Gazprom: USA chtějí pomocí nových sankcí proti Rusku navýšit svůj export plynu

Podle ruské energetické společnosti Gazprom je jedním z cílů nově navrhovaných protiruských sankcí posílení pozice USA na evropském trhu s plynem. Podobný názor zastávají i německý ministr zahraničí a rakouský kancléř, podle nichž by země neměly prosazovat své ekonomické zájmy politickými sankcemi.

Zákon by v případě jeho přijetí umožnil americkému prezidentovi uvalit sankce na osoby, které vědomě investovaly nebo prodaly, pronajaly či poskytly Ruské federaci zboží, služby, technologii, informace nebo podporu pro výstavbu exportních plynovodů či ropovodů.

Podle senátem schváleného zákona je za takovou investici považována každá, která zlepšuje schopnosti Ruska stavět potrubní vedení pro export energetických komodit. V případě prodeje či poskytování zboží, služeb, informací či další pomoci se jedná o kroky, které přímo a významně usnadňují údržbu nebo rozšiřování výstavby, modernizace nebo opravy energetických potrubí.

„Co se týče implementací sankcí, neskrývají, že jejich cílem je zajistit přístup pro americký zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropy,“ uvedl Alexander Medvedev, zástupce výkonného ředitele společnosti Gazprom.

Spojené státy se s rostoucí domácí těžbou poohlížejí po zahraničních odbytištích pro svůj plyn, včetně evropského trhu. Podle Gazpromu však americké nabídky prozatím neměly výrazný dopad na aktivity společnosti v Evropě, jelikož rozdíly v cenách plynu na jednotlivých trzích nejsou dostatečné pro pokrytí nákladů na jeho přepravu ze Spojených států.

Mezi sankce, které může v případě porušení zákona americký prezident uvalit, patří například omezení garancí či pomoci ze strany americké exportní-importní banky, zákaz vývozu zboží, omezení poskytování úvěrů ze strany amerických i mezinárodních finančních institucí a další.

Aby se však subjekty vystavily riziku sankcí, musí překročit zákonem stanovený limit, který dosahuje u jednotlivých investic či obchodů 1 milion dolarů (fair market value) a 5 milionů dolarů pro období 12 měsíců.

Evropské společnosti se cítí ohroženy

Na schválení zákona zareagovali ve společném prohlášení i německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel a rakouský spolkový kancléř Christian Kern, podle kterých nelze akceptovat zavádění sankcí proti evropským společnostem, které se podílí na rozvoji evropské plynárenské soustavy.

„Politické sankce by neměly být spojovány s ekonomickými zájmy. A hrozit společnostem v Německu, Rakousku a dalších evropských zemích za účast nebo financování projektů jako Nord Stream 2 s Ruskem trestáním na americkém trhu přináší novou a velmi negativní povahu evropsko-amerických vztahů,“ uvádí politici v prohlášení.

Návrh zákona podle Gabriela a Kerna jasně popisuje, co je ve skutečnosti pro USA důležité: prodej amerického LNG v Evropě a nahrazení dodávek plynu z Ruska. Cílem je zajištění růstu pracovních pozic v americkém ropném a plynárenském průmyslu.

„Energetická bezpečnost Evropy je záležitostí Evropy, a ne Spojených států amerických. Evropa si má rozhodnout sama, kdo a jak ji zásobí energií na základě stanovených pravidel a tržní konkurence,“ uvádí v prohlášení.

Oficiální stanovisko USA: Nord Stream 2 nechceme

Součástí nového zákona je i pasáž věnovaná konkrétně výstavbě plynovodu Nord Stream 2, který má významně rozšířit exportní kapacity Ruska do Evropy vedoucí mimo území Ukrajiny.

„Politikou Spojených států je pokračovat v odporu vůči plynovodu Nord Stream 2 vzhledem k jeho neblahým dopadům na energetickou bezpečnost EU, rozvoj trhu s plynem ve střední a východní Evropě a energetické reformy na Ukrajině,“ píše se v sekci zákona o sankcích věnované energetické bezpečnosti na Ukrajině.



12 odpovědí na Gazprom: USA chtějí pomocí nových sankcí proti Rusku navýšit svůj export plynu

  1. C napsal:

    Toto je tak na rozjetí obchodní války, místo toho aby se hledaly nové trhy, levný plyn se dodával do rozvojových zemí a tam se tlačilo na růst spotřeby energie, což by mělo pozitivní dopady na obyvatelstvo a průmysl a i zemědělství, tak se tu bojuje o zahlcené trhy, to je hloupost. Evropa se tím plynem brzy může snadno zadusit, Rusko, USA, Izrael, možná Egypt a další a další země, které jsou sto k trubkám natáhnout přípojku či novou trubku přímo do Evropy.

    Zcela bez konspiračních teorií, tsunami v Japonsku byla USA vhod, je kam dodávat nadbytečné uhlí. Plynařům zase velmi vhod přijde omezení JE v EU, rušení uhelek a Energiewende. CNG v dopravě se nechytá, lokomotiva na plyn v Ostravě vyjela už před lety a od té doby je nikdo nechce, zatepluje se, klesá spotřeba i zde, je třeba jej dostat do energetiky, v maximální míře.

    Mnohem více by pomohlo, pokud by se tímto plynem měla sytit rostoucí spotřeba v rozvojových zemích, jednak by tak vzrostla výkonnost jejich průmyslu a také možnost třeba získávat pitnou vodu z vody slané. Problém bude až se do trhu s plynem pustí i ropné státy, které jej doposud spalují, pokud by jej všechen chtěly využít či prodat, s trhem to dost nepříjemně zahýbe. To ale také může pokud se rozjedou technologie těžby hydrátů methanu. Zdá se že než bude moci nastat století čisté energie a možná expanze lidstva na jiné planety, musíme ještě přežít jedno století. Bylo li 19. století stoletím páry, uhlí a vědy, 20. století stoletím ropy války a konzumu, tak století 21. bude stoletím plynu, čeho ještě je otázkou. Je ale zajímavé že století začíná ve 20./30. letech a trvá 80 roků.

    Evropa by se měla konečně postavit na vlastní nohy a bůh ví že jí je budou všichni zkoušet podrazit.

    • Martin Hájek napsal:

      Vcelku s Vámi souhlasím, hlavně ta poslední věta je sympatická, jenom je to trochu jinak. Evropa se střílí do nohou hlavně sama, když dělá všem okolo užitečného idiota ve jménu vzletných hesel a frází. Ostatní se starají hlavně o sebe, ať už kolem toho říkají cokoliv.
      Pro EU je rozhodně racionální nebýt příliš závislá na dovozu plynu a to implikuje, že by měla jeho spotřeba ve výrobě elektřiny narůstat jen o tolik, kolik se podaří ušetřit jinde. To by byl i racionální postup z hlediska využití infrastruktury. Stavět nové plynovody s výjimkou některých zemí jihovýchodní Evropy dnes už postrádá smysl, tedy pokud platí teze o dekarbonizaci do roku 2050.
      Plyn je pro rozvojové země zatím příliš drahý, ale když zlevní, tak se to může změnit. Uhlí totiž už moc zlevnit nemůže, i horník v Kolumbii musí jíst a má nějaké alternativní možnosti obživy, takže zadarmo těžit nebude. O Číně ani nemluvě.

  2. Petr napsal:

    Pokud se Německo nebude střílet do nohy samo, a zbytečně předčasně neodstaví jaderné elektrárny, tak žádný velký problém nebude, a vystačil by jim i dnešní Nord Stream 1.
    Zateplování spotřebu plynu snižuje po celé Evropě.

    • Jan Veselý napsal:

      Nic předčasně odstavovat nebudou, harmonogram je už 5 let známý a do 5 let bude po všem. Tu výrobu v klidu nahradí OZE, hlavně větrné elektrárny.
      Plyn ve výrobě elektřiny je v Německu dost vedlejší (míň než 20% spotřeby), většina se spotřebuje na topení. Až budou mít Němci problém s plynem, konečně pořádně šlápnou do zateplování.

      • Vláďa napsal:

        Okamžitý výkon mohou OZE nahradit. Stále se zdůrazňují domácnosti a přitom v Německu je podstatně větší spotřeba v průmyslu. Nedovedu si představit automobilku která když zajde sluníčka, utiší se vítr tak zastaví výrobu. Automobilka je jenom jako ukázka.

        • Jan Veselý napsal:

          Tak ještě jednou a pomalu. Loni vyrobily německé JE ~80TWh elektřiny, já tvrdím, že do roku 2022, kdy bude odstavena poslední JE v Německu, vzroste výroba německých OZE o >80 TWh/rok. Pokud vzroste spotřeba zemního plynu pro výrobu elektřiny, bude to jen v případě, že bude pro pološpičkové zdroje levnější než uhlí, což se stalo loni. Domácnosti zdůrazňujete Vy, zateplovat jdou i průmyslové a komerční objekty.
          Od inženýra-silnoproudaře bych očekával lepší vhled do problematiky než tupounské „nebude foukat vítr, fabriky přestanou vyrábět“. Zkuste se třeba kouknout na index spolehlivosti dodávek elektřiny (SAIDI).

          • Petr napsal:

            Kancelářím a továrnám zateplování skoro vůbec nepomůže, ti spotřebovávají maximum elektřiny na provoz počítačů, strojů, robotů a klimatizační chlazení.
            A když potřebují teplo, tak v takové koncentraci na tavení, že s tím nemá zateplování budov nic společného.

          • C napsal:

            Pánové, jedeno koze, druhý o voze.

            Pan Veselý tu naznačuje že plyn představuje minimální podíl ne výrobě elektřiny a že jeho spotřeba na tento účel je také malá, dále naznačuje že kdyby Německo začalo mít problémy s importem plynu, tak má zřejmě dost velký potenciál snižování jeho spotřeby v podobě zateplování budov etc.

            Jelikož zateplení snižuje spotřebu energie v objektu, je možné nasadit tepelné čerpadlo, když řekneme že tepelné čerpadlo má COP 3 a PPE n= 0.5, získáme i pro nezateplený objekt nižší spotřebu plynu než pokud by byl tento vytápěn plynovým kotlem, se zateplením ještě výrazněji klesá. Takže jestli budou mít problémy plyn navíc získat, jedno jestli z Ruska, USA, Kataru či Tramtárie, mohou jej ještě získat úsporou na jiných místech.

          • Vláďa napsal:

            Vždyť zde nejde o energii nutnou pro topení ale o potřebný výkon zajišťující výrobu.

          • Jan Veselý napsal:

            Dalších 20% spotřeby, obvykle procesní teplo.

          • C napsal:

            Celé nepochopení spočívá v tom, že pan Petr naznačoval že pokud nebudou dělat elektřinu z plynu a ještě nechají v provozu JE, pak nebudou třeba nové trubky na dně Baltském. Tomu pan Veselý oponuje tím, že lze plyn ušetřit v jiných oborech, následně dochází už k úplnému chaosu a nepochopení.

            Samozřejmě že by nové paroplynky vyžadovaly více plynu, stejně tak by se musely asi další postavit (otázka jestli třeba v některých oblastech raději nepřehodí výrobu na zahraničí, například na elektrárny v ČR, ale to je vedlejší), ovšem je otázka, jestli se stejné množství nedá ušetřit právě v jiných odvětvích a tím se stává celá diskuse zbytečná.

            Co do rychlosti a technologie, je to obrovské neprozkoumané pole konverze uhelných elektráren na elektrárny plynové, ať už s tím že se jen přestaví kotel, nebo se místo něj rovnou instaluje spalovací turbína.

      • Martin Hájek napsal:

        Pane Veselý, nic proti optimismu, ale nových 80 TWh OZE v Německu do roku 2020 nevyrobí, to je absolutní utopie, když se podíváte, jaké jsou plánované reálné přírůstky větru a fotovoltaiky během příštích let, tak to nebude ani polovina.
        Není to tragédie, Německo dnes 40+ TWh elektřiny vyváží, takže holt přestane (v průměru) vyvážet a v obdobích jako byl loňský leden bude výrazně dovážet. Když zafouká, tak zase vyvážet. V tomto případě je ovšem otázka odkud a za kolik. To vy samozřejmě neřešíte, ale je to neznamená, že to není relevantní otázka. Odpověď je jasná, ošklivé uhlí pofrčí naplno, tak jako letos v lednu, kdy hnědouhlené lomy v ČR trhaly rekordy, aby stíhaly v rámci akce Energiewende funguje jenom někdy domácí elektrárny. Výsledek bude zajímavá obchodní bilance, protože vývoz bude za nulu nebo blízko nuly a dovoz velmi nákladný, ale Němci to určitě ekonomicky utáhnou a hloupý, kdo nebere – oni to tak chtěli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *