Domů
Obnovitelné zdroje
Vrtací práce pro první hlubinnou geotermální elektrárnu v Británii započaly
Geotermal engineering - příprava lokality

Vrtací práce pro první hlubinnou geotermální elektrárnu v Británii započaly

Společnost Geothermal Engineering Limited (GEL) oznámila, že v britském Cornwallu v lokalitě United Downs Industrial Estate započaly práce na vytvoření vrtů pro první hlubinou geotermální elektrárnu ve Velké Británii. Projekt United Downs Deep Geothermal Power (UDDGP) má za cíl demonstrovat potenciál geotermálních zdrojů pro výrobu elektrické energie a obnovitelného tepla ve Spojeném království. Průkopnická demonstrační elektrárna může mít po dokončení instalovaný výkon 3 MWe.

Ačkoli se lokalita United Downs nachází daleko od jakýchkoli zón s vulkanickou činností, stavba geotermální elektrárny je zde možná. Oblast Cornwallu má totiž jiný zdroj geotermální energie – žulu. Díky ní je podloží v Cornwallu teplejší než kdekoli jinde ve Spojeném království, a je tak nejlepším místem pro využívání geotermální energie pro výrobu elektrické energie i tepla.

Práce započaly nejdříve na injektážním vrtu UD-1. Ačkoliv je vrtání podle GEL překvapivě pomalé, rychlost začala pomalu růst. Podle GEL činila v pátek 16. listopadu hloubka vrtu 226 metrů.

Projekt bude stavět na zkušenostech získaných při projektu Hot Dry Rocks (HDR) z 80. let minulého století

Na rozdíl od projektu HDR cílí projekt UDDGP na oblast s propustnou geologickou strukturou. Díky propustnosti vrstev tak vrty, které v lokalitě mají vzniknout, budou dosahovat značně rozdílné hloubky. Zatímco hlubší ze dvou vrtů má dosáhnout až do hloubky 4,5 kilometrů, druhý, injektážní, vrt má dosáhnout hloubky „pouze“ 2,5 km. Oba vrty mají být u povrchu vertikální s průměrem 24 palců, s postupnou hloubkou se však budou zužovat a stáčet se na jihozápad.  Po dokončení obou vrtů bude tak možné do injektážního vrtu pumpovat vodu, která prosákne skrz propustné vrstvy k hlubšímu – produkčnímu – vrtu. Z něj by pak mělo být možné čerpat horkou vodu o teplotě přibližně 175 °C, teplota na dně produkčního vrtu má dosáhnout 190 °C.

Výkon elektrárny může být až 3 MW

Projekt UDDGP má za cíl dokázat technologickou proveditelnost i ekonomickou životaschopnost výroby elektřiny z geotermální energie v Cornwallu. V případě, že vrtání a následné testování bude úspěšné, vyroste v lokalitě malá demonstrační elektrárna, která bude dodávat elektrickou energii do sítě. Její základní variantou je elektrárna o výkonu 1 MWe. Pokud však testy ukážou, že by vrty byly schopné poskytnout energie více, a pokud projekt obdrží dodatečné finance, GEL bude uvažovat o navýšení výkonu až na 3 MWe. Finální design elektrárny bude záležet na výsledcích testů.

„Z velké části nevyužité geotermální zdroje ve Velké Británii mají potenciál spolehlivě a udržitelně pokrývat až 20 % britské spotřeby elektrické energie a tepla. Jelikož se uhelné elektrárny postupně uzavírají, poptávka po obnovitelné energii pro základní zatížení může pouze růst.“ – Dr. Ryan Law, generální editel GEL

Projekt UDDGP obdržel přibližně 18 milionů liber. Největší část, 10,6 milionů liber, přispěl Evropský fond pro regionální rozvoj, 2,4 milionů přispěla Rada hrabství Cornwall. Zbylých 5 milionů liber pochází od privátních investorů.

Zdroj úvodní fotografie: Geothermal Engineering Ltd.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(10)
Carlos
17. listopad 2018, 20:17

Jsem velmi zvědavý na to jak to dopadne, pokud dobře, pak by takových elektráren mohlo po světě začít vznikat poněkud více než v současnosti, Jenom je otázka jak moc obnovitelný je to zdroj a co s CO2, které mohou některé produkovat, jestli se najde způsob jak je dostávat zpátky dolů. Pokud to bude fungovat, uměl bych si představit takovouto elektrárnu i jako sezónní energetický akumulátor, ale je otázka jaké by byly tepelné ztráty.

skodafil
18. listopad 2018, 00:27

Jako ze bychom v lete prihrivali zemske jadro? Myslenka je to bezesporu zajimava. A to vite, ze z tanku preklopeneho na bok se da strilet za roh?

Carlos
18. listopad 2018, 00:33

Hahaha, ty horniny, o kterých se tu bavíme mají teplotu <250°C, takže pokud by tam systém umožnil tlačit vodu o teplotě vyšší než to ložisko, nahoru by se pak čerpala ochlazená, docházelo by k nahřívání před tím ochlazeného tepelného ložiska.

x
18. listopad 2018, 01:08

Podobné pokusy s akumulací probíhají (i na našem území), jen samozřejmě ne v tak velkém měřítku. Princip je ověřený a funguje, problémem je ale mizerná účinnost celého procesu akumulace. Ostatním technologiiím (baterie, přečerpávačky, stlačené plyny, vodík apod.) se to zatím ani nelepí na paty.

Ve Vídni je dokonce čtvrť, kde je podobná technologie použita u bytových domů - teplo se tam ukládá do podzemní vody (je tam blízko povrchu, takže se nemusí vrtat). Nemají tam ale nasazené žádné měření, takže účinnost je bohužel neznámá.

Carlos
18. listopad 2018, 02:10

Jak se bude chovat podloží nevím, ale v úvahách beru účinnost parní turbíny 30 %, podloží pa bude asi dost záležet na tom jak dobře je tepelně prostupné, ale určitě by to někdo zvládl nasimulovat.

Vláďa
18. listopad 2018, 06:39

Carlosi účinnost parní turbíny při s parametry cca 250atC se pohybuje okolo 15%. Voda na 250st musí být pod tlakem okolo 50bar. Tak že je zde možná ohřev pouze přes el. topení. Tak že celková účinnost opravdu nic moc.

Carlos
18. listopad 2018, 11:08

Dobře, takže účinnost je menší než jsem čekal, takže GtE jako akumulace energie tím padá, možná jsem si to měl spočítat než jsem to napsal, on ale výpočet podle Carnotova cyklu dává jiný výsledek než když to budu počítat přímo pro vodní páru. S nahříváním OZElektřinou jsem počítal.

Takže jinými slovy bude lépe vycházet mít někde, v našich podmínkách u uhelky či PPE, rozměrné nádrže kapalných solí rozehřáté na nějakých 550°C jako je v solárně termických elektrárnách a ty buď nahřívat přebytky tepla, nebo pomocí elektřiny, pokud na to dojde.

Petr
18. listopad 2018, 13:36

Co furt máte s tou solí?

V našich podmínkách stačí, aby uhelné kogeneračky přez léto pro produkci teplé vody pálili jen vytříděný odpad a na zimu a větší výkon pro topení i více elektřiny teprve přihazovali ve velkém množství to uhlí.

Pro stabilizaci vlastní sítě Česko už má přečerpávačky, a před německými větrníky za pár miliard právě dodělanou ochranu na hranicích.

Carlos
18. listopad 2018, 20:50

Petře,

tepelná akumulace založená na solích má jednu výhodu, za atmosferického tlaku a rozumné spodní teploty -cca 150-200°C, je možné dosáhnout horní teploty až 550°C, navíc mají sice na kilogram poloviční tepelnou kapacitu než voda, ale zase asi dvojnásobnou hustotu, na objem by tak měla být měrná kapacita stejná, navíc pokud bude teplota na vstupu do turbíny podobná jako u JE s VVER, pak máme asi 200°C využitelného rozsahu. Což je hodně pěkná baterka, ale viděl jsme i návrhy se dvěma tanky solí, kde se využije nějakých 300-350°C. Ona ta voda jdoucí z kondenzátoru turbiny bude mít << 100°C, někde jsem viděl 60, ale asi pak záleží na chladicím okruhu.

Dále odpad absolutně nestačí, komunálního odpadu je asi 3.6 milionu tun, všeho pak asi 21milionů tun, kde v tom je obrovské množství věcí, které prostě hořet nebudou. V Brně je přes léto skoro všechno teplo dodáváno ze spalovny a generátor má výkon asi 22MW, když to vezmu z kapacity, která tvoří asi 7% produkce komunálního odpadu, tak se bavíme asi o možných 320MW na celou republiku. A do toho celkového odpadu se pak započítává i to co se pálit nedá, nebo se prostě recykluje, nikdo nebude třeba prodávat papír z průmyslu na pálení, to stejné plasty, pokud je schopen třídit dle typu. No a pak je tu samozřejmě třeba stavební suť a ta hořet nebude tuplem.

Pro dosažení vysokého podílu OZE je třeba mít značnou akumulační kapacitu, v případě ČR se bavíme minimálně o 50GWh pro naplnění denního cyklu pomocí FVE, (díky tomu že pro verzi s tepelnou akumulací se musí jít výkon*3, tedy asi 15GW jen na nabíjení, celkově pak cca 24GW, se nám tyto výrazně promítnou i v jiných obdobích roku), v PVE to bude jen pár GWh, pokud se nepodaří vybudovat nové, které tu sem tam probíráme, baterie jsou drahé, takže nám zbývá nějaké takovéto tepelné zařízení se životností cca 50 let, samotný tank možná i déle. Tlakově nebude moc namáhán a rozšíření kapacity je pak jednoduché a relativně levné. A tuto technologii můžete nasadit v zásadě kdekoliv, problém je ale zatím že cena proudu z tohoto bude někde kolem 150-160€/MWh. Potřebujete tedy někde ubrat z ceny proudu samotných OZE, a je tedy třeba aby se nám fotovoltaika posunula ještě o 10€ níže. Samozřejmě se toto dá využít k tomu aby se dal provozovat kotel/spalovací turbína parní elektrárny beze změn výkonu a s výkonem se dalo pohodlně hýbat dle libosti aniž by se muselo hýbat výkonem tepelného zdroje.

Martin Hájek
18. listopad 2018, 20:24

Neuvěřitelně drahá hovadina. Pokud by se využilo teplo, tak budiž, ale tohle vypadá jen jako černá díra na peníze daňových poplatníků.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se