Jsou podzemní kabelová vedení řešením pro českou krajinu?

V poslední době se při výstavbě a obnově elektrizační soustavy často skloňuje téma podzemních (kabelových) vedení VVN a ZVN, kdy část laické i odborné veřejnosti požaduje, aby veškerá nová vedení byla podzemní, případně při modernizaci stávajícího vedení došlo k jeho kabelizaci. Tento požadavek je ze strany části veřejnosti kladen nejen na vedení distribuční soustavy, ale i na vedení přenosové soustavy. Dochází k tomu zejména z toho důvodu, že podzemní vedení má údajně výrazně menší vliv na okolní prostředí než stožáry distribuční soustavy na hladině 110 kV a stožáry přenosové soustavy. Nicméně nic není černobílé, protože i podzemní kabelová vedení mají své nevýhody a ovlivňují život v prostředí kolem nich.

Legislativa

Podporu požadavku na výstavbu podzemního vedení VVN a ZVN veřejnost nacházela v legislativě. Ta nutila provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribučních soustav umisťovat vedení v zastavěných územích pod zem, případně si vyjednat výjimku. Ačkoliv většinou byla výjimka provozovatelům udělena, jednalo se o rozhodnutí, které trvalo nějaký čas a dalo se napadnout. Kvůli tomu se celé projednání výstavby nového vedení prodlužovalo.

Tuto situaci zčásti změnila novela zákona č. 416/2009 Sb., účinná od 1. 1. 2018. V §2b odstavec 4 je následující ustanovení: „Elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší se v zastavěném území obcí umisťují nad zem.“ Od roku 2018 má tedy provozovatel přenosové soustavy umožněno stavět v zastavěném území nadzemní vedení ZVN bez nutnosti vyjednání výjimky. Nicméně pro vedení distribuční soustavy o napěťové hladině 110 kV tato změna neplatí. Provozovatelé distribučních soustav budou muset v zastavěných územích stavět podzemní kabelová vedení VVN nebo nadále žádat o výjimku.

Porovnání nadzemního a podzemního vedení

Každá technologie má své výhody i nevýhody. Nelze proto říci, že je ve všem lepší podzemní nebo naopak nadzemní vedení VVN, případně ZVN.

Jeden z nejzásadnějších rozdílů mezi technologiemi je v nákladech, a to nejen na výstavbu, ale posléze i na provoz a údržbu. Investiční náklady na výstavbu podzemního vedení VVN a ZVN jsou až cca 10 x vyšší, v závislosti na terénu a překážkách v trase, než u vedení nadzemního. Náklady na provoz a údržbu jsou u podzemního vedení také vyšší. Životnost podzemního vedení se předpokládá 25 až 35 let, kdežto u nadzemního vedení 40 až 60 let.

Velkou nevýhodou podzemního vedení (zejména ZVN) je obtížnější výstavba a její vliv na okolí. Například na každý kilometr podzemního dvojitého vedení ZVN je nutné vytěžit více než 10 000 m3 zeminy. Toto množství odpovídá tisíci plně naložených vozů TATRA T815. To je nesrovnatelně více zeminy než při zakládání stožárů nadzemního vedení ZVN. Z uvedeného množství by musela být odhadem čtvrtina odvezena na skládku a nahrazena speciálním zásypem zabraňujícím nežádoucímu ohřívání půdy okolo kabelů.

U podzemního vedení je také problematičtější odstraňování případných poruch, které je výrazně komplikovanější, a tedy trvá i mnohem déle. Porucha nadzemního vedení je odstraněna v řádu dní, kdežto u podzemního vedení může trvat oprava poruchy až týdny. Rozsah stavebních a montážních prací pro opravu, případně výměnu, kabelů v trase je srovnatelný s rozsahem prací pro výstavbu nového vedení. K opravě je tedy nutná i těžká mechanizace a výkopy zeminy.

Celková šíře koridoru (ochranné pásmo vedení) je v případě podzemního vedení 110 kV pouze 3,5 m. Nadzemnímu vedení 110 kV má šířku koridoru cca 30 m (v závislosti na typu stožáru). U vedení 400 kV je situace taková, že pro standardní dvojité nadzemní vedení je šířka ochranného pásma 69 m a pro podzemní vedení 400 kV se dá očekávat šířka zabraného území, se zahrnutím prostoru potřebného pro opakované ukládání zeminy z případných výkopů při opravách, do 40 m.

Kabelové vedení ZVN v krajině (Zdroj: AssetMedia)

Ačkoliv ochranná pásma podzemních vedení jsou v porovnání s nadzemním užší, je nutné vzít v potaz omezení v dalším používání těchto území. V ochranném pásmu podzemního vedení je následný provoz například zemědělské techniky velmi omezený, protože dle „energetického zákona“ není možné přejíždět kabelové vedení technikou nad 6 t. Zemědělská činnost, jež je běžná v ochranném pásmu nadzemního vedení, je u podzemního vyloučena. Dále také v ochranném pásmu podzemního vedení nesmí růst trvalé porosty. U nadzemního vedení mohou být porosty až do výšky 3 m.

Z důvodu omezené výrobní délky kabelů musí být řešeno napojování jednotlivých úseků po 600 – 800 m. Napojování by bylo u podzemního vedení 400 kV provedeno v betonových objektech zčásti zapuštěných pod zem o rozměrech cca 6 x 6 x 2 m. Dále by bylo často nutné vybudovat objekty, kde by došlo k napojení nadzemního vedení na kabelové vedení, což by mělo za následek další zábory pozemků. U podzemních vedení ZVN by bylo navíc z důvodu vyšší kapacitní reaktance nutné postavit kompenzační zařízení, což je vlastně menší rozvodna s tlumivkami a dalšími pomocnými objekty.

V porovnání s nadzemním vedením je komplikované řešit křížení podzemního vedení se silnicemi, dálnicemi, vodními toky a inženýrskými sítěmi. Naopak z hlediska vlivu počasí na provoz vedení je lepší podzemní vedení. Podzemní vedení není ovlivňováno například větrem nebo námrazou a tudíž by nedocházelo k poruchám a následným výpadkům z důvodů počasí.

Stavět pouze kabelová vedení VVN a ZVN?

Obecně nelze jednoznačně říci, že nová vedení VVN a ZVN mají být pouze podzemní kabelová nebo nadzemní. Musí se zohlednit, kudy má vedení vést. V případě zastavěných území je to otázka konkrétní situace.

Lze předpokládat, že případů, kdy bude podzemní vedení ZVN výhodnější, bude velmi výrazná menšina. Případů, kdy bude z hlediska vlivů na okolí vhodnější postavit kabelové vedení 110 kV, bude výrazně více než v případě vedení ZVN. Rozhodně je ale nutné posoudit každý případ zvlášť. A poté rozhodnout, zda přínosy kabelového vedení převáží negativa spojená s jeho výstavbou a provozem.

Zdroj úvodního obrázku: denik.cz

Autor:



22 odpovědí na Jsou podzemní kabelová vedení řešením pro českou krajinu?

  1. Petr napsal:

    Naštěstí v Česku je vysoké vedení vystavěné docela dost do budoucí zásoby.
    Jediné kde by se hodilo v zájmu lepší budoucnosti podstatně více investovat jsou kolektorové sítě s i podzemním kabelovým vedením v centrech měst.

    • Carlos napsal:

      No vedení do zásoby je sice pěkná věc, ale ne pokud to nadělá v krajině „elektrické dálnice“, jinými slovy je to přehuštěné, tak je to zralé na revizi a zakopání. Není myslím vhodné pokud někde táhnete asi 5-6 vedení 22kV vzduchem, zabíráte příliš mnoho místa. Podobně u 110kV. pokud je to jedno vedení, tak to není problém, v krajině také ne, ale pokud je těch vedení poněkud více na jednom místě, už to začíná rušit.

      Naproti tomu vedení 220kV a 400kV mi tak rušivá v krajině nepřipadají, do momentu než někdo začne stavět tato přes zastavená území.

      Otázka je ale také jestli těch 25kV není dneska ve městech málo, jestli by se nehodilo jít na vyšší hladiny, obdobně je pak myslím také otázka jestli v méně hustě obydlených oblastech se nevyplatí něco na způsob onoho amerického systému kde máte rozvod 1-2kV a každý dům má malý transformátor na sloupu. Ale nevím jestli je to schůdné mít tak třeba zadrátovanou Šumavu.

      • Petr napsal:

        Tak samozřejmě, že je výhodnější zvyšovat postupně na trasách napětí.

        • Carlos napsal:

          Myslím že bychom na mnoha místech uživili oslavanských 44kV, (musí se jen asi upravit legislativa, VN je asi do 35kV), dalo by se to i po částech, pokud budou k dispozici mobilní autotransformátorovny v době přebuovávání systému.

          Mimochodem se omlouvám za překlep 25kV je na dráze, v DS máme 22kV.

  2. Pete napsal:

    Co zaorávání? Viděl jsem to na 22kV a jde to velmi rychle. U 110kV to jde také?

    • Carlos napsal:

      Zaorávat nelze všude, u nás se skoro po sto letech přeložilo nadzemní vedení 22kV do země, i tedy v jiné trase a protože to vede lesem, se to dávalo do betonových korýtek.

  3. lol napsal:

    Srovnání náročnosti oprav je totálně mimo páč u podzemního vedení nedochází k poruchám tak často ba skoro vůbec narozdíl od nadzemního kdy je při sebemenší vychřici je hned kalamita co se odtraňuje několik dní….

    • Jakub Šmíd napsal:

      U nadzemního vedení VVN a ZVN dochází k poruchám způsobených vichřicemi minimálně, skoro vůbec. Klimatické jevy způsobují Vámi zmiňované kalamity především na vedení VN, o kterém nebyl tento článek.

  4. Petr napsal:

    V článku je řada totálních nesmyslů a vůbec se divím, že jsem to dočetl do konce.
    Příklad 1.
    Citace: Z důvodu omezené výrobní délky kabelů musí být řešeno napojování jednotlivých úseků po 600 – 800 m.
    Výrobce udělá kabel klidně dlouhý 100 km, ale problémem jsou kabelové bubny. Při pokládce podmořských kabelů se kabely dělají v délkách cca 10 km (např. Projekt NEMO LINK).
    Příklad 2
    Citace: …omezení v dalším používání těchto území … není možné přejíždět kabelové vedení technikou nad 6 t.
    Taky pitomost na druhou. Záleží v čem je kabel uložen. Pokud jsou kabely uloženy v kolektorech, tak přes to mohou přejíždět i tanky. Podzemní kabely normálně křižují silnice, dálnice, ….
    Příklad 3
    Citace: U podzemních vedení ZVN by bylo navíc z důvodu vyšší kapacitní reaktance …
    Kompenzační zařízení jsou i na nadzemního vedení a to běžná věc. Vzhledem k naší malé republice (krátká vedení), tak nevím, v čem autor vidí problém.

    • Jakub Šmíd napsal:

      Příklad 1.
      Máte pravdu, že jsem myšlenku moc zjednodušil, a nejde o problém se samotnou výrobou kabelu, ale následnou manipulaci a jak kabel dostat na místo, kam je potřeba. Ale pointa, že se kabely musí napojovat po relativně malých kusech platí.

      Příklad 2.
      Netvrdím, že to technicky nelze udělat a nedělá se to, ale šlo o problematiku ochranných pásem vedení, kde §46 odst. 10 zákona č. 458/2000 hovoří jasně.

      Příklad 3.
      Kompenzační zařízení jsou, ale rozhodně není „kompenzováno“ každé nadzemní vedení VVN a ZVN na obou svých koncích, jak by to u podzemního vedení pravděpodobně muselo být. Na hladině 400 kV jsou dnes pro představu 4 tlumivky na celou republiku.

  5. Dan nerez napsal:

    Osobně mi více vadí nízké napětí vedené po obcích. Mám na to celkem slušnou alergii protože nám to kazí jinak pěknou ulici plnou zeleně. ilustrační foto 🙂 https://mapy.cz/turisticka?x=18.4139525&y=49.6643701&z=16&pano=1&pid=46612914&yaw=3.822&fov=1.257&pitch=-0.305 a nevypadá to že by se blýskalo na lepší časy spíše jen pozoruji že se na tyto sloupy přidávají další a další kabely. Úplně šílené to je v té slavné vyspělé Korei která má údajně nejrychlejší internetové připojení na světě ale za jakou cenu? Takhle to vypadá prakticky všude v Korei a Japonsko na tom není o mnoho lépe. Vím že tak trochu míchám jablka s hruškami. https://www.google.cz/maps/@37.4899269,126.9932004,3a,39.3y,327.92h,99.95t/data=!3m6!1e1!3m4!1sTS0_2t9d1IXETOKkaCfP2g!2e0!7i13312!8i6656?hl=cs Stožáry VVN mi zase až tak nevadí i když jich je v relativní blízkosti mého bydliště taky požehnaně a beru to jako nutné zlo. NN mám ale před očima pokaždé když se kouknu z okna :(.

  6. Mirek napsal:

    Pro pana Petra
    Příklad 1: Tady si Vážený lehce pletete sdělovací kabel o tl.řádově v cm a váze na 1m o pár Kg a kabely VVN,ZVN o váze několika desítek Kg.Jen pro Vaši představu těch 800m kabelu VVN se převáží na železném bubnu o prum.5m a Váze cca.15-20 tun dle výroby.Kabel ZVN se převáží na větší civce a s mnohem větší hmotností.Tak jen přeprava bude zase trnem v oku zeleným.Tak se měj a nejdřív si zjisti kvalitní informace.

    • Petr napsal:

      Pane Mirek, vy se pletete. Já si nepletu sdělovací kabely a kabely pro přenos elektrické energie. Mnou zmiňovaný kabel NEMO Link je dlouhý 140 km a slouží k přenosu energie z Belgie do Británie (400kV, 1000MW; https://en.wikipedia.org/wiki/Nemo_link). Jinak těchto projektů jsou desítky. (https://en.wikipedia.org/wiki/Submarine_power_cable).
      Nebo se podívejte na BritNed (https://en.wikipedia.org/wiki/BritNed), kde je mapka existujících i plánovaných podmořských kabelů VVN a ZVN.
      Při pokládce se na lodích provádí i kabelové spoje. Ale to v našem případě (malá republika) není zas tak potřebné.

      • Jakub Šmíd napsal:

        Je rozdíl mezi pokládkou podmořského kabelu a výstavbou takového vedení ZVN na souši. Ale jestli víte o projektu, kde je podzemní kabelové vedení ZVN stavěno o délce jednotek/desítek kilometrů BEZ spojkování, tak pošlete prosím odkaz, rád se dozvím, jak se to tedy realizuje. Děkuji

  7. Jirka_1 napsal:

    Zakopávání kejblů do země je špatné řešení. Je sice estetické, ale dělá pásy nechráněné země. Když jde o pole, čert to vem, ale pokud to má jít lesem, je to špatně a jen to zvýší vysušování půdy a pokles hladiny spodní vody. Ale na tyto věci žádný tzv. odborník nemyslí – protože je zahleděný jen sám do svého problému a vidí jen to, co chce, tedy s klapkami na očích řeší jen nějakou estetiku nebo peníze.

    • Carlos napsal:

      Nechráněné země? No ten „trvalý porost“ je myšlen jako křoví, sady, lesy… Naopak by se dalo argumentovat že je to lepší než džungle neustále dorůstajícího ÚDP ( universální drážní plevel čili akáty 🙂 ), louky, mýtiny jsou součástí ekosystému, oblast vyjmutá z lesa elektrickým vedením bude sloužit zcela stejně, navíc může sloužit míst protipožárního průseku, které se třeba na horách realizují.

      Pokles hladiny spodní vody je dán několika faktory, krom aktuálního sucha, byla asi od roku 50. zničena akumulační schopnost půdy rovnající se 4 miliardám kubíků, na začátku byla rovna cca 9 miliardám, dnes jsme na nějakých 60 %. dále došlo ke zbytečným regulacím vodních toků, narovnání koryt, u malých toků k jejich betonování, zatrubnění atd. a pak také k betonování krajiny a odvodu vody ne do retenčních nádrží, ale rovnou do těchto kanalizovaných toků. Problémy půdy pak způsobuje nevhodná zemědělská technologie která na jižní Moravě, kde je mimochodem pod ornicí písek, způsobila odnos, zejména v posledních asi 30 letech. Dalším problémem jsou rozpadající se meliorační systémy, které stále odvádí vodu, jsou překopány mělké zvodně, voda není doplňována závlahami jak bylo plánováno, závlahové systémy se rozpadají a místně způsobují podmáčení (rákosové ostrovy v polích) To je ten problém. Experiment nevyšel a teď jsou z toho problémy. V první řadě je třeba změnit toto, zavést zbytečné svodnice, asi je dokonce místně přerušit laresnkami, změnit technologii zemědělství (může snad pomoci vyvážení digestátu z bioplynek?)

      Pak potřebujete, aby se doplnila spodní voda, zpomalit odtok povrchové vody, to znamená zřízení stovek malých rybníků, dalších desítek velkých a ve finále obnovit jezera vysušená v 19. století za účelem pěstování řepy, to stejné mnohdy platí pro velké rybníky. Cukrovarnictví neslo více než rybníkářství tak se vysušilo a obdělalo, na bývalém dně vše rostlo velmi pěkně.

      Elektrické kabely jsou to poslední co dělá problémy.

  8. eM napsal:

    Jo, jako u nás? To by stálo majlant, navíc s různejma ekologickejma spolkama a legislativou by se dělal každej kilometr přinejmenším 5-10 let.
    To nemá smysl.

  9. Kalfa napsal:

    A když si k tomu ještě představíte nezbytné dálkové vedení pro chystanou elektromobilitu, poněkud dochází prostor v české krajině, tak to prostě dopadá, když si budoucnost malují snílci bez náležitých technických znalostí.
    Ovšem je nutné myslet pozitivně : až bude Česko prodrátované i pod zemí, nebude aspoň kde pěstovat řepku!

    • Carlos napsal:

      Jééé, další odborník na elektromobilitu, denní průměrný nájezd řidiče je u nás asi 80km, to přepočteno na spotřebovanou energii je 16kWh. To nabijete za noc pohodlně i jednofázovou nabíječkou 2kW. Hrozná zátěž a nutnost vše zadrátovat kabely silnými jak ruka

      • Josef napsal:

        No vy ovšem vidíte pouze majitele osobního vozu a u nás je denní průměrný nájezd pod 20km. u el. mobility ovšem nejde jen u osobní dopravy pro soukromé účely ,ale máme dodávky , autobusovou dopravu a dále nákladní dopravu. Můžete namítnout že bude trvat velmi dlouho než se el. mobilita dostane do všech sektorů dopravy jenže mimo dálkovou kamionovou dopravu se bude el. mobilita rozvíjet poměrně rychle a podle různých scénářů se už od roku 2030 bude elektropohon dominovat u nových vozů z kategorie osobních aut, linkových autobusů a malých nákladních vozů a dodávek. Další efekt, který EV přinesou budou vyšší nájezd jednotlivých řidičů , protože dnes ještě mnoho lidí nejezdí autem z ekonomických důvodů to z EV odpadne.

  10. Petr napsal:

    Pane Mirek, vy se pletete. Já si nepletu sdělovací kabely a kabely pro přenos elektrické energie. Mnou zmiňovaný kabel NEMO Link je dlouhý 140 km a slouží k přenosu energie z Belgie do Británie (400kV, 1000MW; https://en.wikipedia.org/wiki/Nemo_link). Jinak těchto projektů jsou desítky. (https://en.wikipedia.org/wiki/Submarine_power_cable).
    Nebo se podívejte na BritNed (https://en.wikipedia.org/wiki/BritNed), kde je mapka existujících i plánovaných podmořských kabelů VVN a ZVN.
    Při pokládce se na lodích provádí i kabelové spoje. Ale to v našem případě (malá republika) není zas tak potřebné.

  11. Vinkler napsal:

    Pokud se podívám na obrázek, je trasa oplocena, neslouží jako biokoridor ale naopak k fragmentaci. Je tedy nutno budovat přechody = biokoridory.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *