Spalování odpadu by podle některých nemělo být bráno jako obnovitelný zdroj

Koalice zelených neziskových organizací a zástupců průmyslu v oblasti recyklování, chemického průmyslu, lesnictví a bio ekonomiky napsala minulý týden dopis politickým činitelům EU. V dopise na ně naléhají, aby spalování odpadu přestalo být bráno jako obnovitelná energie. Informoval o tom portál Euractiv.

Dopis je reakcí na nyní probíhající jednání o revizi Směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Poslední návrh představený právě předsedajícím Bulharskem je podle koalice neziskových organizací a zástupců průmyslu „velmi špatný“. Návrh totiž smazal čtyři z pěti tzv. bezpečnostních opatření, která byla dříve přijata. Tato opatření měla zajistit, že by výroba elektřiny ze spalování odpadu byla v unijní hierarchii nakládání s odpady až na posledním místě jako nejméně žádoucí možnost nakládání s odpadem.

V dopise tedy zástupci z řad neziskových organizací a průmyslu vyzývají členské státy EU, aby bylo již nyní jasně řečeno, že národní podpůrná schémata a politiky pro používání biomasy by neměly zásadně narušovat trhy se surovými materiály.

Dotace spalování odpadu by měly být postupně ukončeny

Je možné, že od roku 2023 bude v Evropské unii na základě nového balíčku předpisů o odpadech povinné oddělené třídění nebo recyklování bioodpadu přímo u zdroje. Podle koalice by dotace na spalování odpadu byly v rozporu s tímto zákonem. Dalším klíčovým bodem dopisu je proto výzva k postupnému stažení podpůrných schémat a politik spalování směsného odpadu.

„Oběžná bioekonomika přináší větší hodnotu, více pracovních míst a benefitů pro klima než přeměna dřeva v megawatty.“

Sylvain Lhôte, generální ředitel Evropské konfederace papírenského průmyslu (CEPI)

Spalování odpadu bylo v Evropě povzbuzeno nedávným rozhodnutím Číny zakázat importy odpadu z celého světa. Podniky zabývající se spalováním navíc argumentují, že spalování může hrát důležitou roli v získávání energie z odpadu, který již není recyklovatelný.

Podle aktuálních dat evropského svazu CEWEP (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) bylo ke konci roku 2017 v Evropě v provozu 518 ZEVO s celkovou roční kapacitou 93,6 mil. tun odpadu. Tato čísla přitom nezahrnují zařízení spalující nebezpečné odpady. (Více o energetickém využívání odpadu v ČR i Evropě se můžete dozvědět zde).

Srovnání: Počet ZEVO, kapacita ZEVO na obyvatele a produkce komunálního odpadu na obyvatele v Evropě

Energetické využití odpadů je v dnešní době, kdy Evropa v čele s Německem nastoupila na cestu snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, stále častěji skloňovaným tématem.

Mimo jiné, moderní technologie jsou podle nich schopny zabránit znečištění ovzduší ze spalování. Protiargumentem koalice, která poslala dopis zástupcům EU, ale je, že podpora spalování bude mít opačný efekt – spalování dřeva a další biomasy bude díky dotacím atraktivnější, než je přeměňovat v jiné produkty.



18 odpovědí na Spalování odpadu by podle některých nemělo být bráno jako obnovitelný zdroj

  1. Petr napsal:

    Ideální by pro Česko z hlediska logistiky bylo, aby tak minimálně třetina okresních měst měla kogenerační teplárnu, která by uměla spalovat zároveň plyn, biomasu i odpady.

  2. Martin Pácalt napsal:

    Je to logické, s ohledem na příměsi jak jsou plasty fosilního původu. V každém případě mi to přijde výhodnější, spalovat odpad za vysokých teplot. Nikdo nechce skládku za humny, málokdo touží ve svém okolí po zvýšené populaci hlodavců a breberek.

    • manasek napsal:

      Logické to není. Ano, nemalá část odpadu by mohla být eliminována, a sám jsem za menší používání plastů, např. při balení elektroniky (TV, počítače a jiné by mohly být baleny do více kartonu na úkor plastu – třeba polystyrenový nosič nahradit kartonovou „formou“).
      Nicméně třeba tuky, „vyrecyklovaný“ či znečištěný papír, kosti, různé kompozity, zbytky barev, čističů a jiné nerecyklovatelné (popř. obtížně recyklovatelné se sporným či záporným přínosem recyklace pro ŽP) bude nadále třeba spalovat. Vše se nedá vyrecyklovat, eliminovat či kompostovat, popř. ne každý pro to má prostředky.
      Samozřejmě tyto druhy využití odpadu mají být upřednostňovány před spálením (a skládkováním, neplést se skladováním), samozřejmě za onoho předpokladu, že toto využití má pro ŽP přínos.
      Momentálně bych se u některých odpadů nebránil ani tomu skladování, třeba v případě fotovoltaických panelů je vidět obrovský potenciál recyklace, která se momentálně nevyplatí.

      • Jan Veselý napsal:

        Na tohle by asi stačily současné 4 velké spalovny v ČR. Pokud by to hořelo. Jak je pryč většina papíru a plastů, dramaticky klesá výhřevnost.
        FV panely se v ČR prodávají jako elektronické zařízení, tj. recyklace výrobku je předplacena poplatkem při nákupu.

        • manasek napsal:

          Ano, předplacena, tj. že v budoucnu bude panel recyklován. Staré panely nicméně nemají tak vysokou recyklovatelnost, a taky nejsou odepisovány v dostatečné míře, aby se je ještě vyplatilo recyklovat, to si mohou dovolit pouze větší země a za cenu dotací. Výhledově se počítá s rentabilitou, ale až bude odcházet současná generace panelů, kde byly vyšší nároky na recyklovatelnost a jsou používány v daleko vyšší míře, alespoň takové jsou moje poslední informace.
          No otázka je co s tím papírem. Ono v podstatě co jde recyklovat se recykluje a v komunále je malý podíl papíru. Nyní se to řeší právě tím plastem, nicméně již dále nerecyklovatelný papír (třeba plato od vajec) hoří více než dobře a jiné využití v podstatě nemá (i když v současné době jej osobně zkouším kompostovat). Tuky znečištěný papír ale jinak využít nelze, než jej spálit nebo skládkovat, čímž ale hrozí kontaminace půdy, potažmo podzemních vod.
          Řešením nižší výhřevnosti by bylo spoluspalování, dle mě je ale nesmysl svážet z některých oblastí odpad i stovky kilometrů daleko, lepší by mi přišlo více menších spaloven. Uhelnou elektrárnu taky nepostavíte 100 km od dolu, stavíte v místě zdroje 🙂

    • Jan Veselý napsal:

      Ignorujete možnost C, separaci a recyklaci odpadu. To je cesta, kterou se po blamáži se spalovnou v Horní Suché vydal náš kraj.

      • Pavel napsal:

        … a proto se má v teplárně Karviná a v elektrárně Dětmarovice ten odpad spalovat. Mimochodem v Horní Suché ta spalovna opravdu ale opravdu být neměla. V Horní Suché je jen a pouze skládka.

        • Petr napsal:

          Takže to nakonec dopadlo ještě líp.
          V Česku je výhodnější rekonstruovat původní spalovače uhlí, zvláště ty kterým uhlí za pár let začne docházet.

        • Vláďa napsal:

          Docela by mne zajímalo jak by měla být řešena doprava spalovaného odpadu do spalovací komory kotle v EDĚ. Spalování foukaného uhelného prášku je úplně něco jiného než spalování odpadů.

        • Jan Veselý napsal:

          V Dětmarovicích se měly spalovat kaly z lagun Ostramo a to stejně neklaplo. Nehledě na to, že se mají zavírat.

          • Vláďa napsal:

            Cena za dopravu do EDĚ je podstatně jiná než doprava na sever Čech. Nehledě na to že tam neumí spalovat černouhelné kaly. Ale peníze se musí točit.

      • Martin Pácalt napsal:

        Můj komentář se primárně týkal tématu článku, a sice tvrzení, že spalování odpadu (není řečeno, jestli je to ten komunální a nebo ten po precizním vytřídění vytřiditelného) se nemůže počítat jako energie obnovitelná. Kdo kdy viděl zbytek po třízení odpadu, ví, že se tam nacházejí mimo jiné vícesložkové plasty a nebo např. mastný papír či karton. Proto píšu o plastech fosilního původu. Spalování nevytřízeného odpadu komplet mi nepodsouvejte.

  3. manasek napsal:

    Obnovitelný zdroj = zdroj využiji a on se mi obnoví. Což odpad dělá, neboť dnes spálím odpad co mám, a zítra mi vznikne odpad nový. Co se ale třeba neobnovuje je Slunce, jakmile tento zdroj vyhasne, tak se na jeho místě neobjeví nová hvězda, která by uspořádala elektronový mejdan na křemíkové desce. Mě spíše přijde „zajímavé“ že nebojují proti vyjmutí dřeva z obnovitelných zdrojů, když pouze na náhradu jedné JE v ČR bychom museli spálit veškeré naše lesy během dvou a půl let (a to počítána výhřevnost kvalitní dřevní štěpky, kterou pochybuji, že tuzemské dřeviny v průměru dorovnají), a poté čekat dalších 50 let, než se obnoví. To už ať tam raději dají U233.

    • Jan Veselý napsal:

      Dáváte dvě pravdivé věci dohromady, ale docházíte k nesmyslnému závěru. Je pravda, že dřevo je obnovitelný zdroj, máme pravidelný každoroční přírůstek. Je pravda, že pro naše současné energetické potřeby ho vyroste málo. Ale to je tak vše. Prostě je třeba využívat i jiné (obnovitelné) zdroje.
      Zbytek jsou nesmysly, až Slunce zhasne, bude nějaká obnovitelnost náš poslední problém. U233 se přirozeně prakticky nevyskytuje.

      • manasek napsal:

        V tom vidím onen kámen úrazu. Obnovitelný zdroj by měl být takový zdroj, který využiji v nezanedbatelné míře a stíhá se mi obnovit. Což dřevo prostě není, ačkoliv jde o „přírodní zdroj“ a ne pro jeho zachování mohu pokrýt pouhých 5 % spotřeby při využití všech dostupných prostředků, i když budou vysoce nerentabilní a povedou k totální devastaci krajiny, reálně to tedy snad nebude ani poloviční procento.
        To Slunce jsem zmínil pouze jako perličku, jak onen zdroj vlastně funguje. Sluneční záření samozřejmě obnovitelný zdroj je, Slunce samotné ale nikoliv, jak jsem psal.
        U233 se sice nevyskytuje, stejně jako onen odpad si jej ale umíme vyrobit a je nedílnou součástí thoriového cyklu jaderných elektráren, ony elektrárny, tedy alespoň množivé, by byly schopny jej vyrobit více, než samy spotřebují. Thoria 232 je nicméně v přírodě více než dost, a využiji-li obecné definice o obnovitelných zdrojích, v mém případě z wikipedie, „Obnovitelná energie je energie vyrobená z obnovitelných zdrojů, které se v lidském časovém měřítku přirozeně obnovují“, tak až na ono „přirozeně“ to pro thorium/uran platí.
        O slovíčku „přirozeně“ bychom pak mohli debatovat o přirozené obnově lesů, která prostě ani zdaleka nedokáže pokrýt lidskou poptávku, a vlastně o biomase, bioplynu a biopalivech obecně se dá říci totéž – !bez lidského zásahu tyto zdroje obnovitelnými zdroji, dle definice výše, nejsou!
        Nakonec nám tedy zbude jaký zdroj jako obnovitelný? Ono sluneční záření, jeho důsledek – vítr, poté slapové síly (příliv/odliv), geotermální (jaderná) energie a vodní energie.
        Čili buď je potřeba přeformulovat onu obnovitelnost, nebo rovnou chtít od ekologů seznam zdrojů, který se jim líbí, a ne si hrát na nějakou fiktivní obnovitelnost.

  4. Martin Hájek napsal:

    Odpadní hierarchie :-)))), to zas někdo překládal z angličtiny… Zajímavé je, že neziskovkám tak hrozně leží v žaludku podpora energetického využití odpadu, zatímco podpora skládkového plynu, což je fakticky podpora skládkování, je nechává naprosto v klidu. To hovoří za vše.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *