Domů
Rychlé zprávy
Česká exportní banka podala kvůli turecké elektrárně trestní oznámení
Venkovní vedení

Česká exportní banka podala kvůli turecké elektrárně trestní oznámení

Česká exportní banka, která půjčila na stavbu turecké elektrárny Adularya 12 miliard korun, podala kvůli způsobené škodě trestní oznámení. Hospodářským novinám to řekl mluvčí banky Jan Černý. Očekává se, že z půjčených peněz dostane zpět podstatně méně, uvádí list. Trestní oznámení podá i exportní pojišťovna EGAP, která celý projekt pojišťovala.

EGAP před několika týdny oznámila, že bude potřebovat 1,9 miliardy korun na pokrytí ztráty způsobené tureckým projektem. Dostat je má ze státního rozpočtu, píše list. S již dříve vytvořenými rezervami, o které pojišťovna také přijde, ale budou ztráty výrazně vyšší.

„Adularya je problém od samého začátku. Od podkladů, kontraktora až po míru posouzení rizik. Je to učebnicový příklad, na kterém se vedení obou institucí může naučit, na co si dávat pozor,“ citují HN ministra průmyslu Tomáše Hünera.

Stát se podle něj může jen snažit minimalizovat škody.

ČEB, EGAP i turecký národní fond, který dnes elektrárnu spravuje, se snaží projekt prodat. Dostavba elektrárny ale bude stát další peníze.

Odhady se pohybují od několika stovek milionů až ke třem miliardám korun, píšou HN. Nezávazné nabídky, které se zatím na elektrárnu sešly, se pohybují okolo šesti miliard korun, tedy poloviny vyplaceného úvěru, dodávají.

Otázkou podle HN je, na kom stát případnou škodu může vymáhat. Příjemcem úvěru byl turecký investor – firma Naksan Holding. Ta byla ale kvůli údajné účasti svých majitelů na předloňském neúspěšném tureckém puči znárodněna. Elektrárnu pro Naksan Holding stavěla ostravská firma Vítkovice Power Engineering (VPE) podnikatele Jana Světlíka. Ta je nyní v konkurzu a většina jejího majetku už se prodala. Případné trestní oznámení kvůli způsobené škodě nicméně nevylučuje ani insolvenční správce David Vandrovec, který má konkurz Vítkovic na starost.

„Stále to zkoumáme, s ČEB i EGAP se chceme sejít a celou věc řešit. Některé dohody uzavřené v minulosti Vítkovicemi jsou, řekněme, velmi složitě pochopitelné,“ řekl HN Vandrovec.

Bloky turecké elektrárny měly vyrábět elektřinu již téměř čtyři roky. Ukázalo se ale, že instalované kotle neumějí spalovat uhlí z nedalekého dolu.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
Vláďa
5. leden 2018, 13:19

Obchodníci nejsou ti opravdu relevantně informovaní. Je zde fluidní kotel, ale aby bylo jednoznačně řečeno o jaký druh fluidního spalování není žádná informace. Obecně je fluidní kotel náchylný na teplotu napájecí vody. Jaké jsou problematické parametry v tomto případě?

Kolemjdouci
5. leden 2018, 14:12

Je to mozne dohledat napr. na iHNed.cz nebo jinde.

Vláďa
5. leden 2018, 14:43

Výmluva na obsah chloru je jenom zástěrka. Když je standardní teplota napájecí vody je nebezpečná kondenzace mimo provozní rozsah.

energetik
6. leden 2018, 00:50

"Dostat je má ze státního rozpočtu," Stát jim je natiskne?

Vláďa
6. leden 2018, 07:08

Jediná technická informace: spalování přes fluidní lože. Může se stát že je nedostatečně dimenzovaná palivová cesta, nedostatečně dimenzovaná popílková cesta atd. Toto se dá vždy řešit rekonstrukcí příslušného provozního souboru a nikoliv výměnou celého kotle. Nad spalovací komor je to je obyčejný kotel s přehříváky, přihříváky a dalším příslušenstvím. Tady je informační bariéra. To byl kotel vyprojektován na nižší výkon? To se mi zdá jako málo pravděpodobné. Před lety se říkalo: čím hůř tím dýl, čím dýl tím líp.

Petr
6. leden 2018, 12:29

Obří fluidní kotle byli často založeny na lži o superefektivitě, a nakonec se to řeší provozem na nižší než projektovaný výkon i v Ledvicích, kam dodával obří francouzský Alstom, kterého musel po jeho průšvizích v celé Evropě převzít ještě obřejší americký GE, který ty lži díky podpoře tajných služeb dokáže lépe ustát.

Vláďa
6. leden 2018, 14:30

V Kladně jsou bloky s fluidním spalováním bez nějakých problémů, v elektrárně Vojany také dva. Fluidní kotel má výhodu v možnosti vhodného dávkování do spalovacího procesu a hlavně že se uhlí nemusí mlít na jemný prach. V Turecku mne zaráží požadavek dodavatele na takovou úpravu která se vlastně rovná ceně za nový kotel. Dělá si z nás rukojmí a přitom by měl minimálně začít s návrhem na reálné úpravy.

Vinkler
8. leden 2018, 06:51

Podklady jsou tak nejasné a všichni "mlží", že nemá cenu technická diskuse.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se