Plynovod Rusko

Co stojí za růstem spotřeby plynu v Evropě?

Zatímco v letech 2010 až 2014 poptávka po zemním plynu klesala, tak od roku 2015 zaznamenává již třetím rokem nárůst. Za růstem poptávky stojí vlivy počasí, pokračující oživení ekonomiky a také vyšší využívání zemního plynu k výrobě elektřiny. Ucelenou analýzu evropského trhu se zemním plynem publikovalo britského výzkumné centrum Oxford Institute for Energy Studies.

Podle předběžných dat vzrostla loňská spotřeba plynu v Evropě (viz tabulka na konci článku) o 5 % v meziročním srovnání. Spotřeba plynu dosáhla v loňském roce 548 miliard m3. Jedná se tak o třetí rok za sebou, ve kterém byl zaznamenán meziroční nárůst. V roce 2016 vzrostla evropská spotřeba o 6,5 %, ještě o rok dříve pak byl meziroční růst 3,9 %.

Spotřeba plynu v Evropě byla v roce 2017 nejvyšší za posledních 7 let. Ve srovnání s rokem 2014 byla loňská spotřeba vyšší dokonce o 76 miliard m3. Spotřeba plynu v Evropě ovšem ani v minulém roce nedosáhla úrovně z roku 2010, kdy byla ještě o 37 miliard m3 vyšší.

Spotřebě plynu vládne Německo, nejvíce rostlo Turecko a Nizozemsko

Na prvním místě žebříčku spotřeby plynu se dlouhodobě drží Německo. Více než 10% nárůst mezi státy s nejvyšší spotřebou plynu byl však v minulém roce zaznamenán v Turecku, Nizozemsku a Portugalsku. Itálie na třetím místě v pořadí spotřeby plynu v Evropě drží dlouhodobě stabilní růst spotřeby, který vloni dosáhl 6 %.

Naopak Velká Británie, která je ve spotřebě plynu v Evropě stabilně na druhém místě, vloni zaznamenala více než 2% pokles. V Británii ovšem došlo k téměř 13% růstu spotřeby již v roce 2016, a to především díky útlumu výroby elektřiny z uhlí, kterou částečně nahradila výroba elektřiny ze zemního plynu.

Přírůstky spotřeby plynu v evropských zemích v letech 2015 - 2017 v miliardách m3. Zdrojem dat pro země OECD je IEA, pro Bulharsko, Chorvatsko, Litvu, Maltu, Rumunsko a Makedonii jsou zdrojová měsíční data Eurostatu. Aktuálnost dat k 2.4. 2018. Zpracovatel Oxford Institute for Energy Studies.

Přírůstky spotřeby plynu v evropských zemích v letech 2015 – 2017 v miliardách m3. Zdrojem dat pro země OECD je IEA, pro Bulharsko, Chorvatsko, Litvu, Maltu, Rumunsko a Makedonii jsou zdrojová měsíční data Eurostatu. Aktuálnost dat k 2.4. 2018. Zpracovatel Oxford Institute for Energy Studies.

Teplejší léto a studený leden

Ze sezónních vlivů měl vloni největší vliv na spotřebu plynu nadprůměrně studený leden a ve srovnání s rokem 2016 také chladnější září. Teplejší období od května do srpna ve srovnání s předminulým rokem mělo také svůj vliv na navýšení spotřeby plynu. V tomto období byla vyšší spotřeba elektřiny vzhledem k intenzivnějšímu využívání klimatizačních jednotek na jihu a západě Evropy.

Přírůstky spotřeby plynu v evropských zemích v letech 2015 - 2017 v miliardách m3. Zdrojem dat pro země OECD je IEA, pro Bulharsko, Chorvatsko, Litvu, Maltu, Rumunsko a Makedonii jsou zdrojová měsíční data Eurostatu. Aktuálnost dat k 2.4. 2018. Zpracovatel Oxford Institute for Energy Studies. Oxford Institute for Energy Studies.

Vývoj spotřeby plynu v Evropě v  měsíčním členění pro roky 2015 – 2017 v miliardách m3. Zdrojem dat pro země OECD je IEA, pro Bulharsko, Chorvatsko, Litvu, Maltu, Rumunsko a Makedonii je zdrojem dat Eurostat. Aktuálnost dat k 2.4. 2018. Zpracovatel Oxford Institute for Energy Studies.

Růst ekonomiky i výroby z plynových elektráren

Spotřeba elektřiny již není tak silně jako před 10 lety svázána s růstem ekonomiky především díky snižování energetické náročnosti hrubého domácího produktu. Podle oxfordské studie se však růst HDP stále částečně podílí na růstu spotřeby zemního plynu v Evropě. Důležitý vliv na spotřebu plynu má růst průmyslové výroby, který například v Turecku dosáhl 8,9 %.

Nárůst spotřeby plynu pro výrobu elektřiny z plynových elektráren je v Evropě pozorován již od roku 2015. V loňském roce podle předběžných čísel došlo k 12% nárůstu spotřeby plynu pro výrobu elektřiny. Největší nárůst spotřeby související s výrobou elektřiny z plynu zaznamenali v roce 2017 ve Španělsku a Francii.

Vývoj spotřeby plynu pro výrobu elektřiny za roky 2015 - 2017 v Evropě v miliardách m3. Zdroj dat JODI. Aktuálnost dat k 2.4. 2018. Zpracovatel Oxford Institute for Energy Studies.

Vývoj spotřeby plynu pro výrobu elektřiny za roky 2015 – 2017 v Evropě v miliardách m3. Zdroj dat JODI. Aktuálnost dat k 2.4. 2018. Zpracovatel Oxford Institute for Energy Studies.

Co lze čekat v následujících letech?

Počasí, růst ekonomiky a vzrůstající podíl výroby plynových elektráren na evropském energetickém mixu, to jsou klíčové faktory, které ovlivňovaly spotřebu plynu v Evropě v minulém roce. Je zřejmé, že tyto faktory budou určující pro spotřebu plynu i v následujících letech.

Závislost spotřeby plynu na teplotě je evidentní, leč v horizontu let obtížně předpovídatelná. Předpokládané mírně růstové tendence HDP a průmyslové výroby budou jedním z tahounů růstu spotřeby plynu v následující 5 letech.

Ještě významnější roli pak bude mít v příštích letech spotřeba plynu související s výrobu elektřiny. Do roku 2025 Evropu čeká odstavení 9,5 GW německých a necelých 7 GW belgických jaderných elektráren. Až 50 GW uhelných elektráren pak může být odstaveno na základě přísnějších unijních emisních limitů vstupujících v platnost po roce 2020.

Stále také roste počet evropských zemí, jejichž cílem je upustit v následujícím desetiletí od výroby elektřiny z uhlí. Mezi takové státy patří mj. Velká Británie, Portugalsko nebo Nizozemsko.

Rychlost odstavování uhelných zdrojů a závislost na dovozu, to je oč tu běží

Je tedy zřejmé, že v následujících letech dojde k poklesu podílu uhlí na evropském energetickém mixu, který v současnosti činí zhruba 20 %. Je také jasné, že propad výroby elektřiny z uhlí bude z části pokryt plynovými elektrárnami.

Pokud bude k odstavování uhelných zdrojů docházet rychlejším tempem, než jakým bude probíhat výstavba nových sítí a zdrojů, pak dojde k navýšení využívání již existujících plynových elektráren. Vyššího využití se pak dočkají plynové elektrárny jak pro pokrytí špičkového, tak i základního zatížení soustavy.

Náklady na výrobu elektřiny z fosilních zdrojů bude zvyšovat rostoucí cena emisní povolenky. Na cenu povolenky bude mít vliv rezerva tržní stability, která se začne uplatňovat od ledna 2019. Vzhledem k tomu, že plynové elektrárny jsou zhruba o polovinu méně uhlíkově náročné než uhelné elektrárny, dá se očekávat jejich prosazování na trhu s elektřinou právě na úkor uhelných zdrojů.

Výrazným způsobem může do budoucí spotřeby plynu napříč všemi sektory promluvit vývoj jeho ceny, na kterou bude mít vliv i množství dováženého plynu z Ruska. V příštích letech totiž bude pokračovat snižování těžby plynu v Evropě a navyšování závislosti na dovozu plynu.

S rostoucí spotřebou Evropy však roste, a vzhledem k výstavbě Nord Stream 2 zřejmě dále poroste, dovoz plynu z Ruska. Ruský plyn se na spotřebě Evropy podílí zhruba z jedné třetiny. Navzdory snaze EU o diverzifikaci zdrojů plynu kvůli napjatým vztahům s Ruskou federací, tak v následujících letech může být právě plyn zneužíván jako zbraň v geopolitickém konfliktu, což by mělo vliv i jeho spotřebu v Evropě.

Vývoj spotřeby plynu v Evropě v milionech m3. V sloupcích zachycujících meziroční srovnání jsou nejvyšší hodnoty podbarveny červeně a nejnižší zeleně. Zdrojem dat pro země OECD je IEA, pro Bulharsko, Chorvatsko, Litvu, Maltu, Rumunsko a Makedonii jsou zdrojová měsíční data Eurostatu. Aktuálnost dat k 2.4. 2018. Zpracovatel Oxford Institute for Energy Studies.

Vývoj spotřeby plynu v Evropě v milionech m3. V sloupcích zachycujících meziroční srovnání jsou nejvyšší hodnoty podbarveny červeně a nejnižší zeleně. Zdrojem dat pro země OECD je IEA, pro Bulharsko, Chorvatsko, Litvu, Maltu, Rumunsko a Makedonii jsou zdrojová měsíční data Eurostatu. Aktuálnost dat k 2.4. 2018. Zpracovatel Oxford Institute for Energy Studies.



7 odpovědí na Co stojí za růstem spotřeby plynu v Evropě?

  1. Petr napsal:

    Itálie, Nizozemí a Belgie jsou nejvíc rozežraní, a potřebují pořádně utáhnout plynový opasek.

    • Martin Hájek napsal:

      Zapomněl jste na Německo a Velkou Británii. No a Francie se brzy k plynovým otesánkům přidá, hned jak začne odstavovat svoje jaderné elektrárny a „nahrazovat“ je větrem a sluncem.

      • Carlos napsal:

        Otázka je spíš jak to bude na poměry v celé oblasti. Napadá mne jestli nepřejdou na poloostrovní režim, tedy že sice budou dovozci proudu (třeba z Německa), když bude foukat a vhodné podmínky a na plyn jenom když bude nevýhodné sehnat proud jinak. Přece jenom se tahají podmořské kabely na sever, tak snad by to mohlo být takto. Ale uvidíme.

        Opravdu bude zajímavé jak to bude vypadat po odstavení všech bloků pro základní zatížení. Na druhou stranu je otázka jestli a jak se projeví tato zjištění : cleantechnica. com/2018/04/28/nuclear-renewables-can-work-together-to-reduce-fossil-fuel-emissions/

      • Petr napsal:

        Předčasné odstavování a rozebírání jaderek je příšerně drahé plýtvání, a nikdo v celé EU kromě Německa nemá dnes takové přebytky, aby si to mohl v širším měřítku dovolit.

        • Vláďa napsal:

          Po velkém tlaku na snižování emisí byly ve velkém stavěny zdroje na bázi spalovacích turbín. Stavebně jednoduché, provozně rychlé ale má to krátkou životnost. Je opravdu rozdíl investovat do spalovací turbíny s perspektivou že za 5 let tam musím instalovat nové zařízení. Když se stejný výkon instaluje jako parní kotel s parní turbínou máte jistotu že zařízení budete provozovat desítky let bez větších investic. Bohužel je zde horší účinnost která při stejném svorkovém výkonu potřebuje více plynu.

        • Martin Hájek napsal:

          To máte pravdu, jenomže ona dnes je už velká část jaderné flotily EU na konci životnosti a do 10 let bude končit. Ty elektrárny byly projektovány na 30 let životnosti a přes 50 let je dostat není mnohdy ani ekonomické, navíc s novými bezpečnostními standardy.

          • Jan Veselý napsal:

            A co tedy dál? Nové uhelné elektrárny nejsou průchozí politicky, jaderné ekonomicky. Plyn v EU dochází a importní je dost drahý. Ještě, že máme ty panely a vrtule. Vypadá to, že bude potřeba v příštích 10-15 letech výrobu z VtE alespoň ztrojnásobit. Je to cca 15-20 GW/rok. A zhruba stejně FVE by bylo taky fajn. Co dělat, když je jaderná výstavba v EU jedna velká finanční ostuda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *