Kyberentické útoky nejsou pro energetiku neznámým pojmem

Inteligentní rozvodné sítě (Smart Grids) v energetice otevírají brány efektivnímu hospodaření s energií především skrze možnost regulovat výrobu i spotřebu v reálném čase. Díky nutnosti implementace informačních technologií, které umožní jednotlivým prvkům sítě navzájem komunikovat, s sebou ovšem přináší i riziko napadení hackery. O problematice informoval článek projektu Česko v datech.

Hackeři energetické systémy vyhledávají za účelem získání přístupu k jednotlivým prvkům soustavy, ať již k prezentaci své moci či z vážnějších důvodů. Podobné útoky již postihly elektrárny či celé sítě ze zemí napříč celým světem a způsobily úniky informací i ochromení dodávek elektřiny.

„V současnosti už v podstatě neexistuje složitější energetický systém, který by byl řízený bez využití informačních technologií. Zejména u ovládacích systémů klíčových prvků sice stále existuje velká snaha o striktní oddělení od veřejné sítě, ne vždy je to z provozních důvodů možné,“ říká Libor Šup, Solutions Architect ze společnosti Unicorn Systems.

Smart grids - Smart region Vrchlabí. Ilustrační fotografie.

Smart grids – Smart region Vrchlabí. Ilustrační fotografie.

Od zpoždění spuštění jaderné elektrárny po blackout na Ukrajině

Mezi jeden z vážnějších počinů hackerů patří například kybernetický útok, jehož úkolem bylo ovlivnit spuštění íránské jaderné elektrárny. Červ zvaný Stuxnet byl nahrán do řídícího centra závodu na obohacování uranu a změnou frekvence otáčení centrifug způsobil odložení spuštění jaderné elektrárny a rovněž značné finanční ztráty. Z důvodu sofistikovanosti samotného škodlivého systému byly z útoku podezřívány tajné služby USA a Izraele. Jejich účast ovšem nebyla prokázána.

Dalším z útoků s velmi vážným dopadem bylo ochromení dodávek elektřiny na Ukrajině. Bez proudu se po několik hodin ocitlo až 700 tisíc obyvatel. Koordinovaná skupina hackerů nahrála trojského koně BlackEnergy do jednotlivých komponent distribučních sítí. Tento nežádoucí software je schopen například odstranit systémové soubory, čímž znemožní jeho spuštění. Ani v tomto případě nebyl identita útočníka odhalena.

Další z hackerských útoků měl za následek převzetí kontroly nad malou vodní elektrárnou v USA, ke kterému se přiznala íránská skupina SOBH Cyber Jihad. V Jižní Koreji došlo k úniku dat z několika jaderných a vodních elektráren, podle vyjádření vlastníka postižených serverů, Korea Hydro & Nuclear Power, se ovšem nejednalo o klíčová data.

„Podle statistik britského serveru hackmageddon.com byl v roce 2015 celkový počet kybernetických útoků výrazně vyšší než v roce předchozím, a to i navzdory neustále se vyvíjející obraně proti podobným případům. Zhruba za pětinou zaznamenaných útoků stáli nejrůznější aktivisté a skupiny, 10 % útoků je dílem špionáže a jen asi 24 případů z tisíce pak připadá na tzv. kybernetickou válku. Na průmyslové podniky včetně oblasti energetiky mířila celá čtvrtina útoků, daleko za nimi jsou pak vlády, zdravotnická zařízení nebo finanční instituce,” uvádí problematiku současné kyberkriminality Zuzana Lhotáková, Marketing Manager SAS Institute ČR.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *