Analytici: Vytěsnění minorit ČEZ by stálo víc než 100 miliard Kč
Případné vytěsnění minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ by stát stálo více než 100 miliard korun. Tvrdí to analytici, které dnes oslovila ČTK. Podle nich je však nepravděpodobné, že by stát vyplatil menšinové vlastníky z celé firmy, tak jak dnes existuje. Pravděpodobnější je vytěsnění minorit z části ČEZ po eventuální transformaci či rozdělení firmy, míní. Stát je majoritním akcionářem ČEZ, prostřednictvím ministerstva financí drží 70 procent akcií. Pro vytěsnění by musel získat ve firmě podíl převyšující 90 procent.
O možnosti vytěsnění minoritních akcionářů ČEZ se hovoří v souvislosti s možnou stavbou nového tuzemského jaderného bloku. Minoritní akcionáři podle firmy nesouhlasí s tím, aby stavbu zajistila dceřiná firma ČEZ, což navrhuje premiér Andrej Babiš (ANO). Podle Michala Šnobra, který je zástupcem části z nich, je postup navrhovaný Babišem nezákonný.
„Myslím, že by ČEZ měl zvážit, zda by z nějaké části společnosti minoritní akcionáře nevytěsnil. Ale ta diskuse probíhá a nemá zatím závěr,“ uvedl ve čtvrtek generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka je aktuální tržní kapitalizace celé společnosti ČEZ kolem 300 miliard korun.
„Pokud by stát chtěl ovládnout celý ČEZ a nakoupit zbylých 30 procent, tak by musel vynaložit více než 100 miliard korun a možná by se náklady pohybovaly až nad 130 miliardami. V posledním období se cena akcií pohybuje kolem 550 korun za akcii. Při nabídce na odkup by musel stát dát nabídku, která by musela být podstatně vyšší proti této úrovni. Vytěsnění akcionářů by se určitě potýkalo s velmi špatným ohlasem veřejnosti,“ řekl ČTK.
„Odhadem by zhruba 30procentní vytěsnění stálo český stát zhruba 120 až 140 miliard korun. Vzhledem k rostoucím cenám elektřiny na světových trzích není vyloučena i cena řádově o další desítky miliard vyšší,“ potvrdil Dušan Jilčík ze společnosti Starteepo.
Dodal, že podle jeho názoru se akcie ČEZ nyní obchoduje podhodnoceně a při srovnání s ostatními energetickými společnostmi, by cena akcií měla být férově o 10 až 20 procent vyšší.
Cena za podíl minoritinch akcionářů by se s největší pravděpodobností vyšplhala na částku přesahující 100 miliard korun také podle portfolio manažera společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera.
„V případě rozdělení firmy by náklady na vytěsnění minoritářů dosáhly na zhruba 40 až 50 miliard korun,“ uvedl.
Analytik Komerční banky Miroslav Frayer míní, že výstavba bloku financovaná stávajícím ČEZ včetně minoritních akcionářů s sebou nesla vysoké riziko budoucích právních kroků.
„ČEZ si zároveň není schopen půjčit na trhu za takových podmínek jako stát, přičemž právě náklady na financování hrají v celém projektu jednu z nejvýznamnějších rolí,“ dodal.
Podle analytika portálu capitalinked.com Radima Dohnala by teoreticky mohl vzniknout speciální zákon, který by vytěsnění ulehčil.
„Mohl by vzniknout nějaký Lex ČEZ, který by asi umožnil vytěsnění minorit již například při 70 procentech. Takový zákon by ale byl extrémně špatným signálem do zahraničí a zřejmě bychom se propadli ve všech žebříčcích ekonomických svobod,“ dodal.
Připomněl, že ČEZ už dříve například vytěsnil minoritní akcionáře Severočeských dolů.
ČEZ je největší česká energetická firma. Loni mu meziročně vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun. Tržby klesly o procento na 201,9 miliardy korun.
Mohlo by vás zajímat:
I společnost se 100% vlastnictvím státu má představenstvo, které musí hospodařit s péčí řádného hospodáře (ručí za to svým majetkem). Představenstvo nemůže jít do ztrátové investice ať je firma státní, polostátní nebo plně soukromá. Tím se k výstavbě jaderného zdroje nepřiblížíme.
Nějak nerozumím snaze státu se přetahovat s akcionáři o ČEZ který nedávno s velkou slávou zprivatizoval a v akciích prodal podíly akcionářům. Ať si stát prodá svůj podíl za založí si vlastní firmu např. Národní podnik jaderného tunelářství nositel Zemanova řádu a příště ať se nesere do trhu s akciemi. Ve strategickém zájmu podniku budou jaderné tunely, takže představenstvo nebude mít problém cokoliv schválit, dostanou spoustu výjimek kdy nebudou muset zveřejňovat smlouvy a dělat veřejná výběrová řízení a nebude tam moct přijít na kontrolu ani NKÚ, policie ani armáda.
Máme spoustu špičkových (a) expertních (i) odborníků na energetiku:
Marie Benešová (70) – prokurátorka
František Čuba (82) – legenda socialistiského byznysu
Jaroslav Hanák (65) – ekonom dopravy
Hynek Kmoníček (56) – diplomat
Vratislav Mynář (51) – inženýr stavař, podnikatel v železářství a v turistice
Martin Nejedlý (52) – obchodník s auty, prodejce leteckého benzínu
Jiří Rusnok (58) – ekonom, finančník
Jaroslav Zavadil (74) – profesionální odborář
a bylo by škoda je nechat zahálet a plnit panáčky a popelníčky na hradě, je třeba jim vymyslet nějakou práci. Jako představenstvo Národního podniku jaderného tunelářství nositel Zemanova řádu by byli ideální se spoustou praktických zkušeností které by mohli zase plně zužitkovat.
Jo a paní Vitásková nositelka Zemanova vyznamenání by byla samozřejmě hlavní senior principál.
Že vy jste četl Kravaťáky?
K něčemu podobnému to myslím tak jako tak směřuje, teď spíš asi řeší jak na to. Obecně je otázka energetiky otázkou filosoficko-politickou, jestli to mají být opravdu veřejné korporace kontrolované městy, kraji etc., nebo se to má kompletně zprivatizovat, Jediné co je myslím jasné je to že současný hybridní stav je na dvě věci.
Díky za typ na dárek, knihu Kravaťáci jsem dosud neznal, vypadá to zajímavě.
Mám rozečtené, vypadá to dost vtipně zpracované. Kdyby to psala dneska, tak to bude ještě šťavnatější :D
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se