Domů
Obnovitelné zdroje
Velká Británie má za sebou rekordně slunečný pátek
Větrné a fotovoltaické elektrárny.
Zdroj: National Grid

Velká Británie má za sebou rekordně slunečný pátek

Počasí ve Velké Británii v pátek přálo obnovitelným zdrojům, díky slunečné obloze bylo tento měsíc již podruhé dosaženo rekordní výroby ze solárních elektráren. Výroba dosahovala téměř 9 GW a pokryla necelou čtvrtinu britské spotřeby. Předpověď počasí spojená s nejen vysokou výrobou solárních, ale také větrných elektráren, měla za následek i klesající cenu elektřiny na trhu.

V pátek 26. května zažila Velká Británie slunečný den, který vyústil v nový rekord výroby ze solárních elektráren. Výroba dosahovala 8,7 GW, čímž předehnala předchozí rekord ve výši 8,48 GW z počátku měsíce. Celkový instalovaný výkon solárních elektráren ve Velké Británii je 12,1 GW, přičemž ještě před sedmi lety byl téměř nulový.

{„country“:“GB“,“type“:“AREA“,“from“:“2017-05-26″,“to“:“2017-05-26″,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-05-26″,“end_date“:“2017-05-26″,“caption“:““}

Solární zdroje dodaly v rekordní hodině energii ve výši 23,7 % aktuální britské spotřeby, čímž se zařadily na druhou příčku za plynové zdroje, viz grafika níže. Celkově nízkouhlíkové zdroje elektrické energie pokryly zhruba 60 % spotřeby.

Podíl jednotlivých typů zdrojů na britské spotřebě ve 13. hodině dne 26. května 2017 (Zdroj: The Guardian - grafika, MyGridGB - data)
Podíl jednotlivých typů zdrojů na britské spotřebě ve 13. hodině dne 26. května 2017 (Zdroj: The Guardian – grafika, MyGridGB – data)

Rostoucí podíl OZE, klesající ceny

Velká Británie stejně jako další evropské státy zažívá rostoucí instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích a odklon od klasických, zejména uhelných zdrojů. V dubnu dokonce všechny uhelné zdroje nevyráběly elektřinu více než 24 hodin, což se do té doby od roku 1882 nikdy nestalo. Rozvoj domácích solárních instalací měl také v březnu za následek pokles odběru ze soustavy v době odpolední špičky pod úroveň odběru v nočních hodinách (kdy je typicky odběr nejnižší).

„Se změnou energetického mixu jsme počítali a máme k dispozici nástroje, které nám pomohou zajistit rovnováhu mezi výrobou a spotřebou,“ řekl Duncan Burt ze společnosti National Grid, která má provoz britské přenosové soustavy na starosti.

Na plánovanou vysokou výrobu reagovaly také ceny na burze, cena za baseload klesla ze čtvrtka na pátek o 2,3 GBP/MWh a za peakload o 3,1 GBP/MWh. Kromě zmíněné solární výroby se také očekávala více než dvojnásobná výroba z větrných elektráren.

„Soustava dokáže zvládnout daleko větší podíl solárnách zdrojů než je tomu v současné době, a to z důvodu schopnosti plynových elektráren sjíždět na nižší výkon. Pro National Grid jsou období vysokého tlaku vzduchu, který přináší nad britské ostrovy krásné počasí, velmi dobře predikovatelná a lze se na ně lehce připravit,“ uvedl Alastair Buckley, expert na solární energetiku z University od Sheffield.

Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(12)
Martin Hájek
28. květen 2017, 20:52

Zdá se, že poté, co si po letošním lednu dali Němci mediální pauzu a čekají, až se na ten debakl tamních OZE zapomene, nás začali pro změnu svými slunečnými pátky oblažovat Britové.

Jan Veselý
29. květen 2017, 11:32

Zase mimo: viz zde

Martin Hájek
29. květen 2017, 22:10

Proč mimo? Ještě před rokem bychom tu měli záplavu nesmyslných článků o dalším úžasném rekordu a neporazitelné síle Německého ducha, který už brzy zvítězí nad hmotou. Jenomže ona akce plodí reakci a tak by se zase možná objevily články o tom, že loni poprvé za mnoho let v Německu klesla výroba elektřiny jak z fotovoltaiky tak z větrných elektráren, narostla výroba z konvenčních elektráren na fosilní paliva (roste už tři roky) a také ten leden, že... Tak je lepší zbytečně neriskovat a netlačit PR články do mainstreamu. V Británie je trochu pozadu a tak tam stále ještě převládá nadšení nad zkušeností.

Milan Vaněček
28. květen 2017, 21:47

Německá fotovoltaika v pátek produkovala 30 GW, ale máte pravdu, dávají si mediální pausu, takové výkony OZE v Německu to už je běžná věc, která nestojí za zaznamenání

Petr
29. květen 2017, 10:18

Tak solární elektřina je nesrovnatelně předvídatelnější a kompatibilnější k dnešní spotřebě (než větrná) superspeciálně v zemích, kde používají masově klimatizace.

Ovšem průšvih nastane při přechodu na noční nabíjení elektroaut, tam se poměr denní spotřeby převrátí vzhůru nohama, a jasně nejefektivnější pak bude jaderná elektřina.

Milan Vaněček
29. květen 2017, 10:35

Nové JE postaví nejdříve v letech 2030-35. A do té doby bude již nový trh elektřiny pro elektromobilitu zcela obsazen fotovoltaikou s krátkodobou akumulací a větrníky (podle místních podmínek).

Martin Hájek
29. květen 2017, 11:18

Milý Petře, samozřejmě pravý opak je pravdou. Stačí se podívat, s jakými náklady na odchylku počítá ERÚ u fotovoltaiky a u větru. Fotovolatické elektrárny jsou řádově méně předvídatelné, než ty větrné. Vyplývá to ze základů fyziky. Větrné elektrárny potřebují ke svému provozu pohyb větrných hmot, které mají jistou setrvačnost. Proti tomu sluneční záření žádnou setrvačnost nemá a může být okamžitě přerušeno mrakem. Jediná výhoda předvídatelnosti fotovoltaiky spočívá v tom, že víme, kdy slunce určitě svítit nebude, ale to je tak všechno.

Petr
30. květen 2017, 09:15

To možná platí pro jednotlivé elektrárny.

Ovšem dneska u fotovoltaik platí hlavně mimo zimu, že prostě vyrábí elektřinu ve špičce, kdy je nejvíc potřeba. S přemnoženými větrníky jsou plošně akutní problémy na uregulování násobně větší.

A z lokální výroby se stává naopak největší požadovač drahých kontinentálních přepravních linek.

Milan Vaněček
30. květen 2017, 11:14

Zkrátka jediný high tech způsob výroby elektřiny v 21. století - fotovoltaika nemá konkurenci. Je to přerušovaný ale velmi předvídatelný zdroj elektrické energie.Pak už záleží na dané lokalitě (zhruba na zeměpisné šířce) zda fotovoltaika bude schopna dodávat veškerou elektrickou energii po dobu 6 měsíců okolo léta, jako je to u nás na 50. rovnoběžce (a cca polovinu i v dalších 2-3 měsících), či zda to bude po 8 měsíců trochu jižněji nebo po celý rok ještě více na jihu. Chytrých sítí a krátkodobé akumulace (6-24 hodin) za rozumné ceny se dočkáme již během 10 let.

Moderní technologie a tisícileté zkušenosti lidstva mluví jednoznačně: se zajištěním energie je to jako se zajištěním potravy: slunce, voda, vzduch (vítr) a půda nám vše zajistí, jiná řešení (obrovské skleníky u elektráren s umělým osvětlením, výroba synthetického másla či masa - vše už tu bylo, stejně jako jaderná energetika) se hodí tak pro ty, kteří by chtěli žít po jaderné válce schováni někde pod zemí....

Martin Pácalt
30. květen 2017, 08:41

Solární elektřina z malých FVE se mi líbí hlavně v případech, pokud je v létě používána k živení náročných klimatizačních jednotek nebo jednotek ZZT (které umí i chladit) a je spojená s domácí akumulací elektrické energie na 1-vícedenní cyklus. Tam totiž často panuje časová shoda s tím, jak hodně "pere" slunce, tak hodně jede elektrárna na střeše.

V každém případě v modelovém příkladu (zmíněném p. Petrem výše), tedy že večer si napíchnete elektrovůz do zásuvky 230V a 8 hodin přes noc využíváte noční proud (typický Plug-in hybrid apod. ), k tomu vám co do splehlivosti dodávky pomůže jen jádro, protože akumulační kapacity (nejčastěji dnes stále ještě PVE) potřebujete přes den na vykrývání špiček. Podle mně je to enviromentálně nejsmysluplnější varianta, protože se využívají kapacity "ležící ladem" . Možná přijde čas, kdy se bude i noční osvětlení měst omezovat, nebo alespoň masivně omezovat LED světelnými zdroji, aby kapacity nočního proudu byly uvolněny pro nabíjení automobilů. A možná, že se nízký tarif bude používat i k odstraňování uhlíku z ovzduší :-) , akorát to bude Evropě kazit Indie a USA, v každém případě by jsme začali splácet jistý morální dluh.

C
30. květen 2017, 09:43

Ony FVE ty špičky, které bývaly omezují a místo toho jsou dnes běžně dvě menší v období než FVE najedou a po tom co jejich výroba končí, ale jsou kratší a menší než dřív.

OZE by prostě potřebovaly rozvoj větších akumulační kapacit, do jisté míry by se to hodilo i v případě modelu s JE, nejenom PVE, ale třeba i mnohonásobně větší zásobníky na stlačený vzduch, nebo nějakou hodně velkou PVE, na což ale je v Evropě jenom málo míst a asi k tomu není ani pořádná vůle. Jedna, ale stále v porovnání s možnostmi zařízení na stlačený vzduch malá, PVE by mohla být mezi Lipnem a Dunajem, v USA jsou na to mnohem lepší podmínky v oblasti velkých jezer, ty zde nemáme, přesto by se s tím myslím dalo nějak pracovat.

Omezování osvětlení v městech by bylo vhodné z hlediska světelného smogu. Buď nikdo nepočítal s tím že dojde k masivnímu příspěvku neveřejných světelných zdrojů, různých reklam, benzinek, obchodů a v posledních letech třeba i celých železničních stanic, kde se při rekonstrukcích výrazně zlepšuje kvalita (síla) osvětlení a jeho rozsah. Tento problém se dávno netýká jenom velkoměst, ale dostává se i do měst okresních a menších obcí. Částečně je to problém normy, ale také je to často způsobeno tím že se světelné zdroje přidávají a staré mění jen 1:1 místo celkové rekonstrukce osvětlení se zahrnutím nových zdrojů a jejich světla. Nehledě na to že je přímo hloupost mít mezi 11. v noci a 4. ráno světelné okruhy naplno. Tou dobou je většina ulic prázdných a obchodní domy zavřené, osvětlení jejich parkovišť mi tou dobou přijde záhadou.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se