Plynovod. Nová technologie zlevní břidlicový plyn. Ilustrační foto

Nizozemsko ukončí těžbu plynu na poli Groningen do roku 2030

Nizozemská vláda do roku 2030 postupně ukončí těžbu plynu na poli Groningen, které je největším v Evropě a desátým největším na světě. Důvodem je to, že těžba způsobuje řadu zemětřesení, která jsou sice malá, nicméně způsobují velké škody.

Letos má těžba činit 21,6 miliardy metrů krychlových, což odpovídá zhruba pěti procentům spotřeby plynu v EU. Ještě v roce 2013 činila těžba 53,8 miliardy metrů krychlových. Nizozemsko v posledních letech rozsah těžby postupně snižuje, protože desítky zemětřesení, která ročně vyvolává, způsobují škody na tisícovkách domů a dalších budov.

„Naším záměrem je (snížit těžbu) ke 12 miliardám metrů krychlových v příštích čtyřech až pěti letech a na nulu do konce nadcházející dekády,“ řekl na tiskové konferenci premiér Mark Rutte.

Snižování těžby je postupné proto, aby velcí průmysloví uživatelé měli čas shánět jiné energetické zdroje. Také zahraniční odběratelé nizozemského plynu v Německu, Belgii a Francii budou muset najít nové zdroje plynu a jejich kontrakty nebudou obnoveny.

zemní plyn

Ilustrační foto

Nizozemsko staví konverzní závod, který bude muset upravovat vysoce výhřevný zahraniční plyn, aby byl využitelný v tamějších tepelných soustavách. Nizozemské domácnosti nicméně budou povzbuzovány k tomu, aby omezily používání plynu a snažily se přejít na jiný systém topení, napsala agentura Reuters.

Pole v Groningenu bylo objeveno v roce 1959 a těžba na něm začala v roce 1963. V roce 2015 pole pokrývalo téměř tři čtvrtiny rezerv plynu v zemi. Nizozemsko těží také z několika polí v Severním moři.

Plyn je významným zdrojem příjmů státního rozpočtu. Letos by příjmy z plynu měly dosáhnout dvou miliard eur (50,8 miliardy Kč), v roce 2013 činily 15,4 miliardy eur.

Autor:



15 odpovědí na Nizozemsko ukončí těžbu plynu na poli Groningen do roku 2030

  1. Petr napsal:

    To je ta slavná konzistentní EU a její geniální plánování.
    Německo a Polsko jsou nuceny maximálně do plynu, a Nizozemsko začíná domácnosti od plynu naopak zase odrazovat.

    • Jan Veselý napsal:

      Jo, EU může za to, že po 60 letech těžby je plynové pole u Groningenu vyčerpané a jediný způsob jak ho udržet v chodu jsou injektáže do ložiska a jiné psí kusy, který způsobují zemětřesení.
      A kdo nutí Německo a Polsko do spotřeby zemního plynu? Máte nějaké konkrétní odkazy s jednání a akcí na úrovni EU nebo jste si to „odvodil“ a stalo se to vaší utkvělou představou?
      P.S.: Už tomu chybělo jen 50 milionů černochů.

      • Petr napsal:

        Nizozemsko může snadno dovážet skapalněný plyn, když je celé na pobřeží.
        V Německu i Polsku je obří tlak všch možných aktivistů na přechod z uhlí na plyn, jesti o tom nevíte, tak toho fakt moc nevíte 🙂

        • Jan Veselý napsal:

          Když je těch aktivistů tolik, tak mi dejte tři příklady včetně odkazu. a přidejte odkazy na to jak tito aktivisti reálně ovlivnili energetickou politiku svých zemí. Tím se totiž odfiltrují pryč mediální PR panáci, internetoví teoretici a pochybní snílci.

    • Martin Pácalt napsal:

      Petře, na novinkách.cz nebo ve fóru Parlamentních listů už nebylo dneska pro Vás místo?

  2. Martin Pácalt napsal:

    Je to škoda a nemá to dobré řešení. Vzhledem ke změně tlakových poměrů v podloží plynových polí totiž může k zemětřesením docházet ještě dlouho po ukončení těžby. Přitom výpadek v rozpočtu se dostaví s prvním škrcením kohoutů.

    • Jan Veselý napsal:

      Nedá se nic dělat, to pole je vytěžené. Holanďani to moc dobře vědí a už pracují na tom, aby se jich to hospodářsky nijak extrémně nedotklo. Mají rozjetý program na zateplování, nové domy nebudou mít plynovou přípojku, ve velkém rozjeli větrnou energetiku, posilují přeshraniční přenosová vedení, … Navíc mají v Rotterdamu velký LNG terminál.

      • Martin Hájek napsal:

        Pane Veselý, musím uznat, že pobavit umíte. 🙂 Už teď je podle článku výpadek pro Nizozemský státní rozpočet 13,4 miliard Euro ročně, což pozná i Nizozemská státní pokladna, která na tom mimochodem není nijak dobře, na bezpracné zisky z těžby plynu si v Nizozemí docela zvykli. Zateplování je komedie, která samozřejmě nemůže ty příjmy vyrovnat (navíc jsou to ve skutečnosti výdaje, které musíte ze státního rozpočtu naopak dotovat). Problém LNG terminálu je samozřejmě v tom, že to je DOVOZ plynu, který musíte zaplatit, což je dost podstatný rozdíl proti tomu, když si ho vytěžíte sám. Jak pomohou přenosová vedení vyrovnat výpadek příjmů z těžby plynu, to asi víte jen Vy sám.

        • Jan Veselý napsal:

          Já z těch čísel mám takový divný pocit, že nějaký novinářský moula popletl pojmy a dojmy. Nějak mi přijde divné, že při omezení těžby o 60% klesnou příjmy o skoro 90%. Ale pal to čert, Holanďani jsou, zdá se, v pohodě. Na letošek mají mít přebytkový rozpočet, počítají s rozpočtovým přebytkem 7.8 mld. EUR. Je fajn mít plyn, ale ještě lepší je mít bohatou diverzifikovanou ekonomiku, která nestojí a nepadá podle vývoje těžby a ceny plynu.

          • Lubos napsal:

            Pole Groningen este urcite nie je vytazene, problemom naozaj su protesty miestnych, no treba aj povedat ze opravene. Nejde ale jen o zemetrasenia, ale taktiez domacim prekaza ako NAM (JV Exxon/Shell) a najvacsi taziar vyuziva danovy system Holandska k vynasaniu kapitalu z krajiny. Co sa tyka znizeniu prijmov o 90 percent pri znizeni produkcie o 60 % je celkom realne. Treba brat v uvahu ze OPEX sa neda znizit paralelne z produkciou. Aj pri nizsej produkcii budu totizto nuteny stale vyuzivat vacsinu Infrastruktury.

  3. Martin Hájek napsal:

    Je velmi zajímavé sledovat rozdíl mezi Nizozemím a Dánskem. Obě země měly značná ložiska zemního plynu. Ale zatímco Nizozemci posledních 30 let fungovali, jakoby těžba plynu měla pokračovat věčně, tak Dánové se systematicky připravovali na to, že jednou skončí. Dnes budou Nizozemci závislí na dovozu plynu, zatímco Dánové vybudovali soustavy dálkového vytápění a spotřebu zemního plynu mají mnohem menší a tudíž je konec těžby nebude kromě výpadku příjmů státního rozpočtu nijak zásadně trápit. Navíc se Dánsko ještě možná stane tranzitní zemí pro Norský plyn do Polska. (Mimochodem Dánsko nepodporuje Nordstream II, který kvůli tomu musí měnit trasu).

    • Milan Vaněček napsal:

      Jsem rád že uznáváte jak jsou dánové, mimochodem s penetrací OZE přes 50% v elektřině, velmi úspěšní a rozumní. Není to tak dávno, co zde od pana V. a Vás převládal názor: to nééjde, nerozumní dánové mají hroznou energetickou politiku….

      • Milan Vaněček napsal:

        oprava: pana W

      • Martin Hájek napsal:

        Dánové mají obecně celkem rozumnou energetickou politiku přizpůsobenou jejich podmínkám. Nicméně i Dánsko už zjistilo, že zvyšovat za současné situace podíl elektřiny z větru nad 50 % přestává dávat smysl. Jejich aktuální problém je velmi vysoká daň na elektřinu, která v nových podmínkách, kdy je potřeba likvidovat přebytky elektřiny z OZE, naprosto přestala dávat smysl, ale politiky je problém s tím hnout. Co jim vyčítám já i kolega Wágner je akce „předěláme uhelné elektrárny na dováženou biomasu“. To je skutečně zoufalství a mrzí mě, že tuhle velkou kaňku jinak rozumné Dánsko připustilo (není samozřejmě zdaleka samo).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *