Jaderná elektrárna Vogtle

USA: Stavba elektráren zlevňuje, k nejlacinějším patří plynové elektrárny

Cena většiny druhů elektráren ve Spojených státech amerických se podle statistiky EIA od roku 2013 snížila. K nejlevnějšímu druhu patří plynové elektrárny, kterých bylo po větrných elektrárnách postaveno v loňském roce nejvíce. Naopak cena nových jaderných elektráren výrazně vzrostla.

Jedno z velkých témat nejen v české elektroenergetice je výstavba nových výrobních zdrojů. Ze statistik energetické agentury USA je možné vysledovat, kolik aktuálně stojí výstavba některých nových zdrojů elektřiny.

Cena většiny zdrojů v rozmezí let 2013 a 2015 poklesla, výrazně zlevnila především výstavba vodních elektráren a elektráren na biomasu. Jejich výstavba ale nebyla v roce 2015 nikterak významná, postaveny byly elektrárny pouze s výkonem 155 MW. Pokles cen zaznamenaly pochopitelně i solární a větrné elektrárny, jejichž výstavba je mezi obnovitelnými zdroji nejčastější.

Zajímavá je ale zejména cena plynových elektráren, kterých se postavilo cca 6,5 GW. Jejich měrná cena se pohybuje těsně pod $ 700/kWe a od roku 2013 tato částka poklesla o cca 30 %.

Měrná cena zdrojů elektřiny

Měrná cena zdrojů elektřiny ve Spojených státech amerických. Zdroj: EIA

S ohledem na cenu výstavby jsou opakem k plynovým elektrárnám elektrárny jaderné. Jejich obrovskou výhodou sice je, že se jedná o bezemisní zdroj, nicméně tato výhoda je značně vyvážena cenou výstavby.

Statistiky EIA sice nevykazují měrnou cenu jaderných elektráren, jelikož ve zmiňovaných letech nebyly v USA žádné elektrárny zprovozněny, obrázek si je ale možné udělat z projektu Watts Bar a dalších projektů aktuálně ve výstavbě. (pozn. pravděpodobně budou statistiky jaderných elektráren zařazeny až za rok 2016, kdy byl zprovozněn druhý blok elektrárny Watts Bar).

Z hlediska výstavby velice specifický druhý blok elektrárny Watts Bar vyšel na 4,7 mld. dolarů, z hlediska měrných nákladů pak vyšel na $4035/kWe.

Authority

Elektrárna Watts Bar. Zdroj: Tennessee Valley Authority

V evropském měřítku dosahují ceny ještě vyšších hodnot, než u zmiňované elektrárny Watts Bar. Po zvýšení odhadované ceny elektrárny Hinkley Point C ve Velké Británii jsou měrné náklady na kWe vyčísleny na cca $8000/kWe.

Z aktuálně rozestavěných projektů v USA jsou rekordně drahé bloky elektrárny Vogtle, které se v nedávné době prodražily zejména kvůli bankrotu společnosti Westinghouse. Celková cena dvou bloků o souhrnném instalovaném výkonu 2400 MW se nyní odhaduje na $29 mld. (cca $12 000/kWe).

Je nutné zdůraznit, že ve výše uvedených cenách je zahrnuta pouze cena samotné výstavby, nikoliv palivové a další provozní náklady nebo spolehlivost dodávek. Zároveň je ke statistikám EIA nutné doplnit, že vycházejí z cen elektráren, které byly v daný rok dokončeny, a proto se mohou od cen projektů ve výstavbě výrazně lišit.



21 odpovědí na USA: Stavba elektráren zlevňuje, k nejlacinějším patří plynové elektrárny

  1. Vláďa napsal:

    Porovnává se cena klasické elektrárny nebo elektrárny vybavené spalovacími turbínami. To je podstatný rozdíl.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Si rozklikněte odkaz na původní zdroj, tam to je.

      • Vláďa napsal:

        Nejpodstatnější je výstavba kombinovaného cyklu. To znamená spalovačka s následným utilizačním kotlem. Spalovačku je jako pohonnou jednotku (nikoliv generátor) třeba po cca 5 letech provozu kompletně vyměnit. Zbytek vydrží podstatně déle. Otázka je jak se promítají tyto náklady do ekonomiky investice.

        • energetik napsal:

          Lopatky spalovací turbíny se začínají tisknout na 3D tiskárně. Takže je tam ještě možnost k velkému snížení ceny:
          energetika.tzb-info.cz/elektroenergetika/16017-turbiny-z-3d-tiskarny-obstoji

          • Vláďa napsal:

            Výroba bude levnější ale životnost tepelně namáhaných součástí se nezmění. Vždy bude nutno zařízení odstavit a udělat výměnu.

  2. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Ta cena pro FVE je nějaká divná. Jiné zdroje uvádějí pro „utility scale“ výstavbu (tj. FV farmy), kterou se ta zpráva EIA zabývá, 2-3x nižší cenu. Loni už se běžně stavělo za 1000 USD/kW.

    • Milan Vaněček napsal:

      Loni byl rok 2016. Je vidět jak cena FVE prudce klesá, když se tam přidá 2016, když už se i v USA prudce snižuje jejich dosud vysoká „balance of system“ cost.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Zas tak rychle neklesá. Mezi 2015-2016 udávají konkurenční analýzy pokles z cca 1300-1450 USD/kW na cca 1000-1100 USD/kW. Rozhodně nic ani vzdáleně připomínajícího 2700 USD/kW podle EIA.

        • Martin Hájek napsal:

          I kdyby to tak bylo, tak je samozřejmě fotovoltaika stále na vyrobenou kWh zhruba 2x dražší než elektřina z jádra. Rozdíl bude reálně menší, pokud započteme úroky během výstavby. Využití fotovolatiky je v podmínkách ČR 1000 hodin, využití jaderné elektrárny i přes 8000 hodin. Čili 4 násobné investiční náklady jaderné elektrárny jsou zcela opodstatněné, nemluvě o tom, že vyrábí elektřinu i o Vánocích v 8 večer.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Chápu, budeme-li ignorovat, že výstavba JE trvá +-10 let, během čehož nabíhají úroky, budeme-li ignorovat, že JE mají provozní náklady a budeme-li extrémně optimističtí ohledně nákladů na výstavbu JE, dostaneme výsledek, že elektřina z JE je výhodná.
            Tohle je názorná ukázka, že chybné předpoklady umožňují získat libovolný výsledek.
            V reálu odmítl ČEZ stavět novou JE bez státní garance na 70 EUR/MWh, zatímco vedle v Německu a v Dánsku, tj. za stejných nebo horších podmínek pro FV, nakupují FV elektřinu v aukcích za <60 EUR/MWh.
            A (starší, dávno splacené) jaderné elektrárny v USA žebrají o provozní dotace, protože jsou nekonkurenceschopné.

          • Martin Hájek napsal:

            Ano, budeme-li ignorovat nutnost držení záložních kapacit a dalších vedlejších vyvolaných nákladů provozu FVE a budeme se tvářit, že elektřina v létě a celoroční baseload má stejnou hodnotu, tak určitě dojdeme ke zcela nesprávným závěrům.

          • C napsal:

            Ty kapacity zase nestojí tolik, konkrétně paroplynové elektrárny stojí kolem 14mld/GW, kolik by stálo je provozovat s koeficientem kolem 0.5 a méně je otázka jiná, ale náklady elektrárny tvoří možná tak 20-40€/MWh.

        • Martin Hájek napsal:

          Jinak kdybyste si pane Veselý ten článek alespoň povrchně přečetl, než začnete z IEA dělat pitomce zaujaté proti Vaší milované fotovoltaice, tak byste se ten důvod rozdílu snadno dočetl: „More than half of the utility-scale solar photovoltaic systems installed in the United States track the sun through the day, and in general, those systems cost slightly more than those installed at fixed angles.“
          Takže nám tu zřejmě porovnáváte jablka a hrušky neboli pevné instalace a mix pevných a otočných instalací. Ty otočné instalace mají samozřejmě vyšší investiční náklady, ale také výrazně vyšší výrobu elektřiny.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Já jsem šel dokonce tak daleko, že jsem četl originální zdrojový článek. Takže vím, že tam se uvádí např. crystalline silicon, fixed tilt – 2836 USD/kW, crystalline silicon, axis tracking – 2920 USD/kW. Jste, jako poslední dobou často, úplně mimo.
            Jo, a to IEA byl překlep nebo fatální neznalost?

          • Martin Hájek napsal:

            Nemám čas to studovat do této úrovně detailu, nicméně je nesmysl, aby ta dvě technická řešení měla tak malý rozdíl v měrných investicích. Navíc pokud by to byla pravda, tak by všichni, kdo investují do pevné konstrukce, byli úplní ekonomičtí analfabeti, protože otočná konstrukce by při velmi malém navýšení nákladů dávala výrazně větší výnos elektřiny i jeho příznivější rozdělení v čase. Pokud mají být ta dvě řešení ekonomicky srovnatelná, pak musí být instalace s fixním uložením levnější nejméně o 20 %. Takže pokud to tam takhle mají uvedeno, tak opravdu něco nesedí.
            IEA je překlep, za to se omlouvám.

    • NN napsal:

      Je otázka, jestli ty jiné zdroje odpreparovaly různý vládní granty apod. EIA výslovně v „Notes“ uvádí Grants… excluded.

  3. Rasťo napsal:

    Ak by som sa na problém pozeral obyčajným sedliackym rozumom (možno to nie je správny prístup) – tak by som mal dospieť k otázke, že ak je jadrová energetika natoľko výhodná – ekonomicky, environmentálne, stabilizačne, regulačne, poprípade skladovanie vyhoretého paliva, ….. prečo je vo svetovej energetike zastúpená tak nízkym % ?? A prečo na to vo svete ešte neprišli?
    Podotýkam, že vôbec nie som proti jadrovému priemyslu, pretože živí mňa aj moju rodinu

    • Martin Hájek napsal:

      Na to je velmi jednoduchá odpověď. Jádro je zajímavé jen pokud chceme bojovat s klimatem. Jinak nemá proti modernímu uhlí nebo plynu žádnou šanci, respektive může mít smysl jen daleko od fosilních zdrojů a takových míst je málo. Celý svět až na EU ovšem bojuje s klimatem nanejvýš verbálně a tudíž jádrem opravdu vykrývá jen ty výklenky. Navíc na provoz jaderné technologie potřebujete vzdělanou pracovní sílu a to je v řadě zemí pořád problém. Další limitují faktory jsou seismicita a hustota osídlení.

      • Martin Pácalt napsal:

        Jádro+OZE jsou zajímavé pro boj s klimatickými poruchami jen pro zelené nadšence. Průměrně informovaný dnešní člověk fandí bezemisním zdrojům kvůli minimalizaci lokálního znečištění životního prostředí. Technický fajnšmekr k tomu přidá např. i to, že jaderné elektrárny přitahují a stimujují špičkové strojírenství. To koneckonců i některé OZE.
        Spalování uhlí je jako spalování nafty. Aby to bylo co nejčistější, dávají se tam filtry prachu a pevných částic , vápenné mléko, močovina atd., namísto aby se volily a propagovaly zdroje, u kterých tyhle problémy vůbec nenastávají.

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          V případě EU se taky jedná o snížení dovozní závislosti, což je velké plus. Další obrovské ekonomické plus spočívá v tom, že jáderná, větrné, solární, vodní, … elektrárny nejsou ovlivněny cenou paliva. Stát pak nemusí řešit divoké výkyvy ceny uhlí, plynu nebo ropy, které jsou obvykle způsobeny faktory, na které nemá nejmenší vliv.
          A samozřejmě, větrné a FV elektrárny jsou tovární výrobky, tj. vezou se po zkušenostní křivce, díky nim bude tlak trvalé zlevňování elektřiny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *