I přes úspěch liberalizace je EU stále závislá na ruském plynu

Liberalizace evropského trhu s plynem je průmyslovými analytiky obecně vnímána jako velký úspěch. Nicméně politici EU o tomto úspěchu tolik nehovoří, protože liberalizace nedokázala doručit jeden z jejích hlavních cílů – diverzifikaci dodávek. Evropa je dnes závislá na dodávkách ruského plynu více než kdykoliv dříve.

Trhy s plynem jsou v současnosti likvidnější než dříve. Zhruba 60 až 70 % veškerého plynu prodaného v Evropě je obchodováno na konkurenčním trhu. Tato hodnota se blíží až k 80 %, pokud se do ní započítá i Itálie.

„Byl odveden velký kus práce, a to zejména v severozápadní Evropě a v menší míře také ve střední Evropě a v Itálii. V podstatě, čím více na jih a na východ jdete, tím méně jsou zde trhy integrované, ale obecně bych řekl, že bylo dosaženo velkého pokroku.“

Jonathan Stern, ředitel plynové sekce Oxford Institute for Energy Studies

Také ACER, evropská Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů, má na liberalizaci podobný názor. Považuje ji za úspěšnou. Legislativní změny podle ACER pomohly zvýšit likviditu trhů. Většina průmyslových spotřebitelů a mnohé domácnosti si dnes mohou svobodně vybrat svého dodavatele plynu. A například unbundling vedl k vytvoření nezávislých provozovatelů přepravní soustavy z etablovaných vertikálně integrovaných firem.

Obchodní plynárenské uzly

Po celé Evropě vznikly různě velké obchodní plynárenské uzly (huby). Nejrozvinutější obchodní uzly mají velmi dobrou likviditu, a jsou tak cenovými benchmarky pro zbytek Evropy. Ceny plynu se pak podle slov Dennise Hesselinga, ředitele plynového oddělení v ACER, na velké části území EU již sjednotily.

Objem obchodovaného plynu na obchodních uzlech se mezi lety 2015 a 2016 zvýšil o 20 %. Podle Jonathana Sterna ale tento nárůst nebyl způsoben pouze změnou politického rámce. Velkou roli podle něj sehrála například finanční krize v Evropě v roce 2008. V důsledku krize, tedy recese, kolabující poptávky a masivního nárůstu cen ropy a plynu, byly energetické společnosti nuceny znovu vyjednat dlouhodobé kontrakty s dodavateli.

Větší bezpečnost dodávek v EU

Ve své podstatě existence obchodních uzlů znamená, že si velcí dodavatelé jako Rusko již nemohou diktovat své podmínky. Trhy ve střední a východní Evropě nyní získaly přístup k nižším, konkurenčním cenám vytvořeným tržními silami.

„Možnosti dodavatelů diskriminovat určité zákazníky se snížily. Dlouhodobé kontrakty jsou čím dál tím více opětovně vyjednávány na základě cen na hubech a často jsou (částečně) cenově navázány na ceny na hubu.“

Dennis Hesseling, ředitel plynového oddělení v ACER

Evropa je nyní mnohem lépe připravená na případné přerušení dodávek. Kupříkladu na základě unijní legislativy musí být přeshraniční plynovody obousměrné. Toto opatření má za cíl umožnit členským státům pomoci si v případě problémů. Bezpečnost dodávek se tedy v Evropě značně zvýšila.

Závislost na importu plynu z Ruska vzrostla

I přes výše popsané významné pokroky na unijních trzích s plynem liberalizace nevedla k jednomu z jejích klíčových cílů. EU nedokázala diverzifikovat své zdroje plynu. Získání plynu z jiných regionů se doposud setkalo s mnohými zpožděními. Evropa získá zemní plyn z Kaspického regionu prostřednictvím Jižního koridoru až v roce 2020.

Vzhledem ke stále stabilní produkci plynu v Norsku, druhém největším dodavateli do EU po Rusku, je jedinou alternativou zvýšení dodávek z Ruska, nebo zvýšení importů LNG, které je ale momentálně dražší než plyn přepravovaný plynovody. Evropa se tak postupně stala závislejší na ruském plynu. A to navzdory všem politickým prohlášením a ideologickým komentářům po krizích v roce 2009 a 2014.

Liberalizace ale stále zůstává v centru plynové politiky EU. Podle Maroše Šefčoviče, místopředsedy Evropské komise a komisaře pro energetickou unii, zůstávají hlavními body energetické bezpečnosti EU dokončení vnitřního trhu s energií a efektivnější využívání energie.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *