Doposud byl učiněn pouze velmi malý pokrok v eliminaci pálení zemního plynu jako vedlejšího produktu těžby ropy. A to i přesto, že se touto činností plynem plýtvá a znečišťuje okolí. V roce 2017 pálení plynu sice pokleslo oproti předchozímu roku asi o 5 %, ale hlavním důvodem bylo nižší pálení plynu v Rusku způsobené změnou těžených ložisek ropy. Eliminovat pálení plynu do roku 2030 si klade za cíl iniciativa Světové banky. 

Objem zemního plynu páleného při těžbě ropy celosvětově v loňském roce poprvé od roku 2013 klesl. Podle prvních odhadů činil tento pokles 5 %, a to zejména díky prudkému poklesu pálení plynu v Rusku, které i přesto zůstává na prvním místě v pálení plynu. V roce 2017 bylo spáleno 141 miliard metrů krychlových plynu, přičemž v roce 2016 to bylo 148 miliard m3.

Pálení zemního plynu při těžbě ropy v jednotlivých zemích v letech 2013 – 2017. Zdroj: Světová banka

Zároveň ale některé země plynu takto pálí více než v minulosti. Mezi tyto země patří kupříkladu Írán, Irák a USA. Data o pálení plynu jsou získávána pomocí satelitních snímků, na kterých lze zpozorovat světla z pálení plynu. Snímky jsou analyzovány výzkumníky, kteří kalkulují, kolik plynu je páleno. Do určité míry se tedy jedná o odhady.

„Poslední data týkající se globálního pálení zemního plynu jsou povzbudivá, nicméně budeme muset počkat několik dalších let, abychom věděli, zda se jedná o velmi potřebný zlomový okamžik.“

Riccardo Puliti, ředitel sekce Energy and Extractives Global Practice Světové banky

Pálení zemního plynu je podle článku na serveru Financial Times mnohdy nejbezpečnějším způsobem, jak se zbavit nežádoucího plynu vyprodukovaného během těžby ropy. Jedná se ale o aktivitu, která plýtvá zdrojem, jež by bylo možné využít a také vede k emisi CO2 a jiných polutantů.

Těžba ropy a pálení zemního plynu při těžbě ropy v letech 1996 – 2017. Zdroj: Světová banka

Iniciativa Světové banky

V roce 2015 Světová banka spustila iniciativu Zero Routine Flaring by 2030. Cílem této iniciativy je postupně omezovat pálení zemního plynu jako vedlejšího produktu až na nulu do roku 2030. Tato iniciativa získala podporu 27 zemí včetně USA, Ruska, Nigérie a Iráku, 35 energetických společností, mj. i BP, Eni, Royal Dutch Shell a Total, a několika rozvojových institucí.

Vlády se zavázaly, že vytvoří takové legislativní rámce, které by stimulovaly investice do infrastruktury potřebné k zachycení a zobchodování plynu. Energetické společnosti pak řekly, že do roku 2030 nebudou pálit zemní plyn u nově otvíraných ropných ložisek a zároveň že se budou snažit eliminovat pálení plynu u existujících ropných ložisek.

Aktuální stav

Prozatím ale nebylo dosaženo žádoucích výsledků. Pokles v pálení zemního plynu jako vedlejšího produktu byl způsobem především ve změně těžby ropy v Rusku. Určitá část těžby v zemi se přesunula ze starých ropných ložisek do nových ložisek, kde je méně asociovaného zemního plynu. Toto vedlo k 11% poklesu pálení zemního plynu, přestože úroveň těžby ropy zůstala stejná.

Pálení zemního plynu v USA vzrostlo oproti loňskému roku o 7 %. USA jsou nyní na čtvrtém místě v pálení zemního plynu jako vedlejšího produktu za Ruskem, Íránem a Irákem.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *