Historie a současnost těžby uranu v ČR

Těžba uranu má na území ČR dlouholetou historii, jejíž počátky sahají až do 16. století. Největšího rozmachu se však dočkala v období po druhé světové válce, kdy s rozvojem jaderné energetiky a zejména masivní produkcí nukleárních zbraní prudce vzrostla celosvětová poptávka po uranu.

ČR byla až do konce loňského roku, kdy došlo k ukončení komerční těžby uranu na dole Rožná, jedinou zemí střední Evropy těžící uran. Co se týče dalších zemí Evropské unie, těžba uranové rudy probíhá pouze v Rumunsku.

Od smolince k radiu

První nálezy uranové rudy se datují do 16. století, kdy horníci dobývající stříbro naráželi na černý nerost podobný některým stříbrným rudám, avšak stříbro neobsahoval vůbec, nebo jen velmi málo. Jednou z prvních lokalit, kde byl v souvislosti s těžbou stříbra uran nalezen, byl Jáchymov, který v 50. letech minulého století znamenal pro řadu nedobrovolných horníků rozsudek smrti.

Neštěstí horníků v hledání stříbra a také jistá podobnost na černou smůlu daly uraninitu jeho původní název – smolinec. Tehdy ještě lidstvo pravý potenciál radioaktivních prvků neznalo a tak smolinec, jako nežádoucí hlušina, často končíval na haldách.

Smolinec

Uraninit, také nazývaný smolinec. Zdroj: Robert Lavinsky, Wikimedia Commons

Prvního využití se uranová ruda dočkala v polovině 19. století, kdy byla využívána k výrobě uranových barev, jež byly užívány zejména k barvení skla či porcelánu.

Další zlom v těžbě uranu v Jáchymově přinesl objev Marie Curie-Sklodowské, která z tamního smolince izolovala radium. Počátkem 20. století tak započala produkce radia, které bylo následně využíváno ve zdravotnictví.

Poválečné období ve znamení zbraní

Potřeba radioaktivních materiálů pro účely konstrukce nukleárních zbraní přinesla po konci druhé světové války revoluci v tuzemské těžbě. Zejména na počátku 50. let došlo k rapidnímu nárůstu těžby uranu, kdy maximální produkce dosáhla až 3000 tun uranu za rok.

produkce uranu 1946-2007

Produkce českého uranu v letech 1946 až 2007. Zdroj: DIAMO

České doly měly pro tehdejší Sovětský svaz strategický význam. Pro takto vysokou produkci však byl nutný dostatek pracovní síly. Tu bohužel často tvořili političtí vězni a odpůrci režimu, kteří končili v pracovních táborech uranových dolů.

Několik desítek tisíc politických vězňů tak během 50. let bylo nuceno dobývat uranovou rudu, která takřka všechna byla určena pro vývoz do Sovětského svazu.

Během druhé poloviny 20. století se z tehdejšího Československa stala uranová velmoc. O významu českého uranu hovoří i fakt, že se Česko navzdory své velikosti zařadilo do první desítky zemí s největší produkcí uranu. Do roku 2007 bylo v českých dolech vytěženo více než 110 tisíc tun uranu.

Světová produkce uranu 1945-2007

Světová produkce uranu za období 1945 až 2007. Zdroj: DIAMO

Radikální pokles v těžbě uranu přineslo porevoluční období, kdy se od roku 1989 během pěti následující let produkce ustálila z původních 2700 tun na zhruba 500 tunách za rok.

Následující mapa s tabulkou ukazují počet a rozmístění ložisek, celkové zásoby i těžbu v letech 2010 – 2014.

Ložiska uranu v ČR (mapa)

Ložiska uranu na území ČR. Zdroj: Česká geologická služba – Surovinové zdroje České republiky (2014)

Evidovaná ložiska uranu v ČR

Evidovaná ložiska uranu v ČR. Zdroj: Česká geologická služba – Surovinové zdroje České republiky (2015)

Rok20102011201220132014
Počet ložisek celkem77777
z toho těžených11111
Zásoby celkem (t)135 361135 276135 214135 144135 071
bilanční prozkoumané1 4161 4061 3231 3271 321
bilanční vyhledané19 42719 40219 45819 42719 463
nebilanční114 518114 468114 433114 391114 287
vytěžitelné374338312284314
Těžba (t)259252222232165
Produkce koncentrátu (t)237216219206146
Počet ložisek, zásoby a těžba uranu v ČR. Zdroj: Česká geologická služba – Surovinové zdroje České republiky (2015)

Jak je patrné z uvedených tabulek, těžba českého uranu z posledních let nedosahovala ani jednoho procenta světové produkce. Ta v posledních 10 letech významně roste a od roku 2004 zaznamenala více než 20% nárůst.

 20102011201220132014
Těžba uranu dle WBD (t)63 06363 97770 10068 132N/A
Těžba uranu dle WNA (t)53 66354 61058 39459 37056 252
Světová produkce uranu. Zdroj: Česká geologická služba – Surovinové zdroje České republiky (2015)

Uran z Rožné

Důl Rožná byl posledním dolem, kde se komerčně těžil uran v České republice. V pondělí 25. ledna 2016 vláda ČR schválila na svém zasedání ukončení těžby uranu na tomto dole do konce roku 2016 a následné zahájení uzavírky dolu, která potrvá do konce roku 2017.

Rožná byla jedním z nejstarších, stále aktivních uranových dolů na světě. Geologické průzkumy, jež probíhaly v polovině 50. let, ukázaly dostatečné zásoby těžitelného uranu a první důlní práce tak započaly již v roce 1957.

Za téměř 60 let provozu bylo v dole vytěženo zhruba 20 tisíc tun uranu, což je necelá pětina celkové české produkce uranu od konce druhé světové války.

Těžba v Rožné měla původně skončit již před necelými 10 lety, jelikož se stávala ztrátovou. V té době stoupající ceny uranu na světovém trhu však vedly k jejímu prodloužení a usnesením vlády z roku 2007 byla nakonec prodloužena na dobu neurčitou, avšak pod podmínkou její ekonomické efektivity.

V posledních letech se důl potýkal s poklesem těženého uranu, což je patrné také z výše uvedené tabulky.

Další uran možná nabídne Brzkov

S ukončením těžby v Rožné přišel celkový konec těžby uranu v ČR. Další cestou pro její pokračování se může stát důl Brzkov na Jihlavsku.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) však v dubnu loňského roku odmítlo spekulace o možném zahájení těžby uranu v této lokalitě. Původní variantu možného přesunu těžby z Rožné do Brzkova ministerstvo zrušilo vzhledem k současným ekonomickým poměrům. Podle opakovaných vyjádření MPO by mohla těžba uranu v Česku pokračovat jen za předpokladu nárůstu ceny uranu na úroveň, kdy by se těžba ekonomicky vyplatila.

Příprava k možné těžbě ovšem stále probíhá. Podle MPO vláda ČR svým usnesením č. 1086 ze dne 22. prosince 2014 uložila ministru průmyslu a obchodu v bodě III následující úkoly:

  • zahájit prostřednictvím podniku DIAMO, státní podnik, schvalovací proces umožňující přístup státu k exploataci ložiska uranu ložiska Brzkov – Horní Věžnice,
  • předložit vládě do 31. prosince 2017 informaci o průběhu dotěžení zásob uranu na ložisku Rožná a stavu administrativní přípravy k otvírce ložiska Brzkov – Horní Věžnice.

V dole Brzkov již dříve částečná těžba probíhala, a to v rámci podrobného průzkumu ložiska v letech 1988 až 1990. Vytěženo bylo celkem 65,3 t uranu, poté bylo ložisko o rozloze 6,3 km2 zakonzervováno. Původní důl tvořila jedna jáma a menší povrchový lom.

Autor úvodní fotografie: Alberto Otero García



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *