Peter Hoffmann (Tennet): Při rozdělení obchodních zón v Německu by byl můj život mnohem jednodušší

Jaký bude mít vliv odstavování uhelných elektráren na německou přenosovou soustavu, co přinese rozdělení německo-rakouské obchodní zóny a jaký osud čeká jednotnou německou obchodní zónu? I na tyto otázky padla řeč v druhé části exkluzivního rozhovoru s Peterem Hoffmannem, odborníkem odpovědným za zajišťování provozu přenosové soustavy společnosti TenneT.

1. část rozhovoru: Obnovitelné zdroje energie, Rozvoj přenosové soustavy, Odklon od jaderné energetiky

2. část rozhovoru: Uhelné elektrárny, Rozdělení německo-rakouské obchodní zóny, Budoucnost jednotné německé obchodní zóny

Peter Hoffman – TenneT

Peter Hoffmann zahájil svou kariéru v roce 1994 ve skupině E.ON Group, kde se věnoval převážně strategickému rozvoji společnosti v regionu střední a východní Evropy, působil v České republice a Maďarsku. Od května 2004 pracoval v oblasti zajištění provozu pro provozovatele přenosové soustavy v E.ON v Německu. Poté, co byl tento podnik v roce 2010 odprodán společnosti TenneT, se stal ředitelem úseku s přibližně 140 zaměstnanci. Jeho hlavními úkoly bylo zabezpečení dodávek a odbyt energie z obnovitelných zdrojů. V letech 2013 a 2014 si Hoffmann vyměnil úlohy s kolegou z nizozemského TenneT a převzal odpovědnost za zajištění provozu v Nizozemsku. Od roku 2015 je zpět v Bayreuthu, kde je opět odpovědný za zajištění provozu a nyní i za tržní procesy (odečet měřidel apod.) a odolnost vůči fyzickým a kybernetickým útokům.

Vliv odstavování uhelných elektráren na německou soustavu

S nástupem nové německé vlády je jedním z hlavních témat diskutovaných ve vztahu k německému sektoru energetiky osud uhelných elektráren. Jaké bude mít následky uzavření uhelných elektráren nad již schválené uzavření 2,7 GW instalovaného výkonu, který je postupně převáděn do uhelné rezervy?

To je otázka, co přijde a co nepřijde, a pak také, kde budou elektrárny odstaveny. Máme oblasti, jako v soustavě 50Hertz, v bývalém východním Německu, kde máme velké množství větrných elektráren a navíc mnoho uhelných elektráren. Jedná se o obrovskou oblast s přebytkem elektrické energie, takže uzavření elektráren by mělo dokonce pozitivní vliv na naše linky a naše přetížení. Mohou však existovat další oblasti, např. na jihu Německa, kde by uzavření elektráren mělo stejný účinek jako v případě uzavírání jaderných elektráren a museli bychom přenášet ještě větší výkon do Bavorska a Bádensko-Württemberska. Takže to opravdu záleží na tom, zda by byly vybrány elektrárny, které mají pozitivní vliv na zatížení sítě, nebo ne.

Kromě toho další věcí je cenový efekt. Pokud dojde k uzavření hnědouhelných elektráren, bude to jistě znamenat nárůst cen, protože tyto elektrárny vyrábí i v případě výroby větrných elektráren, takže jejich výroba jde na export. Pokud budou uzavřeny, cena se zvýší, ne příliš, ale zvýší. Vývoz Německa bude nižší, ale to je cílem naší vlády, protože musí splňovat cíle v oblasti emisí CO2.

Podívejte se například na Lucembursko, které je plně závislé na dovozu. Nemají proto jedinou elektrárnu, která by produkovala emise CO2. Takže jsou zcela bezemisní, protože dovážejí elektřinu a nikdo nezjišťuje, jak tato elektřina vzniká. Všechny exportní země jsou zatíženy emisemi CO2.

Takže uzavření hnědouhelných elektráren sníží export Německa a dokonce nám pomůže splnit naše cíle v oblasti emisí CO2. To je způsob, jak o tom naše vláda přemýšlí. Dokonce, i kdyby to mělo znamenat zvýšení ceny.

Řekl jste, že se sníží vývoz, ale po uzavření jaderných elektráren nevidím žádný velký manévrovací prostor pro uzavírání dalších elektráren.

To záleží na okolnostech. Jako provozovatel přenosové soustavy vydáváme Zprávu o rovnováze výroby a spotřeby (Leistungsbilanzbericht). Podle ní i bez výroby z větrných a solárních elektráren, jsme v současnosti schopni i v případě nejvyššího zatížení toto zatížení pokrýt vlastními elektrárnami. Teoreticky nejsme v žádné situaci závislí na dovozu.

Až začneme uzavírat další elektrárny, Německo se připojí k jiným zemím v Evropě, které nejsou soběstačné z hlediska výroby elektřiny. Znamená to, že v průběhu roku bude existovat několik hodin, kdy už nebudeme schopni pokrýt vlastní spotřebu a v tuto chvíli se budeme spoléhat na dovoz, což je běžný způsob chování v Evropě. Potom, pokud budeme mít vyšší cenu, můžeme importovat elektřinu. Takže v tomto smyslu, pokud uzavřeme více konvenčních elektráren, tak se připojíme ke zbytku Evropy.

Ale pravděpodobně si vybavujete studenou vlnu z jara loňského roku, kdy Francie a Belgie měli zásadní problémy, aby pokryli své zatížení, a byli velmi šťastní, že Německo bylo stále schopno exportovat nějakou elektřinu. Pokud tento vývoj bude pokračovat i v jiných zemích, mohli bychom dojít k situaci, kdy v Evropě budeme čelit děsivě vysokým cenám elektřiny – a budeme nuceni provést odpojování zátěže někde v Evropě. Pravděpodobnost vzniku takových situací se zvýší.

Mohla by tato situace podle vás přinést pobídku k výstavbě nových elektráren?

Ano, to by mohla. To je ta myšlenka. Německo stále věří v tržní sílu, takže pokud budou ceny volatilnější a dokonce s vyššími cenovými špičkami, mohla by to být pobídka pro vybudování plynových elektráren. Ty mohou být využity například po 100 nebo 200 hodin ročně, kdy si mohou přijít na dobré peníze, takže by to mohla být dobrá investice. Všichni víme, že plynové elektrárny jsou nejlepším doplňkem pro svět obnovitelných zdrojů energie.

Vraťme se nyní ke zmiňovanému nárůstu ceny. Byly by dodatečné náklady pro konečné spotřebitele snesitelné? Německo má již dnes jednu z nejvyšších cen elektřiny v EU pro domácnosti i pro průmysl.

Musíme zde rozlišovat mezi průmyslem, který čelí konkurenci, a komerčními podniky a domácnostmi, které nejsou v evropské konkurenci. Ano, skutečné náklady na domácnosti jsou nyní kolem 30 centů za kWh, ale to nikomu neškodí. Víceméně to v Německu není velký problém. Myslím, že průměrný příjem německé rodiny je asi 2-3krát vyšší než v České republice a myslím, že ceny nejsou dvakrát nebo třikrát vyšší. Takže pokud srovnáváme ceny elektřiny, musíme se také podívat na příjem rodiny, a pak vidíme, že ceny domácností jsou opravdu snesitelné, takže to není problém.

Téma to je potom pro průmysl a zde vidíme dobrý vývoj. Ceny elektřiny jako komodity jsou v současné době jedny z nejnižších v Evropě s veškerou výrobou z větru a hnědého uhlí, proto je v současné době Německo tak velkým vývozcem elektřiny. Všichni v okolí, Nizozemsko, Belgie, Francie, jsou velmi vděční za možnost importovat tuto levnou elektřinu z Německa. Kromě toho zde máme zvláštní výjimku pro velký průmysl, který nemusí platit vysoké síťové poplatky vysokou a EEG poplatek [příspěvek na OZE] a všechny další dodatečné náklady na obnovitelné zdroje energie. Průmysl v Německu je v současnosti velmi spokojen, protože má výjimku z plné ceny.

Ovšem, v Německu probíhala diskuse, zda bude tato výjimka zachována.

Ano, tato diskuse probíhala. Například je zavedeno jednoduché pravidlo, že pokud podnik potřebuje energii po více než 700 hodin za rok, je oproštěn od povinnosti platit EEG poplatek. Ovšem toto pravidlo pochází z minulosti, kdy jaderné elektrárny poskytovaly baseload výkon, v té době to byl dobrý nápad. Nyní naproti tomu s velmi volatilními dodávkami elektřiny a volatilní cenou tento koncept již nedává smysl. Bylo by lepší podporovat ty průmyslové podniky, které dostatečně flexibilní pro to, aby vyráběly v době vysoké výroby z větru a slunce namísto konstantně. Toto je dinosauří myšlenka z minulosti, která neodpovídá budoucímu vývoji. Uvítal bych změnu tohoto systému. Nicméně díky této výjimce je náš průmysl velice konkurenceschopný v Evropě.

Jaký zdroj by se mohl stát vhodnou náhradou uhelných elektráren, zmínil jste již plynové elektrárny, vidíte zde nějaké další možnosti, které by mohly být vhodné?

V energetickém systému budoucnosti, kdybych musel postavit elektrárny na zelené louce, postavil bych obnovitelné zdroje a jako doplněk k tomu bych potřeboval velmi rychlé a flexibilní elektrárny, které jsou nákladově efektivní i pokud jsou provozovány pouze stovky hodin za rok, řekněme až do tisíce hodin.

Investiční náklady plynových elektráren jsou velmi nízké. Je to technologie, která je k dispozici ve velmi krátkém čase. Tyto elektrárny mohou být najety v několika minutách, mohou velice rychle zvýšit výkon, mají velmi nízkou hranici minimálního výkonu a jejich výstavba stojí pouze 800 eur/kW instalovaného výkonu. Takže za mě, nejlepší doplněk k OZE by byl záložní systém plynových elektráren. Je to také výhoda s ohledem na technologii power to gas v budoucnu, která může být také možností. Potom můžete navíc vyrábět plyn z přebytečné energie z OZE. Proto dle mého názoru ze současně dostupných technologií toto by byla ideální volba.

Provozovatelé přenosových soustav (PPS) v Německu požadovali možnost sami postavit plynové elektrárny na jihu Německa. To nebylo povoleno Evropskou komisí a zákon toto umožňující byl nakonec změněn tak, aby si PPS mohli pouze pronajímat takové elektrárny pro vlastní síťové potřeby. Jak se k situaci stavíte nyní? Je stále požadavkem provozovat nebo pronajímat elektrárny na jihu Německa?

Již jsme hovořili o reakci trhu, že by mohl přijít s vlastním řešením k výstavbě těchto elektráren. Nicméně předtím než kdokoliv investuje vlastní peníze do plynových elektráren, chce aby tento záměr byl profitabilní a současné ceny a volatilita neposkytují dostatečnou pobídku k výstavbě takových elektráren. Proto pro přechodné období nám, provozovatelům přenosové soustavy, naše vláda poskytla možnost vybudovat 1,2 GW plynových elektráren. Ty by nebyly součástí trhu a sloužily by pouze jako záložní systém. Nicméně, naše vláda doufá, že za několik let tyto elektrárny budou postaveny samotným trhem. Takže nyní, němečtí PPS mohou provozovat tyto elektrárny pro vlastní potřeby. Kvůli legislativnímu rámci evropské unie tyto elektrárny nemůžeme vlastnit, můžeme si je pouze pronajímat. Ale v tom pro mě neexistuje žádný rozdíl. Dokud jsou k dispozici a čekají na můj povel, nestarám se o to.

V jaké formě poskytnete pobídky pro výstavbu těchto elektráren?

Bude se jednat o tender, který bude zveřejněn brzy v letošním roce. Požadujeme 1,2 GW instalovaného výkonu na jihu Německa, například v oblasti Bavorska, Bádenska-Württemberska nebo Jižního Hesenska. Sám trh si vyhodnotí, co může být nejlevnější lokalita pro ně a přijde s nabídkami. My vybereme tu nejlevnější a následně budeme mít možnost tyto elektrárny provozovat.

Rozdělení německo-rakouské obchodní zóny

Jaké budou důsledky rozdělení společné německo-rakouské obchodní zóny na PPS v Německu?

Velmi se na tento krok těším, z důvodu, jak jsem dříve zmínil, vysokých nákladů na redispečink a předcházení přetížení. Rozdělení obchodní zóny s Rakouskem o trochu sníží tyto náklady, protože budeme částečně schopni omezovat trh. Diskutuje se aktuálně o maximální přenosové kapacitě ve výši 4,9 GW mezi oběma zeměmi, což je v několika hodinách v roce o mnoho méně než zaznamenáváme nyní. Dnes máme až 7-8 GW obchodovaných a samozřejmě potom musíme provádět mnoho redispečinku k předejití negativních vlivů nejenom na naše vedení, ale také spojených s přetoky, které jsme v minulých letech viděli v České republice a Polsku.

Situace je nyní o něco jednodušší díky PST transformátorům instalovaným na hranicích. Nicméně se sníží tlak na tyto PST transformátory. Ty přetokům úplně nezabraňují, stále tu nějaké jsou. Provoz celého systému v Německu a východní Evropě bude jednodušší díky rozdělení německo-rakouské obchodní zóny.

Někteří byli proti rozdělení, zejména v Rakousku, jelikož tam může dojít ke zvýšení cen elektřiny. Zaznamenal jste nějaké další strany, které by byly proti rozdělení?

Rakouské obyvatelstvo, které může čelit vyšším cenám elektřiny, ale také někteří obchodníci, protože budou omezeni. Ti mohli vydělávat na prodeji a nákupu elektřiny a velké společné obchodní zóně. Takže ti zrovna nebudou šťastni, ale nemůžou si skutečně stěžovat, protože toto je standardní postup v Evropě při rozdělování obchodní zóny. Takže obchodníci nejsou spokojeni s tímto rozhodnutím, ale nemohou si oficiálně stěžovat. Jediní, kdo si stěžovali, byli Rakušané, protože se obávají rostoucích cen.

Zóna by měla být rozdělena od 1. října 2018. Existuje možnost, že se tak nestane?

Nemám žádné informace o tom, že by se tak nemělo stát ve zmíněný termín. Vyžaduje to dlouhodobé plánování – musíme to oznámit účastníkům trhu, tak aby neprováděli žádné další obchody. Bylo by to velice komplexní, pokud bychom museli rozdělení odložit.

Budoucnost jednotné německé obchodní zóny

Vzhledem k problematickému rozvoji přenosové soustavy v Německu, myslíte si, že nastane okamžik, kdy může být nezbytné rozdělit Německo do více obchodních zón?

Nejprve musíme chápat to, že rozdělení obchodní zóny nezmění fyzikální situaci, rozdělení obchodní zóny je pouze tržní teoretický konstrukt . Při pohledu na Rakousko, kdybychom rozdělili naši obchodní zónu tak, jak to provádíme s Rakouskem, vypočítáme maximální přenosovou kapacitu, kterou můžeme nabídnout trhu. Trh může následně této přenosové kapacity využít a teoreticky existuje limit toků, které jsou naše vedení schopná přenést. Pokud by nedošlo k rozdělení obchodní zóny, měli bychom stejnou fyzikální realitu potom, co provedeme všechen redispečink. Pokud trh prodá více elektřiny do Rakouska, což přetíží vedení, musíme provést redispečink jako protiopatření. Proto, po redispečinku a provedení dalších opatření na řízení přetížení teoreticky, čelíme stejné situaci, neexistuje žádný fyzikální rozdíl.

Jediným rozdílem je, a to teď mluvím za sebe jako provozovatele přenosové soustavy, že, je pro mě mnohem jednodušší nechat trh vyřešit tento problém namísto mě. Protože, když to musím udělat já, stojí to mnoho dodatečné práce a potřebných výpočtů a vždy existuje teoretické riziko, že nebudu schopen realizovat následnou dodávku elektřiny. Proto, z pohledu provozovatele přenosové soustavy, by bylo vhodné, kdyby došlo k rozdělení obchodních zón. Můj život by byl mnohem jednodušší.

Při pohledu na rozdělení Německa do obchodních zón ale také chápu, že je cílem vlády zónu nerozdělit. Říkají, my víme pane Hoffmanne, že vy jako Tennet budete mít mnoho problémů, pokud nedojde k rozdělení německé obchodní zóny, ale věříme, že jste tyto problémy schopni vyřešit a dostanete k dispozici veškeré potřebné finanční prostředky pro redispečink a řízení přetížení, tak abychom mohli zachovat jednotnou obchodní zónu. Takže fyzikální realita se nemění, jedná se pouze o umožnění jednotné obchodní zóny v Německu a položení břemena na má ramena. Což je pro mě stresující, riskantní, stojí to mnoho peněz, ale pokud je to řešení naší vlády, fajn.

Clean Energy Package (CEP), pokud se nemýlím, tvrdí v paragrafu 13 přesně to samé – je na rozhodnutí jednotlivých zemí, jestli chtějí rozdělení obchodní zóny, nebo jestli přijdou s pětiletým strategickým plánem na posílení přenosové soustavy a ponechají si jednotnou obchodní zónu. Ale potom musí sami nést veškerou zátěž řízení přetížení. Takže na to vše CEP myslí, ani Evropa nás netlačí k rozdělování obchodních zón, je to na zemích samotných.

Dochází k posilování vedení na německo-rakouské hranici, dochází k výstavbě nových vedení?

Přenosová kapacita na rakouské hranici je velmi vysoká, jedná se okolo 10 GW, více než dvojnásobek úzkého místa, které zaznamenáváme. Nejedná se o celkovou přenosovou kapacitu na rakouské hranici, jedná se o efekt na okolní země, Českou republiku, Polsko a naše vlastní vedení, to je důvod proč nejsme schopni přenášet tak vysoká množství. A existují také některá konkrétní vedení na rakouské hranici, která jsou přetěžována.

Takže problém vězí v posilování konkrétních vedení. Ze zprávy ACER vyplývá, že problémy existují také uvnitř Rakouska s propojením do oblasti země s vysokou spotřebou.

Ano, jsou tam stále některá 220kV propojení a cílíme na navýšení napětí na 380 kV a posílení soustavy v St. Peter. Takže tepelná kapacita je velmi vysoká, ale existují úzká místa na hranicích, která budou odstraněna.

Zdroj úvodní fotografie: metaStream Netzwerk



Jedna odpověď na Peter Hoffmann (Tennet): Při rozdělení obchodních zón v Německu by byl můj život mnohem jednodušší

  1. Martin Hájek napsal:

    Takže jsme se dozvěděli, že Německo chce ve špičkách dovážet elektřinu, jako všichni. Zajímavá otázka zní, odkud, když všichni jeho sousedé budou při špičkovém zatížení při minimální produkci elektřiny z OZE do roku 2025 deficitní nebo při nejlepším na nule. Ceny elektřiny budou v těchto dnech trojmístné (v Eurech).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *