Spalování plynu

Pálení plynu při těžbě ropy vede k plýtvání a emisím a přesto přetrvává

Doposud byl učiněn pouze velmi malý pokrok v eliminaci pálení zemního plynu jako vedlejšího produktu těžby ropy. A to i přesto, že se touto činností plynem plýtvá a znečišťuje okolí. V roce 2017 pálení plynu sice pokleslo oproti předchozímu roku asi o 5 %, ale hlavním důvodem bylo nižší pálení plynu v Rusku způsobené změnou těžených ložisek ropy. Eliminovat pálení plynu do roku 2030 si klade za cíl iniciativa Světové banky. 

Objem zemního plynu páleného při těžbě ropy celosvětově v loňském roce poprvé od roku 2013 klesl. Podle prvních odhadů činil tento pokles 5 %, a to zejména díky prudkému poklesu pálení plynu v Rusku, které i přesto zůstává na prvním místě v pálení plynu. V roce 2017 bylo spáleno 141 miliard metrů krychlových plynu, přičemž v roce 2016 to bylo 148 miliard m3.

Pálení zemního plynu při těžbě ropy v jednotlivých zemích v letech 2013 – 2017. Zdroj: Světová banka

Zároveň ale některé země plynu takto pálí více než v minulosti. Mezi tyto země patří kupříkladu Írán, Irák a USA. Data o pálení plynu jsou získávána pomocí satelitních snímků, na kterých lze zpozorovat světla z pálení plynu. Snímky jsou analyzovány výzkumníky, kteří kalkulují, kolik plynu je páleno. Do určité míry se tedy jedná o odhady.

„Poslední data týkající se globálního pálení zemního plynu jsou povzbudivá, nicméně budeme muset počkat několik dalších let, abychom věděli, zda se jedná o velmi potřebný zlomový okamžik.“

Riccardo Puliti, ředitel sekce Energy and Extractives Global Practice Světové banky

Pálení zemního plynu je podle článku na serveru Financial Times mnohdy nejbezpečnějším způsobem, jak se zbavit nežádoucího plynu vyprodukovaného během těžby ropy. Jedná se ale o aktivitu, která plýtvá zdrojem, jež by bylo možné využít a také vede k emisi CO2 a jiných polutantů.

Těžba ropy a pálení zemního plynu při těžbě ropy v letech 1996 – 2017. Zdroj: Světová banka

Iniciativa Světové banky

V roce 2015 Světová banka spustila iniciativu Zero Routine Flaring by 2030. Cílem této iniciativy je postupně omezovat pálení zemního plynu jako vedlejšího produktu až na nulu do roku 2030. Tato iniciativa získala podporu 27 zemí včetně USA, Ruska, Nigérie a Iráku, 35 energetických společností, mj. i BP, Eni, Royal Dutch Shell a Total, a několika rozvojových institucí.

Vlády se zavázaly, že vytvoří takové legislativní rámce, které by stimulovaly investice do infrastruktury potřebné k zachycení a zobchodování plynu. Energetické společnosti pak řekly, že do roku 2030 nebudou pálit zemní plyn u nově otvíraných ropných ložisek a zároveň že se budou snažit eliminovat pálení plynu u existujících ropných ložisek.

Aktuální stav

Prozatím ale nebylo dosaženo žádoucích výsledků. Pokles v pálení zemního plynu jako vedlejšího produktu byl způsobem především ve změně těžby ropy v Rusku. Určitá část těžby v zemi se přesunula ze starých ropných ložisek do nových ložisek, kde je méně asociovaného zemního plynu. Toto vedlo k 11% poklesu pálení zemního plynu, přestože úroveň těžby ropy zůstala stejná.

Pálení zemního plynu v USA vzrostlo oproti loňskému roku o 7 %. USA jsou nyní na čtvrtém místě v pálení zemního plynu jako vedlejšího produktu za Ruskem, Íránem a Irákem.



18 odpovědí na Pálení plynu při těžbě ropy vede k plýtvání a emisím a přesto přetrvává

  1. Vinkler napsal:

    Zdroje jsou malé a rozptýlené. Existuje vůbec nějaká ekonomická varianta sběru?

  2. energetik napsal:

    Kogeneračku a několik serverů pro těžbu např. virtuální měny by ten plyn využilo i na odlehlém místě bez sítí. 🙂

    • Martin Pácalt napsal:

      Máte tam hodně tepla než aby to spotřebovala jen jedna těžní plošina a nebo vesnice o ropného pole. Pokud by museli provozy doplnit stanicemi pro stláčení plynu, bilance by se mohla začít zlepšovat. Problém je asi čištění plynu, protože jde o směs metanu a vyšších plynných uhlovodíků, dopravovaný plyn by tedy nebyl hned použitelný v čistých formách (CH4, PB).

      • Lubos napsal:

        Cistenie plynu samotneho by nebol az tak velky problem. V Norsku je bezne ze zmes uhlovodikov je z plosin alebo Subsea infrastruktur dovazany na centralne plosiny k zakladnemu deleniu (Ropy a Plynu) a suseniu ci MEG separacii. Cistenie do dokonalosti sa potom riesi na pobreznych staniciach (Nyhamna, Kollsnes atd) kde z raw plynu vytazia LPG, Etan a Condenzat (vsetko hodnotnejsie komodity ako CH4). Problem je hlavne v krajinach kde je nizka cena tazby Ropy a preto aj maly stimul investovat do ekstrakcie dalsich hodnot z vrtu. Zvysujuca sa cena etanu ako zakladnej zluceniny pre pertochem poslednych 5 rokov stimulovala asi $100 mld v investiciach prevazne v krajinach centralnej azie (Kazachstan, Turkmenistan…) do GTL (Gas to liquid) technilogii.

        • Martin Pácalt napsal:

          Tak jak píšete jsem to myslel. K tomu čištění těžko dojde na mořské plošině nebo někdy na Sibiři. Musí se to dopravit někam, kde je na to technologie a potkává se tam „dostatečný počet trubek“. Když je to hodně odlehlé, nejde o trubky, ale o kamiony a tankery. Mimochodem, u těch mořských tankerů si umím představit, že se směs plynů bude tankovat jako pohonná hmota. Zvláště, když je motor tankeru schopen pálit vysokosirnatou naftu nebo mazut, šel by používat agregát na směs plynných uhlovodíků bez čištění(snad jen od toho kondenzátu).
          Člověk pro to lepší využívání (zvýšení tlaku na prodej zemního smysného plynu) může přispět i svojí troškou do mlýna a nekoupit si auto na naftu, ale rovnou na benzín/LPG, kde je provoz minimálně z 80% na zmíněný propan/butan .

          • Lubos napsal:

            Mate pravdu LPG je o cosi setrnejsie k prirode a ludom. Ako hobby cyklista mozem povedat , ze nie je nic „krajsie“ ako predbiehat kolonu Dieselov. Ten smrad je vazne nechutny a predpokladam, ze asi nie moc prospesne zdraviu. Diesel obvzlast do mesta nepatri.

          • Martin Pácalt napsal:

            Nakyslý smrad koncernového TDíčka je vážně pochoutka 😉

          • Vláďa napsal:

            Každé zařízení zpracovávající plynné uhlovodíky musí likvidovat své řízené úniky a tyto úniky se likvidují spalováním. Když se úniky nebudou odvádět tak se zvýší místní koncentrace až na hranici výbušnosti.

          • Carlos napsal:

            Jenom je otázka nakolik jsou to opravdu úniky, tedy malá množství a na kolik to je že jim to jenom vadí při těžbě, tak to spalují aby se jich zbavili. Pokud by to byly nějaké malé úniky jednou občas, niko to řešit asi nebude, nicméně se tu bavíme o spalování celkem velkých objemů plynu.

          • Vláďa napsal:

            On pohled na velký plamen je zavádějící. Je to hořák s malým zapalovacím hořáčkem který má krátká plamen. Viditelný plamen nemá zvláštní přívod vzduchu a protože bere kyslík z okolí tak se okysličovací proces odehrává pouze na povrchu. Je to stejné jako když zapálíte acetylenový hořák bez kyslíku a potom pustíte kyslík.

          • Carlos napsal:

            Vláďo, počkejte, viděl jste někdy jak takové pálení vypadá třeba z vesmíru? On možná ten jeden plamen bude mít spotřebu třeba v kubících za minutu, ale ta praxe je natolik rozšířená že zatímco Evropě a USA se topí v bílém světle měst, tak Sibiř, Arábie a třeba delta Nigeru jsou v rudé záplavě ohňů hořícího plynu. Před lety jsem viděl někde čísla a toho plynu tam prohoří, jenom v SA celkem dost.

          • Martin Pácalt napsal:

            Pokud si dobře pamatuju, spotřeba vloni pro Česko byla 8mld. m3. A tady se bavíme o pálení Pánu do oken přes 140mld. m3. Čili těch plamínků je určitě velký počet. 🙂

          • Martin Pácalt napsal:

            Přesněji 8,53mld. m3 za rok 2017.

  3. Martin Pácalt napsal:

    oprava – stláčení = stlačování :-).

    • Michal napsal:

      Řeší kraviny, co je komu po tom že to tak dělají, zbavit se ho musí ,bezpečně to dělají, to je jejich věc jestli je to pro ně ekonomické. My se tu topíme v pesticidech, ale reálné problémy není tak populární řešit jak tyhle populistické nesmysly.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *