Onshore větrný park

Norsko plánuje vybudovat největší onshore větrný park v Evropě

Norská společnost Statkraft představila spolu s dalšími partnery projekt největšího onshore větrného parku v Evropě. Náklady na projekt, jenž zahrnuje výstavbu celkem šesti větrných farem o souhrnném výkonu 1000 MW, společnost odhaduje na zhruba 1,1 miliardu euro (29,7 miliard Kč).

Výstavba by měla být zahájena ve druhém čtvrtletí letošního roku a svým výkonem 1000 MW projekt překoná instalovaný výkon veškerých současných norských větrných elektráren. Po svém úplném dokončení v roce 2020 by měl ročně vyprodukovat až 3,4 TWh elektrické energie.

„Toto je důležitý den. Společně se svými partnery Statkraft vypracovala největší projekt obnovitelné energie v Norsku v tomto tisíciletí. S 1000MW projektem se staneme jedním z vedoucích hráčů v oblasti onshore větrných zdrojů.“

Rynning-Tønnesen, generální ředitel a prezident společnosti Statkraft

Projekt bude realizován ve spolupráci tří společností. Statkraft, s majoritním podílem 52,1 %, bude zodpovědná za výstavbu. Dalšími partnery jsou norská energetická společnost TrønderEnergi se 7,9% podílem a konsorcium evropských investorů Nordic Wind Power vytvořené švýcarskými společnostmi Credit Suisse Energy Infrastructure Partners a BKW, kterému se podařilo získat 40% podíl.

Fosen Vind infografika

Projekt Fosen Vind má zajistit dostatek energie pro 170 000 norských domácností. Zdroj: Statkraft

Projekt Fosen Vind nahrazuje původní projekt Fosen-Snillfjord project, který byl vzhledem k obavám z nedostatečné výnosnosti ukončen na začátku loňského léta. Nový projekt má však nabídnout vyšší výrobu elektrické energie při nižších nákladech. První dodávky turbín jsou plánovány na rok 2018. V šesti lokalitách má celkově vyrůst 278 větrných turbín výrobce Vestas, každá o výkonu 3,6 MW.

Zdroj úvodní fotografie: Statkraft

Zajímáte se o energetiku?

Nenechte si uniknout to nejzajímavější!

15 odpovědí na Norsko plánuje vybudovat největší onshore větrný park v Evropě

  1. Tomas Jirka napsal:

    Po soucasne zkusenosti ze severu Svedska (Kiruna, Abisko, Narvik /NOR/) se musim priznat, ze se mi tyto vetrne parky libi, ale asi jsem v mensine… :)

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Mě se taky líbí. Ty od Vestasu jsou krásně štíhlé a elegantní, ale třeba Enercony mají hnusné gondoly. Každý den se cestou domů z práce koukám na jeden takovou osamělou vrtuli od Vestasu, dívám se jak se točí a říkám si: „Kilo uhlí, kilo uhlí, kilo uhlí, …“.

  2. Milan Vaněček napsal:

    Jestli se jim to za 30 miliard Kč podaří vybudovat, tak to bude znamenat další ekonomický debakl jaderné energetiky. 1 GW špičkového výkonu větrné elektrárny vyrobí za rok asi tolik, co polovina 1GW bloku Temelína.
    Cenu Hinkley Point C odhaduje ředitel EdF na 10,1 miliard EUR (270 miliard Kč) za 1GW instalovaného výkonu.
    A pro Nory akumulace el. energie už nyní není žádný problém.
    Co na to říká kolega Wagner?

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Jo, stavět za 1,1 EUR/W za zdroj, který už potom bude mít jen levnou údržbu a žádné palivo, je špičková cena. Navíc bych chtěl upozornit, že to do 3 let bude stát a vyrábět, nejhorším možným scénářem výstavby bude mírné překročení rozpočtu nebo pár měsíců zpoždění. Je fajn mít takový zdroj a nemuset do budoucna řešit fluktuace na komoditním trhu.

  3. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Tak mě napadlo, že vlastně za cenu Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky (32 miliard), což bude nakonec jen hromada bezcenného papíru, budou mít Norové 1 GW větrných elektráren a ještě jim zbude.

    • Tomáš napsal:

      U nás nejde o to kolik to bude stát ale kolik z toho kápne těm správným lidem a stranám.
      O to tu běží od dob TunelDědka, stejně jako u platby za jističe.

  4. Vladimír Wagner Vladimír Wagner napsal:

    Pěkný projekt přesně v těch správných intencích, že se má energetický mix vytvářet podle podmínek daného regionu. Tedy Norsko se svými geografickými podmínkami ideální pro vítr a vodu a s danou hustotou obyvatelstva a průmyslu by mělo intenzivně využívat tyto zdroje. V daném případě, kdy se jedná o elektrárnu na pevnině a v ideálních větrných přímořských podmínkách by bylo špatné, kdyby nevyšla levně.
    Určitě bych v Norsku nedoporučoval stavět jaderné bloky. Naopak, opravdu nelze v Česku stavět takové větrné farmy a vodní elektrárny jako v Norsku.
    Trochu problematické může být, že Německo, Dánsko a další státy chtějí využívat norské vodní elektrárny pro vykrývání výkyvů u svých větrných elektráren. Ovšem růst využívání větru v Norsku může vést k tomu, že Norsko svůj potenciál vodních elektráren více využije samo a bude mít menší možnost nabídnout tyto služby jiným.

  5. Petr napsal:

    A kolik budou platit spotřebitelé za 1 kwh?

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Nedávno se Vestas se stejnými turbínami účastnil aukce na větrné farmy v Maroku. Myslím, že nabídková cena byla 30 USD/MWh. Bez jakýchkoliv dotací.

      • petr napsal:

        To je 741kč za 1MWh to je pecka.Naše mve se za takovou cenu nedali provozovat.

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          Osobně mě dost zajímají ceny, které dostanou Němci, až poběží od příštího roku podle nového schématu, kdy začnou o ceně vyjednávat formou reverzních aukcí.

  6. Petr napsal:

    A počítal někdo kolik energie (Kwh) stojí vubec ty obří větrníky vyrobit (ocel doprava montáž udržba a tak)

  7. Petr napsal:

    Takže co? dát v ČR místo každého sloupu el vedení ktéré stejně hyzdí krajnu jeden větrník a máme splněno?

  8. Mikeš napsal:

    Norové mě postupně začínají se svojí pokryteckou zeleností dost.. štvát.

    Stát, který vyrobí všechnu svojí zelenou elektřinu a taky si jí doma všechnu spálí a hlásá jak je zelený, ovšem už nikdo neříká že mají jen 14,5 ob/km2 a doslova ideální terén na vodní elektrárny.
    Stát, který nemusí kupovat ropu ale místo aby vytěžil jen pro vlastní spotřebu a snažil se snižovat těžené množství a tlačil tak vnitřní i světový trh k tomu aby rostla cena ropy a zvyšovala se rentabilita zelených a jiných řešení tak chrlí do světa fosilní zdroje jak šílený.
    Stát, který je tak zelený že ročně vyveze = umožní vypuštění CO2 (vlastně přímo způsobí) z fosilních paliv o energetické hodnotě 1839 TWh (2013), jen pro představu, Německo dovezlo 2411 TWh (2013). (Předpokládám že Němci dovezli něco v JE palivu a v elektřině, případně dalších zrojích.)
    Takže Norsko vlastně špiní planetu stejně jako Němci :-) myslím že pár větrníků to nezachrání (ani moc nezhorší).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *