Offshore větrná elektrárna

Polsko novelizovalo zákon o podpoře OZE, pro investory se jedná o krok vpřed

V Polsku dne 14. července nabyla účinnosti novela zákona o obnovitelných zdrojích, která stanoví základní parametry aukcí pro rok 2018. Ještě v letošním roce by se mělo uskutečnit celkem 15 aukcí pro OZE rozdělené do pěti „aukčních košů“ podle druhu obnovitelného zdroje, velikosti instalovaného výkonu a podle toho, zda se jedná o nové nebo existující zdroje.

Náš severní soused, jakkoliv k obnovitelným zdrojům není nijak pozitivně nakloněn, novelizoval zákon o obnovitelných zdrojích, kterým nastavil parametry pro celkem 15 letošních aukcí. Novela přináší řadu změn, přitom pro developery obnovitelných zdrojů se zdá, že budou spíše pozitivní.

Celkem bylo pro účely polských aukcích vyčleněno o 87,6 miliardy zlotých (cca 525 miliard Kč), které by měly zajistit v dalších 15 letech výrobu přibližně 85 TWh elektrické energie. Nejvíce financí je alokováno pro zdroje nad 1 MW výkonu využívající pro výrobu elektřiny biomasu, bioplyn nebo spalování odpadu. Významná část prostředků je dále alokována pro onshore větrné elektrárny a existující zdroje využívající biomasu, bioplyn nebo spalování odpadu.

Částečně je stále zachována podpora některých menších zdrojů v podobě feed-in-tarifu (FIT) (do instalovaného výkonu 0,5 MW), případně feed-in-premium (do instalovaného výkonu 1 MW), které mohou využít pouze bioplynové a vodní elektrárny. Evropská legislativa sice od roku 2017 vyžaduje přidělování podpory pouze ve formě aukcí, nicméně pouze pro zdroje nad 1 MW výkonu, proto by podpora těchto menších zdrojů ve formě FIT neměla být problém.

Větrné elektrárny u uhelného lomu

Větrné elektrárny u uhelného lomu, ilustrační foto

Zajímavostí aukcí mimo jiné je, že kromě nových projektů se mohou zúčastnit i již existující zdroje, které byly uvedeny do provozu před 1. červencem 2016. V případě, že jejich nabídka uspěje, bude podpora těchto zdrojů změněna z aktuálního systému založeném na přidělování zelených certifikátů na podporu vyplývající z aukce.

Novela zákona také významně ulehčí developerům offshore větrných parků. Ti jako jediní při vstupu do aukce nemusí dokládat, že pro plánovanou elektrárnu již mají stavební povolení v právní moci.

Pozitivní změnou je také změna ve výpočtu daně z nemovitosti. Ta byla zavedena jednou z předchozích novel, přičemž její zavedení výrazně zasáhlo do rentability investice do větrných parků. O tom se konec konců přesvědčila i Skupina ČEZ, která investuje v Polsku do větrných parků prostřednictvím společnosti Ecowind. Výpočet daně z nemovitosti se má vrátit do původní podoby, která v zemi platila před kontroverzní novelou z roku 2017, a tudíž se bude opět vypočítat pouze z rozměrů základů větrné elektrárny a nikoliv z celé turbíny včetně gondoly.

větrné elektrárny

větrné elektrárny

Naopak relativně kontroverzní je povinnost, podle které musí být vyrobená elektřina prodána pouze na komoditní burze nebo na trhu organizovaném operátorem trhu.

Vývoj podpory OZE v Polsku

Polsko bylo dlouhou dobu označováno za jednu ze zemí, která disponovala značným potenciálem pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména pak offshore větrných elektráren. Postoj místní vlády, která svými kroky vystupuje na podporu uhelného sektoru, nicméně výraznější rozvoj obnovitelných zdrojů neumožnil.

Výroba elektřiny v Polsku v tomto měsíci Více na: Energostat

Zřejmě nejvíce kontroverzním je pravidlo 10H pro větrné elektrárny, které například v Bavorsku prakticky zastavilo výstavbu všech větrných elektráren. Pravidlo spočívá v tom, že větrná elektrárna musí být od nejbližšího obydlí umístěna nejméně ve vzdálenosti vyšší, než je desetinásobek výšky větrné elektrárny.

Pravidlo 10H je i po novele polského zákona o OZE stále platné. Pravidlo 10H v kombinaci se zvýšenými daňovými povinnostmi vedlo k tomu, že v roce 2017 bylo v Polsku uvedeno do provozu pouze 41 MW instalovaného výkonu větrných elektráren.

Na slibné podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů se nechal nalákat i český ČEZ, který připravuje hned několik projektů. Vývoj v legislativě však nenahrával ani ČEZu a společnost tak část svých finančních prostředků již odepsala. Současný vývoj však může aktuální situaci změnit.



22 odpovědí na Polsko novelizovalo zákon o podpoře OZE, pro investory se jedná o krok vpřed

  1. jozef heinrich napsal:

    to vychadza 238 eur/MWh

  2. Jan Veselý napsal:

    Prosím o zdrojový článek. Zajímají mě detaily. Hlavně jak je to s tím rozdělováním peněz. Bude to na jednotku instalovaného výkonu? Jako mimotržní bonus za dodanou energii? Výkupní cena?
    A těch 85 TWh, to bude celkem nebo každoročně?

    • Martin Voříšek napsal:

      Zdravím, obsáhlejší shrnutí, než co je uvedeno v článku, můžete najít zde.

      • Jan Veselý napsal:

        Děkuju. Z toho co jsem pochopil:
        – Podpora bude pro zdroje na 15 let.
        – Bude vyplácena formou bonusu k tržní ceně.
        – Jsou stanoveny stropy pro nabídky pro jednotlivé technologie, musí to být max. ~70 EUR/MWh za vítr, ~100 EUR/MWh za FVE nebo ~100-150 EUR/MWh pro různé druhy biomasy/bioplynu.
        – Jsou hodně tvrdé podmínky na dobu, odkdy musí nové zdroje vyrábět.
        – To s tím objemem investic a výrobou je celé takové zmatené. Pokud jsem to pochopil dobře, bude celkem 15 aukcí a na každé se rozdělí podpora výroby v objemu ~85 TWh (během 15 let). Pokud to tak opravdu bude, znamenalo by to, že OZE budou mít v Polsku okolo roku 2035 podíl >50% s průměrnou podporou ~16 EUR/MWh.
        – Většinu podpory si asi urve spoluspalování biomasy v uhelných zdrojích a offshore vítr.
        Hustý. To bych od těch bigotních černoprdelníků nečekal.

        • Milan Vaněček napsal:

          Spíše vedle nich vypadáme jako úplný blbci. Je vidět že pár všehoschopných u nás dokázalo vytvořit obrovské škody. A noví je chtějí následovat.

        • Martin Hájek napsal:

          Tak to jste ovšem přečetl úplně špatně… Je to 85 TWh rozdělených do 15 různých aukcí: The lion’s share of the funds will be allocated to projects using non-agricultural biogas,
          dedicated biomass combustion installations, dedicated multi-fuel combustion installations,
          thermal waste treatment installations and hybrid systems (PLN 45.153 billion in four auctions).
          In the second place there are onshore wind farm and photovoltaic installation projects (PLN
          21.993 billion in two auctions for New Installations). Takže to skutečně vychází na 1000 zlotých neboli 232 Euro/MWh. Nicméně jde zřejmě o cenový strop v aukci, nikoliv o očekávanou cenu.

          • Jan Veselý napsal:

            A jak to hraje dohromady s tím, že jsou pro jednotlivé technologie určeny cenové stropy? Ty jsou v intervalu 320 PLZ/MWh (onshore vítr) – 630 PLZ/MWh (malé bioplynky). Je to celé zmatené, počkáme si na výsledky první aukce, jo?

        • Martin Hájek napsal:

          Bod 26) In 2018, the auction budget is PLN 87.6 billion intended for auctions, in which 84.8 TWh produced over the next years will be supported. Producers will compete for support in 15 auctions. Mě to tedy přijde dost jasné… Pohádkový zelený příběh skončil dříve než stihl začít :-).

  3. Martin Hájek napsal:

    No, uvidíme. Jinak ovšem pravidlo 10h je zcela na místě, pro případ že život větrné elektrárny skončí jako v tomto případě: https://www.facebook.com/BeforeyoudiebyOhmymag/videos/1574413045983755/UzpfSTEwMDAwNDk3ODc4OTQwOToxMDc3NzUyOTE5MDY3MzI0/?id=100004978789409

    • energetik napsal:

      V tom případě by to mělo platit i pro trafostanice, jak jsem viděl tak ty dokáží nadělat ještě větší paseku a škody, současné ochranné pásma pro trafostanice jsou nedostatečné.

      • energetik napsal:

        A ochranné pásmo škodlivých vlivů jaderné energetiky ani zajistit nelze, leží v tom celá planeta.

        • Martin Hájek napsal:

          🙂 Jediná možnost, jak uniknout jadernému záření v podmínkách Země a Vesmíru, je zastřelit se. Vzdělání pomáhá před strachem, stačí jenom chtít a otevřít učebnici fyziky.

          • Carlos napsal:

            Přece jenom je drobný rozdíl mezi zářením z vesmíru, zářením ze země a tím když se nám ve větší míře po světě začnou potulovat izotopy z reaktorů při nějaké nežádoucí události.

          • Martin Hájek napsal:

            To určitě nepopírám. Nicméně na tlach pana energetika nešlo než reagovat tímto způsobem. Jeho totiž ohrožuje i jaderka v Japonsku, pak nezbývá, než aby se trochu dovzdělal.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Carlosi, můžete mi říci, jaký je rozdíl mezi mezi zdravotním dopadem beta a gama zářiče draslíku 40, který je součástí životního prostředí (zůstává zde od počátku Sluneční soustavy) a například cesia 137, které se uvolní při jaderné havárii? Rozdíl udává pouze dávka z daného radionuklidu, kterou člověk obdrží. A ta z cesia 137 byla mimo Japonsko oproti tomu z radioaktivního draslíku zanedbatelná. Tedy výroky energetika jsou, přesně jak psal pan Hájek, nesmyslné.

          • Milan Vaněček napsal:

            Podle Vás funguje radioaktivní zamoření jen v Japonsku? Já myslím že může nastat všude kde mají jaderné reaktory (a i ve vzdálenějším okolí). A ty už jsou (cca 450 kousků) na celé planetě.

      • Martin Hájek napsal:

        Trafostanice nemají listy vrtule ve výšce 100 m o délce 45 m rotující 15 otáček za minutu. To je pane přeci jen trochu rozdíl… I když samozřejmě trafostanice pokud je olejová, tak umí hořet taky velmi slušně.

    • Jan Veselý napsal:

      Bojíte se? Bojíte? A nemáte strach z nebezpečných vodních,jaderných nebo uhelných elektráren. Bydlíte v Praze? A co když prdnou Slapy? Nebo Orlík? Nebo Lipno?

      • Martin Hájek napsal:

        Bojím se hlavně hloupých lidí, bohužel to vypadá, že jich stále přibývá… Neboť jak řekl Jan Werich: A aktivní blbec — ten je horší než cizí, případně i třídní nepřítel.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *