USA: Čeká nás další břidlicový boom? Těžba ropy roste rychleji než před pádem cen
Ačkoliv ceny ropy jsou daleko od hranice 100 USD za barel z minulých let, po odrazu ode dna z 26 USD za barel na začátku minulého roku začíná narůstat i produkce z amerických břidlicových ložisek. A to dokonce v rychlejším tempu než při posledním břidlicovém boomu. Informovala o tom agentura Bloomberg.
„Všichni jsou tak hladoví, je to jako držet steak před bandou hladovějících lidí,“ tvrdí Joseph Triepke, zakladatel výzkumné společnosti Infill Thinking v Dallasu.
I přes to, že cena ropy je zhruba na polovině své hodnoty z před několika let, technologický pokrok umožnil provádět vrty v kratším čase a frakovat efektivněji. Současný „boom“ není ovšem celoplošný a některá ložiska zažívají rychlejší nárůst těžby než jiná. Jedním z nejvíce prosperujících je Permian Basin v Západním Texasu a Novém Mexiku z důvodu charakteristiky hornin, které jsou nejsnadnější pro těžbu.
Nárůst těžby ropy je momentálně navíc rychlejší než při předešlém boomu, v průměru těžený objem přibývá od září loňského roku o 125 000 barelů denně.
„V době kdy jsme byli na 100 dolarech (za barel ropy) byl pohled na cenu 50 dolarů velmi děsivý. Sebevědomí, které vyvolávala hranice 100 dolarů, může být nyní pravděpodobně okolo 65 dolarů. O tolik byly sníženy náklady v dodavatelském řetězci. Takže nyní 65 dolarů je nových 100 dolarů,“ tvrdí Piotr Galiztine, CEO TMK Ispco, americké divize ruské společnosti TMK PJSC dodávající potrubí.
Vydrží současný trend?
Odpověď závisí jako vždy na bilanci nabídky a poptávky. Galitzine sleduje, kolik nárůst těžby v USA a Kanadě umazává ze škrtů těžby v Rusku a Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC), které plynou z listopadové dohody o omezení těžby o 1,2 milionů barelů denně.
„Za každý barel, o který OPEC sníží těžbu, američtí břidlicoví těžaři přidají půl barelu. V případě, že to tak zůstane, můžeme být v klidu. Pokud břidlicová pole začnou produkovat mnohem víc, potom kdo ví, co se stane s cenou ropy. Pravděpodobně nic dobrého,“ tvrdí Galitzine.
Mohlo by vás zajímat:
Tohle je jen legrace způsobená rozbitím kartelu. To pravé tóčo nastane až/jestli začne strukturální pokles poptávky po ropě způsobený elektromobilitou a/nebo podstatně úspornějšími vozy se spalovacím motorem. Podle BNEF je znamená cca 24 milionů osobních EV na cestách úbytek poptávky po ropě o 1 milion barelů denně, jejich odhad je, že jich bude v roce 2023 jezdit 50 milionů. EV s autonomním řízením používané jako taxík nahradí 10-15 osobních aut a stejně tak každý elektrifikovaný náklaďák nebo autobus taky nahradí řádově vyšší objem spotřeby.
Zajímavé časy na vás.
Tak tomu se musím opravdu smát. Kdo by asi tak do roku 2023 těch 50 milionů elektromobilů vyrobil?
Můžu se zeptat, čí ten odhad je?
Nezkoušel jste se podívat kdo to BNEF je? Bloomberg New Energy finance. Ale těm číslům také nevěřím, být to o dekádu dále, tak ano, ale... Jediná možnost že se velké automobilky v roce 2020 otočí a už pojedou hlavně EV. Pak možná budou EV i v počtu desítek milionů kusů ročně, ale moc se mi to nezdá.
Ano, o dekádu později bych to číslo také nerozporoval. Jenomže v té době už nejspíš svět bude za ropným vrcholem a bude potřebovat ropu v segmentu osobních aut rychle nahradit, aby příliš nestoupla její cena.
Zmiňovaná predikce BNEF je zde.
https://www.bloomberg.com/features/2016-ev-oil-crisis/
Nahrazení denní poptávky ve výši 2 mil. barelů ropy elektromobily v roce 2023 je v predikci pouze zmíněno v případě zachování nárůstu prodejů elektromobilů o 60 %, jak tomu bylo v roce 2015. Samo BNEF toto považuje za velmi agresivní scénář a počítá s nižšími hodnotami. 50 mil. elektromobilů předpokládá okolo roku 2027 a nahrazení poptávky 2 mil. barelů ropy denně okolo roku 2028.
A mimochodem každý rok odpadne zhruba 3 miliony barelů těžby ve vyčerpaných ložiscích, které je potřeba nahradit. I kdyby byla pravda, že kvůli elektromobilitě vypadne do roku 2023 2 miliony barelů tak je to úplně zanedbatelné, protože vlivem vyčerpávání stávajících ložisek jich vypadne 21 milionů a pokud se rychle nenastartují investice, tak bude sakra zle a cena poletí raketově nahoru. Elektromobilita ovšem zatím není a ještě hoodně dlouho nebude zásadním faktorem, který by trh s ropou mohl ovlivnit.
O ropných vrcholech snad slyšíme od roku 2010, minimálně, a pořád nikde nejsou, snad spíš naopak, protože se s měnící technologií mění dostupnost nových ložisek. Ale jak dlouho to půjde nevím, a asi to neví nikdo. O ropných zásobách se dost často lže.
Pokud chceme velmi rychle omezovat spotřebu nafty, je třeba prvně urychlit ukončení provozu většina naftové trakce na železnici a nahradit ji trakcí elektrickou, jenže se zamotáme do starého problému kterou napájecí soustavu použít.
Myslím že i z bezpečnostního hlediska je pro nás velmi důležité omezit import ropy. nejen pro ČR, ale pro svět jako takový.
O ropném vrcholu se hovoří daleko déle, přesně od roku 1956 kdy pan Hubbert publikoval svou teorii a poměrně přesně předpověděl ropný vrchol v USA (samozřejmě nemohl nic tušit o břidličné ropě, ale i tak zatím nebyl a nejspíš ani nebude vrchol těžby ze sedmdesátých let překonán). To ovšem neznamená, že se neblíží. Samozřejmě to nebude žádná katastrofa, ropa bude i po dosažení vrcholu fungovat ještě dlouhá desetiletí, jenom už s ní nepůjde topit a pohánět osobní auta, na to bude zbytečně drahá.
Ano, to samozřejmě vím, ale myslel jsem to jakože již se kolem něj nebezpečně motáme. Ten vrchol v 70. letech je myslím spíš dán tím co se pak dělo na středním východě, tedy dvou ropných krizím které vedly na nutnost zmenšit spotřebu.
Pokud má při poklesu těžby růst cena, zatím se tak neděje, takže možná je posunut mnohem dál, 2030??? Na druhou stranu mi před lety řekl člověk co se živí na ropných plošinách že se nyní budeme nějakou dobu pohybovat na zvlněném období zhruba konstantní těžby.
Co myslím je ale důležité je to ne kolik magabarelů se zavírá, ale jaký je rozdíl mezi otevřenými a zavřenými megabarely.
Vrchol v 70 letech se týkal USA. Globální vrchol zřejmě nastane někdy brzy po roce 2030, takže už je velmi na dohled. Samozřejmě nebude daný nedostatkem možností těžby, ale bude zkrátka levnější nějakou ropu ušetřit než se jí snažit vytěžit z obtížně dostupných ložisek. Samozřejmě že ten vrchol bude nejspíš hodně plochý, takže o jeho dosažení se s jistotou bude vědět možná i 10 let poté. Samozřejmě, že důležitý je ten rozdíl. Jenomže problém nutné obnovy ložisek a tedy masivních investic do nové těžby je asi o řád větší, než řešení elektromobilitou, to jsem tím chtěl demonstrovat. Jinými slovy elektromobilita zdaleka nestačí řešit ubývající těžbu ze starých ložisek. Potíž je, že aktuálně jsou investice do nové těžby velmi nízko, což se může už za pár let projevit nedostatkem ropy. Ne že by nebyla v zemi, ale nebudou připravené lokality k těžbě.
Myslel jsem to trochu jinak, ale ruce byly rychlejší než hlava, myslel jsem totiž že po éře velkých žravých aut, díky ropným krizím, muselo dojít, minimálně, k měrnému omezení spotřeby a trochu i změně názoru na to jak má auto vypadat.
Myslím že pokud ropa opět vystoupá pro pokles těžby, jde to pomalu, ale už je to někde kolem 50$/barel, jednak se znovu zadrhne trochu ekonomika, ale mohlo by to vést k růstu poptávky po EV, plug-in hybridech a případně autech na zemní plyn. Když se podíváte na počet plug-in hybridů a EV, tak se každý rok skoro zdvojnásobí počet aut do zásuvky. Ale chtělo by to samozřejmě mnohem rychlejší postup aby to s něčím pohnulo.
Ropa dochází permanentně v roce 1930 Předchůdci Římského klubu předpokládali , že ropa dojde okolo roku 1940 tedy za 10 let. Pak v 70 tých letech byl konec ropy v roce 1997. Lépe situaci s docházením fosilních paliv popisuje Hubbertova křivka , která popisuje teorii o ropném zlomu, což ovšem odpovídá realitě jen omezeně, protože neobnovitelné zdroje lze částečně obnovit lidským poznáním a to se nerozvíjí lineárně , ale spíše skokově , takže nějaký čas může Hubbertova křivka fungovat, ale dlouhodobě se objeví nové zdroje, alternativy nebo jiné způsoby těžby a celkový vývoj probíhá zcela proti předpovědím ( Břidlicová ropa , plyn , do budoucna metanhydráty). Ropný zlom měl přicházet vždycky , kdy byla ropa drahá , naposled v roce 2008. Skutečnost je ovšem taková ,že celkové zásoby fosilních paliv jsou na stovky let a ověřené těžitelné zásoby rostou. Lepší představu ovšem dávají odhady celkových zásob, nejvíce je uhlí toho je nejméně na 500 let. Pak je plyn zásoby minimálně na 220 let. Ropy je na 100 let. Fosilní zdroje velmi pravděpodobně vytěženy nebudou stejně jako doba kamenná neskončila proto , že by došli kameny, ale stejně jako naši předci přejdeme na jiné zdroje , jaderné a obnovitelné. Lze ovšem očekávat , že v určitých částech světa se budou fosilní zdroje hojně používat ještě za 100 let, ale v příštím století bude patrně už převažovat těžba pro chemický průmysl. Vzhledem ke stavu světa za 100 let to nebude vůbec málo.
Jenom abych si rozuměli, ropný vrchol neznamená konec těžby. Ropa se určitě bude těžit ve značném množství desítky a možná i těch 100 let.
Na druhou stranu možná ten ropný vrchol právě prožíváme, pokud se nezvednou investice do těžby, tak za pár let vyletí cena, což samozřejmě nastartuje substituty a už nebude cesty zpět.
Naprosto souhlasím, že ropná éra neskončí proto, že dojde ropa, skončí daleko dříve proto, že budou lepší a levnější alternativy. Z výroby elektřiny už byla ropa prakticky úplně vytlačena celosvětově, ve výrobě tepla postupně vyklízí pozice a další na řadě bude jistě osobní automobilová doprava.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se