Domů
Plynárenství
Stane se Jižní plynový koridor spásou Evropy?
plynovod
Zdroj: Flickr / Jay Phagan,

Stane se Jižní plynový koridor spásou Evropy?

V červenci 2018 výzkumný institut Oxford Institute for Energy Studies vydal studii s názvem Let’s not exaggerate – Southern Gas Corridor prospects to 2030. Článek se zabývá rolí, kterou Jižní plynový koridor může pro Evropu do roku 2030 hrát. Autorem článku je Simon Pirani, hostující seniorní výzkumný pracovník OIES. Závěrem Piraniho je, že Jižní plynový koridor nebude hrát významnou roli na evropském trhu s plynem před rokem 2030. A to i přes významnou politickou podporu, která projektu náleží. 

Infrastruktura tzv. Jižního plynového koridoru sestává z rozšíření plynovodu SCP a plynovodů TANAPTAP vedoucích až do jižní Itálie. Jediným nynějším zdrojem jižního koridoru je ložisko Shah Deniz II v Ázerbájdžánu. Těžba tohoto ložiska byla zahájena letos v červnu a svého vrcholu má dosáhnout v letech 2021 – 2022 na 16 miliardách m3 plynu ročně. Z tohoto objemu má Turecko ročně obdržet 6 miliard kubíků plynu do Evropy má proudit zbylých 10 miliard, což představuje přibližně 2 % její celkové poptávky po plynu.

Maximální kapacita odpovídá 2 % evropské poptávky

Političtí představitelé o infrastruktuře jižního koridoru v posledních letech mluví velmi optimisticky a vyzdvihují její přínosy pro energetickou bezpečnost Evropy. Komerční podmínky se ovšem se zvyšující se politickou podporou zhoršují. O jižním koridoru se v různých podobách mluví již od 90. let minulého století. Od nového tisíciletí ale trh se zemním plynem v okolí Evropy a v Evropě samotné prošel několika změnami. Kromě dalšího Turkmenistán začal exportovat plyn do Číny, nikoliv do Evropy. Rusko zahájilo snahy diverzifikovat své exportní trasy a potenciálně se tak vyhnout Ukrajině. Dalším důležitým faktorem je, že ekonomická krize vedla k poklesu poptávky po plynu v EU a ke snížení jeho cen.

Tyto změny vedly k tomu, že jižní koridor bude uveden do provozu v jiných podmínkách, než se očekávalo v minulosti. Důsledkem je například to, že kapacita infrastruktury bude schopná uspokojit pouze ony 2 % evropské poptávky a nikoliv 10 až 20 %, jak se dříve plánovalo.

Jižní plynový koridor
Trasa Jižního plynového koridoru.

Navýšení kapacity jižního koridoru by muselo začít již u samotného zdroje plynu. Pirani proto zkoumá faktory, které v budoucnu ovlivní úroveň ázerbájdžánských exportů nad rámec již kontrahovaných objemů plynu. Zaprvé, úroveň těžby a rychlost, s jakou budou rozvíjena nová ložiska. Zadruhé, poptávka po plynu v Ázerbájdžánu a v Gruzii a zatřetí, možné komparativní výhody exportovat plyn do Turecka, nikoliv do zemí EU.

Turmenistán a další možní dodavatelé

Začalo se také hovořit o Turkmenistánu jako možném zdroji plynu pro tento projekt. Předpokladem ovšem mimo jiné je, že se zásadně pokročí v politických jednáních týkajících se statusu Kaspického moře, které ve výsledku umožní vybudovat Transkaspický plynovod. Podle Piraniho ovšem k těmto změnám nedojde, a to z politických, ale také ekonomických důvodů.

Mezi další potenciální dodavatele studie Piraniho zahrnuje Írán, Kurdistán, země střední Asie, země východního Středomoří a zdroje z oblasti Černého moře. Z různých důvodů je ovšem nepravděpodobné, že by z některá z těchto lokalit byla schopná před rokem 2030 do Evropy dodávat větší objemy plynu. Důvodem je chybějící infrastruktura, geografická vzdálenost, politické faktory, ekonomické faktory či jednoduše nezájem o export plynu do Evropy. Největší potenciál podle Piraniho skýtá Rumunsko a Bulharsko a jejich zdroje v Černém moři.

Vyhlídky Jižního plynového koridoru

Podle Piraniho je zde několik faktorů, které je nutné zvážit, chceme-li hodnotit budoucí roli jižního koridoru v energetické bezpečnosti Evropy v letech 2020 až 2030. Mezi tyto faktory patří cena plynu a podmínky na trhu, poptávka po plynu v Turecku a jihovýchodní Evropě, alternativní zdroje plynu v Evropě, možnost exportovat na jiné trhy než do Evropy a načasování rozvoje ložisek.

Klíčovou je kombinace výše poptávky po plynu v Evropě a v Turecku a výše cen zemního plynu. Poptávka v současnosti není tak vysoká, aby bylo nutné budovat rozsáhlou infrastrukturu s vysokou kapacitou. Zároveň jsou ceny plynu relativně nízké ve srovnání s náklady na potřebnou infrastrukturu. Aby tedy Jižní plynový koridor mohl hrát významnou roli pro evropský trh se zemním plynem, tak by se poptávka po plynu musela zvýšit.

Rovněž by ale Ázerbájdžán musel těžit více plynu, tedy rozvíjet nová ložiska. Maximální těžební kapacita Shah Deniz II totiž již odpovídá kontrahovanému objemu. Případně by jižní koridor musel získat nový zdroj zemního plynu v jiném dodavateli. Pirani proto závěrem argumentuje, že do roku 2030 zůstane Jižní plynový koridor, i přes proklamace politiků, spíše nevýznamným v kontextu evropského trhu se zemním plynem.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(3)
loudil
1. srpen 2018, 18:50

Souhlas s článkem. Snažení Evropy v této oblasti se opět ukazuje jako bezzubé ve srovnání s vysoce aktivním Ruskem, které nám opět jako vždy sebralo vítr z plachet. Už se staví Turk Strem, kudy do Evropy Rusko pustí 30 miliard metrů ročně a za pár dní se kopne na Nord Strem II, kudy poteče 55 miliard. Nové ruské projekty /už ve stavbě !!/ tak 8 krát převyšují kapacitu Jižního evropského koridoru. Často se zamýšlím nad pomalostí a neschopností tak obřích ekonomických celků , jako je EU 28 . Co za tím stojí ? Sám nevím. Dovolím si nyní odbočit k věci, jež s tím patrně také souvisí. A tím je vojenské soutěžení Západu s Ruskem. Denně slyšíme z televize toto : Rusko nás ohrožuje, Rusko vyvíjí nové zbraně, kdyby Rusko zaútočilo, tak ho nezastavíme, máme strach z Ruska, Rusko postupuje , Rusko cvičí, Rusko vyhrožuje...atd. atd. Kdo však má jen elementární přehled o ekonomice tak ví toto : Nominální HDP USA + Kanady + evropských členů NATO + Japonska je 45 bilionu Dolarů, Ruska jen 1,3 bilionu. NATO má tedy 35 krát !!! větší ekonomiku, jak samotné Rusko , tedy 35 na jednoho. Ale strachy se přitom klepeme my, nikoli Rusko !! Jak to, že z 35 krát větší ekonomické síly - "nevypotíme" - pořádně odstrašující sílu ? Věřím, že jde o podobný problém, jako při řešení energetické nezávislosti Evropy , při řešení migrantské krize apod. 35 na jednoho a přesto se bojí těch 35 ?? Co jsme komu udělali ?

P.S. Je dobré se nad nemohoucností Evropy zamýšlet . Něco se dělá už dlouhou dobu špatně !!

https://www.youtube.com/watch?v=Svgk2b2Cb7I

Petr
2. srpen 2018, 10:59

To je jednoduché EU si dala pod vlivem globalistů za cíl podporovat hlavně byrokraty a spekulanty na úkor všech ostatních včetně poctivě pracujících.

A Západní globalisté potřebovali, aby běloši místo svých potomků, místního podnikání a stavění na vlastních pozemcích, byli nuceni penzijní peníze svěřit maximálně jim do fondů a akciovek investujících přednostně v rozvojovém světě.

Mysleli si, že to doženou poskytováním azylu podvodníkům a zlodějům na cizích národech, ale už to ani zdaleka tolik nefrčí jako za koloniálních a opiových časů.

Nakonec jim ani hlavní plán na korupční demoralizaci a burzovní zhroucení v Číně po vzoru USA 1929 spektakulárně nevyšel, a plně odhalil dnešní neschopnost i nejvyšších banksterů vůči větším monokulturním průmyslovým státům s alespoň průměrně čestnými občany.

Petr
2. srpen 2018, 11:17

A když se globalistickým šmejdům teď dokázalo s pomocí Ruska ubránit i střední Turecko, tak už se jich naráz přestává bát většina světa, nebo alespoň záměrně skoro všude zdržují plnění jejich příkazů, a tak se celý stroj globalizace a snu o planetární diktatuře vyvolených naráz zadrhnul.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se