ČPS zahajuje od září dlouhodobou kampaň, má upozornit na výhody plynu

 

Český plynárenský svaz zahajuje od září dlouhodobou kampaň, jež má upozornit na pozitivní a ekologické aspekty využívání zemního plynu. Jejím cílem je podpořit přechod domácností na vytápění zemním plynem a rozšíření povědomí o výhodách CNG v osobní dopravě.  

  • Zemní plyn představuje moderní, kvalitní a šetrné palivo pro vytápění
  • CNG je nejperspektivnějším palivem v dopravě z ekologického i ekonomického hlediska

„Téměř 90 procent celkových emisí karcinogenního benzo(a)pyrenu a bezmála 40 procent celkových emisí prachových částic PM10 pochází z lokálního vytápění domácnostmi. Jde o opravdu alarmující zjištění,“ zdůraznil Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS) s odkazem na data Národního programu snižování emisí ČR ministerstva životního prostředí.

V České republice je dosud v provozu přes 300 tisíc zastaralých a neekologických kotlů na tuhá paliva 1. a 2. třídy. Každý ročně vypustí do ovzduší až 300 kg prachu. Od září 2022 přitom začne platit zákaz používání těchto kotlů pod hrozbou finančního postihu v maximální výši 50 tisíc korun.

„I když je zemní plyn v tuzemsku nejvyužívanějším palivem pro vytápění rodinných domů, stále registrujeme také téměř tři sta tisíc neaktivních plynových přípojek. Do našeho bezprostředního okolí tak jdou tisíce tun prachu, které zbytečně otravují naše ovzduší. Připravili jsme proto kampaň, jejímž prostřednictvím chceme upozornit na fakt, že přejít na zemní plyn je výhodné, ekologické a odpovědné řešení,“ doplnil J. Valenta.

Výraznému zlepšení stavu ovzduší u nás v současnosti napomáhají tzv. kotlíkové dotace, jejichž druhá vlna aktuálně probíhá. V celém programu by měly být do roku 2020 vyhlášeny tři výzvy, stát plánuje přerozdělit ze zdrojů Evropské unie celkem devět miliard korun. Počítá se s výměnou až 100 tisíc zastaralých kotlů.

„Kotlíkové dotace jsou pro lidi jedinečnou příležitostí, jak ušetřit. Přesto, že mezi obyvateli České republiky výrazně narůstá zájem o plynové kondenzační kotle, stále je hodně těch, kteří při vytápění svých domovů vůbec neřeší, čím topí a co vypouštějí do okolí. Právě na možné dopady jejich chování v kampani upozorňujeme, stejně jako na úsporu místa, času a práce v případě, že přejdou na vytápění zemním plynem,“ vysvětlil J. Valenta.

Kampaň ČPS startuje v médiích od 1. září 2018. Její první vlna je naplánovaná na podzim letošního roku, druhá na jaro 2019. S rodinou, jejíž denní rutinou je přikládání do kotle, se veřejnost setká nejen v televizní reklamně, ale také na internetu, včetně sociálních sítí. Třetí část kampaně v létě 2019 představí pozitivní dopady využívání stlačeného zemního plynu (CNG) v dopravě. Hovořit se bude o výhodách v podobě nízkých nákladů za ujetý kilometr i šetrnosti k životnímu prostředí.

„Lidé by měli vědět, že na CNG lze jezdit za polovinu. Pro každý rodinný rozpočet je to výrazná úspora a pro nás všechny každé auto na CNG znamená méně škodlivin v ovzduší. Navíc současná vláda poskytla dlouhodobé garance úspor, a to díky snížené sazbě spotřební daně na CNG. I to je důvod, proč právě nyní je v dopravě stlačený zemní plyn alternativním palivem číslo jedna,“ upozornil J. Valenta.

Zemní plyn představuje ekonomické i ekologické řešení také pro nákladní dopravu, a to nejen ve formě CNG, ale také v podobě zkapalněného zemního plynu (LNG). Nákladní vozy na LNG mají dojezd až 1200 km a firmám mohou ušetřit až 25 % nákladů na pohonné hmoty.

Využívání kotlů na pevná paliva pro vytápění domácností patří k nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší v městech a obcích. Na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší v roce 2016 v České republice podle Státního zdravotního ústavu předčasně zemřely 4 000 lidí. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2017 řadí ČR do pětice evropských zemí, kde znečištění vzduchu představuje pro populaci významnou hrozbu.



6 odpovědí na ČPS zahajuje od září dlouhodobou kampaň, má upozornit na výhody plynu

  1. Jan Veselý napsal:

    Mám spoustu vrstevníků – kamarádů, známých, spolužáků, kteří v posledních 10 letech stavěli. Plynem netopí nikdo. Moderní je stavět pasivní domy, tepelná čerpadla a v menšině případů automatické kotle na pelety.
    Po mě chtěli plynárny za plynovou přípojku 80 tisíc (5 metrů). Tak nemám plynovou přípojku vůbec. A spousta lidí topí pevnými palivy, protože topit plynem pro ně bylo finančně neúnosné.
    Vozidla na CNG/LNG částečně řeší jeden problém dopravy (mají nižší emise škodlivin), ale neřeší dovozní závislost ČR, hlučnost spalovacích motorů, emise CO2, …
    Neříkám, že nemají šanci, ale dlouhodobě asi jen tam, kde to nepůjde na elektriku.
    Každopádně je sympatické, že se probrali. Škoda, že s vozy na CNG nezačali pořádně už před 20-30 lety.

    • Martin Pácalt napsal:

      Za kus trubky ,výkop a plechovou kapličku – NO NEBERTE TO! 😀 …Nedivím se vám. Já bydlím v historické činžovní 8mibytové budově z počátku 20.stol. v bytě o 90m2 a nic než kondenzační kotel u mě nepřichází v úvahu. Soused má TČ vzduch/voda a kdykoliv sepne ten jeho ventilátor, štve tím všechny, kdo si ve dvoře otevřou okna nebo chtějí pobýt na balkóně (já nic neslyším, jsem už vysoko). Tím ale neargumentuju proti TČ v individuální výstavbě, kde jsou větší rozestupy. Moc jim nefandím, ale vidím je jako součást celkového řešení pro vytápění.
      Ony ty „zeměplynová“ vozidla mají jiný nádech, pokud se díváte do budoucnosti, kdy je zvládnutá levná výroba syntetického metanu či propan-butanu. Ale to jsme tu probírali v minulosti již několikrát, tak se nechci opakovat. Sázka jen na elektrovozy mi přijde jako sázka jen na jádro nebo jen na slunce nebo jen na vítr. Osobně jezdím autem na LPG a jsem velmi spokojen. Poslední (první od přestavby)emisní měření prokázalo nulové emise CO a žádný prach.A reálná úspora 1,02kč/km. Diesel v tomto smyslu netřeba.

  2. Vinkler napsal:

    Z vlastní zkušenosti. Pamatuji hodně. Dříve v době inverze naše vesnice v údolí -část Brna, byla zahalena těžkou dekou.
    A po zavedení plynu jen malá část darebáků topí starými botami či uhlím. Vzduch-v zásadě nádhera.

    • Vinkler napsal:

      Na druhé straně, zvedne-li se cena elektriky 3x, neodolají ostatní a plyn, benzín, uhlí, pelety….zvednou úměrně. Kudy z toho?

      • Panaka napsal:

        Cesta existuje, ale nebude pro všechny (byt v činžáku).
        podle mého názoru je zavedení opravdu konkurenceschopné virtuální baterie (potlačení nákladů na přepravu tam a zpět, když to vlastně vylepšuje toky v páteřní síti), i třeba s poměrem 2:1, otázka několika let. Potom to vidím na předimenzovanou FVE („co se na střechu vejde“) napojenou na síť, baterii (v podstatě backup) a tepelné čerpadlo (+dieselagregát jako finální pojistka).
        Alternativně jet na peletky, pořídit hobby peletkovač (30k Kč) a prostě si to namlet sám. Jsem z vesnice, v okruhu 10km jsou 2 malé (vesnické) pily, přísun pilin (big bagy) tedy teoreticky lze zařídit (nezkoušel jsem prakticky). Opět, s baterií a FVE mě ani tolik nemusí trápit energetická náročnost výroby (tuším příkon 1500 W).
        Poslední varianta jsou krbová kamna s teplovodním výměníkem (TUV, akumulace, další místnosti). Dřevo na samotěžbu bude „levné“ snad vždycky. Jen je nutné zapřáhnout mladší generaci 🙂

        • Antonín Mikeš napsal:

          Obávám se, že část vašich nápadů není dost dobře realizovatelná.
          1) potlačení nákladů na přepravu tam a zpět – analogie toho jako když chcete používat dálnici zdarma, jen proto že zboží vozíte do skladu a ze skladu ne jen k zákazníkovi..
          2) i třeba s poměrem 2:1 – kde se ta energie bude hromadit, ukládat nebo spotřebovávat, co budeme dělat až výkon všech FV překročí spotřebu sítě (všech spotřebitelů)?
          3) Potom to vidím na předimenzovanou FVE („co se na střechu vejde“) napojenou na síť, baterii (v podstatě backup) a tepelné čerpadlo (+dieselagregát jako finální pojistka). – ideální, každé jedno zařízení je dost drahé samo o sobě, a máte hned 4
          4) Alternativně jet na peletky, pořídit hobby peletkovač.. – to mě napadlo již dávno ale přečtení zkušeností jiných kutilů, jsem to vzdal než jsem se do toho pustil, nápad že mám doma dost listí, drť, větve z vlastního lesa a podobně je dobrý, ale technologie peletkování není nic triviálního, a už vůbec to nejde z každého materiálu, každé vlhkosti.. plus je to časově dost náročné.
          5) Krbová kamna – souhlas to už se ale zjistilo dávno a třeba v kombinaci s FV nebo slunečním kolektorem můžete velmi výraznou část roku překlenout bez užití hlavního zdroje tepla. (např. uhlí – snížení znečištění)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *