LNG terminál Świnojuście

Infografika: Jak funguje LNG terminál v polském Svinoústí

Do polského Svinoústí má v pátek připlout tanker z Kataru s první komerční dodávkou zkapalněného zemního plynu (LNG), kterou tento terminál historicky přijme. Během uplynulých měsíců už Svinoústí přijalo dva zkušební tankery a proběhly testy, které měly prokázat, že terminál je připraven na dodávky plynu i jejich předávání do polské přepravní sítě.

Katarský plyn o objemu 206 tisíc metrů krychlových ve zkapalněném stavu dorazí do Polska v rámci dvacetiletého kontaktu polské státní firmy PGNiG se společností Qatargas. O několik dní později připluje také tanker s plynem od norského Statoilu (140 tisíc metrů krychlových), který PGNiG nakoupila na spotovém trhu.

Následující infografika vysvětluje, jak bude LNG terminál fungovat.

Autorem článku je Adéla Denková, Euractiv.cz.

nfografika k funkci LNG terminálu v polském Svinoústí

Infografika k funkci LNG terminálu v polském Svinoústí. Autor: Polskie LNG

1. Vlnolam

Přístaviště pro vykládku tankeru z LNG chrání tříkilometrový vlnolam – podle údajů firmy Polskie LNG, která terminál provozuje, se jedná o nejdelší stavbu tohoto typu v Evropě. Slouží zároveň jako přístupová cesta z pevniny k vykládací plošině. Součástí je i čerpadlo vody pro požární účely. V pevninské části terminálu se pak pro případ požáru nachází zásobník s vodou.

2. Tanker

Na vykládací plošině dochází k vykládce LNG pomocí čtyř dvacetimetrových vykládacích ramen. Tankery, které zkapalněný plyn přiváží, mohou být až 315 metrů dlouhé a 50 metrů široké s ponorem až 12,5 metru. Kapacita takového plavidla pak činí 216 tisíc kubických metrů plynu. Ve zkapalněné podobě je objem plynu 600krát menší než v plynné formě.

3. Propojení terminálu s vykládací plošinou

Z tankeru se zkapalněný plyn dostane do pevninské části terminálu plynovody položenými na estakádách, které slouží také pro elektrické vedení a přepravu vody. Nejdelší z estakád měří 1,5 kilometru. Volný pás zeleně mezi pláží a zařízenými pro zpracování plynu chrání pobřežní faunu a flóru před případným poškozením.

4. Zásobníky

Plyn se stále ještě ve zkapalněné podobě při teplotě -162 stupňů Celsia uchovává ve dvou kryogenních zásobnících o celkové kapacitě 320 tisíc kubických metrů. Oba jsou 52 metrů vysoké s průměrem 80 metrů. Jejich vnitřní vrstva je vyrobena z niklu a vnější z betonu. V současné chvíli disponuje terminál roční kapacitou 5 miliard kubických metrů (bcm). Pokud by se uskutečnil plán na vybudování třetího zásobníku, kapacita by se zvýšila na 7,5 bcm ročně.

5. Zařízení pro odpařování

Pro uvedení LNG zpět do plynné podoby je potřeba ho zahřát ve speciálním systému potrubí ponořeném do teplé vody (ale nikoliv mořské, protože Balt je na to příliš studený). Ačkoliv to zní jednoduše, jedná se o složitý a technologicky pokročilý proces.

6. Kompresorová stanice

Po regazifikaci zamíří plyn do kompresorové stanice, aby mohl dále putovat do přepravní sítě a pak ke konečným zákazníkům. Prostřednictvím moderních BOG (boil-off gas) kompresorů je možné takto stlačovat i plyn, který se v instalacích terminálu odpařuje samovolně.

7 + 10. Řídící budovy

V části terminálu vzdálenější od moře stojí několik budov sloužících k řízení a obsluze terminálu. Hlavní řídící místnost (polsky „sterownia“) je mozkem celého zařízení a kontroluje veškeré procesy, které v něm probíhají. Dále se v této části terminálu nachází administrativní budovy, údržbový servis nebo rozvodna elektřiny.

8. Ventilační věž

Nejvyšším objektem terminálu je více než šedesátimetrová ventilační věž, která umožňuje udržovat v celé instalaci správný tlak. Funguje jako bezpečnostní ventil, prostřednictvím kterého je možné kontrolovaně upouštět přebytečný plyn do ovzduší.

9. Zařízení pro plnění LNG do cisteren

Plyn je možné z terminálu distribuovat také ve zkapalněném stavu prostřednictvím nákladních cisteren. V terminálu Svinoústí budou pro tyto účely fungovat tři plnicí stanice.

5 odpovědí na Infografika: Jak funguje LNG terminál v polském Svinoústí

  1. Zbyněk napsal:

    Běžně by mělo platit pravidlo, že jména lidí a zeměpisné názvy se nepřekládají, aby v komunikaci nevznikal zmatek !!
    Dotaz na autorku: Na jaké mapě prosím najdu „Svinoústí“ ?

    • Adéla Denková napsal:

      Dobrý den, jsem toho názoru, že pokud český ekvivalent pro cizí název existuje, měl by se používat. Také do článku nepíšu „Paris“, ale „Paříž“. „Svinoústí“ je běžně užívaný český název města „Świnoujście“, méně často nazývaného také „Ústí na Svinou“ (třeba by se Vám tohle líbilo víc). AD

      • Zbyněk napsal:

        Dobrý den, ano mám představu a děkuji za vysvětlení. Bohužel s vámi nemohu souhlasit. Pokud uvádíte jako příklad Paris – Paříž, Varšava, Řím, potom ano – i když by mi i tady originální názvy nevadily. Např. New York už je ovšem k diskusi – neviděl jsem běžně psáno Ňůjork, NjůJork nebo Nový Jork (snad v předválečné nebo obrozenecké literatuře 19. stol.). A to nemluvím o městech podobného mezinárodního významu jako je uvedené Svinoujscie. Např. do školy jsem chodil v Reichenbergu – nevím co to komu řekne ať už u nás nebo v Německu. Bohužel nejste v mediích sama, kdo má podobný názor a proto se v mediích setkáváme např. se schůzkou v Remeši nebo o sportovním kláním v Ostřihomi atd.
        Tato města nikde na mapách nenajdete a čtenář se nemá šanci reálně dozvědět, kde k dané události vlastně došlo – tzn jedná se o informační zmatek, kdy se autor snaží ukázat čtenáři, že ví víc…. Jen můj názor.
        A co by se mi líbilo víc? Pokud už máte chuť uvádět české ekvivalenty cizích zeměpisných názvů, tak např. oba názvy uvést společně (např. jeden třeba v závorce) – tak, aby článek měl nějakou vypovídací schopnost

        • Adéla Denková napsal:

          Dobrý den, děkuji Vám za názor. Pravděpodobně se v tom neshodneme. Každopádně v dnešní době není problém si název Svinoústí zadat do vyhledavače a najít, o co jde. Má mimochodem i vlastní záznam na Wikipedii. Uznávám, že pro někoho tohle může být trochu problém, zároveň bych ale ráda podotkla, že informační hodnota článku spočívá trochu v něčem jiném 🙂

          • Zbyněk napsal:

            souhlasím, článek je určitě ok. Každopádně pokud mám cokoli číst v oblasti, kde se dobře orientuji, tak určitě nepředpokládám, že k tom budu potřebovat Wikipedii nebo nějaký slovník, abych vůbec pochopil o jakémže místě na zemi se hovoří…. (vím, co a kde je „svinoústí“ v překladu – jde mi o obecný pohled…. 🙂
            Třeba taková perlička je kdy se u zahr. sportovkyň uvádí přípona -ová. Je pak legrační, když u třeba korejských závodnic se tato přípona v mediích přidá za jejich křestní jméno atd.
            Jsem téměř denně v kontaktu se svými zahr. partnery a známými a za mě závěre – zeměpisné názvy a jména nepřekládat….. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *