Vítr a slunce nákladově poráží fosilní zdroje

Obnovitelné zdroje se v roce 2015 začínají významným způsobem nákladově přibližovat fosilním palivům, jak vyplývá z detailní analýzy, kterou minulý týden publikovala Bloomberg New Energy Finance (BNEF).

BNEF se zaměřuje na vývoj středních měrných výrobních nákladů na vyrobenou elektřinu tzv. Levelised Cost of Electricity (LCOE). Zásadní výhodou ukazatele LCOE je, že nebere v úvahu pouze marginální náklady na vyrobenou MWh, ale zahrnuje veškeré náklady související s provozováním a následným odstavením provozovaného zdroje energie.

Organizace BNEF ve své zprávě z minulého týdne zmapovala vývoj LCOE jednotlivých zdrojů energie ve druhém pololetí roku 2015. Analýza byla provedena na základě agregovaných dat získaných z tisíců projektů zahrnujících výstavbu a provoz všech typů zdrojů energie po celém světě. Nejzásadnějším zjištěním, které ze zprávy vyplývá, je, že jak onshore větrné elektrárny, tak solární elektrárny s panely z krystalického křemíku snížily svoje LCOE, zatímco uhelným a plynovým elektrárnám tyto náklady narůstají.

Uhelné zdroje v Evropě si pohoršily nejvíce

Podle zmiňované studie klesly celosvětové průměrné LCOE onshore větrných elektráren o dva dolary ve srovnání s minulým pololetím na současných 83 USD/MWh. Solární panely z krystalického křemíku snížily své LCOE o 7 USD na nynějších 122 USD/MWh.

Zatímco za stejné období LCOE uhelných elektráren vzrostly z 66 USD/MWh na 75 USD /MWh na americkém kontinentě, v Asii a Pacifiku LCEO výroby energie z uhlí vzrostlo 5 USD na 73 USD/MWh. Největší nárůst LCOE uhelných zdrojů byl zaznamenán dle studie v regionu Evropy, Středního východu a Afriky (EMEA) konkrétně z 103 USD/MWh v minulém pololetí na současných 118 USD/MWh.

Za poklesem LCOE obnovitelných zdrojů stojí jednak zlevňování technologií a také snižování finančních nákladů především kvůli klesajícím úrokům. Naopak fosilní zdroje se prodražují kvůli klesající míře ročního využití elektráren spalujících uhlí a plyn. Dalším faktorem majícím vliv na růst nákladů je v EU zaváděná reforma trhu s emisními povolenkami.

Větrná energie na moři zůstává stále drahá

Dalším ze zástupců nízkouhlíkových technologií jsou offshore větrné elektrárny, jejichž celosvětové průměrné LCOE i přes pokles o dva dolary na aktuálních 174 USD/MWh zůstává stále výrazně vyšší než u pevninských větrných elektráren. Offshore větrné elektrárny se stejně tak nemůžou nákladově rovnat ani fotovoltaickým, uhelným nebo plynovým elektrárnám. Spalování biomasy si udržuje stabilní LCOE na úrovni 134 USD/MWh.

Pokud jde o jaderné zdroje, tak jejich LCOE je silně regionálně závislé. Obecně lze říci že jak v Americe, tak v regionu EMEA ukazatel LCOE vzrostl.

Onshore větrné elektrárny v Německu a Británii nákladově nejvýhodnější

Ze studie BNEF vyplývá, že v současnosti jsou pevninské větrné elektrárny v Německu i Velké Británii schopné plně konkurovat uhelným a plynovým elektrárnám, pokud jsou započteny náklady na hospodaření s CO2. Konkrétně ve Velké Británii je LCOE onshore větrných elektráren 85 USD/MWh, zatímco náklady na uhelné i plynové elektrárny jsou 115 USD/MWh. V Německu je situace větrných elektráren ještě příznivější, jejich LCOE je pouhých 80 USD/MWh oproti 118 USD/MWh u plynových elektráren a 106 USD/MWh uhelných elektráren.

V Číně je technologie onshore větrných elektráren schopna konkurovat plynovým elektrárnám, LCOE čínských větrných elektráren je 77 USD/MWh, kdežto u plynových je to 113 USD/MWh. Nedostižná ovšem v Číně zůstává z pohledu LCOE výroba energie z uhlí s hodnotou 44 USD/MWh. Solární energie dosahuje v Číně na hodnotu LCOE 109 USD/MWh.

V USA zůstávají jak uhelné, tak plynové zdroje – oboje se shodnými LCOE 65 USD/MWh – levnější než onshore větrné elektrárny, jejichž náklady jsou na úrovni 80 USD/MWh. Náklady na fotovoltaické elektrárny dosahují v USA 107 USD/MWh.

Příčiny zvratu

Fosilní paliva mají na rozdíl od obnovitelných zdrojů předpovídatelnou a stabilní roční míru využití. Průměrná americká elektrárna vyrábí elektřinu 70 % času během roku (6 132 hodin). Toto číslo kvůli uplatňování obnovitelných zdrojů na trhu v poslední době klesá. Je to především proto, že jakmile je větrná nebo solární elektrárna postavena, její marginální náklady na výrobu elektřiny jsou téměř nulové. Na rozdíl od toho uhelné a plynové elektrárny potřebují na každý vyrobený watt další palivo s nenulovou cenou. To vede k situaci, že se na trhu začínají uplatňovat stále ve větší míře obnovitelné zdroje. Elektrárny využívající fosilní paliva se tak nacházejí v bezvýchodné situaci.

Čím více obnovitelných zdrojů bude v soustavě instalováno, tím více bude klesat využití uhelných a plynových elektráren. S  klesající mírou využití budou naopak růst náklady na výrobu elektřiny z fosilních paliv. Čím dražší bude výroba elektřiny z uhlí a plynu, tím více se budou instalovat nové obnovitelné zdroje energie.

Větrná a solární energie se v roce 2014 podílela například na výrobě elektřiny v USA pouze z 5 procent. Produkce energie z větrných a solárních elektráren ovšem roste exponenciálně. Instalovaná kapacita těchto dvou typů zdrojů je podle výzkumu organizace BNEF již dostatečná na to, aby dokázala ovlivňovat situaci na trhu, což vede k omezování výroby v elektrárnách spalujících fosilní palivo.

Jedná se o jasný důkaz toho, že obnovitelné zdroje energie již v současnosti mají nezanedbatelný vliv na celý trh s elektřinou a přestávají být pouze druhořadým nevýznamným zdrojem. Navíc jsou již i nákladově schopny konkurovat konvenčním zdrojům energie.

Současná situace na trhu s elektřinou tak ohrožuje výstavbu nových uhelných nebo plynových zdrojů. Z historického hlediska měly tyto zdroje v čase neměnnou vysokou roční míru využití, což ovšem do budoucna vůbec nemusí být pravda. Teď tak musí každý potenciální investor do uhelné či plynové elektrárny vzít v úvahu fakt, že provoz elektrárny během několika desetiletí její životnosti se vzhledem k současným trendům vůbec nemusí vyplatit.