Ján Štuller: Nechceme se vyhnout soutěži o Dukovany a Temelín. Nejdeme maďarskou cestou

Češi nyní vůbec neuvažují o tom, že by se inspirovali Maďarskem, které se dohodlo na stavbě nových jaderných reaktorů přímo s ruským Rosatomem – bez výběrového řízení. „Česká republika chce soutěž,“ potvrdil vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller ve druhé části rozhovoru pro web oEnergetice s tím, že v této otázce zde panuje naprostá shoda.

Všech šest zahraničních uchazečů o stavbu reaktorů v Česku podle Štullera vyjádřilo ochotu v případě potřeby kapitálově vstoupit do dceřiných společností ČEZ, v jejichž režii by se měly nové reaktory v Dukovanech a Temelíně stavět. Mezi tyto zahraniční uchazeče patří Atmea (francouzsko-japonský podnik), CGN (Čína), EDF (Francie), KHNP (Korea), Rosatom (Rusko) a Westinghouse (USA).

Vládní zmocněnec dále řekl, že na formulování požadavků pro dodavatele nových českých reaktorů bude pracovat velký tým odborníků. Český seznam charakteristik, které by měl mít reaktor nejnovější generace 3+, může být poměrně originální – mohl by totiž zahrnovat i základní představu o optimální ceně takového reaktoru.

(První část rozhovoru s Jánem Štullerem najdete zde.)

 Jaké přesné požadavky bude Česko mít na nové jaderné reaktory v Dukovanech nebo v Temelíně? V případě dřívějšího zrušeného temelínského tendru zazníval požadavek, aby šlo o jaderné reaktory třiapůlté, neboli 3+ generace. Nikoliv tedy „pouhé“ třetí generace. Bude to platit i během příští soutěže, které by se mohlo zúčastnit šest zahraničních zájemců?

Už loni jsme požádali všech deset původně oslovených zahraničních firem o uvedení základních technických charakteristik svých reaktorů, které odpovídají generaci 3+. Jinými slovy – aby uvedli, jestli jimi nabízený typ reaktoru je generace 3+, nebo ne. Na druhé straně, i když máme vlastní představy, nemáme k dispozici žádnou přesnou definici, co je to generace 3+. Neexistuje žádná encyklopedie, ve které by to bylo přesně popsáno, není tu žádná exaktní mezinárodní definice, která by byla zakotvena v nějakých dohodách. Neexistuje žádná mezinárodně definovaná a uznaná ostrá hranice mezi tím, co patří do generace 3 a co do generace 3+.

Chcete si tedy takovou definici vytvořit pro potřeby chystaného výběrového řízení?

Do určité míry ano. Především si chceme potvrdit seznam vlastností, charakteristik a parametrů, které jsou typické pro různé generace – a zvláště pak pro třetí generaci, generaci 3+ a případně i pro budoucí čtvrtou generaci. Během výběrového řízení se pak budeme dívat na to, jak každý typ reaktoru ty které vlastnosti splňuje. Jednotlivé typy reaktorů se těm různým charakteristikám blíží někdy více, někdy méně. Ani jeden z reaktorů není takový, že by byl ve všech ohledech jednoznačně nejlepší. Jde o různé koncepty reaktorů. Všichni potenciální uchazeči uvádějí, že nabízejí reaktory generace 3 nebo 3+. Během soutěže si k tomu uděláme detailní analýzu.

Mohl byste už dnes zmínit příklady technických charakteristik, které odlišují generaci 3+ od té čistě třetí generace?

Jde zejména o technické charakteristiky a parametry, které se týkají bezpečnosti reaktoru. V tomto ohledu ovlivňují generaci 3+ zejména post-fukušimská opatření. Někteří kolegové z oboru říkají, že celá generace 3+ je jenom takový reklamní trik. Můj názor spočívá v tom, že generaci 3+ charakterizuje schopnost delší dobu fungovat a zejména zajišťovat jadernou bezpečnost reaktoru v ostrovním režimu, tj. pokud nastane výpadek všeho možného v okolí elektrárny. Důležitý je například požadavek na schopnost takzvaného koncového jímače tepla odebírat po dobu alespoň třiceti dní zbytkové teplo, které produkuje reaktor po svém odstavení. Jsem přesvědčen, že musíme klást důraz na větší rozsah pasivních bezpečnostních systémů a na větší odolnost elektrárny vůči vnějším vlivům ať přírodním, či v důsledku lidské činnosti. Uvažujeme také o tom, že bychom definovali ekonomicko-spolehlivostní parametry.

Takže taková ekonomická charakteristika generace 3+?

Byla by to taková česká libůstka, možná bychom mohli přispět k definování generace 3+ i z tohoto hlediska. V zásadě bychom stanovili, že reaktory mají být relativně levné a že se vyznačují optimální poměrem mezi cenou (včetně provozních nákladů) a kvalitou. Zatím ale o nastavení jednotlivých charakteristik teprve jednáme, jde vyloženě o brainstorming. Uvidíme, k čemu dospějeme.

Vizualizace nových bloků JE Temelín. Zdroj: ČEZ

Vizualizace nových bloků JE Temelín. Zdroj: ČEZ

Co například lapač, který by měl zachytit taveninu v případě havárie reaktoru? Některé zvažované reaktory ho mají, jiné nikoliv. Jde o charakteristiku generace 3+?

Máte projekty reaktorů, které pro případ těžkých nehod s tavením aktivní zóny reaktoru sázejí na filozofii zadržení koria – tedy roztavené aktivní zóny – uvnitř tlakové nádoby. A pak máte projekty, které spíše počítají s tím, že se korium bude zadržovat vně reaktoru. Jestliže se budeme bavit o nadřazených základních bezpečnostních funkcích, jde o schopnost zamezit úniku radioaktivních látek do vnějšího prostředí a částečně i o kontrolu nad štěpnou řetězovou reakcí po těžké havárii.

Z tohoto pohledu tu jsou dvě řešení, která to umožňují – buď máte lapač taveniny pod reaktorem, anebo máte efektivní, spolehlivé a věrohodné chlazení reaktorové nádoby zvenčí, čímž udržíte taveninu uvnitř reaktoru. Po fukušimské havárii se ukázalo, že je potřeba více uvažovat také o případech, kdy selžou všechny vnější zdroje – například rezervní napájení z elektrické sítě, některé diesel generátory i dodávky vody v důsledku poškození silnic a potrubí, které může mít na svědomí nějaká velká seizmická událost.

Na formulování jednotlivých požadavků pro dodavatele budoucích českých reaktorů bude pracovat velký tým odborníků. Je třeba posoudit, které požadavky jsou spíše duplicitní a které zajišťují vyšší stupeň ochrany životního prostředí, pracovníků a obyvatel. A každé slovo v těchto požadavcích může znamenat hodně peněz, možná miliardy.

Kapitálová účast je možná

Projekt stavby dalších reaktorů v Dukovanech a Temelíně by měl být v režii dvou nově vytvořených dceřiných společností ČEZ. Pokud vím, zatím nikdo nevyloučil, že by tyto firmy mohl stoprocentně převzít stát?

Nikdo to nevyloučil, ale v případě rozhodování jde o záležitost, která jde nad rámec mých kompetencí i kompetencí Stálého výboru pro jadernou energetiku. O tom bude rozhodovat vláda na základě podkladů, které zpracujeme. Zatím je ale tato otázka předčasná.

Bavíte se s těmi šesti zahraničními uchazeči, jestli by byli ochotni do těchto společností kapitálově vstoupit oni?

Prakticky všichni jsou ochotni v nějaké míře do těchto firem kapitálově vstoupit. Tuto otázku jsme ostatně zařadili už do toho oficiálního seznamu otázek, který byl rozeslán v loňském roce. Všech šest firem odpovědělo, že jsou na to připraveny – kdyby to bylo potřeba.

I Westinghouse? Ptám se, protože v minulosti Westinghouse naznačoval, že by s něčím podobným mohl mít problémy…

Ani Westinghouse to úplně nevyloučil.

Jaderná elektrárna Dukovany. Zdroj: ČEZ

Jaderná elektrárna Dukovany. Zdroj: ČEZ

Žádáme Brusel o výjimku

V minulých měsících se v Česku rozproudila diskuse, jestli je lepší klasický tendr nebo mezivládní dohoda s některým ze států, z nichž pocházejí zájemci o stavbu reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Tato diskuse byla zavádějící, protože variant je ve skutečnosti více. Ale na tom, že nelze stavět striktně podle zákona o zadávání veřejných zakázek, asi určitá shoda je – vzhledem k tomu, že takto to nefunguje prakticky nikde na světě?

Na tom skutečně je shoda. Shodl se na tom během svého posledního jednání také Stálý výbor pro jadernou energetiku. Zároveň zadal úkol, aby se začaly připravovat podklady pro vyjednávání sektorové výjimky s Bruselem. Tato výjimka pro sektor výroby elektřiny by pak umožnila aplikovat zákon o veřejných zakázkách, aniž by bylo nutné se striktně držet všech jeho ustanovení. Nejdřív tedy potřebujeme sektorovou výjimku…

Když to srovnám s tím, jak postupovali Maďaři v případě dohody s Ruskem o dostavbě jaderné elektrárny Paks, jdeme na to vlastně úplně opačně.  Maďarům Evropská komise schvalovala jejich rozhodnutí až poté, co se dohodli s Rusy.

My se ale bavíme o jiných výjimkách. Co se týče České republiky, bavíme se nyní o tom, že Česká republika chce soutěž, ale nechce aplikovat v plném rozsahu zákon o veřejných zakázkách. Následné souhlasné stanovisko Evropské komise s maďarským postupem – to je úplně něco jiného než to, o co usilujeme my.

Klíčové sdělení tedy je, že tady se na rozdíl od Maďarska soutěž chystá, byť se může lišit od té předchozí soutěže v rámci temelínského tendru. Zůstává přesto ve hře i možnost uzavření mezivládní smlouvy, která by se týkala vítěze této soutěže? Studujeme v tomto ohledu maďarské zkušenosti?

Přiznám se, že maďarskou cestu nijak zvlášť nestuduji. Vycházím z toho, že u nás máme konsenzus směrující k soutěži, nepsanou dohodu, kterou je ale možné vydedukovat z vystoupení prakticky všech vládních činitelů, kteří se k této záležitosti vyjádřili. Maďarskou cestu tu nikdo z vládních činitelů nepropaguje. Vzhledem k tomu pro nás v současné situaci maďarská cesta není relevantní.

Vraťme se ještě k té výjimce. Česko už o ni žádalo před několika lety, ale nezískalo ji. Co z toho pro nás vyplývá?

Musíme se lépe připravit. Na druhé straně tehdejší situace byla trochu jiná. Dnes je zcela evidentní, že o cenách silové elektřiny nerozhoduje ani ČEZ, ani nikdo jiný v Česku. Rozhoduje se o ní zejména na burzách s elektřinou v Německu. Postavení společnosti ČEZ je pořád dominantní, ale už ne tak silně, jako tomu bylo v roce 2008. Na českém trhu s elektřinou vyrostli další hráči. Situace se změnila, my to nyní musíme detailně popsat a aktualizovat informace, které byly předány Evropské komisi s tou předchozí žádostí. Hodláme dokázat, že na českém trhu není dominantní žádný hráč – v tom smyslu, že by dokázal nějak zmanipulovat, ohnout, přizpůsobit ceny elektrické energie.

Doženeme zpoždění?

Jaké teď mají plány na stavbu dalšího reaktoru v Česku zpoždění?

Tři až čtyři roky. Pokud tedy vycházíme z úvahy, že ČEZ odstaví první blok jaderné elektrárny v Dukovanech v roce 2035 a další tři bloky budou následovat krátce poté.

Bude to možné dohnat? Jste optimistou?

Pracuje se na tom, a to velmi intenzivně. Já, kolegové z ministerstva průmyslu i z jiných resortů, kolegové ze skupiny ČEZ, Stálý výbor pro jadernou energetiku i jeho pracovní skupiny plní jednotlivé kroky Národního akčního plánu pro rozvoj jaderné energetiky v ČR. V současné době především pracujeme na změně legislativy. Trochu se to komplikuje, ale pořád tu ještě je určitý čas na to, aby bylo možné odsouhlasit v rozumné míře relevantní změny stavebního zákona. Jednáme také o tom, jaká má být správná interpretace takzvaných navazujících řízení na proces posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Pokud se podaří vyřešit tyto dvě otázky – tedy stavební zákon a navazující řízení, dosáhneme poměrně významné úspory času. Určitě dva tři roky. Pracujeme také na přípravě přepravních tras pro těžké a nadrozměrné komponenty na lokalitu Dukovany a Temelín. Intenzivně se věnujeme přípravě podkladů pro rozhodování o investorském a obchodním modelu a modelu pro výběr dodavatele nových jaderných elektráren.

Český jaderný průmysl se v současnosti potýká s velkou nejistotou. Nerýsuje se příliš mnoho projektů, na nichž by se mohl v nějakém masivním měřítku podílet – tak jako třeba dnes ve slovenských Mochovcích. Vidíte šanci, že by vzpruhou mohla být stavba nových bloků v Česku? I když pominu pochybnosti, zda se vůbec bude stavět, je tato stavba časově dost vzdálená…

Uvažuje se o tom, že by bylo možné podepsat smlouvu s dodavatelem v roce 2022 nebo 2023. To už tak vzdálený termín není. A podpis smlouvy by již byl silným signálem, že řada českých firem bude mít velkou šanci zúčastnit se výstavby jaderné elektrárny v Česku. Mezitím se tyto firmy musí ucházet o zakázky na třetích trzích, a to v rozsahu, který případně nabídne ta která z šesti či sedmi firem (společnost KHNP zastupuje i další korejskou firmu KEPCO – pozn. red.), které jsou teď s námi v kontaktu a účastní se konzultačního dialogu. Jde o to, aby se české firmy v oblasti strojní, elektro či systémů kontroly a řízení udržovaly ve formě. Nemusí to být nutně jenom díky jadernému programu. Řada komponent, které tyto firmy vyrábějí, je využívána i v nejaderné energetice a v různých oblastech průmyslu. Ambice České republiky jsou samozřejmě větší – nebýt pouze kusovkovým subdodavatelem nějaké jednotlivé komponenty, nebo nějaké jednotlivé řady komponent. České firmy mají dobré šance dodávat větší celky, zejména strojní část elektráren. Češi vyvážejí do zahraničí klasické elektrárny. Je tu dost silné projekční a technologické zázemí na to, abychom dokázali dodávat technologie zvláště pro sekundární okruh elektráren.

Autor článku, který také kladl otázky, pracuje jako specialista pro energetické projekty agentury HATcom.

Autor:



4 odpovědí na Ján Štuller: Nechceme se vyhnout soutěži o Dukovany a Temelín. Nejdeme maďarskou cestou

  1. Frantisek Heczko napsal:

    skoda, ze pri uvahach o novem bloku delame jeden krok dopredu a dva zpatky, ale za to autor clanku nemuze

  2. Martin Ševeček napsal:

    Určitě je dobré, že výbor v některých sporných otázkách určil směr. Trošku se ale bojím politiky. Ministr, který dal výbor dohromady, už je pryč a volby jsou za rohem… Aby se jako obvykle všechno nezaložilo do šuplíku a nezačínalo se poněkolikáté od nuly.

  3. Petr napsal:

    Mám pocit, že zrovna z tohohle by konečně ČEZ mohl dodělat jednoduší horkovod z Temelína do Českých Buďejovic, a skleníky u velkých elektráren s přebytkem tepla masově, když už i Poláci je dávno staví.
    Když se u nás nejvíc neefektivně plýtvá právě teplem při výrobě elektřiny, že by se jim to mělo vyplatit udělat už dávno i bez podpor místo všech těch ztrátových investic v cizině.

  4. energetik napsal:

    Měly by spíše soutěžit o zahlazení současných škod jaderným průmyslem a ne to vše dávat státem dotovanému Diamu bez výběrového řízení a navíc ještě chystat další škody, když nejsou peníze ani na ty současné:
    energetika.tzb-info.cz/elektroenergetika/15439-tezba-uranu-v-ceske-republice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *