Domů
Rychlé zprávy
Ekologové: antifosilní zákon by snížil smog o zhruba 95 %
Systém emisního obchodování s CO2

Ekologové: antifosilní zákon by snížil smog o zhruba 95 %

Odložený zákon, který měl v budoucnu snížit závislost Česka na ropě, zemním plynu a uhlí, by snížil smog o zhruba 95 procent. Tvrdí to ekologové z Hnutí Duha, kteří se v dnešním prohlášení odvolávají na studii k takzvanému antifosilnímu zákonu. Pro ministerstvo životního prostředí ji zpracovala konzultační firma EGÚ Brno spolu s Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Ministr Richard Brabec (ANO) minulý týden uvedl, že zákon vládě nepředloží, chce navrhnout, aby zvážila jeho dopady a dohodla se na případném odložení přípravy ve vládním období.

Antifosilní zákon má už řada evropských zemí, například Belgie, Dánsko, Francie nebo Británie. Česko je závislé na fosilních palivech až z 80 procent.

O studii k zákonu a jeho přípravě jednala minulý týden tripartita, shodla se na tom, že je to nadbytečná norma. Podmínkou přípravy zákona podle Brabce bylo, že nebude ohrožena konkurenceschopnost státu, a tato podmínka podle studie, nebyla naplněna, uvedl ministr. ČTK má dokument k dispozici.

„Odložit přípravu zákona, který by vláda slíbila voličům a jenž by snížil smog o 95 procent v době, kdy se lidé u nás dusí smogem, je prostě nezodpovědné,“ uvedl ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Kotlíkové dotace
Ilustrační foto

Brabec měl podle něj alespoň připravit podklady pro příští vládu s ohledem na programové prohlášení. Podle ekologů by měl stát hledat další opatření, která by pomohla smog snížit, mimo jiné přestat dotovat uhelné kotle nebo přijmout plán odstavování zastaralých uhelných elektráren.

Kvůli vysokým koncentracím prachu trvá smogová situace mimo jiné v Ústeckém, Královéhradeckém i Plzeňském kraji, podle předpovědi meteorologů může takový stav vydržet několik následujících dní.

V Praze jsou stále zhoršené rozptylové podmínky a nadále platí signál regulace. Kvalita ovzduší byla ráno špatná ve většině částí hlavního města. V části Moravskoslezského kraje a ve Zlínském kraji byla odvolána smogová situace.

Autoři studie mimo jiné doporučují kontinuálně sledovat vývoj ve stanovování cílů a politik s vlivem na využívání fosilních zdrojů v EU i celosvětově a hledat přístupy u jiných států. Uvedli také, že na větší analýzu by potřebovali více času.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
Jan Veselý
23. leden 2017, 10:56

Z hlediska smogu jsou zásadní nízké spalovací zdroje. Fakticky je skoro jedno co se v nich spaluje jestli fosilní paliva nebo ne.

Pokud bude výsledkem boje proti fosilním palivům přechod na tepelná čerpadla a elektromobily, tak to pomůže. Bionafta, E85 a pálení dřeva situaci změní minimálně.

Je třeba taky říct, že opatření za posledních 10 snížily maximální koncentrace PM10 během smogových situací skoro o polovinu.

Jan Veselý
23. leden 2017, 10:57

Oprava: ... posledních 10 let ...

Martin Hájek
23. leden 2017, 16:46

Výjimečně s Vámi musím souhlasit. Dodal bych že antifosilní zákon by smog nezlepšil, protože by to bylo jen plácnutí do vody bez konkrétního efektu.

Obce mají po novele zákona o ochraně ovzduší možnost vyhlásit nízkoemisní zóny pro dopravu. Takže komu se nelibí smog může se obrátit na svou radnici hned poté, co se přesvědčí čím sám jezdí.

NN
24. leden 2017, 22:27

1) A to už (zásadně) vadí i luciferovy pšouky - zemní plyn? Ten se taky snad řadí k fosilním p. Nechci tedy pitvat ekonomické a geopolitické aspekty jeho používání, páč to je na dlouho.

2)Systémy s TČ mají někde bivalenci a pak při větším mrazu začnou sklouzávat k přímotopu (ale hodně záleží na zateplení, požadavcích...)

3)Kanál komplikované výroby tepla+tepla: zdroj elektřiny je na fosilní palivo, elektřina pak použita na výrobu tepla, kde by jinak mohl být zdroj tepla na fosilní palivo.

C
24. leden 2017, 23:14

Jenže kolik měsíců máte teploty tak nízko že to TČ, záleží na systému, neutáhne? U těch co berou teplo ze země, nebo z podzemní vody, to nehrozí, to přitápění je záležitost zejména systému vzduch-voda. Samozřejmě že by bylo lepší kdyby se v mrazivých měsících topilo přímo na místě a ne elektřinou, ale to je o tom jak to kdo si navrhne ten systém. Na druhou stranu v rozmezí teplot minimálně 5-13(20)°C, kdy si jinak lidi přitápí bude mít jakékoliv TČ výhodu. Jinak souhlasím s tím že topit elektřinou je poněkud zvěrstvo, na druhou stranu se za odpadní teplo z přístrojů nehněvám.

Jan Veselý
25. leden 2017, 09:02

ad 1) Na "Putinových pšoucích" vadí hlavně to, že si za ně báťuška car kupuje na nás rakety a trolly.

ad 2) Mému TČ za celou dobu jeho provozu (5 let) neklesl topný faktor pod 3, v průměru je 4. Stálo to pár tisíc navíc za zemní kolektor. Dneska se to "moje TČ" dá koupit za stejné peníze jako uhelný automat.

ad 3) PPE Počerady vyrobí elektřiny ze ZP s 60% účinností, po započtení ztrát v síti mi 54% energie dorazí do zásuvky. Moje TČ má sezónní faktor účinnosti 4, tj. dostanu 216%. Za jednotku energie obsažené v ZP dostanu cca 2 jednotky tepla doma. S uhlí to vychází trochu hůře pokud to není kogenerační výroba.

Martin Pácalt
26. leden 2017, 09:33

Vaši osobní zkušenost nemůžu nabourat svojí osobní zkušeností, "jen" svými postřehy z několika instalací, které jsem osobně viděl, nicméně:

- TČ je relativně složitá technologie, ekonomika se výrazně zhoršuje v okamžiku, kdy musíte řešit jeho opravu (do doby než se něco pokazí, to je slušné).

- osobně mně stojí zemní plyn 1,57Kč/kWh (vč. DPH)- mám kondenzační kotel, u elektřiny to je u 4,58kč/kWh (vč. všech složek ceny)...v porovnání nákladů provozních je národohospodářsky i pro mě soukromě topit elektřinou luxus (pokud alespoň nevyužíváte nízký tarif),

- kdykoliv Vaše čerpadlo jede během dne (pokud opět nevyužíváte jen nízký tarif), přispíváte ke špičkám , které by se měly spíš zahlazovat ,

- při nedávných mrazech mají instalace vzduch/voda koeficient s bídou 1,5, čili tam je to už už jen lepší přímotop,

- obecně TČ s horizontálním kolektorem vám ovlivňuje vegetační období v zahradě. U instalací, kde je zahrada používána k pěstování to už problém je, protože se vegetační období posouvá o cca tři týdny směrem do léta, v okamžiku, kdy třeba budeme řešit potravinovou soběstačnost , to bude zásadní,

- U hlubinných vrtů může dojít k narušení vodního režimu v podzemí a můžete se vystavit žalobě několika sousedů, kteří se doteď spoléhali na vlastní zdroj podzemní vody a ne na vodárny, navíc po létě 2015 si osobně myslím, že voda je mnohem důležitější než úspory energie.

Jan Veselý
26. leden 2017, 14:22

- Zas tak složitá technologie to není, kompresor, výměníky a oběhová čerpadla. Riskantní součástka tam je kompresor, doufám, že vydrží co nejdéle, mám na něj ještě 5 let záruku.

- S elektřinou Vás berou pěkně na hůl. Já platím 1,9 Kč/kWh (NT) a 2,3 Kč/kWh (VT). Během vysokého tarifu nesmí jet na TČ kompresor. "Jen" se stačilo přidat do aukce.

- Klidně bych špičky vyhlazoval, mám zásobník na 300l teplé vody a klidně by šel zvětšit. Jenže zájem nemá hlavně distributor a regulátor.

- Můj systém voda-voda nemá s mrazy problém, 2 metry pod povrchem mrazy nejsou.

- TČ s horizontálním kolektorem na zahradě nic neovlivňuje. Hadice je 1,5 metru pod ornicí a půda je dobrý izolant, navíc ji mám při deštích pod úrovní spodní vody, což dokonale zregeneruje zdroj tepla.

NN
26. leden 2017, 15:15

Konfrontujte 1) a 3). Mně z toho vychází trošku bludná smyčka. PPE Počerady přesněji mají mít 57,4 % účinnost -ale to je spíš detail. Třeba nás pak zachrání zázračný dovoz LNG do Evropy.

Jinak gratuluji: podzemní kolektor 2m pod zemí na vodu za pár tisíc - slušné. Záruka na kompresor 10 let taky není k zahození.

Původně jsem ale měl na mysli jak plynová kotelna přispívá (znatelně) ke smogové situaci.

Ne každý objekt však má dispozice pro zemní kolektor-znám takové instalace TČ.

Ondra
26. leden 2017, 18:01

Pane Veselý, než tady začnete někoho strašit, že ho berou na hůl, tak by bylo dobrý se pana Pácalta zeptat, v jaký distribuční sazbě elektřinu odebírá. Pokud má doma kondenzační kotel, tak elektřinou asi nebude ani topit, ani ohřívat vodu, tzn. D02d. Když se tady prezentujete jako "energetickej expert", co se ve všem vyzná, tak byste měl vědět, že v týhle distribuční sazbě je to úplně normální cena, možná dokonce maličko podprůměrná. Je jasný, že kdyby měl tepelný čerpadlo jako Vy, tak by měl samozřejmě nárok na jinou sazbu.

petr
26. leden 2017, 19:44

Na TČ vzduch voda jedem 2 roky, po celém domě topíme do podlahového nízko teplotního okruhu cca 35-40C nahříváme 5m3 betonového potěru perfektní akumulace tepla. TČ máme na jižní straně, zapínáme pouze přes den.

Tarifní pásma a špičky neřešíme (nemáme žádnej důvod)

Pořizovací náklady za cenu kondenzačního kotle měsíční náklady

cca 1500kč (nemáme ještě zatepleno)

domek 80m2 jedinná energetická přípojka v domě odpadají další nesmyslné poplatky za hodiny.

Martin Pácalt
26. leden 2017, 21:44

p. Ondro: Sazba D02D - trefa, spotřeba cca 2300kWh/rok, netopím a neohřívám TUV elektřinou. Nákladově tedy 10500Kč/rok, dá se přechodem k jisté firmě snížit ještě v rámci tohoto tarifu o 500Kč dolů. Lepší nabídku jsem na jaře 2016 nezaregistroval.

p. Veselý: Ohledně vlivu na vegetaci jsem měl na mysli hlavně např. ovocné stromy, které mají kořeny i hlouběji než 2,0m (pokud jde o vysokokmeny), ne mrkev, cibuli na záhonku nebo anglický trávník.

Koeficient 4 sice není špatný, minimálně V. Cílek nebo Othmar Humm by Vám ale gratulovali za koeficient 5 a více. Souhlasím, že kolísání podzemní vody bilanci vylepšuje, nejlepší je být u tohohle způsobu vytápění poblíž rybníka nebo řeky, ovšem jen s požehnáním místního vodohospodáře.

Obecně, např. pro rodinné domy si ale myslím je nejlepší konfigurace bivalentní vytápění sluneční kolektory+dřevozplyňující kotel na dřevo, zapojeno pochopitelně do soustavy s akumulačními nádržemi . Soláry na přechodná období, kotel na tužší mrazy a k "nabití" akumulačních tanků např. na 7 dní, aby člověk nelítal do sklepa jako kdysi každé ráno. Bohužel, pasivní domy , které jedou jen na fototermické panely by musely mít v běžném domě o cca 150m2 vytápěné plochy tanky o objemu cca 30m3, což je šílená vstupní investice.

Jakub Vít
24. leden 2017, 12:26

Postpravdivá doba a akceptované způsoby argumentace ve veřejné debatě jsou vskutku půvabné. Takže to snížení o 95 procent emisí TZL je ve studii skutečně propočítáno. Kdyby však čeští ekologové uměli alespoň něco z ochrany ovzduší, všimli by si i ve studii obsaženého výpočtu daného výsledku, který zahrnuje pouze a jenom emise ze stacionárních zdrojů. ....Kdybych byl "šťoura," asi bych explikoval, že klidně může být celá doprava v roce 2050 bez emisí TZL. Ale potom to asi bude v rozporu s ve studii uvedeným tvrzením, že k témuž roku dojde k redukci koncové spotřeby o 600PJ. Takže zhruba na úroveň energetické spotřeby pouze domácností a to bez dopravy:))).... A kdybych už vyloženě vyrýval, tak bych poukázal na tvrzení studie, že výroba energie z biomasy, včetně PHM, je počítána jako "bezemisní". ...Inu není nic, co by expert nemohl udělat, ale čeští ekologové to vždy mohou slíbit:))))

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se