Frakování

Ambice velkého rozvoje těžby břidlicového plynu v Číně se zatím nenaplnily

Velké plány Číny těžit významné objemy břidlicového zemního plynu prozatím nebyly realizovány. Podmínky těžby tohoto plynu v Číně a v USA se totiž v mnohém zásadně liší. Ložiska jsou menší, více rozptýlená, leží hlouběji pod povrchem a terén v Číně je mnohdy hůře přístupný. Stále jsou zde ovšem názory, že těžba se bude rozvíjet a v budoucnu bude pro stát velmi důležitá.

V roce 2009 čínská společnost Sinopec poprvé investovala do průzkumů těžby břidlicového plynu v jihozápadní Číně. V této lokalitě už průzkumné práce firmou China National Petroleum Corporation realizovány byly, ovšem byly neúspěšné. Výsledek tak nebyl jistý, nicméně motivací byly úspěchy břidlicového boomu v USA.

O tři roky později, v roce 2012, průzkumný tým Sinopec narazil na velké ložisko, ze kterého tryskalo 200 tisíc metrů krychlový plynu denně. Toto ložisko ovšem bylo nakonec uzavřeno. Po dalších 6 letech a několika rozsáhlých investicích Čína stále nenarazila na tak velká ložiska, jaká jsou v USA.

„Zásoby břidlicového plynu v USA jsou jako talíř, v relativně dobrém stavu a rovnoměrně rozprostřené blízko povrchu. Čínské zásoby břidlicového plynu jsou podobné talíři, který byl rozbit o zem a rozdupán. Nyní se tedy snažíme identifikovat, kde jsou tyto zásoby, a najít ty větší z nich.“

Guo Xusheng, hlavní geolog Sinopecu

Z výše psané citace tedy vyplývá, že přístup k zásobám břidlicovému plynu v Číně je komplikovanější než v USA. Kromě toho, že zdroje jsou hlouběji, hůře dostupné a rozptýlené, tak dalším z problémů je reliéf Číny. Mnohá ložiska se nachází mezi kopci a poli se zemědělskými plodinami.

Srovnání těžby břidlicového zemního plynu v Číně a v USA. V Číně jsou ložiska hlouběji, hůře přístupná, menší a více rozptýlená než v USA. Zdroj: Bloomberg.com

Nenaplněné ambice

Čínská energetika byla dlouhé roky postavená především na uhlí. Nejen kvůli problémům se znečištěním se ovšem země začíná obracet k zemnímu plynu, jádru a obnovitelným zdrojům energie. Nové zásoby zemního plynu by tedy přišly ve vhodný okamžik. Čínská vláda velmi brzy začala nastavovat ambiciózní cíle těžby břidlicového plynu. V roce 2012 si Čína dala za cíl těžit 100 miliard metrů krychlových plynu v roce 2020. Americké ministerstvo energetiky v roce 2013 dokonce odhadovalo, že v Číně jsou největší zásoby břidlicového plynu na světě, téměř dvojnásobné ve srovnání s USA.

Doposud ale v Číně nebyly objeveny zásoby ve srovnatelném objemu jako v USA. Cíle těžby nastavené vládou tak byly postupně snižovány. Poslední cíl je těžit v roce 2020 30 miliard metrů krychlových plynu ročně. I toto číslo je ale poměrně ambiciózní, pokud se vezme v potaz, že v roce 2017 země vytěžila 9 miliard m3 plynu, 6 % své celkové produkce plynu. Konzultační firma Wood Mackenzie předpovídá těžbu v objemu 17 miliard m3 v roce 2020.

Výhledy do budoucna

Importy plynu plynovody a v podobě zkapalněného zemního plynu do Číny již převýšily importy do Japonska. Čína se tak stala největším importérem plynu na světě i přesto, že domácí těžba vzrůstá. Stejným tempem jako těžba roste totiž také poptávka.

„Každý metr krychlový břidlicového plynu, který čínští těžaři získají, je krychlovým metrem plynu, který Čína už nemá. Nejedná se tedy o „lepší než nic“ příběh. Čína takto získává plyn a zároveň naději do budoucna.“

Anna Yu, analytička ICBC International se sídlem v Hong-Kongu

Klíčovým aspektem v budoucím rozvoji těžby břidlicového plynu v Číně je technologie – kromě dalšího její finanční dostupnost a zacházení s ní. Již nyní existují dva druhy technologického vybavení, které Čína vylepšila, vyrábí levněji a nyní sama exportuje. Jedná se mj. o tlaková čerpadla využívané u hydraulického frakování. Čerpadla vyráběné v USA totiž nebyly dostatečně silné.



Jedna odpověď na Ambice velkého rozvoje těžby břidlicového plynu v Číně se zatím nenaplnily

  1. loudil napsal:

    Je otázkou, zda je způsob těžby břidličného plynu pro přírodu zrovna šetrný a zde se s tím USA v budoucnu ještě nesetkají. Osobně bych raději viděl Čínu těžit plyn „klasicky“ a další plyn dovážet z Turkmenistánu, Ruska, Austrálie, USA,….. je zajímavé, že se z Číny stává – „centrum výroby“, a že si i z tak vyspělých zemí jako Austrálie, Rusko či USA Čína vytváří – „surovinové přívěsky“, jinak řečeno, méně vyspělé kolonie, které jí dodávají nezpracované základní suroviny k výrobě složitějších dražších sofistikovaných věcí. Ty jim pak Čína prodá zpátky za jejich plyn, ropu či uhlí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *