Šefčovič se vyjádřil k projektu Nord Stream II pozitivněji než v minulosti

V úterý promluvil k tisku Maroš Šefčovič ohledně projektu plynovodu Nord Stream II. Ve svém projevu osvětlil současnou situaci Evropské komise a projektu. Panují rozdílné názory ohledně čísel na renovaci současné ukrajinské cesty a kolik bude potřeba zemního plynu v budoucnu. Evropská komise má již určitou představu, kterou část legislativy bude moci použít na projekt.

Již delší dobu se Evropská komise zajímá o projekt plynovodu s názvem Nord Stream II. Maroš Šefčovič, viceprezident Evropské komise a vedoucí projektu Energetická unie, již v minulosti vyjádřil obavy, že Nord Stream II je v rozporu s plány Energetické unie. Jak informoval zpravodajský server Euractiv, na úterním prohlášení už byl více pozitivní.

„Tento projekt, jak byl podán a popsán, rozděluje členské státy EU […]. Nikdy jsem ještě neviděl projekt, který je ohlašován jako čistě komerční, aby byl takto intenzivně prodebatováván politiky a ne pouze ministry pro energetiku, ale také ministry zahraničních věcí a hlavami států a vlád. Ještě nikdy jsme nedostali tolik dopisů od nejvyšších zástupců členských států.“ Prohlásil Maroš Šefčovič

Celková situace

Evropská komise se snaží nahlížet na situaci z celkové pozice Energetické unie. Nord Stream II zahájil velkou diskuzi ohledně celé energetické bezpečnosti a funkčnosti trhu. V rámci projektu Nord Stream II se dle Šefčoviče uvažuje, kolik vlastně zemního plynu do roku 2030 potřebujeme.

Evropská komise má svoje čísla, ale některým členům se zdají být příliš vysoká. Z tohoto důvodu požádala Evropská komise mezinárodní energetickou agenturu (IEA) o dodatečnou expertízu. Neshoda ohledně odhadovaných čísel panuje taky v možnosti renovace a vylepšení současné tranzitní sítě přes Ukrajinu. Zatímco Rusko tvrdí, že by renovace přišla na 10 až 12 miliard dolarů, odhad Světové banky je 2,5 až 5,5 miliard dolarů.

Situace se trochu uklidnila, když Německo prohlásilo, že projekt bude nadále podporovat, pouze pokud Rusko neomezí současné dodávky skrz Ukrajinu. Právě omezení dodávek zemního plynu skrz Ukrajinu se setkává s největším odporem, zejména od USA, Česka, Slovenska, Polska, Maďarska a samozřejmě samotné Ukrajiny, která by tak ztratila svoje výsadní postavení jako tranzitní země.

Nord Stream II a legislativa

Ačkoliv Nord Stream II rozvířil politické vody, nejdůležitější otázka zatím není zodpovězena. Může vůbec Evropská komise legislativně omezit či zastavit projekt? Evropská komise v tomto ohledu již před delší dobou zahájila legislativní proces posouzení shody projektu Nord Stream II s právem Evropská Unie. Sám Šefčovič se několikrát sešel s experty přes legislativu EU, zástupci konsorcia zodpovědného za projekt a s Německým regulátorem Bundesnetzagentur.

Protože se jedná o legislativu dvou odlišných celků, Ruska a Evropy, snaží se Evropská komise nastavit rámec, kde by se uplatnily základní principy Evropské unie. Evropské právo se dle Ševčoviče vztahuje na všechny evropské zóny, včetně čistě ekonomických zón. Celá situace se ještě více komplikuje faktem, že se musí řešit zvlášť část plynovodu na souši a pod vodou.

Na suchozemskou část projektu Nord Stream II hodlá Evropská komise uplatnit právo z oblasti životního prostředí. Další vliv by mohly mít právní předpisy o zadávání veřejných zakázek a třetí energetický balíček. Na podmořskou část by se potom měla vztahovat specifická sekundární legislativa. V tomto případě se musí případ po případu zjistit, jaké oblasti legislativy by měly být použity na plynovod.

Zdroj úvodní fotografie: www.youtube.com

Autor:



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *