Domů
Ropa
Indie chce omezit svou závislost na dovozu ropy navýšením domácí těžby
ropná plošina, autor: Enrico Strocchi

Indie chce omezit svou závislost na dovozu ropy navýšením domácí těžby

Indická vláda schválila kontrakty na těžbu více než 40 ložisek ropy a zemního plynu, které těžební společnosti vysoutěžily v aukci konané v loňském roce. Navýšením domácí produkce Indie hodlá omezit svou závislost na dovozu fosilních paliv.

Celkem 31 licencí zahrnujících 44 ložisek ropy či zemního plynu schválila vláda těžebním společnostem, které se se státem následně podělí o zisk z jejich provozu. Podle odhadů indické vlády by z těchto polí mělo být v průběhu následujících 15 let vytěženo na 40 milionů tun ropy a 22 miliard metrů krychlových zemního plynu.

Na seznamu se mimo státních společností objevila i řada privátních společností, které s těžbou ropy a zemního plynu nemají žádné předchozí zkušenosti. Vzhledem k růstu poptávky po ropě se tak indická vláda snaží přilákat více soukromých těžařů. Většina ze 47 společností, jež se o těžbu ucházely, pocházely z Indie, zahraniční společnosti byly pouze 4.

Podle dat serveru Platts letos Indie překoná Čínu v růstu poptávky po ropě již třetím rokem v řadě. V letošním roce by tak poptávka v Indii mohla vzrůst až o 7 % na 4,13 milionů barelů za den, zatímco v Číně pouze o 3 % na 11,5 milionů.

Indie nabídla k těžbě zásoby za 700 miliard rupií

Více než čtyři desítky ložisek ropy a plynu byly původně součástí nabídky celkem 67 ložisek, které vláda nabídla k těžbě loni v květnu na základě modelu sdílení zisku. Ložiska byla následně rozdělena do 46 oblastí, přičemž nabídky přišly na 34 z nich.

Před samotnými aukcemi se indický ministr pro ropu, Dharmendra Pradhan, vyjádřil, že nabízená ložiska obsahují zásoby ropy a plynu za více než 700 miliard rupií (266 miliard korun).

Podle ministra Pradhana má zemi pomoci ke snížení její závislosti na dovozu surové ropy pětibodový plán:

  • navýšení domácí těžby ropy a zemního plynu,
  • zvyšování energetické účinnosti,
  • podpora využívání alternativních paliv a obnovitelných zdrojů,
  • substituce na straně poptávky,
  • zlepšení rafinačních procesů.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(31)
Josef
16. únor 2017, 22:56

Množství vytěžené ropy za 15 let stačí Indii tak na 100 dní. Plynu za 15 těžby vytěží tolik ,že nám by to nestačilo stačilo ani na 3 roky, Indů je 120x tolik. To určitě zuřivě omezí závislost Indie na dovozech.... )))

Jan Veselý
17. únor 2017, 11:01

To je vedlejšák, v Indii hlavně teď intenzivně pracují na likvidaci importu uhlí. Chtějí je nahradit kombinací obrovského rozvoje OZE a zvýšením domácí těžby.

Milan Vaněček
17. únor 2017, 08:15

Ropa a plyn v Indii nejsou moc významné.

V Indické energetice nastal bod zlomu. Je to současně bod zlomu i pro rozvoj fotovoltaiky na celém světě. V Indii byly nyní vysoutěženy tak nízké ceny elektrické energie z fotovoltaiky, že cena elektřiny z NOVÝCH fotovoltaických elektráren je nižší než cena z NOVÝCH větrných či tepelných elektráren.

Cituji: The Rewa 750MW solar tender in Madhya Pradesh, India, saw tariffs plunge to a record low of INR 2.97/kWh (US$0.044) after a lengthy online auction. Acme Solar, Mahindra Renewables and Solenergi Power won 250MW each, viz server pv-tech.org

Když toto nastane v chudé zemi s více než miliardou obyvatel (obrovský vnitřní trh a v současnosti Indové jsou světové č. 1 v investicích do nových VÝROBNÍCH zařízení na domácí výrobu FV panelů) tak to znamená že konečně nastal bod zlomu=chudé lidnaté země se stávají tahounem nových energetických technologií, nejen bohaté Německo, Kalifornie a Japonsko či rychle se rozvíjející Čína. A tudíž cena FV panelů bude pokračovat v sestupu a brzy se dočkáme nainstalovaných TerraWattů výkonu ve fotovoltaice. (A vývoj ve storage bude podobný, zde je zpoždění vůči FV tak 10-15 let).

Ve svém článku z roku 2000 (najdete ho např. na stránkách Fyzikálního ústavu AV pro veřejnost) jsem předvídal, že toto nastane někdy v letech 2020 - 2050. Je vidět že realita silně předčila mé očekávání, je to podobné jako s počítači či Internetem.

Jan Veselý
17. únor 2017, 11:07

Tady jsem dal odkaz na ten článek. Dost mě dostal ten plán na 3 GW FVE v EU v roce 2010. Ten byl tedy opravdu grandiózně překročen, asi 10x.

Při lineárním růstu instalovaných kapacit tempem odpovídajícím posledním dvěma rokům bude 1 TW instalovaného výkonu v roce 2026, pravděpodobně dřív. Ten druhý bude mnohem rychlejší.

NN
17. únor 2017, 17:07

Dejť jó. Jenom ČR si na tom mákla cca 2,1 GW instalovaného v r. 2010 (možná ne úplně všechno...). Španělsko taky.

Martin Hájek
19. únor 2017, 22:47

Nojo, koho by v roce 2000 napadlo, že řada zemí EU tak zhloupne a bude dotovat něco, co vyrábí elektřinu za 12 Kč/kWh, že?

Ondra
17. únor 2017, 11:22

Pane Vaněčku, než tady zas začnete šířit ty svý moudra, tak by bylo dobrý je podložit nějakejma číslama. Tak třeba tady - https://www. statista.com/statistics/265613/primary-energy-consumption-in-india-by-fuel/ - je moc pěkně vidět vývoj spotřeby energie a podíly jednotlivejch paliv v Indii mezi roky 2010-2015. Opravdu chcete tvrdit, že ropa, která pokrejvá čtvrtinu energetickejch potřeb Indie, není moc významná? U plynu to opravdu není žádná hitparáda, ale jestli tam fakt nainstalujou TW ve fotovoltaice, jak pořád tvrdíte, tak baterkama to asi všechno nepokryjou a dopadne to podobně jako ve zbytku světa, kdy budou FV a větrníky zálohovat právě plynem (pokud to teda myslí s tím odchodem od špinavýho uhlí vážně).

Jan Veselý
17. únor 2017, 16:05

Kdybyste to četl pořádně, tak to celé bylo o tom, že TĚŽBA ROPY A PLYNU V INDII jsou drobáky. Což je pravda.

Ondra
17. únor 2017, 18:05

Já jsem četl (pořádně) komentář pana Vaněčka, kterej začíná slovy "Ropa a plyn v Indii nejsou moc významné" - těžba tam zmíněná není. Jestli pan Vaněček mluvil o těžbě, tak má pravdu, ale to se Indové asi zrovna snaží změnit, ne?! A Když se podívám na zbytek celýho komentáře, potažmo další pohádce o tom, že fotovoltaika spasí celou Indii, tak se nemůžete divit, když někdo (možná i většina lidí) pochopí úvodní větu tak, jak jsem ji pochopil já.

Milan Vaněček
17. únor 2017, 19:15

Ondro, má prvá věta byl jen "oslí můstek" abych mohl napsat něco o "bodu zlomu" ve fotovoltaice a presentovat nejnovější data o fotovoltaických aukcích ve více než miliardové zemi s obrovským potenciálem pro fotovoltaiku. Kdyby jste znal to obrovské množství Indů, pracujících v tomto oboru po celém světě, tak by jste chápal jak je pro ně fotovoltaika důležitá.

Vladimír Wagner
17. únor 2017, 15:33

Je velice dobře, že se cena fotovoltaických panelů snížila a hlavně pro rozvojové regiony, kde zatím neexistuje pořádná elektrická síť, jsou k dispozici. To, že toto snížení cen zaplatili bohatí Němci, považuji za jeden z pozitivních aspektů Energiewende. Je perfektní, že v Indii intenzivně roste produkce z nízkoemisních zdrojů (mimo jiné i jaderných). Jen bych si dovolil postavit vyhlášení pana Vaněčka malinko na zem. Dovolím si proto citovat jeho předpověď v odkazovaném článku z roku 2000:

"Z výše uvedeného vyplývá, že datum, odkdy bude přímá přeměna sluneční energie v elektrickou hrát významnou roli ve světové energetice (tj. její podíl dosáhne cca 10-30%), závisí na financování vědy a dosažení pokroku ve vědě a technologii a dále na politických rozhodnutích. Za současného tempa výroby slunečních článků (přírůstek 20-30% ročně) a politické situace ve vyspělých zemích světa, začínajících brát v úvahu princip trvale udržitelného růstu, na to bude zapotřebí 20 až 50 let."

Takže se podívejme, jak situace vypadá tři roky před nejoptimističtějším odhadem pana Vaněčka, rokem 2020. Předpokládám, že pan Vaněček měl na myslí podíl na výrobě elektřiny a ne celkový podíl na výrobě energie. V celosvětovém měřítku fotovoltaika nyní dokáže dodávat 1 % elektřiny. Je tedy o řád níže, než je spodní hranice intervalu deklarovaného panem Vaněčkem jako podíl, kdy už má daný zdroj významnou roli. Je tak jasné, že optimistický scénář se určitě nesplní. Jen pro doplnění uvedu, že jaderné zdroje dodávají zhruba 10 % elektřiny. Je třeba říci, že takový scénář se nesplní ani pro Evropu. Zde nyní, tři roky před rokem 2020, dodává fotovoltaika pouze 3 % elektřiny, jádro dodává 26 % elektřiny. A optimistický scénář se nesplní ani v Německu, které je státem s tou nejextrémnější podporou fotovoltaiky a zákazem jaderných zdrojů. Zde v současné době dodávají fotovoltaické zdroje 7 %, a protože fluktuují kolem této hodnoty už tři roky, lze těžko předpokládat, že by do roku 2020 dosáhly podílu 10 %. Připomínám, že z jádra má pořád Německo více, protože to dodává 14 % elektřiny. Je však jasné, že po roce 2022 už zde jádro nebude žádné. Zároveň je však jasné, že v té době fotovoltaika v Německu nedokáže nahradit ani odstavené jádro.

Vzhledem k tomu, že nejpesimističtější odhad pana Vaněčka se váže k roku 2050, předpokládám i já, že se jeho předpověď se naplní.

C
17. únor 2017, 18:18

Myslím že pro FVE je nejdůležitější vyřešení problému s kolísáním výroby v průběhu dne, tedy budeme muset chvíli počkat až nastane jedna ze dvou událostí:

a)Cena panelů a okolních věcí klesne takovým způsobem, že akumulace energie ve velkých bojlerech a následné roztáčení parní turbíny nebude znamenat přílišné zdražení proudu, to by ale musela cena proudu z FVE klesnout na 1/3, nebo ji definujme přímo na 500Kč/MWh. Pak by se tepelná akumulace s účinností asi 35% mohla vyplatit.

b)Cena bateriových systémů klesne takovým způsobem, že FVE vybavená bateriovou akumulací se dostane na 50-80€/MWh, aktuálně by to mělo být někde kolem 100€/MWh.

Pokud by jedna z těchto událostí nastala, pak se bude dát zapojit do sítě dostatek FVE pro výrazné navýšení výroby. Kdybych měl hádat podle podmínek v ČR, pak by bylo třeba aby se nainstalovalo asi 10-15GWp FVE s akumulací v případě baterií, v případě tepelné akumulace pak asi 30GW. Takž by se hodil průlom v jedné z těchto oblastí.

nemo
9. říjen 2019, 13:47

kolega akosi pozabudol nato, ze v nemecku obcas ekologicke zdroje dodavaju viac ako 50% spotreby, v Anglicku v lete nevyrobili niekolko tyzdnov ziadnu elektriku z uhlia a pod....

A samozrejme nezapocital do svojich rozborov vietor...

Ale to ma jedno, uhliu odzvonilo, aj ked teraz za pomoci plynu. A dufam ze zanedlho budu baterky zasobovat aj v case ked slnko svieti v Australii...

Milan Vaněček
17. únor 2017, 19:00

Pane kolego, jsem rád za prvé 3 věty vašeho příspěvku a že uznáváte určité zásluhy Němců pro nástup větru a fotovoltaiky ve světě. Jsem moc rád, že už konečně souhlasíte i s tím, že se Němcům podaří do roku 2022 odstavit jaderné elektrárny (já osobně bych tak rychle nepospíchal). Kdysi jste říkal, že to není možné.

Teď k tomu podílu fotovoltaiky na výrobě elektřiny ve světě: Již v roce 2000 jsem říkal, že obrat nastane až se podaří dostat fotovoltaiku tam, kam především patří-do chudých rozvíjejících se zemí s přebytkem slunečního svitu. A to právě v těchto letech nastalo. To je bod zlomu, s kterým nikdo nepohne.

V roce 2020 fotovoltaika nebude ještě dávat 10% elektřiny celosvětově (to by to všude muselo pokračovat tak jako v roce 2016 v USA a Číně. V USA se za tento rok zdvojnásobil instalovaný výkon FVE, v Číně se stalo zhruba totéž. A pro čtenáře co neznají mocninné závislosti: když máte jeden rok např 10 GW a každý rok to zdvojnásobujete, tak druhý rok máte 20 GW, třetí rok 40 GW, čtvrtý rok 80 GW a pátý rok 160 GW (v současnosti je naistalováno cca 250 GW FVE, při uvedeném rozvoji bychom se do TW dostali za pár let. Ale v celosvětovém průměru je rozvoj fotovoltaiky pomalejší (ale mocninná závislost zůstává, jen ta mocnina je nižší než 2).

Takže když jádro nám dává mezi 400-500 TW výkonu při koeficientu využití cca 0,8 a ten výkon stagnuje (či klesá od svého maxima před 5 či 10 lety) tak fotovoltaika při koeficientu využití 0,1-0,2 bude potřebovat instalaci cca 2,5 TW výkonu aby dohnala a následující rok předehnala TWh z jádra (těch významných cca 10%).

A nyní, po 16 letech zkušeností s Energiewende v Německu a s energetickým přechodem ve většině světa můžeme ten rok, kdy se to stane, odhadnout na rok 2030 (čili na dobu dřívější než by jsme dokázali postavit novou JE v ČR). Takže ani superoptimistický rok 2020, ale mnohem dříve než pesimistický rok 2050.

Takže můj tip- rok 2030, kdybych byl mladší, jako Vy, tak bych se vsadil o bednu šampaňského. Nesmí ovšem nastat světová válka s použitím jaderných zbraní.

Co říkáte nejnovějšímu vyjádření ČEZu, že chtějí upravit státní energetickou koncepci, nečekat až na rok 2020 (o tom píši také dlouho, že SEK je nesmyslná, ale za ČEZem tuším zas nějaký podraz, jako v roce 2009)?

Jinak neříkám že v Německu nahradí fotovoltaika (s koeficientem využití polovičním než v Kalifornii či Indii)) jádro v roce 2022, to mě zase jen podsouváte. Ale nepochybuji, že vítr, fotovoltaika a biomasa (tj OZE, klasické vodní elektrárny nepočítám) v Německu Německé JE v roce 2022 nahradí. Pan Veselý bude mít určitě data která to naznačují. A plyn a kogenerace v černouhelných elektrárnách bude v Německu pomalu ale jistě vytlačovat nejšpinavější hnědé uhlí....

C
17. únor 2017, 21:19

Pane Vaněčku,

Dovolil bych si Vás upozornit na pravděpodobnou chybu, myslím že u jádra se má buď jednat o TWh, nebo o GW, rozhodně ne o TW, pokud by byla taková instalovaná kapacita, tak nemáme co řešit, na druhou stranu by to znamenalo že jsme se dostali Kardašově škále někam mnohem blíž k jedničce.

P.S. kdy zhruba odhadujete že nastane jedna z podmínek, které jsem zmínil v komentáři ze 17.2.2017 18:18?

Milan Vaněček
17. únor 2017, 21:38

Díky za upozornění, samozřejmě výkon JE je 400-500 GW a z toho počítaný potřebný výkon FVE je už OK, bez překlepu.

Co se týče Vašich podmínek, myslím že ceny FVE klesne na tu 1/3 právě okolo roku 2030. Ale myslím že bude dříve dosažena Vaše podmínka b).

Rozhodně obojí bude dříve než se postaví nové Dukovany (jestli se vůbec postaví, to je jen věc politiky, ekonomicky to nedává smysl)

Vladimír Wagner
17. únor 2017, 23:31

Víte pane Vaněčku, s Vámi je problém, že si nemůžete odpustit přisoudit někomu něco, co netvrdil a navíc to může dost lehce ukázat. Prostě odkáže na své články z dřívější doby. Ono to vrhá velice podivné světlo i na Vaše další tvrzení. Vždycky jsem říkal, že jsou dvě možnosti. Buď se dá energetika postavit na jádru a OZE (příklad Francie) nebo na fosilních palivech a OZE (Německo). A už mockrát jsem Vám odkazoval třeba svůj článek těsně po událostech ve Fukušimě, zde: http://www.osel.cz/5700-jak-ovlivni-fukusima-elektroenergetiku-v-evrope.html . I v něm jsem konstatoval, že Němci mají dostatek hotových a rozestavěných fosilních bloků, které jaderné zastoupí. Jejich odchod od jádra je čistě politické rozhodnutí. Takže to mohou bez problémů udělat. Jediné, co jsem konstatoval, bylo, že hold pak budou mít vysoké využívání fosilních zdrojů a také budou muset transportovat obrovské výkony. A je otázka jak dopady toho bude snášet hlavně v Bavorsku, kterého se to dotkne nejvíce.

Také nikde ve svém příspěvku do této diskuze neříkám, že byste někde tvrdil, že by čistě fotovoltaika nahradila v roce 2022 jádro. Jen jsem prostě konstatoval, že v té době fotovoltaika opravdu jádro (ani jeho polovinu) nahradit nedokáže. Takže Vám (na rozdíl od Vás) opravdu nic nepodsouvám.

Osobně si myslím, že těch celosvětových 10 % výroby elektřiny z fotovoltaiky bude později než v roce 2030, ale pokud si chcete typovat něco bližšího, tak můžete uvést svůj odhad, kolik procent elektřiny vyrobí fotovoltaika v Německu po odstavení jádra. Tedy v roce 2023.

Za poslední roky se nic moc nezměnilo, jedině to, že v Česku sice energetická koncepce je, ale pro její naplnění se nic moc neudělalo. Změnou je také to, že nárůst fotovoltaických a hlavně větrných kapacit v Německu zhoršuje možnost jejich efektivního využití u nás. Prostě v době, kdy fouká a svítí slunce už pro ty naše přestává být místo.

Německo, pokud se započítají i ty OZE, které byly před Energiewende, tak je jasné, že jádro zhruba nahradí. Takže budou mít zhruba tolik fosilních zdrojů, kolik jich měly před Energiewende a vzhledem k tomu, že už budou mít píkové výkony fotovoltaiky a větru překračující jejich okamžitou potřebu, bude další snižování fosilních zdrojů velmi náročné.

Je však také možné, že se Německo inspiruje, jako i s Energiewende u Dánů a papírově své cíle ve snižování emisí splní. A v rámci zeleného tažení přemění uhelné elektrárny na spalování biomasy. O tomto hrozícím ekologickém průšvihu, který může hravě překonat průšvih s bionaftou, jsem psal zde: http://www.osel.cz/9247-dovezena-drevni-hmota-nahrazuje-uhli-nejen-v-dansku.html .

Ale nemá cenu se přít. Prostě uvidíme.

Milan Vaněček
18. únor 2017, 12:25

Víte pane Wagner, já jsem velmi citlivý na diskusní fauly. Takže se hned ozvu. Ale jsem rád, že už názory nás obou, které dříve naprosto divergovaly, se trochu přiblížily. To vidím jako positivní vývoj, bez ironie.

Teď pár faktických poznámek:

1) cituji Vás : ...Vždycky jsem říkal, že jsou dvě možnosti. Buď se dá energetika postavit na jádru a OZE (příklad Francie).... Zde jsem několikrát poukázal na to že OZE je široký pojem, že jádro a vodní a především přečerpávací elektrárny dobře spolupracují a tato kombinace dává smysl. Ale nově se rozvíjející OZE - FVE a VtE nejdou dohromady s JE, ve skutečnosti neustále zhoršují ekonomiku jaderných elektráren, když slunce svítí a vítr fouká tak díky nulovým nárokům na palivo vyřazují JE a snižují jejich koeficient využití a dále zhoršují jejich ekonomiku. To si myslím že uvědomuje nyní i ČEZ.

2) cituji Vás: ...Jejich (míněno Němců) odchod od jádra je čistě politické rozhodnutí. Takže to mohou bez problémů udělat. Zde s Vámi naprosto souhlasím a jsem rád že to uznáváte.

3) cituji Vás: ... Také nikde ve svém příspěvku do této diskuze neříkám, že byste někde tvrdil, že by čistě fotovoltaika nahradila v roce 2022 jádro. A výše jste psal: Je však jasné, že po roce 2022 už zde jádro nebude žádné. Zároveň je však jasné, že v té době fotovoltaika v Německu nedokáže nahradit ani odstavené jádro - a na to jsem já reagoval, na Vaše tvrzení o Německu (viz poslední můj odstavec výše).

4) Píšete: .... Za poslední roky se nic moc nezměnilo, jedině to, že v Česku sice energetická koncepce je, ale pro její naplnění se nic moc neudělalo. Změnou je také to, že nárůst fotovoltaických a hlavně větrných kapacit v Německu zhoršuje možnost jejich efektivního využití u nás. Prostě v době, kdy fouká a svítí slunce už pro ty naše přestává být místo..... Zde musím silně oponovat - Já a nyní i vedení ČEZ říkají: naštěstí se pro naplněné SEK nic moc neudělalo, chce to změnit SEK v reakci na současný vývoj v energetice. A to že Německý vítr a slunce zhoršují jejich využití u nás je nesmysl: výhoda FVE je že jsou distribuované v lokálním prostoru, nepotřebují drahý přenos velké energie na dlouhé vzdálenosti. Čili je to naopak, když slunce (to je u nás na rozdíl od větru obdobné jako v Německu) se osvědčilo v Německu (Němci si drahou podporu vzhledem ke čtyřnásobným platům mohou dovolit) osvědčilo by se i u nás. Ale to by někdo (=naši všehoschopní v tehdejším ERÚ, vládě a parlamentu, 2009-10), nesměli udělat to co udělali. Provést akci na svoje osobní obohacení na úkor nás všech a na diskreditaci fotovoltaiky. Místo lokální fotovoltaiky na střechách budov, s větším potenciálem po 2030 než má dostavba Dukovan a Temelína.

5) Jako člověka žijícího tady a teď mě mnohem více zajímají emise škodlivin do vody a vzduchu (a potravin,) především v českých městech, něco co můžeme ovlivnit tady a v nejbližším desetiletí. Na CO2 hysterii nereaguji, v nejbližším desetiletí se nic nezmění a v delším horizontu (to znamená v letech 2030 - 2050)to bude vše vyřešeno (CO2 bude klesat, především včetně ostatních škodlivých imisí) masovým celosvětovým přechodem na slunce, vodu a vítr v energetice. A do té doby taky v řadě zemí pozvolna vymizí JE.

Milan Vaněček
18. únor 2017, 18:45

Ještě pokračování: Už v roce 2016 OZE v Německu generovaly více elektřiny (191 TWh) než jaderné elektrárny v období své nejvyšší produkce okolo roku 2000.

A na dotaz kolegy Wagnera kolik bude poskytovat fotovoltaika v Německu v roce 2023 (kdy už nepojedou JE) odhaduji, že cca 9%.

Teprve po roce 2012 plus 20 let=2032 , to je až se splatí drahé staré FV instalace (33 GW, které jak kolega Wagner uznává nastartovaly fotovoltaiku na celém světě díky poklesu cen z hromadné výroby) začne v Německu fotovoltaika opět silně růst do hodnot zcela dominujícího zdroje v období mezi jarní a podzimní rovnodenností mezi 10 a 15 hodinou a bude dodávat (za zhruba nulovou cenu) elektřinu k akumulaci.

Jak se s tím v roce 2037 a později vypořádají nové Dukovany (v případě že se realizují) to opravdu nevím.

Vladimír Wagner
18. únor 2017, 22:03

Protože do roku 2023 v podstatě předpovídáte ve fotovoltaice v Německu stagnaci, což předpovídám i já, tak se není o čem sázet :-) Tak opravdu budeme muset počkat na ten rok 2032 a dále, jestli nastane nějaký Vámi předvídaný boom v té době.

Petr Závodský
19. únor 2017, 13:43

Cituji: "výhoda FVE je že jsou distribuované v lokálním prostoru, nepotřebují drahý přenos velké energie na dlouhé vzdálenosti"

To myslíte vážně? Takže ta distribuovaná VtE v severním moři nepotřebuje distribuci do Bavorska a celá je spotřebována v místě výroby? To jsou mi věci.... Jestli myslíte to, že se elektrárna postaví, dostává platby a není připojena k síti, tak to je panečku výhoda.

Milan Vaněček
19. únor 2017, 14:36

Jestli to nevíte tak FVE jsou FotoVoltaické Elektrárny a já propaguji fotovoltaiku na střechách. Myslím to vážně, je Vám to jasné?

Petr Závodský
19. únor 2017, 20:38

Obecně se diskutuje decentralizace. Decentralizované OZE. Ano vy píšete FVE ...To vím... ale kolik ty FVE pokryjí spotřeby? Už ani vítr není decentralizace?Takže Německo zachrání fotovoltaika na střechách? Ano už je mi to úplně jasné.

C
19. únor 2017, 21:27

Pane Závodský,

Kolik procent spotřeby pokryjí FVE je otázkou toho, jaký systém za ten panel dáte, jestli jenom měnič, nebo měnič a baterii, jestli se smí nebo nesmí dodávat do sítě..., o jsou proměnné, které o tom rozhodnou. Pokud jenom měnič a do veřejné sítě to jít nesmí, pak procento bude malé. Pokud baterie, kde by snad cena proudu měla být na +-90€/MWh, což ještě není pro komerční dodávku do sítě, ale pro domácí/lokální spotřebu je to již celkem slušná cena, pak to může být zajímavé procento, ale o tom kolik to může být odmítám spekulovat.

OZE se asi plánovaly jako decentralizované, bohužel se objevil v Německu dost nepříjemný efekt, se kterým ale měli počítat. Dotace nereflektovaly podmínky lokality, takže se velké množství elektráren nastěhovalo tam kde to bylo nejekonomičtější. To už se za decentralizaci považovat nedá.

Myslím že veškerý další rozvoj OZE bude zejména závislý na dvou věcech

a) změně flotily parních elektráren a jejich pružnosti.

b) rozvoji a výstavbě akumulačních kapacit, ať už to budou baterie, PVE, nebo elektrárny na stlačený vzduch.

Vladimír Wagner
19. únor 2017, 23:22

Pane C, Vaše představa je opravdu kouzelná. Opravdu myslíte, že by to v Německu vypadalo s větrnými elektrárnami lépe, když by se stavěly tam, kde málo nebo vůbec nefouká, než když se staví tam, kde docela fouká? A myslíte, že by se daly spíše postavit v silně osídlených oblastech, než na méně obydleném severním pobřeží? Větrné elektrárny opravdu nemá smysl stavět v místech, kde nefouká. Tam by dotace musely být opravdu obrovské. A to, ať už budou větrníky jakkoliv laciné.

I u nás jsou větrné oblasti spíše v místech, kde není příliš spotřebitelů. Prostě možnosti decentralizovaných zdrojů v tomto případě jsou značně omezené. Prostě se tyto zdroje musí soustřeďovat (centralizovat) do míst, kde fouká.

Pokud jde o fotovoltaiku, tak i v Německu s extrémními dotacemi a podporou tohoto zdroje se dostala produkce pouze na 7 % a i pan Vaněček souhlasí, že nyní budou ještě nejméně do roku 2032 produkce z těchto zdrojů stagnovat. Pak sice předvídá zlom a opětný rychlý růst, ale já bych k tomu byl skeptický. Všechna fotovoltaika se chová jako jedna centrálně ovládaná (svitem slunce) elektrárna, která se nepřizpůsobuje místním decentralizovaným potřebám. Možnost ukládání na pár hodin na tom nic nevyřeší.

Ale, jak už jsem mockrát opakoval, nemá cenu se přít. V Německu už brzy uvidíme, kam se dostanou.

C
20. únor 2017, 00:06

Pane Wagnere,

teď je pozdě, nebudu vám nyní ten dokument dohledávat, ale existuje dokument s odhadem dosažitelného výkonů VtE pro jednotlivé spolkové země, když se do něj podíváte, uvidíte že v některých případech není velká část výkonu využita, přitom se v celém Německu jedná o několik desítek GW. Pokud by byly dotace nastavené tak, aby preferovaly tyto oblasti, pak se mohli vyhnout problémům s transportem energie ze severu na jih.

I akumulace na několik hodin, například 12, nebo 24, už může výrazně změnit poměr energie, která může být dodávána z OZE. Zatímco u slunce máme v létě nějaké slušné okno mezi asi 6:30 ráno a nějakou 5-6. hodinou odpolední, tam jsme schopní ale užít jen část energie. Pokud bude v systému akumulace, třeba i jen několikahodinová, už jsme schopní navýšit podíl, zde sluneční, energie na celkové spotřebě, protože ji můžeme využít i v době kdy nesvítí slunce.

Ano, FVE se bude chovat jako jedna centrálně ovládaná elektrárna, ale naprosto předvídatelně při čistém nebi, vzhledem k tomu že jsme schopní již několik století počítat dráhu slunce, není to problém. Co se týče oblačnosti, tam nedojde k prudkému výpadku, ale postupnému, který by měl jít taktéž zvládnout.

C
18. únor 2017, 12:52

Pane Wagnere,

Jen si dovolím malou poznámku k těm špičkám, ty by bylo nejlepší nějak uložit, jenže na to není asi pořádně žádná dostatečně účinná a průmyslově nasaditelná technologie ukládání energie. Bohužel tyto projekty se nerozvíjejí dostatečně rychle, nebo možná spíš vůbec. Jednak by se hodily baterie, ale také třeba stlačený vzduch v podzemních zásobnících.

Bohužel tyto technologie stojí zatím spíše na okraji zájmu, než že by se aktivně ve velkém rozvíjely, přitom pro případný úspěch Energiewende bude právě uskladnění energie klíčovým prvkem.

nemo
9. říjen 2019, 14:00

Nemam pokrytu ani polovicu strechy FV panelmi a zatial okrem zimy pokryvam spotrebu elektriky...Chcelo by to vacsiu bateriu a moznost dodavat do siete, lebo u nas nesmiete do siete dodavat nic...A v nasej dedine pribudaju dalsie instalacie....

Petr
19. únor 2017, 08:55

Ano také jsem velmi hrdý, že se pod nátlakem zelené ideologie musela z Německu připojit i chudina v Česku.

Přitom tu jsou tisíce českých bezdomovců co v zimě mrznou a desetitisíce důchodců ve starých neizolovaných domech, co si nemohou dovolit pořádně topit a tak po prochladnutí umírají v zimě taky masově na chřipku.

Ano jsem tak hrdý, že se náš národ obětoval 500-1000 miliardami Kč,

aby mohli v Číně za evropské peníze rozjet skutečně masovou výrobu fotovoltaiky,

a do toho budoucna ji konečně ziskově mohli teď prodávat do Afriky, aby tam získali všichni černoši přístup k televizi, a mohli se po zhlédnutí luxusních západních filmů konečně skutečně pořádně aktivovat k pochodu do ráje EU.

Milan Vaněček
19. únor 2017, 09:43

Proč píšete "musela", vůbec jsme nemuseli, to jen partička všehoschopných (Čechů) si zorganizovala dvacetiletý (teda jestli si to lidé u nás nechají celých 20 let líbit) penězovod do svých kapes.

Petr Závodský
19. únor 2017, 20:40

Nemuseli, ale byli tady zelení šílenci .... a přes varování energetiků to tlačili a pomohli toto zneužít.

Proč teď ve Francii schválili podporu 250 miliard pro 2500MWins ve FTE? Když už se ta FTE vyplatí???

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se