungování společnosti.

      • Carlos napsal:

        To jsou PVE, které, jak jsem říkal, lze mít „zítra“ je to málo, ale lepší alternativa k plýtvání vodou na současných elektrárnách. Pak tu máme projekty jako PVE Lapská, nebo dalších několik desítek PVE, které již budou stačit na poměrně zajímavým podílům nestability sítě. Ona hodnota je někde kolem 4-6GW a nějakých 40-60GWh, což už není nereálné pokud si vezmeme že se bavíme o poměrně malém počtu PVE, které by zásadně neměly narušit krajinu v ČR.

        A fungování společnosti bylo vždy a vždy bude založeno na nějaké filosofii či ideologii a bohužel v posledních staletích je to spíš ideologie vnucená shora než filosofie. Ta věta jak jste ji postavil totiž působí jakoby někdo, tedy většinou stát, měl zajistit přístup všem lidem k elektřině. To je neefektivní řešení. Jsou prostě oblasti kde se budovat elektrickou síť nemůže vyplatit. Historicky tam možná je, ale bude třeba ji jednou obnovit, otázka je jestli se prostě, už i vzhledem k tomu jaké bývají problémy s vichřicemi, nevyplatí místo nového vedení a stálé údržby zajistit lidem FVE+baterii+mikrokogenerační jednotku/generátor na zemní plyn či propan-butan.

        • Vláďa napsal:

          Než se starat o uvedené zařízení tak bude každý volit opuštění dané lokality a přestěhovat se do většího centra. Těch samot už opravdu mnoho není. Jako záloha je to dobré ale jako hlavní zdroj nikoliv. Byl jsem nucen instalovat akumulační jednotku. Jsou zde problémy se životností a například střídač 1,1 kW nenastartuje ledničku.

          • Carlos napsal:

            1,1kW je málo, normální starší být má jistič 25A, tedy od oka 5.7kW, to je asi moc, nicméně staré zásuvkové okruhy byly na 10A, pořád je to asi dvojnásobek oproti 1.1kW, problém bude spíš s poddimenzovaným měničem, nebo nevhodným měničem, který neumí dodat špičkově značný přebytek výkonu. Nebo z toho měniče možná neleze něco co by chutnalo ledničce. Je asi dost věcí, které hrají roli v tom jestli se motor rozběhne, nebo ne. Už roky koluje po internetu schéma nouzového měniče ze kterého leze bůh ví co (krmí se to sice obdélníkem, ale kdoví co s tím dělá trafo), ale který komutátorový motor bez problémů roztočí.

            To jestli si lidi budou taková zařízení kupovat bude záležet, podle mne na tom jaké budou náklady a pracnost údržby, jestli to bude jedna krabice á 120x50x80cm s baterií a elektronikou a druhá trochu jiná, nebo stejná, s tepelným strojem a generátorem, kde běžná údržba bude to že vyperete filtr, baterie s FVE budou stát tolik co FVE a tepelný zdroj třeba 30k, tak to bude zajímavé a nemusí vůbec vést k odchodu lidí.

            Naopak těch samot a samostatně stojících objektů je možná čím dál tím více, jenom se k nim díky poněkud přebujelé síti natáhne 22kV přípojka, udělá trafo, ale jak dlouho je udržitelné takto existovat? síť co vedla do každého kravína se musí zákonitě začít rozpadat. Bohužel máme mnohdy sítě, nejen elektrické, ale i silniční, železniční, zdravotnické a další zbytnělé a neefektivní. Chtělo by to vyvolat diskusi o tom jak moc jsou které části, vedení, cesty, tratě, zařízení, nutná a dle toho provést úpravu, nemyslím si že bychom byli tak bohatí abychom si mohli dovolit VN ke každé kadibudce v lese, dokonalé asfaltky všude atd.

            Má ten Váš měnič opravdu sinusový výstup a lednička komutátorový výstup?

          • Vláďa napsal:

            Kde je životnost akumulace? Rozběhový proud ledničky byl nad možnosti měniče. Instalovat podstatně větší střídač znamená dostat se s návratností nad možnosti zařízení. Těch omezení je více. Jak zajistit napájení při vybití akumulátoru? Tak že bez vnějšího zdroje se to neobejde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *