Domů
Obnovitelné zdroje
Světový instalovaný výkon solárních elektráren roste rekordním tempem
fotovoltaická elektrárna

Světový instalovaný výkon solárních elektráren roste rekordním tempem

Nově instalovaný výkon solárních elektráren letos zřejmě překoná loňský rekord 76,6 gigawattu, přírůstek by mohl překročit hranici 80 GW. Předpověděla to dnes asociace SolarPower Europe (dříve Evropská asociace fotovoltaického průmyslu), z jejíž zprávy čerpala agentura Reuters. Ke konci roku 2016 byl celkový světový instalovaný výkon solárních elektráren přibližně 306,5 GW.

V loňském roce byly instalovány a připojeny k energetické síti solární články o celkovém výkonu 76,6 GW, což bylo o 50 procent nad úrovní roku 2015.

„Existuje reálná šance, že letos by trh mohl překonat hranici 80 GW,“ uvedl ve zprávě šéf asociace James Watson s tím, že zvyšování světové kapacity závisí především na Číně.

Ta vloni připojila k síti 34,5 GW, tedy téměř polovinu celosvětové nové kapacity a o 128 procent víc než v předcházejícím roce.

Indická žena čistí fotovoltaické panely. Zdroj: Getty Images
Ilustrační foto

Někteří odborníci však poukazují na to, že letos se tempo instalace solárních článků v Číně zpomalilo, za první čtvrtletí bylo připojeno 7,2 GW, což jen nepatrně překonává stejné období 2016. Asociace odhaduje, že Čína jako největší světový solární trh by letos mohla zvýšit instalovanou kapacitu solárních elektráren o 29 GW i více.

Díky zvýšení výkonu a zlepšení technologií se ceny fotovoltaických modulů snížily od roku 2009 o 80 procent.

Celkový světový instalovaný výkon solárních elektráren se v loňském roce zvýšil zhruba o třetinu na 306,5 GW z 229,9 GW v roce 2015. Letos by se tak mohl zvýšit na 381 GW, v roce 2018 na 400 GW, v roce 2019 na 500 GW a v roce 2021 na 700 GW, předpovídá SolarPower Europe.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(34)
Jan Veselý
30. květen 2017, 16:39

Jojo, teď se řeší nárůst instalovaného výkonu na 3TW okolo roku 2030 a dále zrychlovat.

Josef
30. květen 2017, 18:31

No to jsou zajímavá čísla pokud poroste výroba el. energie z FV panelů a 120TWh ročně pak to ze střednědobé budoucnosti znamená že FV panely mohou být významné regionálně, ale budou nevýznamné globálně. Pokud by ten zdroj měl nahrazovat fosilní paliva a ne jen snižovat nárůst jejich spotřeby musela by výroba být zhruba 10x rychlejší než je dnes.

Jan Veselý
30. květen 2017, 20:09

Není to jediná technologie, větrné elektrárny přidaly dalších ~180-200 TWh, dalších ~50 TWh vodní elektrárny, něco dalšího biomasa, bioplyn a solárně-termální elektrárny. A nesmíme samozřejmě zapomínat na LED a pdoobné technologie umožňující efektivněji využívat elektřinu, to taky dělá dost, z druhé strany.

C
30. květen 2017, 21:23

Na úsporné technologie bych dával pozor, díky nižší spotřebě se může stát elektřina použitelná i dalšími lidmi a to povede, zejména tam kde zdaleka není nasycena možná spotřeba, k vyššímu zájmu a v konečném důsledku růstu její spotřeby.

Myslím že ve většině zemí na jihu by se měli více soustředit na solárně-termické elektrárny spíš než na fotovoltaiku, už jen protože jsou sto teplo akumulovat a využívat po setmění.

Z hydroelektráren zbývají již jen některé velké lokality, byť jen USA mají prý potenciál pro 100GW, ale je vždy otázka jak reálný je rozvoj, v Číně navíc může do rozvoje zasáhnout již nyní existující přebytek výkonu. Z dalších možných lokalit tu je akorát tak Grand Inga, Sörgelovu Atlantropu a Gibraltarskou Přehradu vynechme, byť by to byla největší a nejlepší (přečerpávací) elektrárna na světě. Stejně tak je teď nereálná asi 100GW elektrárna na Penžinském zálivu. Na druhou stranu pokrok v podmořských turbinách to může změnit.

Jan Veselý
30. květen 2017, 23:03

Pokud stoupne spotřeba elektřiny, tak v bohatší polovině globální populace jen sežere "chlebíček" fosilním palivům a biomase v jiných oborech lidské činnosti (doprava, vytápění, průmyslové procesy). V případě dopravy a vytápění by masivní nasazení primární elektřiny (tj. ne z tepelných elektráren, které většinu energie vyhodí) znamenalo radikální pokles spotřeby energie. Dost na to, aby stačilo i na zbytek světa.

Potenciál vodních elektráren je dost omezený, je dobře, že větrné elektrárny a hlavně solární těmito omezeními netrpí ani omylem.

Jo, pardon, v ČR Slunce nesvítí a vítr nefouká.

C
31. květen 2017, 00:30

Promiňte, nějak se mi nedaří pochopit váš komentář, nebo jsme se nepochopili. Má obava směřuje k miliardovým trhům v rozvojovém světě, tam pokud budou spotřebiče s menší spotřebou, mohou být zajímavé pro mnohem více lidí a to povede na růst spotřeby. Stejně jako industrializace jejich zemí, která by měla nastat.

Náhrady v průmyslovém světě jsem vůbec nemyslel, zde je spotřeba již, podle mne, nasycená či téměř nasycená. Takže u nás spíš jen tak přesouváme MWh mezi oblastmi, což nemá cenu řešit. Pokud budeme uvažovat vytápění tepelnými čerpadly, pak i moderní uhelné elektrárny spolu s nimi povedou k úspoře paliv. V elektrifikaci dopravy k úsporám také dojde, ale mnohem větší bychom docílili pokud by došlo k podpoře železniční dopravy, zejména elektrifikované, ale i dopravy v nezávislé trakci a tím došlo k omezení dopravy silniční.

Jan Veselý
31. květen 2017, 08:03

V těch zemích, o kterých mluvíte není problém v ceně elektřiny, ta je ukrutně levná už teď, černoši ochotně platí i více než ekvivalent 10 Kč/kWh, protože hodnota, kterou jim elektřina přinese je vyšší. Problém je v přístupu k elektřině (chybí dráty) a v ceně spotřebičů.

A země, které teď začínají budovat elektrickou infrastrukturu v prvé řadě sáhnou po tom, co je levné, rychlé a snadné na výstavbu, tj. nebudou to ani jaderné ani velké uhelné elektrárny. "Západní" i čínské rozvojové banky mají připraveny v kešeni stovky miliard USD na rozvoj elektrifikace a dopravní infrastruktury, chudé země, pokud budou trochu šikovné, budou schopny rychle elektrifikovat a za cizí peníze. Základ té výstavby budou FV panely, VtE a baterie.

Jan Veselý
31. květen 2017, 08:07

Tady je ještě bonus. Článek o tom, jak je systematicky podceňována role energetické účinnosti. Shodou okolností vyšel včera.

C
31. květen 2017, 14:29

Otázka jestli se podaří vůbec jim dostatek těchto zdrojů, tedy FVE a baterií dodat. To může být totiž mnohem větší problém, než peníze. Není prostě na světě dostatečná produkční kapacita pro baterie aby jednak pokryla poptávku z EV a jednak z rozvoje elektroenergetiky.

Nicméně to nemění nic na původním názoru že energeticky úsporné spotřebiče mohou v globálu vést spíš k růstu spotřeby než k jejímu omezení.

Jedna věc je, také jak zmiňujete, množství peněz a schopnost států je využít, tam je gigantická rezerva a nevím jestli je to vůbec možné, navíc mnohdy tam kde by to bylo nejvíce třeba jsou podivné diktátorské režimy, které nebudou naslouchat a prostě si budou chtít tu jaderku pořídit. V Africe je minimálně jeden případ, přitom by bylo mnohem lepší kdyby si postavili solárně termické elektrárny.

Stejně tak je to s infrastrukturou, místo toho aby si postavili, či opravili, železniční infrastrukturu pro smíšenou dopravu tak se jakýsi stát chtěl pustit do VRT jenom protože to je moderní a můžou se s tím předvádět. To je jejich dost velký problém, dům se prostě nedá stavět od střechy, respektive jde stavět zároveň dům a montovat ta střecha, ale střecha bez domu je k ničemu.

C
31. květen 2017, 15:21

Ano spotřeba energie a účinnost se dost podceňují, ale je otázka kde je limit kam se dá jít aby to stále byl život na úrovni moderní doby. Jistě dá se s moderní technikou omezit rezervovaný výkon, snížit spotřeba, ale kam se takto až dá jít? Jedna věc je že nevychází predikce růstu spotřeby, druhá že by se musela spotřeba začít skutečně snižovat.

Milan Vaněček
31. květen 2017, 18:30

Pane Veselý, ten obrázek z Vašeho zdroje, jako realita (fotovoltaiky) překonává všechny starší předpovědi, je moc poučný (pro skeptiky).

Milan Vaněček
30. květen 2017, 21:03

Když se podíváte na historii hromadné výroby fotovoltaických panelů z let 2000-2016 tak vidíte, že nárust roční výroby byl zhruba stonásobný. V roce 2000 byla roční výroba fotovoltaických panelů pod 1 GW špičkového výkonu. V loni to už bylo 76 GW.

Při hromadné výrobě tempem "business as usual" bude dosaženo desetinásobku (roční výroba cca 3/4 TW panelů) určitě před rokem 2030.

Nejnovější scénář publikovaný v prestižním US časopise Science předpokládá, že v roce 2030 bude na světě nainstalováno 5-10 TW výkonu solárních elektráren. Ty by produkovaly zhruba dvojnásobek TWh ročně než v současnosti vyrábějí všechny jaderné elektrárny.

Martin Hájek
30. květen 2017, 21:34

Naprostá utopie. Realita ukazuje, že se trh postupně nasycuje a nedochází už k velkému meziročnímu zvyšování nově instalovaného výkonu a například v EU už roční nově instalovaný výkon delší dobu klesá, Čínu a Spojené státy čeká brzy totéž a pak přijde i zbytek světa. Bez levné a účinné akumulace elektřiny je totiž rozumný výkon fotovoltaiky všude na světě značně omezený. O té akumulaci se hodné mluví, ale zatím jaksi "skutek utek".

Milan Vaněček
31. květen 2017, 09:02

Mluvit o nasycení trhu když současný podil fotovoltaiky je mezi 1 a 2% na výrobě elektřiny je směšné.

S akumulací prý skutek utek. Vás zřejmě přesvědčí až když polovina nově prodávaných aut budou elektromobily. Uvidíte, dočkáte se, stačí sledovat plány největších automobilek.

Milan Vaněček
1. červen 2017, 06:03

pane H: Bavme se o tématu článku: Světový vývoj.....

Samozřejmě, lokálně, třeba v ČR nebo v Kazachstánu může být současný stav úplně jiný. Ale podívejte se na téma diskuse a neutíkejte od tématu a dovzdělejte se v matematice.

Martin Hájek
1. červen 2017, 17:09

Ano, bavíme se o světovém vývoji. EU je předobrazem USA a Číny, kde bude úplně stejný vývoj, jenom je fázově posunutý. A to je pak určující i pro tu globální křivku.

Martin Hájek
31. květen 2017, 12:51

Zkuste potrénovat porozumění psanému textu. Já jsem vůbec netvrdil, že podíl fotovoltaiky neporoste. Tvrdil jsem, že to vypadá, že roční růst už dramaticky neporoste, to neznamená, že neporoste celkový instalovaný výkon fotovoltaiky. Jenomže na Vašich 5-10 TW potřebujete, aby roční tempo ještě výrazně akcelerovalo (na násobky současnosti), a tomu zatím nic moc nenasvědčuje. Respektive aby se to stalo, musela by výrazně nejen klesnout cena panelů, ale především vzrůst jejich užitná hodnota, což se může stát jen v kombinaci s akumulací.

Jan Veselý
31. květen 2017, 15:39

Obojí se vyvíjí vcelku pozitivně, cena panelů i cena baterií. Vcelku se ve světě množí projekty na kombinaci FV+baterie. Už jsou na slunečných místech cenové hladině ~40 USD/MWh (přímo FV) a ~80 USD/MWh (přes baterie).

Třeba ostrovní oblasti už to teď kupují bez přemýšlení, je to mnohem výhodnější než importované LNG nebo nafta.

Milan Vaněček
31. květen 2017, 16:15

Pane H. zopakujte si matenatiku, mocninné funkce, exponencielu, stretched exponential, .... A dosaďte do toho zkušenostní data za posledních 20 let....

Martin Hájek
31. květen 2017, 18:33

Machrujete celkem zbytečně. Pohled na vývoj reality v Evropě:

https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropska-solarni-asociace-klesajici-trend-prirustku-vykonu-fve-evrope-by-mel-letos-skoncit/#comment-10168

ukazuje na úplně jiné křivky a funkce.

Jan Veselý
31. květen 2017, 15:50

Pro C: Limit spotřeby energií je pohyblivý cíl, stále jdou na trh nové, lepší technologie a ceny klesají. U budov a spotřeby tepla je v ČR současnými běžně dostupnými technikami reálně dosažitelná 1/10 současné spotřeby, u aut 1/5 současné energetické náročnosti. Obrovský potenciál je i v lepším designu a řízení průmyslových procesů.

V současnosti je výrobní kapacita FV průmyslu okolo 120 GWp/rok a dále roste, v roce 2018 očekávají analytici "krizi z nadvýroby" u Li-ion baterií, protože bude po světě dokončeno mnoho výrobních kapacit.

C
31. květen 2017, 16:02

Ale ano, u tepla s tím souhlasím, ale u elektřiny to bude problém, řekl bych. Už jenom protože by to třeba vyžadovalo redesign sítě a změnu myšlení, kdy se akumulace - buffer - přesune k zákazníkovi. Ve městě jsme měli před sto lety asi jednu z větších veřejných stejnosměrných elektráren - 430kWe, asi 40W/obyvatel, dneska by to sice z mých měření a výpočtů nestačilo pro osobu v bytě, ale už při 100W, tedy 1/10 toho co se počítá dnes, je to s bufferem celkem použitelné, ale je to tedy počítané na konstantní příkon 100W/24h z elektrárny.

Krize z nadvýroby Li-ion baterií by mohla velmi rychle zmizet, pokud by se automobilky rozhodly k rychlému přechodu na EV, sice je to málo pravděpodobné, ale pokud klesne cena baterií na polovinu, je tu myslím šance.

Martin Hájek
31. květen 2017, 18:35

Na tak pokud se polovina občanů v ČR přestane mýt a všichni přestanou topit, tak máte pravdu, pane Veselý. Dosažitelné to určitě je.

Martin Pácalt
1. červen 2017, 08:38

Potenciál úspor tepelné energie se dá mnohem lépe odhadnout než vývoj spotřeby elektřiny. Domy v historických centrech měst se dají omezeně osadit nuceným větráním, stále je dost panelových domů a poválečných bytovek (jen nesmí jejich obyvatelé sklouznout k profláknutému 100mm EPS ) k zateplení a instalaci jednotek ZZT. Pasivní domy se staví již nyní, od roku 2020 to bude již povinné. Platí však základní poučka - dvojnásobný izolant neznamená dvojnásobné omezení tepelné ztráty.

Vývoj spotřeby EE se dá odhadnout např. jen pokud si stanovíte laťku, že k určitému roku bude půlka aut na elektřinu a tedy je potřeba postavit tolik výrobních kapacit v elektrárnách a o to méně nakoupit fosilních paliv pro ten zbytek vozového parku (pokud již tou dobou nevyrábíte vlastní metan nebo metanol).

V každém případě omezení spotřeby uhlí jak jen to půjde bude vždy dobře, pokud se propouštění lidé stihnout "vsakovat" do jiných oborů, aby neskončili na ÚP.

Výše uvedená myšlenka platí spíš jen na spotřebu vody - tam dochází k vyrovnávání poklesu od revoluce na hodnotě cca 80litrů/ os./ den (po rce 1989 to bylo myslím 160litrů)a níže to půjde jen pokud se investuje do dvojích vodoinstalací - pitná a studená užitková voda - na to má ale vliv člověk ne svojí osobní spotřebou, ale jestli bude ochoten nebo mít možnost investovat do stavebního fondu své nemovitosti.

C
1. červen 2017, 09:31

Nemusím Vám snad připomínat že budovy stavěné za minulého režimu nejsou zrovna energeticky úsporné, že? Tady je opravdu rezerva, jak velká nevím, 90% je myslím přehnané, ale nevím, jak to pan Veselý, nebo jeh zdroj, počítali.

Někde výše zmiňoval primární elektřinu, tedy proud nevyrobený v parních elektrárnách, je možné že pokud se započítají tepelná čerpadla, zemská masa má úžasný potenciál fungovat i jako dlouhodobé ukládání energie, když se to tak vezme, tedy pokud by soustava s TČ uměla i chladit.

Petr
1. červen 2017, 09:59

Lidé žijící v Česku v komunistických panelácích jsou zcela jasně energeticky úspornější než 90% lidí na Západě i v úplně nových domcích.

Nejvíc o energetické úspornosti vždy blábolí placení zelení liberální kazatelé jako vzorový Al Gore, co se svými vyhřívanými bazény a lítáním po celém světě mají minimálně 100x větší spotřebu primární energie než obyčejný konzervativní Čech.

Martin Hájek
1. červen 2017, 10:47

Ano, píšete to zcela přesně. Zateplený panelák je ve skutečnosti jeden z nejúspornějších typů bydlení, jaký v EU existuje. Prostě proto, že je malá plocha na obyvatele a výrazně lepší poměr povrchu a objemu než u rodinného domu a slušné parametry obálky. Statistika hovoří jasně, budovy v ČR již dnes snesou srovnání s Německem a jsou výrazně např. před Francií. Dánsko je před námi, ale zase mají nesrovnatelně větší konzum obestavěných m3 na obyvatele, takže v konečném důsledku jejich úsporné budovy žerou více energie než ty naše. Nemáme se zač stydět, kromě různých progresivních nedovzdělanců.

C
1. červen 2017, 14:48

Asi nemáte zkušenost s nevytopitelnou budovou, takovou do které táhne a tak, že? V momentě kdy to zateplíte a opravíte, pak ano, efektivita vzroste a bude možná lepší než v mnoha západních zemích, jenže mnoho těchto budov tím ještě neprošlo. Nejenom obytných, ale i všemožných kin, divadel a úřadů.

C
1. červen 2017, 14:52

Ještě jsem tedy zapomenul na mnohdy nefunkční regulaci teploty kdy se přetopení musí řešit větráním, ale to už je drobnost. Bohužel i takové objekty pořád jsou a není jich zrovna málo.

Martin Hájek
1. červen 2017, 21:51

Ano, budovy jsou různé. Z pohledu této diskuse je důležitý průměr a ten není v ČR již dnes ve srovnání se západní Evropou nijak špatný. Mimochodem spotřeba tepla na vytápění na m2 se proti roku 1990 snížila v ČR zhruba o 60 %. Snížení spotřeby na 1/10 současné spotřeby, což bylo východisko této zbytečné diskuse je nesmysl. A to nejen technická a ekonomický, ale i environmentální. Je totiž daleko levnější najít obnovitelné zdroje/bezemisní zdroje pro pokrytí např. 20 % spotřeby budov, než se snažit takto dramaticky snížit spotřebu tepla.

Jan Veselý
31. květen 2017, 23:05

Dost zoufalé. Vaši zaměstnavatelé by mohli na tepelných úsporách vydělat obrovské prachy, stačilo by upravit obchodní model. Místo toho si platí lidi jako vy, kteří tvrdí, že to je nemožné a sami sebe ženou do spirály smrti.

A navíc jste teda zmohl jen na hodně zoufalou demagogii. Jste poslední dobou nějak z formy.

Martin Hájek
1. červen 2017, 10:42

Neřekl jsem, že úspory tepla jsou nemožné, jenom Vaše hausnumera jsou mimo mísu, to je velký rozdíl. Jinak vydělat na úsporách pro třetí stranu je dost obtížné, když stát masivně dotuje pouze vlastníky příslušných nemovitostí a tím fakticky likviduje jakýkoli obchodní model pro úspory prováděné třetí stranou.

Jan Veselý
1. červen 2017, 14:16

Tak si to přiznejte, že i popeláři mají lepší obchodní model, čím méně odpadu lidi vyprodukují, tím více vydělají.

Jestli se Vám nelíbí moje hausnumera, dodejte svoje. Shazovat něco bez argumentů umí každý.

Martin Hájek
1. červen 2017, 17:04

Možná ani sám netušíte, jak velkou s těmi popeláři máte pravdu, ostatně dnes je moderní vydělávat na tom, co nedodáte a neuděláte. Možná se zamyslíme a začneme v zimě poskytovat chlad a v létě teplo, jistě za to spousta lidí ráda zaplatí a určitě na tom půjde dobře vydělat :-).

Pokud po mě chcete abych něco dokládal, tak začněte tím, že Vy doložíte svůj výstřel do tmy. Nenechám se tlačit do toho, že vy vystřelíte nepodložený nesmysl a já Vám ho budu pracně vyvracet, na to fakt nemám čas. Úsilí musí být vyrovnané.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se