Ekonomická krize tlačí Rusko k těžbě v odlehlých oblastech Arktidy

Pod tlakem své fosilními palivy řízené ekonomiky je Rusko nuceno k podnikání rizikových projektů těžby ropy a zemního plynu v ledem posetém Severním ledovém oceánu. Posun těžby do těchto oblastí zvyšuje nároky na technologie a děsí ekology.

Rusku rychle dochází zásoby ve vnitrozemských ropných a plynových polích, tvrdí Mikå Mered, konzultant specializující se na polární oblasti spolupracující se společností Polarisk.

„Jste-li dnes v kůži ruské vlády a chcete-li udržet úroveň těžby ropy a plynu, musíte začít rozvíjet mimo pevninskou těžbu v arktické oblasti,“ tvrdí Mered.

Rusko je tak nuceno vydat se opačnou cestou než Spojené státy a Kanada, které z finančních a ekologických důvodů upouští od průzkumu mimo pevninských ložisek. Vyhlídky na těžbu v mořích Arktidy v USA navíc nadále klesají s novými finančně náročnými bezpečnostními postupy, o kterých se momentálně jedná v Bílém domě.

Zcela opačný přístup oproti USA a Kanadě

Podobné obavy v Rusku nehrozí. Zemí otřásl pád cen ropy a zemního plynu, hlavních vývozních artiklů země a také důsledky sankcí uložených po anexi Krymu v roce 2014 a podpory ukrajinských rebelů. V roce 2015 se hrubý domácí produkt Ruska propadl o 3,7 % a další 0,7% pokles se očekává i tento rok.

Rusko je největším producentem zemního plynu na světě a největším vývozcem ropy. Země má ovšem problémy s udržením úrovně své produkce a podle zprávy Wilson Center je země stále více závislá na těžbě v odlehlých oblastech.

„Rusko potřebuje těmito novými ložisky kompenzovat pokles produkce ve svých konvenčních ložiskách a udržet produkci na úrovni nejméně 10 milionů (barelů denně) po roce 2020,“ stojí v reportu Wilson Center.

Zatímco v USA byl předán návrh bezpečnostních předpisů pro těžbu v Arktických oblastech k posouzení do Bílého domu, Rusko naopak vyzývá těžaře k těžbě v Arktidě pobídkami formou snížených daňových sazeb.

Chybějící technologie

Pro těžbu v těchto oblastech ovšem Rusko potřebuje technologie, které nemá a sankce EU a Spojených států znamenají, že západní společnosti disponující patřičnými technologiemi ukončily prakticky veškeré své zapojení v těžbě v ruských arktických oblastech.

Rusko se snaží překonat tyto překážky a Gazprom Neft a státem vlastněný Rosneft se snaží nahradit zahraniční dodavatele technologií a vybavení ruskými zdroji. Rosneft plánuje v následujících 20 letech investovat 400 miliard dolarů do svého arktického těžebního programu.

Ekologická rizika

Těžba v arktických oblastech je také politicky citlivé téma, především kvůli obavám z přírodních rizik, které přináší těžba v tomto regionu.

„Pokud při těžbě v tak zranitelné oblasti, jakou je Arktida, dojde k úniku, obzvláště ropy, bude jej velmi obtížné kontrolovat z důvodu velmi chladného klimatu,“ tvrdí Stephen Singer, vedoucí globálního energetického programu WWF.

Úvodní fotografie: Arktické ropné pole Prirazlomnaja v Pečorském moři pod správou Gazporm Neft. Zdroj: Gazprom Neft