Účet za stabilizaci německé přenosové soustavy se vloni vyšplhal na rekordních 36 mld. korun

Německo zaznamenalo další nepříjemný rekord, když náklady na stabilizaci přenosové soustavy vzrostly na 1,4 miliardy euro (36 miliard korun). Německo je tak nadále nuceno vynakládat nemalé náklady na to, aby snižovalo výrobu především z větrných elektráren. Německý síťový regulátor údaje včera zveřejnil ve Zprávě o poplatcích na opatření pro zajištění stability sítí a systému.

„Durynské přemostění vedlo ke snížení potřeby redispečinku a nákladů na dříve velmi přetížený síťový prvek. Celkové náklady na stabilizaci sítě přesto v roce 2017 vzrostly na 1,4 miliardy eur. Jen rozšíření sítě může dlouhodobě snížit vysoké náklady na zabezpečení sítě a systému,“ uvádí Jochen Homann, předseda německého síťového regulátora.

Náklady tak překonaly rok 2016 s 880 miliony eur i větrný rok 2015, ve kterém bylo na zajištění stability soustavy vynaloženo 1,1 miliardy eur. V roce 2017 se zvýšily zejména náklady na řízení dodávky elektřiny do sítě – tedy náhrada za snížení dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a zdrojů na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Tento fakt poukazuje na stále rostoucí potřebu rozšíření přenosové soustavy, tak aby mohla být energie z obnovitelných zdrojů dopravena ke spotřebitelům.

Nejvíce energie takto „nedodaly“ za rok 2017 větrné elektrárny, celkem 5,3 TWh, na což připadlo 560 milionů euro, tedy 92 % všech nákladů na toto opatření. Následovaly solární elektrárny s 0,16 TWh a 6,6 % nákladů. V roce přitom byla dodávka energie větrných elektráren snížena o 3,5 TWh, u solárních elektráren o 0,18 TWh. Jak dokládá následující grafika, výkon elektráren musel být navyšován v jižních spolkových zemích, kde je soustředěn průmysl, zatímco v ostatních byl výkon elektráren především snižován.

Navyšování (vlevo) a snižování dodávané energie do soustavy dle spolkových zemí. Zdroj: BNetzA

Mimo to bylo využíváno také tzv. redispečinku, kdy jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě elektřinu dle merit order dodat (v Německu zejména větrné elektrárny ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.

V roce 2017 narostla potřeba tohoto opatření a byla snížena dodávka energie o velikosti 10,2 TWh, zhruba stejný objem musely naopak elektrárny v blízkosti míst spotřeby vyrobit.

Využívání opatření na zajištění stability soustavy v GWh. Zdroj dat: BNetzA

Thüringer Strombrücke jen malou náplastí

Přenosové vedení „přemosťující“ oblast Durynského lesa, tzv. Thüringen Strombrücke, zprovozněné v září loňského roku ulevilo nejvíce vytěžovanému prvku v německé přenosové soustavě (vedení Remptendorf-Redwitz) a  mírně tak snížilo potřebu redispečinku.

Německo však potřebuje zprovoznit především páteřní severojižní vedení SuedLink. Aktuálně se očekává, že by mělo být dokončeno v roce 2025. Podle vyjádření Lexe Hartmanna z roku 2016, ředitele společnosti Tennet, se jedná o „ambiciózní harmonogram“, jisté pochybnosti o tomto datu vyjádřil i Peter Hoffmann, odpovědný za zajištění provozu přenosové soustavy společnosti Tennet.

I bavorská vláda se kvůli opožděné výstavbě páteřní linky přenosové soustavy ze severu obává o zajištění dodávek elektřiny pro svou spolkovou zemi,  jedno z průmyslových center Německa. I proto se snaží udržet svou jadernou elektrárnu Isar 2 v provozu co nejdéle, po havárii ve Fukušimě v roce 2011 přitom bojovala o její co nejrychlejší odstavení. Elektrárna vyrábí ročně přes 11 TWh elektrické energie, zhruba 12 % celkové spotřeby elektřiny v Bavorsku. Pokud by měla být odstavena dříve než v nejzazším možném termínu, tedy v prosinci roku 2022, může Bavorsku vzniknout významný problém se zajištěním bezpečnosti dodávek.

Úzká místa v německé přenosové soustavě a doba, po kterou čelily v roce 2017 přetížení. Zdroj: BNetzA



11 odpovědí na Účet za stabilizaci německé přenosové soustavy se vloni vyšplhal na rekordních 36 mld. korun

  1. manasek napsal:

    No jo, hlavně že dle některých strašíme s nutností regulovat OZE, že?

  2. Milan Vaněček napsal:

    Manásku, ovšem s ukončením dotací tyto náklady (pro německé hospodářství zanedbatelné) skončí. Ale náklady na ukončení provozu jaderných elektráren (řádově mnohem vyšší) se budou táhnout po desetiletí i staletí (nejen v Německu ale i v ČR, zkrátka v každé zemi která má JE a bude muset vybudovat “trvalé úložište” pro vyhořelé jaderné palivo …..

    • manasek napsal:

      Jak ukončení dotací sníží nutnost regulovat a stabilizovat soustavu?

      K JE – existuje tzv. jaderný účet. Jen za rozdíl výše nákladů regulace vloni vs. letos, když jej budeme brát jako „náklady na regulaci OZE“ (ty jsou ale za loňský rok vyšší, než je onen rozdíl) za 10 let postavíte blok JE generace 3+ (VVER1200 s cenou cca 5mld EUR, viz JE Paks), který vám vydrží 60 let plánovaně, reálně tak tu stovku, přičemž mezitím jej můžete dojit na úložiště, nebo ještě lépe pracovat na uzavření palivového cyklu, čímž se zredukuje potřebné množství úložného prostoru (vzhledem k množství vyrobené energie)

      • Milan Vaněček napsal:

        Manasku po skončení dotací jim nikdo nebude platit za to že nevyrábějí při přebytku elektřiny.
        A JE bude třeba zlikvidovat, a to jsou a budou obrovské výdaje, na to je současných50 či 55Kč na vyrobenou MWh směšná suma (a Bůh ví kde ty peníze jsou a skončí, zda je „neinvestovali v Bulharsku či Albánii)
        Mimochodemto už nové reaktory v Maďarsku postavili (a za tu cenu?)😀

        • Martin Hájek napsal:

          Už aby to bylo. Ale jsem moc zvědav, kolik Německých větrníků se udrží v provozu, až jim v roce 2022 skončí podpora. 🙂

        • manasek napsal:

          Jo, vy to berete jako dotaci? No to není dotace, to je prachobyčejný tunel, kterých je s OZE víc, než dost.
          55 Kč/MWh = cca 46 mld kč za životnost Temelína, u Dukovan je to nějakých 38 mld, na hlubinné úložiště se odhaduje potřeba 110 mld. To mi připadá jako dostatečný důvod pro stavbu dalších bloků. K likvidaci samotných elektráren – to má provést samotný provozovatel, stát mu k tomu má dát prostředky, viz třeba to hlubinné úložiště.
          No vy tady už nějakou dobu básníte o FVE a VtE bez dotací a dalších podpor (viz onen tunel), což je jako ta jitrnice z „Obušku, z pytle ven“. Co se týká reaktoru VVER-1200, tak byl postaven tento reaktor jinde, za ani ne poloviční cenu, jelikož stavěli „pro sebe“. Tuto cenu (10 mld EUR/reaktor) Rusové drží poměrně stritkně pro zahraniční projekty, Finové to mají dražší protože staví jeden reaktor, u ostatních jsou nepatrně zvýšené náklady z jiných důvodů, jako např. odběr „vyhořelého“ paliva.

  3. Jiří napsal:

    Nejvyšší čas na baterie. Při ceně 5000 Kč/kWh by bylo možné za tyto peníze mít ročně 7,2 GWh, což při jednom cyklu denně dává 2,6 TWh, takže do pár let by k žádným ztrátám z nedodání energie nedocházelo.

    • Petr napsal:

      Blbost, žádná baterie nevyřeší když týden buď moc nebo skoro vůbec fouká na větrníky.
      Teď Německo rychle potřebuje postavit základní robustní síť, minimálně na úroveň České republiky, ovšem po celé své ploše včetně mořských větrníků až k okraji Bavorska napojenému na Alpské vodní elektrárny.

      • VK napsal:

        Robustní síť je ideální řešení, ale těžko dosažitelné v krátkém čase. Ty největší extrémy v německé sítí netrvají týden v kuse, takže baterie na serveru o kapacitě třeba 1GWh s nabíjením/vybíjením 2C by mohla výrazně ořezat ty největší špičky.
        To jsou ale jen moje domněnky, německý síťový regulátor si to určitě dokáže spočítat lépe než kdokoliv tady v diskuzi.

        • Jan Veselý napsal:

          Co jsem si všiml, tak to jsou události na 2-4 hodiny. Všichni, kdo se tím reálně zabývali, vědí, že bateriová akumulace má smysl max. do kapacity na 12 hodin špičky spotřeby, pokud se dostanou s cenou ještě o pěkný kus níže. Na dlouhodobou akumulaci není naděje, že by to ekonomicky vycházelo a reálně o tom ani nikdo neuvažuje. To se musí dělat jinak. Ale to nebrání různým křiklounům v jejich projevech.
          Třeba jako Petr nechápe, že vedení nebo baterie je třeba pro situace, kdy je větru moc, ne na situace, kdy týden nefouká.

        • manasek napsal:

          Netrvají, protože zatím nemají ve větru 50 % výroby, jak plánují. 1 GWh jim už nyní pomalu pokryje jen několikaminutové výkyvy, ne hodinové.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *